OSUH 6 C 91/2023-119

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o vyklizení nemovitosti

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném vyklizení a odevzdání sklepa č. e. Anonymizováno, který je umístěn pod parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a k.ú. adresa zapsána na LV Anonymizováno u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, dále kterou se domáhala povinnosti vyklidit parcelu č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a k.ú. adresa, zapsáno na LV Anonymizováno u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, včetně jejích součástí a úpravu (mj. sklepa č.e. Anonymizováno na této parcele) a zdržet se užívání parcely č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a k.ú. adresa, zapsáno na LV Anonymizováno u Katastrální úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, včetně jejích součástí a úpravu (mj. sklepa č.e. Anonymizováno na této parcele se nacházející), se podle § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení v částce 17 250 Kč. Tuto částku je povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vyklizení a odevzdání nemovitosti, a to sklepa č. e. Anonymizováno umístěného pod parcelou č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a k.ú. adresa, zapsáno na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen „sklep“). Žalobu odůvodnila tím, že je výhradním vlastníkem uvedeného sklepa na základě Usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne datum, č. j. spisová značka. Žalobkyně v roce 2022 zjistila, že uvedený sklep užívá žalovaný bez právního titulu. Přestože žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k vyklizení nemovitosti a předání sklepa, žalovaný sklep nadále užívá.

2. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu vyjádřil tak, že jej neuznává s tím, že sklep užívá rodina žalovaného již od roku 1987, kdy jej koupil otec žalovaného Jméno žalovaného od jméno FO. Otec žalovaného užíval sklep do své smrti, tj. do datum. Dále žalovaný uvedl, že předmětný sklep nemůže být součástí parcely č. Anonymizováno/Anonymizováno, jak tvrdí žalobkyně, neboť byl postaven před 1. 1. 2014 a je tudíž samostatným předmětem právních vztahů.

3. Usnesením ze dne 15. 4. 2024 byla připuštěna změna žaloby v tom smyslu, že žalobkyně se kromě stávajícího návrhu dále domáhá po žalovaném vyklizení parcely č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a k.ú. adresa, zapsáno na LV Anonymizováno u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, včetně jejích součástí a úpravu (mj. sklepa č.e. Anonymizováno na této parcele) a zdržení se užívání parcely č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a k.ú. adresa, zapsáno na LV Anonymizováno u Katastrální úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, včetně jejích součástí a úpravu (mj. sklepa č.e. Anonymizováno na této parcele se nacházející).

4. V rámci provedeného dokazování vzal soud za svá shodná tato skutková tvrzení účastníků dle § 120 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), tedy že sklep užívá žalovaný od roku 1987. Sklep je vyzděný ze všech jeho stran, má podlahu, která odděluje sklep od jeho okolního prostoru. Je jednoznačně určitelný jeho začátek a konec. Je přístupný pouze z venkovních prostor a není zcela patrno, zda vstup do sklepa je z pozemku obce nebo z rozhrady. Sklep ze stavebnětechnického hlediska neslouží žádné jiné nemovité věci, je samostatný a jeho přístup nevede přes žádnou nemovitost. V minulosti byl užíván jako vinný sklep.

5. V rámci provedeného dokazování soud z výpisu z katastru nemovitostí zjistil, že žalobkyně je na LV č. hodnota zapsána jako výlučný vlastník nemovitosti pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, v obci a katastrální území adresa, a to na základě usnesení soudu o schválení dědické dohody Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno ze dne datum, kdy rozhodnutí nabylo i právní moci.

6. U usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne datum pod č. j. spisová značka bylo zjištěno, že jméno FO jako soudní komisař v rámci dodatečně zahájeného řízení o pozůstalosti po jméno FO Anonymizováno, narozeném datum, zemřelém datum, schválil dohodu o vypořádání dědictví, podle které pozůstalá dcera Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně (žalovaná) obdržela sklep č. ev. Anonymizováno pod pozemkem p. č. Anonymizováno/Anonymizováno z LV č. hodnota pro obec a katastrální území adresa.

7. Z dokladu Anonymizováno Anonymizováno adresa o přidělení čísla evidenčního bylo zjištěno, že dne 13. 5. 2022 bylo na žádost žalobkyně bylo předmětnému sklepu přiděleno č. ev. Anonymizováno.

8. Z čestného prohlášení jméno FO, narozené datum, bytem adresa bylo zjištěno, že počátkem 90. let 20. století měl být pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno se sklepem v obci a katastrálním území adresa navrácen jejímu manželovi jméno FO.

9. U usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne datum pod č. j. spisová značka bylo zjištěno, že jméno FO jako soudní komisař v rámci dědického řízení o po jméno FO Anonymizováno, narozeném datum, zemřelém datum, schválil dohodu o vypořádání dědictví, podle které pozůstalá dcera Jméno žalobkyně obdržela mimo jiné pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a katastrálním území adresa (po přečíslování odpovídající pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno).

10. Z výzvy k vyklizení neoprávněné užívané nemovitosti odeslané dle podacího lístku dne datum, z předžalobní upomínky odeslané dle podací stvrzenky dne datum a předžalobní upomínky odeslané dle podací stvrzenky datum bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k vyklizení a předání předmětného sklepa.

11. Z reakce žalovaného odeslané žalobkyni dne datum bylo zjištěno, že žalovaný nároky žalobkyně neuznal.

12. Z potvrzení ze dne datum bylo zjištěno, že Jméno žalovaného jako kupující dal paní jméno FO za přítomnosti svědka za sklep částku 7 000 Kčs v hotovosti.

13. Z postupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že manželé adresa a jméno FO postoupili svému synovi jméno FO do vlastnictví mimo jiné pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a katastrálním území adresa.

14. Z výslechu svědkyně jméno FO, Anonymizováno žalobkyně, vyplynulo, že sklep byl vystavěn někdy ve 40. – 50. letech 20. století, neznámo kým. Do 90. let sklep obhospodařovalo družstvo. Poté sklep ona ani její manžel jméno FO neužívali.

15. Z výslechu svědkyně jméno FO, Anonymizováno jméno FO, bylo zjištěno, že jejích informací sklep patřil jejím rodičům. Vzpomíná si na něj od dětství a neví, že by patřil někomu jinému. Nabývací titul jí však není znám. Ví, že sklep byl uzamykatelný, vyzděný, s hliněnou podlahou, skladovali v něm zeleninu a stáčeli víno. Její matka se považovala za vlastníka sklepa a brala jej na obtíž, a proto po rozvodu manželství sklep prodala. Svědkyně od matky ví, že sklep následně užívali jméno FO, za jakou částku byl sklep prodán, jí není známo.

16. Z výslechu svědkyně jméno FO, známé účastníků, bylo zjištěno, že sklepy byly postavené strašně dávno, bydlí kousek od nich a jako malá už tam chodívala. Za jejího dětství sklep užívali manželé Anonymizováno a jméno FO, ale neví, jak k němu přišli, ani kdo po jejich smrti sklep užíval.

17. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že se sklepy stavěly asi ve 30. letech 20. století. Pozemek nad sklepem původně vlastnili manželé Anonymizováno a v roce 1941 jej koupila její babička s dědou (jméno FO a jméno FO), sklep však ve smlouvě uveden není a není jisté, zda v té době již existoval. Dále existuje smlouva, kterou jméno FO a jméno FO darují vše svému synovi. V té době sklepy nebyly evidované. Kdo sklep užíval po roce 1975 neví. Není jí ani známo, že by se prarodiče domlouvali na užívání sklepa s jméno FO. Na jejím pozemku měl být umístěn komposter žalovaného, který byl již odvezen.

18. Z kupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že manželé adresa a jméno FO nabyli vlastnické právo k pozemku p. č. hodnota v Anonymizováno od prodávajících jméno FO a Anonymizováno Anonymizováno. Okresní úřad v Uherském Hradišti toto zcizení nemovitostí dne datum schválil.

19. Z výslechu svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že bydlí od narození v Anonymizováno a už její dědeček tam měl jeden sklep, takže pochází asi z konce 19. století. Dědeček se mohl narodit kolem roku 1870–1880. Původ všech sklepů v dané lokalitě je stejný, žádný nový sklep se nestavěl. Všechny sklepy mají nad sebou pozemek. Kdo stavěl tyto sklepy nebo je užíval, svědkyni není známo. Předmětný sklep užívá pan jméno FO, ale kdo jej užíval před ním, neví.

20. Z výslechu svědka jméno FO bylo zjištěno, že se do Anonymizováno přistěhoval v roce 1968 a v tuto dobu tam sklepy byly, ale nezajímal se o ně a neví, kdo je užíval nebo postavil.

21. Z výslechu svědka jméno FO bylo zjištěno, že jeho rodina vlastní sklep na opačné straně. Pozemek nad sklepem nikdy nebyl jejich. O vlastnictví ostatních sklepů nic neví. Už od jeho narození tam předmětný sklep stál. Neví, kdo sklepy stavěl nebo v minulosti užíval. Někdy tam vídal otce žalovaného.

22. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka jméno FO Anonymizováno, neboť účastníci na jeho výslechu nadále netrvali, nadto by jeho výslech byl nadbytečný. Soud zamítl návrh na provedení dokazování výslechem jméno FO, neboť k okolnostem výstavby sklepů se vyjádřili již ostatní svědci, a byl proto vyhodnocen taktéž jako nadbytečný.

23. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

24. Žalobkyně je evidována jako vlastník pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a k.ú. adresa, zapsáno na LV Anonymizováno u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa. Tento pozemek nabyla jakožto pozůstalost po svém otci jméno FO Anonymizováno, narozeném datum, zemřelém datum, v řízení o pozůstalosti. Unesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne datum č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum poté bylo rozhodnuto, že žalobkyně se stala po svém otci i vlastníkem sklepa č.ev. Anonymizováno pod p.č. Anonymizováno/Anonymizováno z listu vlastnictví č. hodnota pro obec a k.ú. adresa. Předmětný pozemek nabyl její otec postupní smlouvou ze dne datum, když předmětem této smlouvy nebyl uvedený sklep. V řízení nebylo jednoznačně prokázáno, kdo konkrétně postavil předmětný sklep ani kterého roku se tak stalo. Je však možné učinit závěr, že se tak stalo koncem 19. století, neboť všichni dosud žijící svědci potvrdili, že co si pamatují, sklep již stál. Sklep užívá žalovaný od roku 1987. Sklep je vyzděný ze všech jeho stran, má podlahu, která odděluje sklep od jeho okolního prostoru. Je jednoznačně určitelný jeho začátek a konec. Je přístupný pouze z venkovních prostor a není zcela patrno, zda vstup do sklepa je z pozemku obce nebo z rozhrady. Sklep ze stavebnětechnického hlediska neslouží žádné jiné nemovité věci, je samostatný a jeho přístup nevede přes žádnou nemovitost. V minulosti byl užíván jako vinný sklep. Jméno žalovaného za sklep uhradil dne datum částku 7 000 Kč, a to paní jméno FO.

25. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

26. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

27. Žalobou na vydání věci dle výše uvedeného ustanovení tedy uplatňuje vlastník ochranu svého vlastnického práva tak, že požaduje vydání věci, kterou mu žalovaný neoprávněně zadržuje. Jedná se o věcněprávní nárok vlastníka. Vlastnické právo žalobce se v řízení o žalobě na vydání věci posuzuje jako předběžná otázka. Předmětem vydání mohou být pouze hmotné věci, nelze vindikovat součást věci či stavbu, která je součástí pozemku.

28. Aktivně legitimovaná osoba je kromě vlastníka případně kvalifikovaný držitel vlastnického práva (§ 1043) nebo držitel jiného práva (§ 1044), kterému bylo znemožněno věc fakticky ovládat, přičemž tento stav musí trvat ke dni vydání rozhodnutí. V řízení o vydání věci žalobce musí prokázat, že nastaly skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují nabytí vlastnického práva, případně jiného práva, o něž lze žalobu na vydání věci opřít (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 4638/2009). Jestliže žalobce odvozuje své vlastnické právo od právního předchůdce (tzv. auktora). K nabytí vlastnického práva derivativním způsobem totiž mohlo dojít jenom tehdy, pokud právní předchůdce byl vlastníkem.

29. Nejprve bylo nutno se zabývat tím, zda je předmětný sklep samostatnou věcí v právním slova smyslu či zda se jedná o součást jiné věci, konkrétně pozemku ve vlastnictví žalobkyně.

30. Vznik sklepa jako stavby byl tedy časově zařazen do období konce 19. století, tedy do období účinnosti obecného zákoníku občanského č. 946/1811 Sb.z.s., platného od 1. 6. 1811, podle kterého platila zásada superficies solo cedit, tj. stavba je součástí pozemku. Podle komentářové literatury muselo jít o stavby trvalé a spojení s pozemkem muselo být pevné, aby stavba byla považována za součást pozemku. Výjimku z tohoto pravidla však tvořily sklepy pod cizím pozemkem či sklepy a búdy zřízené na Moravě jako sklepní práva, neboť dvorský dekret z 2. 7. 1832 pro Dolní Rakousy prohlásil takové sklepy za samostatné věci, které měly být zapisovány do zvláštních sklepních knih. Pokud sklepní právo nebylo zapsáno do pozemkové knihy, Nejvyšší soud tehdy v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 1923, sp. zn. Rv I 813/22, č. 2245 dovodil, že se nedá automaticky předpokládat vlastnictví ke sklepu vlastníkem pozemku, pod níž se sklep nachází. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 1934, sp. zn. Rv I 1815/32, č. 13816 vlastník pozemku neměl přístup do sklepa, ke kterému byl přístup z ulice. Soudu se dokazováním nepodařilo zjistit, zda již v té době byl sklep samostatnou věcí či nikoliv, protože nebylo zjištěno, že by sklep byl vystavěn pod cizím pozemkem či na základě sklepního práva, nicméně to pro rozhodnutí věci nebylo nakonec až tak rozhodné. Podle přechodných ustanovení navazujícího zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku, konkrétně podle § 562 bylo výslovně stanoveno, že ustanoveními tohoto zákona se řídí, pokud není dále ustanoveno jinak, i právní poměry vzniklé před 1. lednem 1951; do tohoto dne se tyto právní poměry řídí právem dřívějším. Občanský zákoník č. 141/1950 Sb. v § 25 stanovil, že součástí pozemku je všechno, co na něm vzejde, a výslovně přitom určil, že stavby nejsou součástí pozemku. Z toho lze jednoznačně dovodit, že ode dne účinnosti občanského zákoníku č. 141/1950 Sb., tj. od 1. 1. 1951 stavby přestaly být součástí pozemku, přestože šlo o stavby zřízené za účinnosti obecného zákoníku občanského. V tomto směru soud opřel své závěry o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2128/2011, který ve svém odůvodnění doplňuje i úvahu, že v opačném případě by stavby postavené před 1. 1. 1951 byly až dodnes součástí pozemku, a proto nelze učinit jiný závěr, než že stavby zřízené před rokem 1951 nejsou součástí pozemku a jedná se tudíž o stavby samostatné. Takový osud se týkal i samotného sklepa a nejméně od tohoto data se samostatnou věcí v právním slova smyslu stal bez ohledu na to, jaký právní režim měl sklep před účinností občanského zákoníku č. 141/1950.

31. Soud tedy vycházel z aplikace § 562 zákona č. 141/1951 Sb. a na základě výše uvedeného určil, že předmětný sklep není součástí pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a k.ú. adresa zapsaného na LV Anonymizováno u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, a jednoznačně se jedná o samostatnou věc.

32. Další otázkou, kterou se soud musel jakožto otázkou předběžnou zabývat, bylo to, zda je žalobkyně je vlastník (resp. že nastaly skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují nabytí vlastnického práva), případně kvalifikovaný držitel sklepa.

33. Bylo tedy na žalobkyni, aby výše uvedené prokázala, pokud navrhovala jeho vyklizení a předání. Žádným z provedených důkazů se však vlastnické právo žalobkyně prokázat nepodařilo. Pokud žalobkyně uvedla, že sklep nabyl její otec na základě postupní smlouvy ze dne datum, nelze tomuto jejímu názoru přisvědčit. Sklep jakožto samostatný objekt právních vztahů zde jako předmět převodu vlastnického práva uveden není. Je tudíž vyloučeno, aby jej jméno FO na základě tohoto titulu (tedy postupní smlouvy) získal. Nadto sklep není uveden ani v nabývacím titulu z roku 1941, kterým došlo k nabytí vlastnického práva k pozemkům jméno FO a jméno FO od manželů Anonymizováno. jméno FO se stal vlastníkem pouze předmětného pozemku (mimo dalších pozemků), jenž potom žalobkyně připadl jakožto pozůstalost žalobkyni, ale k převodu vlastnického práva sklepa na něj nikdy nedošlo, proto ani žalobkyni jako pozůstalost připadnout nemohl.

34. Pokud žalobkyně poukazovala na skutečnost, že je vlastníkem pozemku umístěného nad sklepem, tento argument se za situace, kdy je sklep samostatnou věcí v právním smyslu, není to pro posouzení věci rozhodné.

35. Vzhledem k tomu, že předmětem žaloby je vyklizení nemovitosti, nemůže být žaloba zásadně úspěšná, pokud žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že ji svědčí skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují nabytí vlastnického práva.

36. Aniž by se soud zabýval tím, zda je skutečným vlastníkem sklepa žalovaný (neboť předmětem tohoto řízení není určení vlastnictví), žalobu v plném rozsahu zamítl. Žalobě nebylo vyhověno ani v části, v níž se žalobkyně domáhala vyklizení a zdržení se užívání parcely č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a k.ú. adresa zapsané na LV Anonymizováno u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, včetně jejích součástí a úpravu (mj. sklepa č.e. Anonymizováno na této parcele), neboť žalovaný tuto nemovitost v době rozhodnutí soudu neužíval (sama žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že komposter, který měl mít žalovaný na jejím pozemku, byl odvezen). Mezi účastníky nebylo sporu o vlastnictví předmětného pozemku žalobkyní, nicméně v řízení vyplynulo, že žalovaný užívá pouze sklep nacházející se pod tímto pozemkem, nikoli pozemek samotný. Není proto důvodu k vyklizení či zamezení užívání pozemku.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl zcela úspěšný vůči žalobkyni, a tudíž proti ní má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 17 250 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. [1 × za převzetí a přípravu zastoupení dle písm. a), 4 × za písemné vyjádření dle písm. d), 4 × za účast na jednání dle písm. g)] a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 písm. f) a. t., včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Právní zástupce žalovaného není plátce DPH. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobkyni povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.