OSUH 29 C 141/2025-16
- Soud:
- Okresní soud v Uherském Hradišti
- Spisová značka:
- 29 C 141/2025-16
- Datum rozhodnutí:
- 2025-08-22
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSUH:2025:29.C.141.2025.1
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 20 000 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno z částky částka za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu datum, domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nárok na ni byl postoupen, původně měl mít původ v úvěrové smlouvě, avšak dokumentace se nedochovala, a proto se nároku domáhá jako bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně, když plnění směrem k žalovanému uskutečnila [viz potvrzení o provedené platbě] společnost právnická osoba Tato společnost smlouvou z datum měla postoupit svůj nárok společnosti právnická osoba., přičemž účinnost postoupení byla vázána na úplatu (čl. II odst. 3 Smlouvy) [viz cit. smlouva]. Dále byla dne datum uzavřena smlouva mezi právnická osoba. a žalobkyní, která postoupení podmínila taktéž úhradou úplaty, event. dohodou (čl. II odst. 3) [viz cit. smlouva]. Dále byl doložen notifikační úkon společnosti právnická osoba ze dne datum, kterým je oznámen celý řetězec postoupení.
4. Obě postupní smlouvy svou účinnost podmiňují zaplacením úplaty či dohodou. Žádná dohoda tvrzena a prokázána není, tvrzeno a prokázáno pak není ani zaplacení úplaty, tedy nelze dovodit, že by smlouvy byly účinné. Shora uvedené deficity by bylo možné překonat, byla-li by prokázána řádná notifikace žalovaného stran postoupení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu rozsudku ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalobkyně v této souvislosti sice předložila notifikační listinu z datum adresovanou žalovanému, nicméně touto notifikuje původní věřitel postoupení přes právnická osoba. na žalobkyni. Oprávnění k takovému kroku ovšem neplyne z žádného důkazu. Žalobkyně pak netvrdí a neprokazuje oprávnění původní věřitelky notifikovat úspěšně postoupení i na žalobkyni. Je pak s podivem, že původní věřitel zná svého budoucího právního nástupce a notifikuje celý řetězec postoupení. Notifikaci navíc odesílá zástupce žalobkyně [viz podací lístek].
5. V občanském soudním řízení se uplatňuje zásada projednací, podle které jsou účastníci řízení povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení); jsou též povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení (důkazní povinnost). Důsledkem nesplnění těchto povinností je vynesení nepříznivého rozsudku pro účastníka, který je nesplnil; soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1900/2005, a ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 22 Cdo 277/2009), přičemž soud projednává ta skutková tvrzení, která účastníci učinili, a takto vymezený skutkový stav nemůže z vlastní iniciativy doplňovat či měnit (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. 12 Cmo 106/2014), přičemž absentující tvrzení nelze nahradit ani dokazováním (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. 28 Cdo 705/2004, ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2953/2009, a ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1396/2010, a nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12). Byť tedy v obecné rovině je možné výjimečně připustit vylíčení skutečností odkazem na listinný důkaz (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Odo 742/2006, uveřejněný pod č. 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), jedná se o odkaz subsidiární a v žádném případě nepřichází v úvahu, že by nahrazoval skutková tvrzení sporných stran, zejména skutková tvrzení podstatná. Tím by byla popřena procesní odpovědnost žalobce za, tvrzení všech pro rozhodnutí významných skutečností; principiálním důsledkem by tu byla negace zásady projednací (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. 28 Cdo 705/2004).
6. O příslušná procesní poučení se žalobkyně připravila omluvenou neúčastí na jednání soudu. V tomto směru pak soud konstatuje, že řízení s účastníky není a nemůže být vedeno korespondenčním způsobem, když těžištěm soudního řízení má být jednání, při němž je prováděno dokazování. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určena skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobce odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaný buduje obranu proti uplatněnému nároku. Ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně sice relevantní skutečnosti tvrdí (břemeno důkazní), avšak tato hodnověrně neprokazuje (břemeno důkazní), když předložené důkazy mají nedostatečnou důkazní relevanci. Nejedná-li se o zákonem předpokládané situace, kdy soud dokazování neprovádí, nelze nároku vyhovět pouze na základě tvrzení žalobkyně.
7. Pokud jde o právní hodnocení, soud uzavírá, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na žalobkyni.
8. Žalobkyně tedy neprokázala svoji aktivní legitimaci v tomto sporu, a proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.).
9. S ohledem na tuto skutečnost, že pak soud nezabýval samotným uplatněným nárokem.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, když soud nezjistil žádné náklady procesně úspěšného žalovaného.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Z odvolání musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsáno a datováno, dále v něm musí být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Pokud odvolání nebude shora uvedené náležitosti obsahovat a v řízení pro tento nedostatek nebude moci být pokračováno, soud odvolání odmítne. Odmítnutím odvolání je odvolací řízení skončeno.