OSUH 29 C 16/2025-20

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 20 776 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno částky částka za dobu od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nezaplacenou cenu dodávky plynu za období od datum do datum (pův. částka, splatných datum), smluvní pokutu (částka, splatnou datum) a poplatek za upomínku (částka, splatný datum). Vůči nedoplatku započítala žalobkyně datum přeplatek z minulého období ve výši částka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že dne datum žalovaný zmocnil společnost právnická osoba k jednání ve všech věcech a úkonech souvisejících s procesem optimalizace a oblasti dodávek elektrické energie a zemního plynu. Plná moc zahrnuje zejména zjišťování informací o aktuálním stavu dodávek elektřiny a plynu, technickém nastavení dodávek a souvisejících obchodních podmínkách. Dále opravňuje zmocněnce k přijímání kopií jakýchkoli dokumentů souvisejících s dodávkami energií, včetně smluv, faktur a výpisů ze soustav distribuce. Zmocněnec může také provádět úkony směřující k výběru a uzavření nové smlouvy na dodávku elektrické energie nebo plynu včetně změn dodavatele [viz plná moc]. Žalobkyně s žalovaným prostřednictvím jeho zástupce [viz plná moc z datum] uzavřela datum smlouvu o sdružených dodávkách plynu č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala s účinností od zahájení dodávky plynu dodávat žalovanému plyn do odběrného místa v adresa, Anonymizováno a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu plynu do uvedeného odběrného místa a související služby, zatímco žalovaný se zavázal jako zákazník za sdružené služby dodávky plynu platit žalobkyni jako dodavateli cenu dle ceníku žalobkyně [viz smlouva č. hodnota]. Ceník poplatků uvádí poplatek za vystavení druhé upomínky ve výši částka, přičemž ceník neobsahuje podpis žalovaného [viz ceník]. Fakturou č. hodnota ze dne datum, splatnou datum, oznámila žalobkyně žalovanému částku částka jako přeplatek plateb za dodávku plynu v období od datum do datum v objemu Anonymizováno [viz cit. faktura]. Fakturou č. hodnota ze dne datum, splatnou datum, vyfakturovala žalobkyně žalovanému částku částka jako platbu za dodávku plynu v období od datum do datum v objemu Anonymizováno [viz cit. faktura]. Fakturou č. hodnota ze dne datum, splatnou datum, vyfakturovala žalobkyně žalovanému částku částka jako smluvní pokutu za nedodržení smlouvy [viz cit. faktura]. Dne datum žalobkyně žalované vyzvala k úhradě částky částka z titulu faktur č. hodnota znějící na částka, splatnou datum, a č. hodnota znějící na částku částka, splatnou datum [viz upomínka 1]. Fakturou č. hodnota ze dne datum, splatnou datum, vyfakturovala žalobkyně žalovanému částku částka jako poplatek za vystavení druhé upomínky [viz cit. faktura]. Dne datum žalobkyně žalované vyzvala k úhradě částky částka z titulu faktur č. hodnota znějící na částka, splatnou datum, a č. hodnota znějící na částku částka, splatnou datum [viz upomínka 2]. Žalobkyně přípisem ze dne datum oznámila žalovanému, že přistoupila k započtení částky částka vůči částce částka, pročež nedoplatek činí částka [viz oznámení o zápočtu]. Naposledy byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván přípisem z datum [viz výzva], jenž mu byl doručen datum [viz doručenka].

4. Dále žalobkyně soudu předložila výpis OPM, z něhož soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění, neboť tato sjetina pro něj zůstala nesrozumitelná. Tvrzenou změnu dodavatele z ní soud není s to vyčíst.

5. Dle § 9 odst. 2 věty první zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy.

6. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.

7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Dle § 72 odst. 2 energetického zákona účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, když se žalobkyně písemně zavázala dodávat žalovanému sdružené služby dodávky plynu a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni dohodnutou cenu za tyto sdružené služby dodávky plynu. Žalobkyně žalovanému zajišťovala sdružené služby dodávky plynu do sjednaného místa spotřeby v období od datum do datum a dle § 72 odst. 2 energetického zákona a v souladu se smluvními ujednáními účastníků za sdružené služby dodávky plynu v uvedeném období vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou cenu částka, která byla co do částky částka uspokojena v důsledku jednostranného zápočtu. Žalovaný proto zůstává dlužen částky částka. Pokud žalovaný sám dlužnou částku neuhradil, zavázal jej k tomu svým rozhodnutím soud.

10. Neboť nebyla dlužná částka uhrazena řádně a včas, dle § 1958 odst. 1 o. z. v účastníky dohodnuté lhůtě splatnosti dne datum, dostal se žalovaný dnem následujícím (datum) s jeho úhradou do prodlení dle § 1968 věty první o. z., pročež dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyni vznikl vůči žalovanému též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (Anonymizováno od prvního dne prodlení se placením do zaplacení. Žalobkyně má nárok na úrok z prodlení ve výši Anonymizováno z částky částka za dobu od datum do datum (tj. částka při Anonymizováno dnech) a z částky částka za dobu od datum do datum (tj. částka při Anonymizováno dnech). Ke dni rozhodnutí tak úrok z prodlení činil částka, ode dne následujícího po dni rozhodnutí soudu pak žalobkyni svědčí právo na úrok z prodlení obecným mechanismem výpočtu.

11. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka z titulu smluvní pokuty a částky částka z titulu poplatku. Platí však, že jakékoliv dodatkové platební povinnosti ve spotřebitelské smlouvě, kterou je i smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným, byť prostřednictvím jeho zástupce, musejí být sjednány na listině, na které je podpis spotřebitele (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Pokud jsou dodatkové platební povinnosti ujednány mimo listinu, na které je podpis samotného spotřebitele, pak soud k takovému ujednání nepřihlédne, ledaže se jej sám spotřebitel dovolá (§ 2048 a násl. o. z.). V poměrech projednávané věci měl smlouvu za spotřebitele uzavřít podnikatelský subjekt právnická osoba, přičemž podpis za ni jednající osoby na smlouvě nemůže nahradit podpis spotřebitele a vyloučit jeho ochranu plynoucí z nálezové judikatury Ústavního soudu a evropské legislativy.

12. Dle názoru soudu navíc plná moc ze dne datum sice opravňuje k podpisu sdružené smlouvy na dodávku zemního plynu a/nebo elektrické energie, avšak výslovně nezmocňuje právnická osoba k tomu, aby spotřebitele zavázal k dodatečným platbám. Plná moc spotřebitele na tiskopisu společnosti se nikde výslovně nezmiňuje o možnosti sjednávat sankce. Formulace „ve všech věcech a úkonech souvisejících s procesem optimalizace“ sice může být široce interpretována, ale z kontextu dokumentu vyplývá, že zmocnění se primárně vztahuje na získávání informací, analýzu podmínek a změnu smluvních vztahů, nikoli na sjednávání sankcí či jiných závazků mimo rámec běžného zajištění dodávky energií. V souvislosti se skutečnou vůlí stran by bylo na místě procesní poučení žalobkyni.

13. O příslušná procesní poučení se žalobkyně připravila omluvenou neúčastí na jednání soudu. V tomto směru pak soud konstatuje, že řízení s účastníky není a nemůže být vedeno korespondenčním způsobem, když těžištěm soudního řízení má být jednání, při němž je prováděno dokazování. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně.

14. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určena skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobce odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaný buduje obranu proti uplatněnému nároku.

15. Ustanovení § 118a o. s. ř. ovšem upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu soud poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ust. § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4881/2015). Zásad spravedlivého procesu (článek 36 odst. 1 Listiny) se nemůže dovolávat ten účastník řízení před obecnými soudy, který, ač byl řádně a včas (ust. § 115 odst. 2 o. s. ř.) o jednání obecného soudu uvědoměn, toto jednání zmeškal, nebo ten, kdo řádné a včasné uplatnění svých procesních práv zanedbal; totéž platí i v případech, spočívá-li nedostatek procesní aktivity či obezřetnosti na straně advokáta, jehož si účastník řízení před obecnými soudy (jinými orgány veřejné moci) zvolil a který za řádný výkon převzatého zastoupení podle zákona a pravidel svého povolání odpovídá (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2022, sp. zn. I. ÚS 3465/21).

16. K poučovací povinnosti podle ustanovení § 118a o. s. ř. je soud povinen na nařízeném jednání a že žalobkyně se svou nepřítomností na nařízeném jednání práva na to, aby jí bylo takové poučení soudem poskytnuto, vzdala, a že z ustanovení § 114 o. s. ř. (ani z § 114a o. s. ř.) nevyplývá, že by měl soud vyzývat účastníka k doplnění neúplných tvrzení. Pro úplnost lze dodat, že ustanovení § 114a odst. 1 o. s. ř. bylo naplněno, neboť o žalobě soud rozhodl při prvním jednání, a nelze přijmout výklad, že jednání má být připraveno tak, aby žalobě mohlo být vyhověno při jediném jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3098/2016).

17. Úvaha o nutnosti předchozího poučení zcela opomíjí povinnost účastníka být na jednání připraven. Nejde navíc přehlížet, že výzva k doplnění tvrzení před jednáním je pak toliko vytvářením dalších nákladů, neboť příslušná tvrzení a označení důkazů mohou být do řízení vnesena přímo při prvním jednání a vede ke quasidokazování před jednáním, jež má být těžištěm řízení. Dokazování provádí soud zásadně při jednání (§ 122 odst. 1 o. s. ř.) a začasté může teprve po provedení dokazování učinit závěr o tom, že je poučení potřeba (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 28 Cdo 4270/2019). Tak je tomu i v projednávaném případě, kde u jednání z důkazů vyplynulo neunesení procesních břemen a nutnost žalobkyni poučit. Ryze spekulativní je pak úvaha o tom, že by poučení účastníka až při jednání vedlo k nutnosti odročení, neboť žalobkyně má být na každé jednání řádně připravena. Nejsou tedy dány důvody k tomu, aby žalobkyně byla poučena předem, jednání bylo odročeno a soud deformoval rovnost zbraní tím, aby žalobkyni poskytoval další prostor a možnosti k unesení procesních břemen.

18. Soudu je znám doktrinální názor (srov. JIRSA, J. et al. Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář. [Systém ASPI], 2023. Komentář k § 118a.), který poučovací povinnost při jednání staví do protikladu se zásadou rozhodnutí při jediném jednání, když rozvíjí úvahu, že absence výzvy značí „nedůslednou přípravu“ soudu a že bez předchozí výzvy účastník nebude schopen na poučení reagovat, a proto nebude možné rozhodnout při jediném jednání. Závěry doktríny se ovšem v projednávané věci neprosadí, neboť o nedůslednosti či nemožnosti věc rozhodnout při jediném jednání nelze hovořit. Žalující se jednání nezúčastnil a úvahy o tom, co by následovalo, pokud by obdržel předchozí poučení nebo na jednání dorazil, jsou ryze spekulativní, stavící na nejisté (a navíc již zjevně nenastalé) skutečnosti. Nelze navíc přehlížet, že doktrinální názor je v tomto případě určitou úvahou a polemikou s citovanou judikaturou, jež naopak nic takového nepožaduje.

19. Jinými slovy, soud v souladu se zákonem vyčkal s poučením na jednání a byla to žalobkyně, kdo se rozhodl jednání nezúčastnit, čímž si způsobila, že nemohla být o neunesení procesních břemen soudem při jednání poučena, čímž se o adresné poučení připravila.

20. Vůle stran, která by potvrzovala vůli spotřebitele být sankcemi vázán, prokázána nebyla. Pokud smluvní dokumentace znala sankce pro spotřebitele, bylo povinností podnikatelů, kteří s ním či za něj jednali, jej jednoznačně předem informovat o těchto povinnostech, pokud tak právnická osoba neučinila, překročila zástupčí oprávnění (v řízení navíc nebylo prokázáno, že by tato společnost měla zmocnění taktéž pro sjednání spotřebitelských sankcí). Omezení zástupčího oprávnění, resp. neexistence zmocnění ke sjednávání sankcí spotřebitele, muselo být žalobkyni známo z textace jí předložené plné moci, pročež podle § 446 věta druhá za středníkem o. z. je třeba dovodit, že žalobkyně musela a mohla z okolností (tedy výslovného textu plné moci posouzeného rozumem průměrného člověka – § 4 o. z.) poznat, že právnická osoba nemohl za spotřebitele činit veškerá právní jednání, přičemž závazky k úhradám smluvní pokuty překračují rámec dodávky zemního plynu či elektrické energie. Jinými slovy, žalovaný nemusel oznamovat překročení zástupčího oprávnění dle § 446 věta první o. z., kdy překročení zástupčího oprávnění bylo objektivně seznatelné žalobkyni. Důsledkem překročení oprávnění vyplývajícího z plné moci pak není neplatnost právního jednání je (s přihlédnutím k § 446 a § 440 odst. 2 o. z.) to, že právním jednáním, při kterém bylo zástupčí oprávnění překročeno, není vázán zmocnitel (žalovaný), nýbrž sám zástupce (právnická osoba).

21. Soud navíc nemá za prokázanou změnu dodavatele (toto zůstává opět v rovině tvrzení, přičemž výstřižek předložený soudu v předvečer jednání je pro soud zcela nesrozumitelný a nelze z něj dovodit změnu dodavatele; k datu datum mohlo dojít k zániku odběrného místa atp.), přičemž také ve vazbě na toto tvrzení soud poukazuje na omluvenou neúčast a nemožnost žalobkyni poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (srov. bod 13 až 19 odůvodnění).

22. Soud také hodnotí smluvní pokutu jako absolutně neplatnou, neboť se váže sankcionování výkonu práva (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4469/2010). Ustanovení smlouvy, které zákazníkovi ukládá povinnost neuzavírat smlouvu s jiným dodavatelem plynu po dobu trvání odběru podle platné smlouvy, je vnitřně rozporné a problematické z hlediska právní jistoty i možnosti výkonu smluvních práv. Na jedné straně smlouva předpokládá určitou dobu trvání a uvažuje existenci důvodů výpovědi či odstoupení, což jsou zákonem předpokládané způsoby ukončení smluvního vztahu. Pokud tedy zákazník smlouvu řádně vypoví nebo od ní odstoupí v souladu s jejími podmínkami nebo obecně závaznými právními předpisy, může dojít k ukončení smluvního vztahu před původně sjednanou dobou. Uvedené ustanovení ovšem vytváří stav, kdy zákazník sice smlouvu ukončit může, avšak následně mu brání v uzavření nové smlouvy s jiným dodavatelem období, které bylo původně sjednáno mezi smluvními stranami. Tím se dostává do situace právní nejistoty, kdy by se mohl ocitnout bez možnosti legálního odběru plynu. Taková klauzule představuje nepřiměřené omezení smluvní svobody zákazníka a je neurčitá, jelikož není jasné, jak by zákazník mohl vůbec realizovat změnu dodavatele poté, co smlouvu oprávněně ukončí. Praktickým důsledkem této nesrovnalosti je, že zákazník by sice mohl smlouvu vypovědět nebo od ní odstoupit, ale pokud by striktně dodržel výše uvedený zákaz, nemohl by uzavřít smlouvu s jiným dodavatelem, což by bylo absurdní a v rozporu s účelem právní úpravy energetického trhu. Soud navíc nemá za prokázanou ani existenci důvodu k nároku na smluvní pokutu, neboť žalobkyně její důvodnost odvíjí od faktu, že v místě spotřeby mělo dojít ke změně dodavatele plynu, co ovšem soud z dokazování jednoznačně nezjistil (srov. bod 21 odůvodnění). Mírně odlišná je situace v případě poplatku, jenž má základ v listině, na které není ani podpis zástupce žalovaného, ani spotřebitele samotného. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto je na místě zamítnout také nárok na příslušenství z těchto částek.

23. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě vyhověl co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení (výrok I) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II).

24. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady by měly být nahrazeny co do Anonymizováno žalovanému (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu Anonymizováno % a úspěchu žalobkyně v rozsahu Anonymizováno %), nicméně soud žádné náklady žalovaného nezjistil.

25. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které je možné podat do 15 dnů ode dne doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ve dvou vyhotoveních.

Z odvolání musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsáno a datováno, dále v něm musí být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Pokud odvolání nebude shora uvedené náležitosti obsahovat a v řízení pro tento nedostatek nebude moci být pokračováno, soud odvolání odmítne. Odmítnutím odvolání je odvolací řízení skončeno.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně a včas splněna, může se oprávněná strana domáhat nařízení výkonu rozhodnutí.