OSUH 2 C 47/2026-75

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 102 900 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 117 198,90 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 114 298,90 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 21 254 Kč k rukám Jméno advokátky do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 10. 2. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 117 198,90 Kč (100 000 Kč jistina, 2 900 Kč smluvní pokuta a 14 298,90 Kč kapitalizovaný úrok od 16. 8. 2025 do 13. 11. 2025) s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne 25. 7. 2025 uzavřela se žalovaným Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch finanční prostředky až do výše úvěrového rámce, který byl stanoven na částku 100 000 Kč (čl. 4.2. smlouvy o úvěru). Žalovaný v jednotlivých tranších dle smlouvy o úvěru fakticky načerpal celkem částku 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru (čl. 5.1. smlouvy o úvěru). Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši 5 000 Kč. Žalovaný porušil smlouvu o úvěru, když neuhradil minimální měsíční splátku splatnou dne 15. 8. 2025. Žalovaný na upomínky nereagoval, proto došlo k zesplatnění jistiny úvěru dne 29. 12. 2025 v souladu s čl. 5.5. smlouvy o úvěru. Žalovaný tak dluží žalobkyni celkem částku 117 198,90 Kč, která se skládá z částky 100 000 Kč jistina, částky 2 900 Kč smluvní pokuta a částky 14 298,90 Kč kapitalizovaný úrok od 16. 8. 2025 do 13. 11. 2025.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, protože nikdy se žalobkyní nejednal, ani s ní žádnou smlouvu neuzavřel a žádné finanční prostředky neobdržel ani žádné peníze na jeho účet nepřišly. Zjistil, že předmětnou půjčku si sjednal jeho syn jméno FO a to bez jeho vědomí, proto na něj podal trestní oznámení. Odkázal na čestné prohlášení jméno FO se sám přiznává a na usnesení o zahájení trestního stíhání Policie ČR, proti kterému se ani pan jméno FO nepodal stížnost a před policií se přiznal

Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloby není důvodná.

Z čestného prohlášení jméno FO, narozeného dne datum, ze dne 9. 3. 2026 bylo zjištěno, že jméno FO čestně prohlásil, že si vzal půjčku od žalobkyně ve výši 100 000 Kč, kdy svému otci jméno FO zcizil zcela bez jeho vědomí občanský průkaz a tyto údaje zaslal žalobkyni. Finanční prostředky z půjčky si nechal zaslat na účet, ke kterému měl přístup a nebyl to účet jeho otce. To také sdělil na policii.

Z protokolu o trestním oznámení ze dne 22. 9. 2025, které bylo sepsáno Policií ČR, adresa, bylo zjištěno, že žalovaný toho dne podal trestní oznámení na svého syna jméno FO pro neoprávněný přístup k jeho internetovému bankovnictví.

Z usnesení Policie ČR, adresa pod č.j. Anonymizováno ze dne 10. 4. 2026 bylo zjištěno, že proti jméno FO, datum bylo zahájeno trestní stíhání pro přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odstavec 1, odstavec 2, písmeno a), odstavec 3 písmeno a) trestního zákoníku, přečinu poškození cizích práv podle § 181 odstavec 1 písmeno a) trestního zákoníku, přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odstavec 1, odstavec 4 trestního zákoníku, zločinu neoprávněné opatření, padělání a pozměňovaní platebního prostředku podle § 234 odstavec 1, odstavec 3, alinea první trestního zákoníku a přečinu krádeže podle § 205 odstavec 1, písmeno a) trestního zákoníku, kterých se měl dopustit tím, že v přesně nezjišťované době bez vědomí a souhlasu svého otce jméno FO v místě jejich společného bydliště na adrese adresa číslo popisné Anonymizováno se v nestřeženém okamžiku zmocnil mobilního telefonu svého otce, prostřednictvím kterého po předchozím opatření si přístupového hesla vnikl do počítačové aplikace internetového bankovnictví banky právnická osoba., kde přistoupil k bankovnímu účtu svého otce a odeslal dvě platby ve výši 45 000 Kč na svůj bankovní účet vedený u bankovní společnosti Anonymizováno, přičemž finanční prostředky použil pro svoji potřebu, a dále si v nestřeženém okamžiku ve společné domácnosti opatřil bez vědomí svého otce fotografie jeho osobních dokladů, následně z bankovního účtu svého otce stáhl výpisy z účtu a za použití těchto dokladů a přístupů k bankovnímu účtu otce si sjednal prostřednictvím sítě internet úvěrové smlouvy s různými společnostmi včetně společnosti žalobkyně dne 25. 7.2025 na částku 100 000 Kč.

Z čestného prohlášení jméno FO, z protokolu o trestním oznámení ze dne 22. 9. 2025, které bylo sepsáno Policií ČR, adresa a z usnesení Policie ČR, adresa, Anonymizováno pod č.j. Anonymizováno, ze dne 10. 4. 2026 bylo prokázáno tvrzení žalovaného, že nikdy se žalobkyní nejednal, ani s ní žádnou smlouvu neuzavřel a žádné finanční prostředky neobdržel. Předmětný úvěr sjednal jeho syn jméno FO bez jeho vědomí, proto je také stíhán za toto jednání Policií ČR. K této trestné činnosti se sám policii doznal. Žalobkyně se k jednání nedostavila, proto nemohla být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), aby doplnila své tvrzení a důkazy, že uzavřela předmětnou úvěrovou smlouvu se žalovaným a poskytla mu finanční prostředky. Proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť se neprokázalo, že by žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), na jejím základě by čerpal finanční prostředky.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Žalovaný byl ve věci úspěšný, proto mu byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 21 254 Kč, což představuje 3 x 5 220 Kč mimosmluvní odměna (celkem 15 660 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, odpor, a účast u jednání) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 x 450 Kč (celkem 1 350 Kč) režijní paušál dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovné adresa a zpět, celkem hodnota km, vozidlem jméno FO RZ: SPZ, při průměrné spotřebě 7,6 l/100 km nafty, při vyhláškové ceně 34,10 Kč/1 litr + amortizace 5,90 Kč/1 km, tedy celkem 255 Kč dle § 13 odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 2 půlhodin po 150 Kč (celkem 300 Kč) náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 3 689 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady řízení uhradit k rukám Jméno advokátky do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.