OSUL 29 C 109/2021-52

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Karlem Šemíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 31 029,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31.029,19 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.347,65 Kč a dále s úrokem ve výši 26,28 % ročně z částky 29.489,47 Kč od datum do zaplacení, dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 743,42 Kč a dále s úrokem z prodlení z částky 31.029,19 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce na náhradu nákladů řízení částku 3 420 Kč.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 31 029,19 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila s tím, že poskytla na základě smlouvy číslo ze dne datum a posouzení úvěruschopnosti revolvingový úvěr na sjednaný úvěrový rámec ve výši 29 490 Kč. Žalovaná se zavázala sjednaný úvěr splácet řádně a včas, tuto povinnost žalovaná porušila a žalobkyně ke dni datum úvěr zesplatnila.

2. Žalovaná ničeho neuhradila.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (smlouvy o úvěru, upomínky a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 29 490 Kč a žalovaná se zavázala hradit úvěr splátkách, žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou splátku neuhradila (dluh byl k datum zesplatněn), čímž se ocitla v prodlení. Žalované vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 31 029,19 Kč (jistina 29 489,47 Kč, poplatky 309,72 Kč, náklady na vymáhání 230 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč) s kapitalizovaným ve výši 5 347,65 Kč, s úrokem ve výši 26,28 % ročně z částky 29 489,47 od datum do zaplacení a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 743,42 od datum do datum a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 029,19 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

5. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy.

6. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu.

7. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru, pokud jde o příslušenství pohledávky, § 513 obč. zák. ve spojení s ust. § 1 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

8. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobci přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 420 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 242 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 029,19 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

13. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.