OSUL 33 C 273/2021-261

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Blažeje a přísedících přísedící ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o: neplatnost rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru mezi žalobkyní a žalovaným výpovědí ze strany žalovaného ze dne datum, je neplatné

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 552 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru mezi žalobkyní a žalovaným výpovědí ze strany žalovaného ze dne datum. Žaloba byla odůvodněna tak, že žalobkyně byla u žalovaného zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne datum na dobu určitou do datum ve funkci: funkce anonymizována čtyři slova. Pracovní náplní bylo zajišťování agendy správy bytů, nebytových prostor, bytových domů a ostatních domů ve vlastnictví vlastník, tj. předpis nájemného a výběr, uzavírání nájemních smluv (příprava podkladů), příprava podkladů pro vymáhání dlužného nájemného a úhrady nákladů za služby s nájmem spojené, příprava podkladů pro jednání orgánů města ve věci hospodaření s domovním fondem, dále plnění úkolů vyplývajících z usnesení orgánů města v oblasti správy domovního fondu. Dodatkem číslo ze dne datum byl pracovní poměr žalobkyně prodloužen na dobu neurčitou. Pracovní náplň žalobkyně ze dne datum rozšířila pracovní agendu na zajišťování agendy správy obecního majetku vč. veškeré činnosti související s jeho prodejem, pronájmem a inventarizací. Přípravu podkladů pro jednání rady a zastupitelstva v souvislosti se správou obecního majetku. anonymizována tři slova. Dnem datum obdržela žalobkyně výpověď z pracovního poměru, kde bylo uvedeno, že v souvislosti s jejím uvolněním k výkonu veřejné funkce v měsíci měsíc rok žalovaný v rámci zajištění řádného chodu organizace anonymizováno rozdělil jednotlivé činnosti obsažené v pracovní náplni pracovní pozice referentka správy domovního fondu, poštovní služby stát. instituce mezi stávající zaměstnance. Tento systém se měl osvědčit a jednotlivé činnosti měly být řádně zabezpečeny a pozice referentky a její náplň práce se tím měla stát nadbytečnou. Z tohoto důvodu a z důvodu snížení administrativního aparátu a zvýšení efektivnosti práce městského úřadu rozhodla organizace územní celek dne datum o změně organizačního řádu, kterou měla být pracovní pozice referenta správy domovního fondu, poštovní služby stát. instituce ke dni datum zrušena. Žalovaná dále žalobkyni sdělila, že nemá možnost žalobkyni dále zaměstnávat a nemůže jí nabídnout ani jinou práci a proto dává výpověď žalobkyni dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, neboť v důsledku rozhodnutí o organizační změně je pro žalovanou nadbytečnou. Zároveň dne datum převzala žalobkyně oznámení zaměstnavatele o překážkách v zaměstnání na straně zaměstnavatele od datum do datum. Žalobkyně byla ode dne datum do datum v pracovní neschopnosti. Žalobkyně pracovala u žalovaného řádně a nikdy neobdržela žádnou výtku. Žalobkyně byla předsedou odborů na organizace anonymizováno žalovaného, později pak řadovým členem. V měsíc rok byla žalobkyně zvolena fuknce na organizace anonymizována dvě slova okres. Na tuto funkci ji vedení organizace anonymizováno žalovaného uvolnilo a vypsalo výběrové řízení na její pozici, na dobu určitou po dobu výkonu funkce funkce.

2. Náhradní zaměstnankyně paní příjmení (dále jen„ Náhradní zaměstnankyně“) nastoupila na místo žalobkyně v měsíc rok. Žalobkyně předávala Náhradní zaměstnankyni agendu správy domovního fondu. Náplň práce byla převzata celá, později údajně Náhradní zaměstnankyně nevybírala poplatky (pokladna), nevyplácela přeplatky (pokladna), neprováděla smlouvy pro katastr nemovitostí (tajemník). Náhradní zaměstnankyně měla zpočátku smlouvu na dobu určitou po dobu výkonu funkce žalobkyně. Následně jí byla údajně přidána pozice pomocné fakturantky (zapisování faktur), byla jí ponechána pracovní náplň žalobkyně a byla jí změněna pracovní smlouva na dobu neurčitou. Je tedy otázkou, zda bylo pracovní místo žalobkyně volné až do datum, kdy byla provedena mimořádnou radou organizační změna, nebo zda bylo zpočátku obsazeno a později byla náplň práce převedena pod název jiné pozice tak, aby zde mohla na dobu neurčitou zůstat Náhradní zaměstnankyně. Část pracovní agendy žalobkyně v minimálním rozsahu údajně převzala po žalobkyni jméno příjmení, sekretářka a část agendy žalobkyně v minimálním rozsahu údajně převzala paní příjmení (od datum) jméno příjmení. Žalobkyně byla z funkce funkce odvolána dne datum. Dne datum schůzi organizace územní celek a usnesením č. číslo schválili od datum organizační řád, kde údajně bylo zrušeno pracovní místo žalobkyně. V usnesení bylo uloženo tajemníkovi vše teprve projednat s odborovou organizací, je tedy zřejmé, že odborová organizace předem nedala souhlas s výpovědí pro žalobkyni. Žalobkyně se dne datum vrátila do zaměstnání na organizace anonymizováno žalovaného, kde jí bylo oznámeno, že pro ni není zaměstnání a od datum jí dávají výpověď z organizačních důvodů. Novým organizačním řádem od datum měly být účelově zrušeny pracovní náplně některých pracovníků. Organizační řád platný pro rok rok má stejný obsah správy domovního fondu. Je zde formálně vykázáno o jednoho pracovníka méně. Porovnáním však lze zjistit, že ubyl pracovník odboru finančního a nikoliv správy domovního fondu. Rovněž z vydaných Usnesení organizace územní celek například schůze číslo další lze zjistit, že Náhradní zaměstnankyni jsou i nadále zadávány úkoly ze správy agendy domovního fondu. A rovněž úkoly dalším pracovníkům žalované zůstaly v rámci jejich agendy stejné, pouze těmto pracovníkům byly účelově změněny pracovní náplně od datum. Žalovaný nechtěl, aby se žalobkyně vrátila zpět na původní pozici a v návaznosti na to učinil kroky, které měly fiktivně její místo a náplň práce zrušit, a tím odůvodnit její propuštění pro nadbytečnost. Žalobkyně uvádí, že její pracovní pozice, druh a náplň práce na městském úřadu žalovaného nezanikla. Správa domovního fondu zůstala a je nadále prováděna Náhradní zaměstnankyní. Příkazem tajemníka číslo rok organizace anonymizováno žalovaného ze dne datum byla odložena účinnost organizační změny na datum. Fakticky tak měl pracovní poměr žalobkyně skončit ještě dříve, než se stane účinnou schválená organizační změna, což je nepřípustné a taková výpověď nemůže být platná. Z nového přijatého organizačního řádu žalobkyně platného od datum nijak nevyplývá, že by bylo zrušeno pracovní místo žalobkyně u žalovaného, ani že by nebyla potřeba výkonu druhu práce, kterou žalobkyně vykonávala. Žalobkyně odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1573/2004, 21 Cdo 3103/2010, 21 Cdo 440/2008, 21 Cdo 2061/2007 a 21 Cdo 346/2014.

3. Žalovaný v obraně uvedl, že potvrzuje uzavření pracovní smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným dne datum, na základě které vznikl pracovní poměr na dobu určitou od datum do datum s funkcí správa domovního fondu, poštovní služby. Dodatkem číslo ze dne datum byl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. Pro výkon funkce správy domovního fondu, poštovní služby, převzala žalobkyně písemnou pracovní smlouvu ze dne datum, ve znění dodatku číslo ze dne datum a dodatku číslo ze dne datum. Na základě žádosti ze dne datum byla žalobkyně dlouhodobě uvolněna z pracovního poměru pro výkon funkce funkce anonymizována tři slova okres. Žalovaný tak začátkem roku rok rozdělil jednotlivé činnosti obsažené v pracovní náplni pracovní pozice, kterou zastávala žalobkyně, mezi stávající zaměstnance. Nový systém rozdělení činnosti se osvědčil. Činnosti vykonávané referentem správy domovního fondu a poštovních služeb byly zcela zabezpečeny ostatními zaměstnanci. V zájmu snižování administrativního aparátu, zvýšení efektivnosti práce se snížením mzdových nákladů, byl faktický stav promítnut do nového organizačního řádu. Pozice referenta správy domovního fondu a poštovních služeb byla zrušena, čímž došlo ke snížení počtu tabulkových míst z 30 na 29 pracovníků. Návrh organizačního řádu organizace anonymizováno žalovaného byl na počet schůzi Rady žalovaného konané dne datum schválen. Následně byl přijatý organizační řád dne datum projednán s odborovou organizací. Žalovaný odkázal zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1130/97, 21 Cdo 733/2003, 21 Cdo 1001/2011 a 21 Cdo 2358/2011. Z citované judikatury plyne, že rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách není právním jednáním. Jedná se pouze o skutečnost (tzv. faktický úkon), která je hmotněprávním předpokladem pro právní jednání pro podání výpovědi podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel; soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat. Žalovaný řádně přijal organizační změnu, kterou zrušil pracovní místo zastávané žalobkyní. Žalovanému za těchto okolností nezbylo než písemností ze dne datum dát žalobkyni výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce.

4. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

5. Žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne datum na pozici referenta správy domovního fondu a poštovní služby. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od datum do datum (pracovní smlouva ze dne datum).

6. Dodatkem číslo ze dne datum došlo ke změně pracovní smlouvy, tak že byl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou (dodatek číslo u pracovní smlouvy uzavřené dne datum ze dne datum).

7. Součástí pracovní náplně žalobkyně byly s účinností od datum následující činnosti: 1) zajišťování agendy správy bytů, nebytových prostor, bytových domů a ostatních domů ve vlastnictví vlastník v následujícím rozsahu: předpis a výběr nájemného, uzavírání nájemních smluv (příprava podkladů), příprava podkladů pro vymáhání dlužného nájemného a úhrady nákladů za služby s nájmem spojené, příprav a podkladů pro jednání orgánů města ve věci hospodaření s domovním fondem a 2) plnění úkolů vyplývající z usnesení orgánů města v oblasti správy domovního fondu (pracovní náplň účinná od datum a pracovní náplň – správa domovního fondu (ekonomicky), nájmy, pachty, prodej majetku na č. l. 27 spisu).

8. Dodatkem číslo byla s účinností od datum pracovní náplň žalobkyně rozšířena o následující body: 3) zajišťování agendy správy obecního majetku vč. veškeré činnosti související s jeho prodejem, pronájmem a inventarizací, 4) příprava podkladů pro jednání rady a zastupitelstva v souvislosti se správou obecního majetku a 5) tajemnice bytové komise (dodatek číslo k pracovní náplni účinný od 1. 8. 2016).

9. Dodatkem číslo s účinností od datum byla pracovní náplň žalobkyně zúžena o bod 5) tajemnice bytové komise (dodatek číslo k pracovní náplni žalobkyně ze dne datum).

10. Žalobkyně byla dne datum zvolena funkce anonymizována dvě slova organizace při organizace anonymizováno žalovaného. Ve funkci funkce anonymizována dvě slova anonymizováno skončila žalobkyně s ohledem na uvolnění pro výkon funkce funkce (zápis ze schůze organizace anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno obec konané dne datum v údaj o čase hodin ze dne datum).

11. Žalobkyně byla dlouhodobě uvolněna z pracovního poměru u žalovaného z důvodu výkonu práce funkce na organizace anonymizována dvě slova okres (žádost o dlouhodobé uvolnění z pracovního poměru ze dne datum a potvrzení o zaměstnání ze dne datum).

12. Součástí pracovní náplně jméno příjmení bylo zejména zajišťování údržby, oprav a rekonstrukcí všech objektů ve vlastnictví žalovaného a zajišťování služeb spojených s bydlením (pracovní náplň jméno příjmení ze dne datum, dodatek číslo k pracovní náplni jméno příjmení ze dne datum a dodatek číslo k pracovní náplni jméno příjmení ze dne datum).

13. Náhradní zaměstnankyně nastoupila na místo žalobkyně od datum. Pracovní poměr Náhradní zaměstnankyně byl sjednán na dobu určitou po dobu uvolnění žalobkyně pro výkon veřejné funkce (veřejná výzva k přihlášení zájemců o uzavření pracovní smlouvy ze dne datum, seznam úředníků ke dni datum na č. l. 25 spisu, pracovní smlouva jméno příjmení ze dne datum, pracovní náplň jméno příjmení ze dne datum a dodatek číslo k pracovní náplni jméno příjmení ze dne datum).

14. S účinností od datum byl pracovní poměr Náhradní zaměstnankyně změněn na dobu neurčitou s tím, že bude nadále vykonávat funkci pomocné účetní (dodatek číslo k pracovní smlouvě jméno příjmení ze dne datum).

15. S účinností od datum byl pracovní poměr Náhradní zaměstnankyně změněn tak, že bude nadále vykonávat funkci pomocné účetní a veřejného opatrovníka (dodatek číslo k pracovní smlouvě jméno příjmení ze dne datum).

16. Součástí pracovní náplně Náhradní zaměstnankyně zůstaly i v roce rok následující činnosti: provádění předpisů nájemného, organizování předpisů nájemného z bytů prostřednictvím inkasa, provádění vyúčtování nákladů za služby spojené nájmem bytů a nebytových prostor, sledování a vyhodnocování plateb nájemného a úhrady poskytovaných služeb (dodatek číslo k pracovní náplni jméno příjmení ze dne datum, dodatek číslo k pracovní náplni jméno příjmení ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum, usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum a usnesení schůze číslo anonymizováno územní celek ze dne datum).

17. Dne datum byla na pozici referentky finančního odboru přijata jméno příjmení (pracovní smlouva jméno příjmení ze dne datum, veřejná výzva na pozici referent finančního odboru ze dne datum a zpráva o posouzení uchazeček na obsazení pozice referent finančního odboru ze dne datum).

18. Součástí pracovní náplně referenta finančního odboru bylo kromě jiného též zajišťování správy nemovitého majetku – prodeje, pachty, pronájmy, služebnosti a inventarizace (pracovní náplň jméno příjmení ze dne datum a dodatek číslo k pracovní náplni jméno příjmení ze dne datum).

19. Součástí pracovní náplně referenta sekretariátu organizace anonymizováno žalovaného bylo s účinností od datum kromě jiného též příprava a uzavírání smluv na pronájem místa anonymizována čtyři slova a na prostory místa obec (pracovní náplň jméno příjmení ze dne datum, dodatek č. 1 k pracovní náplni jméno příjmení ze dne datum, dodatek č. 2 k pracovní náplni jméno příjmení ze dne datum a dodatek č. 3 k pracovní náplni jméno příjmení ze dne datum).

20. Dne datum byl na pozici referenta správy domovního fondu přijat jméno příjmení. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od datum do datum (zpráva o posouzení uchazečů na obsazení pozice referenta správy domovního fondu a referenta správy obecního majetku ze dne datum, veřejná výzva k přihlášení zájemců o uzavření pracovní smlouvy na pozici referent správy obecního majetku ze dne datum, veřejná výzva k přihlášení zájemců o uzavření pracovní smlouvy na pozici referent správy domovního fondu ze dne datum a pracovní smlouva jméno příjmení ze dne datum).

21. Pracovní poměr jméno příjmení byl dne datum změněn na dobu neurčitou (dodatek číslo k pracovní smlouvě jméno příjmení ze dne datum).

22. Dne datum byla na pozici hlavní účetní přijata jméno příjmení. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou (zpráva o posouzení uchazeček na obsazení pozice hlavní účetní ze dne datum, veřejná výzva na pozici hlavní účetní a pracovní smlouva jméno příjmení ze dne datum).

23. Dne datum žalobkyně obdržela výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Výpověď byla odůvodněna organizační změnou spočívající ve zrušení místa referent správy domovního fondu, poštovní služby ke dni datum za účelem zvýšení efektivity práce (výpověď pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne datum).

24. Podkladem pro výpověď z pracovního poměru pak bylo rozhodnutí organizace role v řízení ze dne datum o schválení Organizačního řádu organizace s účinností od datum (usnesení schůze číslo organizace územní celek ze dne datum, zápis o projednání nového organizačního řádu organizace ze dne datum, schválení změny organizačního řádu organizace účinnost, organizační řád organizace účinnost, organizační řád organizace účinnost, organizační řád organizace účinnost a seznam pracovních míst rok na č. l. 211 a 212 spisu).

25. Dne datum oznámil tajemník organizace anonymizováno žalovaného žalobkyni překážky v práci na straně zaměstnavatele spočívající v nemožnosti přidělování práce z důvodu zrušení pracovního místa organizační změnou, a to od datum do datum (oznámení překážek v práci na straně zaměstnavatele ze dne datum).

26. Dne datum rozhodl tajemník organizace anonymizováno žalovaného o odložení účinnosti organizačních změn účinných od datum do datum (příkaz tajemníka číslo rok ze dne datum).

27. Žalobkyně sdělila žalovanému přípisem ze dne datum, že s výpovědí nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání (oznámení o trvání na dalším zaměstnávání ze dne datum a doručenka do datové schránky ze dne datum).

28. Žalobkyně byla ode dne datum do datum v pracovní neschopnosti (rozhodnutí o pracovní neschopnosti žalobkyně ze dne datum a ze dne datum).

29. Soud zamítl důkazní návrhy na provedení dalších důkazů zejména výslechem žalobkyně a výslechem tajemníka organizace anonymizováno žalovaného pro nadbytečnost. Skutkový stav byl na základě provedeného dokazování zjištěn bez důvodných pochybností. Další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

30. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

31. Žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne datum na pozici referenta správy domovního fondu a poštovní služby. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od datum do datum a následně dodatkem číslo ze dne datum prodloužen na dobu neurčitou. Součástí pracovní náplně žalobkyně byly s účinností od datum následující činnosti: 1) zajišťování agendy správy bytů, nebytových prostor, bytových domů a ostatních domů ve vlastnictví vlastníka v následujícím rozsahu: předpis a výběr nájemného, uzavírání nájemních smluv (příprava podkladů), příprava podkladů pro vymáhání dlužného nájemného a úhrady nákladů za služby s nájmem spojené, příprav a podkladů pro jednání orgánů města ve věci hospodaření s domovním fondem a 2) plnění úkolů vyplývající z usnesení orgánů města v oblasti správy domovního fondu. Dodatkem číslo byla s účinností od datum pracovní náplň žalobkyně rozšířena o následující body: 3) zajišťování agendy správy obecního majetku vč. veškeré činnosti související s jeho prodejem, pronájmem a inventarizací, 4) příprava podkladů pro jednání rady a zastupitelstva v souvislosti se správou obecního majetku a 5) tajemnice bytové komise. Dodatkem číslo s účinností od datum byla pracovní náplň žalobkyně zúžena o bod 5) tajemnice bytové komise. Žalobkyně byla dne datum zvolena funkce anonymizováno 6 slov žalovaného. Ve funkci funkce anonymizována tři slova skončila žalobkyně s ohledem na uvolnění pro výkon funkce funkce. Žalobkyně byla dlouhodobě uvolněna z pracovního poměru u žalovaného z důvodu výkonu práce funkce anonymizována tři slova anonymizováno okres. Součástí pracovní náplně jméno příjmení bylo zejména zajišťování údržby, oprav a rekonstrukcí všech objektů ve vlastnictví žalovaného a zajišťování služeb spojených s bydlením. Náhradní zaměstnankyně nastoupila na místo žalobkyně od datum. Pracovní poměr Náhradní zaměstnankyně byl sjednán na dobu určitou po dobu uvolnění žalobkyně pro výkon veřejné funkce. S účinností od datum byl pracovní poměr Náhradní zaměstnankyně změněn na dobu neurčitou s tím, že bude nadále vykonávat funkci pomocné účetní. S účinností od datum byl pracovní poměr Náhradní zaměstnankyně změněn tak, že bude nadále vykonávat funkci pomocné účetní a veřejného opatrovníka. Dne datum byla na pozici referentky finančního odboru přijata jméno příjmení. Součástí pracovní náplně referenta finančního odboru bylo kromě jiného též zajišťování správy nemovitého majetku – prodeje, pachty, pronájmy, služebnosti a inventarizace. Součástí pracovní náplně Náhradní zaměstnankyně zůstaly i v roce rok následující činnosti: provádění předpisů nájemného, organizování předpisů nájemného z bytů prostřednictvím inkasa, provádění vyúčtování nákladů za služby spojené nájmem bytů a nebytových prostor, sledování a vyhodnocování plateb nájemného a úhrady poskytovaných služeb. Součástí pracovní náplně referenta sekretariátu městského úřadu žalovaného bylo s účinností od datum kromě jiného též příprava a uzavírání smluv na pronájem místa anonymizována tři slova anonymizováno a na prostory místo obec. Dne datum byl na pozici referenta správy domovního fondu přijat jméno příjmení. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od datum do datum a následně dne datum změněn na dobu neurčitou. Dne datum byla na pozici hlavní účetní přijata jméno příjmení. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dne datum žalobkyně obdržela výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Výpověď byla odůvodněna organizační změnou spočívající ve zrušení místa referent správy domovního fondu, poštovní služby ke dni datum za účelem zvýšení efektivity práce. Podkladem pro výpověď z pracovního poměru pak bylo rozhodnutí žalovaného role v řízení ze dne datum o schválení řádu anonymizováno stát. instituce s účinností od datum. Dne datum oznámil anonymizována tři slova žalovaného žalobkyni překážky v práci na straně zaměstnavatele spočívající v nemožnosti přidělování práce z důvodu zrušení pracovního místa organizační změnou, a to od datum do datum. Dne datum rozhodl anonymizována tři slova žalovaného o odložení účinnosti organizačních změn účinných od datum do datum. Žalobkyně sdělila žalovanému přípisem ze dne datum, že s výpovědí nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání. Žalobkyně byla ode dne datum do datum v pracovní neschopnosti.

32. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

33. Podle § 1a odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ z. p.“) smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž je zejména zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance.

34. Podle § 40 odst. 1 z. p. obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Za změnu pracovního poměru se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. 3, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru.

35. Podle § 47 z. p. nastoupí-li zaměstnanec po skončení výkonu veřejné funkce nebo činnosti pro odborovou organizaci, pro kterou byl uvolněn v rozsahu pracovní doby, nebo po skončení vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení nebo zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, nebo po skončení doby poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění se souhlasem zaměstnavatele podle § 191a, nebo po skončení doby ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doby péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění, do práce, anebo nastoupí-li do práce zaměstnanec po skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zařadit je podle pracovní smlouvy.

36. Podle § 52 písm. c) z. p. zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

37. Podle § 72 z. p. neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

38. Podle § 102 odst. 2 písm. m) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), dále jen„ z. o.“ radě obce je vyhrazeno schvalovat organizační řád obecního úřadu.

39. Podle § 110 písm. e) z. o. tajemník obce vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce.

40. Podle § 545 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

41. Soud dospěl k závěru, že judikatura k výpovědi dané zaměstnanci z organizačních důvodů přijatá za účinnosti zákoníku práce č. 65/1965 Sb. je použitelná i za účinnosti stávajícího zákoníku práce, když podstata tohoto právního institutu zůstala nezměněna.

42. Podle ustálené judikatury soudů (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 1968, sp. zn. 6 Cz 215/67, uveřejněný pod č. 57 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. 7. 1968, sp. zn. 6 Cz 49/68, uveřejněný pod číslo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1520/2011, uveřejněný pod č. 24 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013) patří k předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) z. p. to, že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel nebo příslušný orgán rozhodnutí, podle kterého se konkrétní zaměstnanec stal nadbytečným, a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě v důsledku takového rozhodnutí (jeho realizací u zaměstnavatele) nadbytečným. Pro výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) z. p. je současně charakteristické, že zaměstnavatel i nadále může (objektivně vzato) zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (v důsledku rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách zaměstnavatel neztrácí možnost přidělovat zaměstnanci práci, kterou pro něj dosud konal), avšak jeho práce není (vůbec nebo v původním rozsahu) pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, neboť se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

43. Rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách není právním jednáním, když nezakládá vznik, změnu nebo zánik subjektivních práv či povinností (§ 545 o. z.) a nelze je samo o sobě přezkoumávat z hlediska platnosti či zdánlivosti ve smyslu § 551 a násl. o. z.; vznikne-li pochybnost, zda zaměstnavatel rozhodl o organizačních změnách, může se soud zabývat jen tím, zda takové rozhodnutí bylo skutečně přijato a zda je učinil ten, kdo je k tomu oprávněn (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1105/2001).

44. Zákoník práce nebo jiné právní předpisy nestanoví, že by rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách muselo být přijato (vydáno) vždy jen písemně, a ani nepředpokládají, že by muselo být zaměstnavatelem„ vyhlášeno“ nebo jiným způsobem zveřejněno. Takové rozhodnutí však musí být přijato před podáním výpovědi a zaměstnanec s ním musí být seznámen; postačí ovšem, jestliže se tak stane až ve výpovědi z pracovního poměru (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1130/97).

45. Soudní praxe je ustálena v závěru, že okruh nadbytečných zaměstnanců může být v rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně vyjádřen nejen druhem práce sjednaným nebo vykonávaným jednotlivými zaměstnanci, nýbrž jakýmkoli způsobem (uvedením profesní skupiny, organizačního útvaru, který se zrušuje apod.) z něhož bude s určitostí patrno, která pracovní místa (jaký jejich počet) považuje zaměstnavatel nadále za nepotřebná (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12 2014, sp. zn. 21 Cdo 610/2013). O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel; soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat. Soud však zkoumá, zda jsou splněny ostatní podmínky vymezující tento výpovědní důvod (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1130/97 a ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5022/2017 a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 1. 1967, sp. zn. 7 Co 612/66, zveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 1967, č. 8, s. 484).

46. Zaměstnanec je pro zaměstnavatele nadbytečný ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) z. p. tehdy, nemá-li zaměstnavatel (s ohledem na přijaté rozhodnutí o organizační změně) možnost zaměstnance dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě. Jestliže se však z hlediska potřebného profesního složení zaměstnanců nestává nadbytečným (z hlediska své věcné náplně) druh práce propouštěného zaměstnance sjednaný pracovní smlouvou (jeho pracovní činnost), nemůže být jiná okolnost, spočívající například pouze v jiném organizačním uspořádání zaměstnavatele, podkladem pro skončení pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) z. p. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2457/2015, ze dne 22. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 440/2008 a ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1331/2013).

47. Výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) z. p. je neplatná, jestliže na jejím základě by měl pracovní poměr účastníků skončit dříve než v pracovním dni přecházejícím dni, v němž nastává účinnost organizačních změn, o kterých rozhodl zaměstnavatel nebo příslušný orgán (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1797/97).

48. Jestliže při organizačních změnách u zaměstnavatele odpadne část pracovní náplně zaměstnance, který takto přestal být ve svém pracovním úvazku vytížen, má zaměstnavatel navrhnout zaměstnanci změnu sjednaných pracovních podmínek (§ 40 odst. 1 z. p.). Teprve pokud k takové změně nedojde a zaměstnavatel se se zaměstnancem nedohodne na rozvázání pracovního poměru, může zaměstnavatel rozvázat tento pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) z. p. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1770/2001).

49. Rozhodne-li zaměstnavatel nebo příslušný orgán o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce, není nadbytečnost zaměstnance, kterému byla dána výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) z. p., v příčinné souvislosti s tímto rozhodnutím, jestliže předpokládané (organizační změnou stanovené) snížení stavu zaměstnanců má nastat jinak (bez nutnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí), například v důsledku výpovědi podané jiným zaměstnancem nebo uplynutím sjednané doby v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou u jiných zaměstnanců (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2580/2003).

50. Soud konstatuje, že žaloba na neplatnost výpovědi byla podána v zákonné lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (§ 72 z. p.).

51. Ve smyslu § 52 z. p. i ustálené judikatury Nejvyššího soudu může být zaměstnavatelem dána výpověď pouze z taxativně vymezených zákonných důvodů. Jedná se o projev ochranné funkce pracovního práva (§ 1a odst. 1 písm. a/ z. p.). Rozhodující pro přezkum platnosti výpovědi v tomto případě bylo posouzení, zda byly splněny podmínky výpovědi z organizačních důvodů (§ 52 písm. c) z. p.). K předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) z. p. naleží rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, podle kterého se konkrétní zaměstnanec stal nadbytečným, a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě v důsledku takového rozhodnutí (jeho realizací u zaměstnavatele) nadbytečným.

52. Soud dospěl k závěru, že žalovaný přijal rozhodnutí o organizační změně. Soud se neztotožnil s argumentací, že výpovědní doba žalobkyni uplynula dříve, než nastala účinnost organizační změny. I když tajemník městského úřadu plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči zaměstnancům města zařazeným do městského úřadu a řídí a kontroluje činnost zaměstnanců města zařazených do městského úřadu, o celkovém počtu zaměstnanců města v městském úřadu a o organizační struktuře (organizačním řádu) městského úřadu rozhoduje rada města. Toto její oprávnění, které v sobě implicitně zahrnuje také zřizování a rušení jednotlivých pracovních míst v rámci organizační struktury městského úřadu není žádným ustanovením zákona o obcích (ani zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků) omezeno. Zákon v tomto směru předpokládá aktivní spolupráci tajemníka městského úřadu s radou města, kupř. ve formě návrhů či doporučení; oprávnění k vydávání organizačních norem mu však, jak vyplývá především z § 110 odst. 4 písm. e) z. o., svěřeno není. Tuto pravomoc svěřuje § 102 odst. 2 písm. m) z. o. výhradně výkonnému (kolegiálnímu) orgánu města – radě města (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4521/2011). Soud je toho názoru, že pokud tajemník městského úřadu nedisponuje pravomocí přijímat rozhodnutí o organizační změně, pojmově nemůže svým rozhodnutím ani měnit či odkládat účinnost rozhodnutí rady městského úřadu, která k takovým rozhodnutím disponuje pravomocí danou zákonem. Rozhodnutí tajemníka městského úřadu žalovaného o odložení účinnosti organizačních změn účinných od datum do datum v příkazu tajemníka číslo rok ze dne datum, tak nemělo žádné právní účinky.

53. Žalobkyně byla s organizační změnou seznámena nejpozději ve výpovědi. Výpovědní důvody jsou ve výpovědi ze dne datum vyjádřeny srozumitelně co do vazby na přijatou organizační změnu a výpovědní důvod nelze zaměnit s jiným výpovědním důvodem. Žalobkyně se však v příčinné souvislosti s organizační změnou nestala nadbytečnou. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že po dobu uvolnění žalobkyně pro výkon veřejné funkce byla na její místo přijata Náhradní zaměstnankyně. Následně byla s Náhradní zaměstnankyní uzavřena změna pracovní smlouvy tak, že se změnila doba trvání smlouvy na dobu neurčitou. Schválením organizačního řádu stát. instituce účinného od 1. 1. 2021 radou žalovaného došlo sice ke změně náplně práce Náhradní zaměstnankyně, nicméně součástí její pracovní náplně zůstaly i v roce rok následující činnosti: provádění předpisů nájemného, organizování předpisů nájemného z bytů prostřednictvím inkasa, provádění vyúčtování nákladů za služby spojené nájmem bytů a nebytových prostor, sledování a vyhodnocování plateb nájemného a úhrady poskytovaných služeb. Část náplně práce vykonávané dříve žalobkyní tak nadále vykonávala Náhradní zaměstnankyně. Za těchto okolností lze uzavřít, že není dána příčinná souvislost mezi organizačními změnami a nadbytečností žalobkyně. Žalovaný tím, že změnil pracovní poměr Náhradní zaměstnankyně na dobu neurčitou, nemohl při skončení výkonu veřejné funkce postupovat podle § 47 z. p. a přidělovat žalobkyni práci v souladu s pracovní smlouvou. Nadbytečnost žalobkyně tak byla vytvořena uměle, když organizační změny pouze reflektovaly obsazení pracovního místa žalobkyně Náhradní zaměstnankyní. Náhradní zaměstnankyni přijaté jako zástup za žalobkyni po dobu její uvolnění pro výkon veřejné funkce byla zachována nejméně část pracovní náplně původně vykonávané žalobkyní. Pokud by nebyl prodloužen Náhradní zaměstnankyni pracovní poměr na dobu neurčitou, došlo by ke snížení počtu zaměstnanců bez nutnosti dát výpověď žalobkyni. Za těchto okolností nelze uzavřít, že příčinnou nadbytečnosti žalobkyně byly organizační změny (srovnej přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2580/2003). Pokud v důsledku organizačních změn nebylo možné zaměstnávat žalobkyni na plný pracovní úvazek, měl žalovaný nejprve navrhnout žalobkyni změnu pracovní smlouvy spočívající v částečném úvazku (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1770/2001). Soud zdůrazňuje, že z hlediska zkoumání nadbytečnosti zaměstnance není rozhodující označení pracovní pozice, ale náplň práce.

54. Soud si je vědom judikatury, podle které soud v zásadě nemůže zkoumat efektivnost přijatých organizačních změn ani volbu nadbytečného zaměstnance (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2358/2011). Soud však zkoumá, zda jsou splněny ostatní podmínky vymezující tento výpovědní důvod (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1130/97 a ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5022/2017 a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 1. 1967, sp. zn. 7 Co 612/66, zveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 1967, č. 8, s. 484). Soud se v dané věci zabýval otázkou příčinné souvislosti mezi organizačními změnami a nadbytečností žalobkyně. Zaměstnavatel nemůže obcházet povinnosti podle § 47 z. p. tím, že na místo uvolněného zaměstnance zaměstná jiného zaměstnance, čímž vytvoří uměle nadbytečnost uvolněného zaměstnance, a následně přijme organizační změnu, kterou zruší místo uvolněného zaměstnance. Takový postup je zjevným obcházením zákona, který nepožívání právní ochrany.

55. S ohledem na nedostatek příčinné souvislosti mezi přijatými organizačními změnami a nadbytečností žalobkyně, soud žalobě vyhověl.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 552 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 200 Kč ve výši 2 352 Kč.

57. Soud nepřiznal odměnu advokátu za sepis přípisu žalobkyně ze dne datum, když dle obsahu se nejedná o předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř. (výzva neobsahuje varování před podáním žaloby).

58. Soud dále žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).