OSUL 74 C 308/2021-108

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalovaného, žalovaného a žalované ⟪LB:lb_005⟫ 2. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalovaného, žalovaného a žalované ⟪LB:lb_007⟫ 3. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa žalovaného, žalovaného a žalované ⟪LB:lb_009⟫ 4. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_010⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_011⟫ všichni zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_012⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_013⟫ o vyklizení nemovitosti

I. Řízení se v části, ve které se žalobce domáhal, aby bylo žalovaným uloženo vyklidit a předat žalobci pozemek parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. 2011, garáž, vše zapsáno v katastru nemovitostí na list vlastnictví pro katastrální území Bukov, obec Ústí nad Labem, u katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, okres okres příjmení, zastavuje.

II. Žalovaní jsou povinni vyklidit a předat žalobci bytovou jednotku číslo vymezenou v budově adresa, byt. dům (list vlastnictví) stojící na pozemku parc. číslo parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, se spoluvlastnickým podílem o velikosti číslo na společných částech domu adresa na pozemku p. číslo vše zapsáno v katastru nemovitostí na list vlastnictví pro katastrální území Bukov, část obce Bukov, obec Ústí nad Labem, okres okres, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 19 982,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum se žalobce domáhal proti žalovaným vyklizení pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. 2011, garáž, vše zapsáno v katastru nemovitostí na list vlastnictví pro katastrální území Bukov, obec Ústí nad Labem, u katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, okres okres příjmení (dále jen„ garáž“), a rovněž se domáhal vyklizení bytové jednotky číslo vymezenou v budově adresa, byt. dům (list vlastnictví) stojící na pozemku parc. číslo parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, se spoluvlastnickým podílem o velikosti číslo na společných částech domu adresa na pozemku p. číslo vše zapsáno v katastru nemovitostí na list vlastnictví pro katastrální území Bukov, část obce Bukov, obec Ústí nad Labem, okres okres (dále jen„ byt“). Žaloba byla odůvodněna tím, že byt a garáž jsou součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů žalobce a jméno příjmení, když jméno příjmení bez souhlasu žalobce uzavřela s žalovanými dne datum nájemní smlouvu, kterou jim pronajala byt i garáž. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum. Jelikož byla nájemní smlouva uzavřena bez souhlasu žalobce, ten se dovolal její neplatnosti jak vůči jméno příjmení, a to dopisem ze dne datum, tak vůči žalovaným, a to dopisem ze dne datum. Protože je nájemní smlouva neplatná, užívají žalovaní byt i garáž bez právního důvodu. Žalobce proto navrhl vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaní žalobní nárok neuznali, a to ani z části. Uvedli, že v době uzavření nájemní smlouvy nevěděli, že je jméno příjmení rozvedená a že žalobce s pronájmem bytu a garáže nesouhlasí. Nájemní smlouvu na pronájem bytu a garáže tak uzavřeli v dobré víře, že jednají s osobou oprávněnou k uzavření nájemní smlouvy. Bezprostředně po nastěhování požadoval žalobce v doprovodu Policie ČR, aby byt a garáž vyklidili. Poté, co Policii ČR předložili nájemní smlouvu, žalobce i Policie ČR odešli. Rovněž i ohledně garáže došlo mezi nimi a žalobcem k několika incidentům, proto se rozhodli garáž neužívat a přenechali ji do užívání známé, která ji však za asistence Policie ČR musela vyklidit. Zdůraznili, že ke garáži nemají přístup, když ji užívá žalobce. Je jim známo, že ohledně majetku ve společném jmění vedou bývalí manželé celé jméno žalobce několik sporů a jsou toho názoru, že by neměli na tyto spory doplácet. Uvedli, že dle jejich názoru není žalobce na svých právech poškozen, když byt předtím neužíval a navíc je paní příjmení ujistila, že nájemné bude započítáno do vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Dále uvedli, že s ohledem na rozsah majetku dnes bývalých manželů příjmení, mohla paní příjmení uzavřít nájemní smlouvu bez souhlasu žalobce. Žalobce tak ostatně činil v průběhu manželství, když zejména pronajímal apartmán v objektu anonymizováno. Zdůraznili, že spor nevyvolali a proto by neměli hradit náklady řízení. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby.

3. Mezi stranami bylo nesporné, že byt nebyl žalovanými ke dni datum vyklizen (jednání dne datum).

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni datum byli jako vlastníci bytové jednotky číslo vymezené v budově adresa, byt. dům (list vlastnictví) stojící na pozemku parc. číslo parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, se spoluvlastnickým podílem o velikosti číslo na společných částech domu adresa na pozemku p. číslo vše zapsáno v katastru nemovitostí na list vlastnictví pro katastrální území Bukov, obec Ústí nad Labem, okres okres, zapsáni jméno příjmení a celé jméno žalobce s popisem ve společném jmění manželů.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni datum byli jako vlastníci pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. 2011, garáž, vše zapsáno v katastru nemovitostí na list vlastnictví pro katastrální území Bukov, obec Ústí nad Labem, okres okres příjmení, zapsáni jméno příjmení a celé jméno žalobce s popisem ve společném jmění manželů.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 70 C 45/2020-24 ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že manželství žalobce a jméno příjmení uzavřené dne datum bylo rozvedeno. Dále z něj plyne, že rozsudek nabyl právní moci dne datum.

7. Z nájemní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že jako pronajímatel je v ní uvedena jméno příjmení a jako nájemci jsou v ní uvedeni žalovaní. Dále z ní plyne, že pronajímatel se jako spoluvlastník zavázal pronajmout nájemcům byt a garáž, a to na dobu určitou od datum do datum a nájemci se zavázali hradit nájemné.

8. Z emailové komunikace ze dne datum vyplývá, že se jedná o komunikaci mezi zástupci žalobce a jméno příjmení, když zástupce žalobce sdělil zástupkyni jméno příjmení, že žalobce nesouhlasí s pronájmem nemovitých věcí v zaniklém a nevypořádaném společném jmění manželů.

9. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že byl vyhotoven zástupcem žalobce pro jméno příjmení, ve kterém jí žalobce sděluje, že nájemní smlouvu ze dne datum považuje za neplatnou, neboť s jejím uzavřením nesouhlasil a proto se dovolává neplatnosti nájemní smlouvy ze dne datum. Dopis byl dne datum odeslán do datové schránky zástupkyně jméno příjmení, když téhož dne byl zástupkyni doručen (doklad o doručení do datové schránky). Dopis byl dne datum odeslán poštou do sídla zástupkyně jméno příjmení, když dne datum byl zástupkyni jméno příjmení doručen (podací arch, dodejka).

10. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že byl vyhotoven zástupcem žalobce pro žalované, ve kterém jim žalobce sděluje, že nájemní smlouvu ze dne datum považuje za neplatnou, neboť s jejím uzavřením nesouhlasil a proto se dovolává neplatnosti nájemní smlouvy ze dne datum. Dopis byl dne datum odeslán poštou všem žalovaným, když dne datum byl doručen 4. žalované (podací arch, dodejka). Dopis se dne datum dostal do dispozice 1. žalované (dodejka). Dopis se dne datum dostal do dispozice 2. žalovaného (dodejka). Dopis se dne datum dostal do dispozice 3. žalovaného (dodejka).

11. Z předžalobní výzvy k vyklizení ze dne datum soud zjistil, že byla vyhotovena zástupcem žalobce pro žalované, ve kterém jim žalobce sděluje, že nájemní smlouva ze dne datum je z důvodu dovolání se její neplatnosti neplatná a vyzval je k vyklizení nemovitých věcí nejpozději do datum s upozorněním na možnost podání žaloby. Předžalobní výzva byla dne datum odeslána na email email (email ze dne datum).

12. Z dopisu – opětovné dovolání se neplatnosti nájemní smlouvy a předžalobní výzva k vyklizení nemovitosti ze dne datum soud zjistil, že byla vyhotovena zástupcem žalobce pro žalované, ve kterém jim žalobce sděluje, že nájemní smlouva ze dne datum je z důvodu dovolání se její neplatnosti neplatná a vyzval je k vyklizení nemovitých věcí nejpozději do datum s upozorněním na možnost podání žaloby. Dopis byl dne datum odeslán poštou 4. žalované na adresu bytu (který užívá dle nájemní smlouvy ze dne datum), když dne datum byl dodán na uvedenou adresu (podací arch, dodejka). Dopis byl dne datum odeslán poštou 1. žalované na adresu bytu (který užívá dle nájemní smlouvy ze dne datum), když dne datum byl dodán na uvedenou adresu (podací arch, dodejka). Dopis byl dne datum odeslán poštou 2. žalovanému na adresu bytu (který užívá dle nájemní smlouvy ze dne datum), když dne datum byl dodán na uvedenou adresu (podací arch, dodejka). Dopis byl dne datum odeslán poštou 3. žalovanému na adresu bytu (který užívá dle nájemní smlouvy ze dne datum), když dne datum byl dodán na uvedenou adresu (podací arch, dodejka).

13. Z elektronické komunikace (č. l. 32-34) soud ničeho nezjistil předně proto, že nelze určit, o jaký druh komunikace se jedná a mezi kým a kdy proběhla, neboť se jedná o vytištění nějaké komunikace, která však proběhla přes nějaký nástroj komunikace na dálku.

14. Z vyrozumění o založení věci Policie ČR ze dne datum vyplývá, že žalobce a jméno příjmení mají rozsáhlé spory ohledně způsobu užívání a správy majetku obsaženého v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění manželů. Rovněž z něj plyne, že žalobce a jméno příjmení nejsou schopni žádné dohody ohledně správy majetku obsaženého v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění manželů.

15. Z provedeného dokazování vyplývá, že jako vlastníci bytu a garáže jsou zapsáni žalobce a jméno příjmení s poznámkou ve společném jmění manželů. Manželství žalobce a jméno příjmení uzavřené dne datum bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 70 C 45/2020-24 ze dne 23. 4. 2020, když rozsudek nabyl právní moci dne datum Nájemní smlouvou ze dne datum se jméno příjmení jako pronajímatel zavázala pronajmout žalovaným jako nájemcům byt a garáž, a to na dobu určitou od datum do datum. Žalobce dopisem ze dne datum sdělil jméno příjmení, že nájemní smlouvu ze dne datum považuje za neplatnou, neboť s jejím uzavřením nesouhlasil a proto se vůči ní dovolává neplatnosti této nájemní smlouvy, když dopis byl dne datum doručen zástupkyni jméno příjmení. Žalobce dopisem ze dne datum žalovaným sdělil, že nájemní smlouvu ze dne datum považuje za neplatnou, neboť s jejím uzavřením nesouhlasil a proto se vůči nim dovolává neplatnosti této nájemní smlouvy, když dopis byl žalovaným odeslán dne datum a dostal se do jejich dispozice dne datum. Žalovaní do dne rozhodnutí soudu byt nevyklidili, a to ani poté, co byly zástupcem žalobce k vyklizení vyzváni výzvou ze dne datum. Žalobce a jméno příjmení mají rozsáhlé spory ohledně způsobu užívání a správy majetku obsaženého v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění manželů, když žalobce a jméno příjmení nejsou schopni se na správě a užívání dohodnout.

16. Soud neprovedl důkaz soudním spisem sp. zn. 8 C 286/2021, spisem sp. zn. 75 C 231/2021 a spisem sp. zn. 76 C 170/2020, neboť se jedná o nezpůsobilé důkazní návrhy, když je vždy třeba označit jednotlivé listiny obsažené ve spise.

17. Soud dále neprovedl důkaz výpovědí jméno příjmení, 1. žalované, čestnými prohlášeními ze dne datum (jméno anonymizováno, jméno příjmení), emailem ze dne datum, sdělením jméno příjmení (č. l. 76), když skutkový stav byl pro rozhodnutí dostatečným způsobem zjištěn a provedení těchto důkazů by bylo nadbytečné. Shora uvedenými důkazy mělo být prokázáno, že byt a garáž nebyly před uzavřením nájemní smlouvy užívány, když tato skutečnost není pro rozhodnutí relevantní. Shora uvedenými důkazy měly být dále prokázány okolnosti uzavření nájemní smlouvy zejména dobrá víra žalovaných, že uzavírají nájemní smlouvu s osobou oprávněnou, když tato skutečnost není pro rozhodnutí relevantní. Shora uvedenými důkazy mělo být rovněž prokázáno, že jméno příjmení a žalobce nejsou schopni se dohodnout na užívání bytu a garáže, když tato skutečnost plyne již ze shora uvedených důkazů.

18. Soud neprovedl dokazování fotografiemi předloženými žalobcem, kterými mělo být prokázáno, že žalovaní dosud byt nevyklidili, neboť mezi stranami bylo nesporné, že byt nebyl žalovanými ke dni rozhodnutí soudu vyklizen.

19. Žalobce vzal při ústním jednání dne datum žalobu pro vyklizení garáže zpět. Žalobce uvedl, že se ve vztahu k tomuto nároku vzdává práva na náhradu nákladů řízení.

20. Žalovaní s částečným zpětvzetím žaloby vyslovili souhlas. Žalovaní uvedli, že se ve vztahu k tomuto nároku vzdávají práva na náhradu nákladů řízení.

21. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství.

22. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce vzal žalobu částečně zpět pro nárok - vyklizení garáže a žalovaní s částečným zpětvzetím vyslovili souhlas, soud řízení v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (výrok I.).

23. Dle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

24. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve vztahu k nároku na vyklizení garáže soud aplikoval § 146 o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že obě strany se vzdaly práva na náhradu nákladů, soud nezkoumal, kdo z účastníků zavinil, že řízení bylo zastaveno, zda byla garáž vyklizena, resp. ji žalobce začal výhradně užívat před podáním žaloby, nebo zda ji začal užívat až po podání žaloby. V prvém případě neměla být žaloba na vyklizení garáže vůbec podána a zastavení tak zavinil žalobce. V druhém případě, byla žaloba podána po právu a zastavení tak zavinili žalovaní. Soud proto ve vztahu k nároku na vyklizení garáže rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud dodává, že žalobce se vzdáním práva na náhradu nákladů, vzdal i práva na náhradu uhrazeného soudního poplatku za nárok na vyklizení garáže ve výši 5 000 Kč. Tedy soud žalobci za nárok na vyklizení garáže nepřiznal ani náhradu uhrazeného soudního poplatku (výrok III.).

25. Podle § 736 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

26. Podle § 714 odst. 1 občanského zákoníku, v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Dle odstavce druhého téhož ustanovení jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

27. Podle § 586 odst. 1 občanského zákoníku, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

28. V rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 3286/2020 Nejvyšší soud ČR uvedl, že o. z. pojem běžných záležitostí nijak nedefinuje, stejně jako obč. zák. blíže nevymezoval pojem obvyklé správy (§ 145 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2013) ani pojem běžných záležitostí týkající se společných věcí (§ 145 odst. 1 obč. zák. ve znění účinném do 31. 7. 1998). Judikatura za úkony přesahující běžné záležitosti (obvyklou správu) považovala např. prodej nemovitosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 1963, sp. zn. 3 Cz 55/63, uveřejněné pod číslo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), darování nemovitosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 1971, sp. zn. 1 Cz 93/71, uveřejněné pod číslo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), výzvu k vrácení nemovitosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2731/2000). S těmito případy lze považovat za srovnatelné, umožní-li společní vlastníci časově neomezené užívání své bytové jednotky jiné osobě, neboť nejde o pravidelnou či obvyklou záležitost týkající se společného jmění. Samotné vyjádření či konstatování, že právní jednání (dříve právní úkon) bylo učiněno bez souhlasu jednoho z manželů, ještě nic nevypovídá o tom, zda se manžel dovolává jeho relativní neplatnosti, či nikoliv. I při konstatování, že souhlas s takovým právním jednáním udělen nebyl, se jedná o právní jednání platné do doby, než se manžel jeho neplatnosti dovolá. Z uvedeného vyplývá, že dovolání se relativní neplatnosti právního jednání se tedy musí uskutečnit výslovným projevem, ze kterého je jasně patrná vůle dotčené osoby dovolat se této neplatnosti. K dovolání se relativní neplatnosti zákon nestanoví žádnou formu, lze tak učinit žalobou nebo námitkou v rámci obrany proti uplatněnému právu (nároku) v řízení před soudem (srov. § 41 odst. 3 o. s. ř.); postačuje však, aby oprávněná osoba uplatnila tzv. relativní neplatnost právního jednání i mimosoudně, nestanoví-li zákon jinak. Ať při soudním, či při mimosoudním uplatnění námitky relativní neplatnosti nastávají účinky jen tehdy, jestliže její uplatnění (námitka) došlo druhému účastníku (všem ostatním účastníkům) právního úkonu, popř. namítá-li neplatnost právního jednání osoba, která nebyla jeho účastníkem všem účastníkům právního jednání, a to okamžikem, v němž projev vůle došel poslednímu z nich. Otázku relativní neplatnosti lze v občanském soudním řízení řešit jako otázku předběžnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2940/2007, publikovaný pod číslo v časopise Právní rozhledy, či ze dne 7. 8. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1765/2018).

29. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

30. V rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2221/2006 Nejvyšší soud ČR uvedl, že je nepochybné, že žalobu na vyklizení neoprávněně užívané nemovitosti, která byla předmětem zaniklého, ale dosud nevypořádaného společného jmění manželů je oprávněn podat jeden z bývalých manželů i proti vůli druhého, a to dokonce i v případě, že žalovaný užívá nemovitost neoprávněně, leč se souhlasem druhého bývalého manžela.

31. Podle § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

32. V řízení bylo zjištěno, že byt a garáž jsou součástí zaniklého avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů žalobce a jméno příjmení, když žalobce a jméno příjmení neuzavřeli žádnou dohodu ohledně správy jejich zaniklého a nevypořádaného společného jmění, proto se správa jejich společného jmění řídí dle § 736 občanského zákoníku tzv. zákonným režimem ve smyslu § 714 a násl. občanského zákoníku. Tedy k neběžným jednáním, mezi které patří i pronájem nemovitých věcí, je dle § 714 občanského zákoníku třeba souhlasu jak žalobce, tak jméno příjmení (srov. 26 Cdo 3286/2020). Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaní a jméno příjmení uzavřeli dne datum nájemní smlouvu dle číslo občanského zákoníku, kterou pronajala žalovaným byt a garáž. Žalobce nedal k uzavření nájemní smlouvy ze dne datum souhlas. příjmení jméno příjmení uzavřela nájemní smlouvu na pronájem bytu a garáže bez souhlasu žalobce, jednalo se o platné právní jednání, avšak žalobce se mohl dle § 714 odst. 2 ve spojení s § 586 občanského zákoníku dovolat neplatnosti nájemní smlouvy. Žalobce se poté, co zjistil, že došlo k uzavření nájemní smlouvy mezi jméno příjmení a žalovanými, dovolal neplatnosti nájemní smlouvy, když jeho dovolání se neplatnosti (zachycené v dopise ze dne datum a ze dne datum) má judikaturou stanovené náležitosti, když se jednalo o výslovný a jednoznačný projev jeho vůle adresovaný jak jméno příjmení, tak žalovaným. Dovoláním se neplatnosti se stala nájemní smlouva neplatnou a žalovaným tak zanikl právní důvod k užívání bytu i garáže, a to k okamžiku, kdy se právní jednání – dovolání se neplatnosti dostalo do jejich dispozice, což se stalo nejpozději dne datum. Žalobce se tak jako vlastník bytu a garáže, které jsou v zaniklém a nevypořádaném společném jmění, mohl i bez souhlasu jméno příjmení domáhat dle § 1040 občanského zákoníku vyklizení bytu i garáže (srov. 22 Cdo 2221/2006). Soud uzavírá, že žalobu ohledně vyklizení bytu soud shledal důvodnou a proto uložil žalovaným povinnost byt vyklidit ve lhůtě 15 dnů (výrok II.).

33. K námitce žalovaných, že smlouvu uzavřeli v dobré víře a mohli tedy byt i garáž užívat, soud uvádí, že nepopírá, že v době uzavření nájemní smlouvy byli žalovaní v dobré víře, že smlouvu uzavřeli s osobou oprávněnou, avšak dovoláním se neplatnosti nájemní smlouvy o právo užívat byt i garáž přišli, protože nájemní smlouva se stala neplatnou. Jelikož dovolání se neplatnosti nájemní smlouvy žalobce zaslal všem žalovaným, tito se nadále nemohli domnívat, že jejich právo užívat byt a garáž trvá.

34. K námitce žalovaných, že žalobce není ochoten se s jméno příjmení dohodnout na vypořádání společného jmění manželů ani na jeho správě, soud uvádí, že v řízení bylo zjištěno, že se jedná o vzájemnou neschopnost se dohodnout, když toto však nemá ve vztahu k žalovaným žádnou relevanci. K argumentu, že neužívání bytu a garáže bylo nehospodárné, soud uvádí, že pokud se manželé či bývalí manželé nemohou dohodnout na užívání společného jmění, mohou se obrátit na soud. Ve vztahu k žalovaným však toto není relevantní.

35. K námitce žalovaných, že tento spor nezavinili, soud uvádí, že žalovaným byla před podáním žaloby zaslána předžalobní upomínka, avšak oni na tuto výzvu nereagovali, když se ani nepokusili situaci vyřešit smírně. Pouze se bez dalšího spolehli na pouhé ujištění jméno příjmení, že nájemní smlouvu mohla uzavřít, a to i za situace, kdy jim bylo známo, že vztahy bývalých manželů jsou konfliktní a vedou několik soudních sporů. Soud dodává, že sami žalovaní (dle svého vyjádření) měli s žalobcem několik konfliktů, při kterých byla přítomna Policie ČR. Žalovaní tak svým chováním toto řízení vyvolali, protože byt nevyklidili ani po dovolání se neplatnosti nájemní smlouvy, ani po předžalobní výzvě, ani po podání žaloby. Soud navíc dodává, že byt nevyklidili ani poté, co jim dle jejich tvrzení skončila platnost nájemní smlouvy. Dle soudu tak nejsou dány žádné důvody pro nepřiznání náhrady nákladů řízení, natož pak důvody zvláštního zřetele hodné.

36. Soud závěrem dodává, že chování žalobce před podáním žaloby soud nepovažuje za zcela korektní, když je z něj zjevné, že jeho vztah s jméno příjmení je značně konfliktní, avšak některá jeho jednání jsou adresována na místo jméno příjmení třetím osobám, které nemohou znát pozadí a situaci mezi nimi. V daném případě žalobce místo, aby se vůči žalovaným nejprve dovolal neplatnosti nájemní smlouvy (situaci jim objasnil) a vyzval je k vyklizení v rozumné lhůtě (nikoliv do druhého dne, ale ve standartní 15 denní lhůtě), se vyklizení rovnou domáhá za asistence Policie ČR. Vyklizení garáže se domohl svépomocí, přestože se tohoto nároku domáhal soudně.

37. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve vztahu k vyklizení bytu soud aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal žalobci, jenž byl ohledně tohoto nároku v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 973,18 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 521,64 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 685,76 Kč za 180 ujetých km (z obec do okres a zpět) v částce 1 085,76 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 835,88 Kč za 180 ujetých km (z obec do okres a zpět) v částce 1 235,88 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6 l číslo km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 721,64 Kč ve výši 2 251,54 Kč (výrok III.).

38. Soud při stanovení tarifní hodnoty nevycházel z hodnoty bytu, neboť k hodnotě bytu soud neprováděl žádné dokazování, když ke zjištění hodnoty bytu ani nebyly účastníky navrženy žádné důkazy. Soud nemůže vycházet z listin, které žalobce přiložil k vyčíslení nákladů řízení, neboť tyto nebyly provedeny a žalovaní ani neměli možnost se k nim jakkoliv vyjádřit.

39. Soud žalobci nepřiznal odměnu advokáta za sepis podání ze dne datum, neboť tvrzení obsažená v podání ze dne datum mohla být uplatněna již při jednání dne datum, popř. při jednání dne datum, když navíc soud navíc ani žalobce nevyzýval k vyjádření se k podání žalovaných dne datum. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.

40. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud patnáctidenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.