OSUL 74 C 368/2021-32

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 5 525 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 5 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 525 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 525 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dne 31. 3. 2019 v době kolem 00:06 hodin před barem Savoy v ulici ulice, obec fyzicky napadl poškozeného jméno příjmení, narozeného dne datum, čímž mu způsobil poškození zdraví, které si vyžádalo lékařské ošetření. Náklady na ošetření činily částku ve výši 5 525 Kč, kterou uhradila žalobkyně, neboť poškozený jméno příjmení, narozený dne datum byl pojištěncem žalobkyně. Pravomocným rozhodnutím správního orgánu – Města Ústí nad Labem č. j. P MOO597/2019/BílkD-11 ze dne 23. 5. 2019 byl žalovaný uznán odpovědným za protiprávní jednání. Přestože byl žalovaný žalobkyní k úhradě dluhu vyzván, ničeho dosud neuhradil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl příkazem Statutárního města Ústí nad Labem, komise pro projednávání přestupků č. j. P MOO597/2019/BílkD-11 ze dne 23. 5. 2019 uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustil tím, že 31. 3. 2019 v době kolem 00:06 hodin před barem Savoy v ulici ulice, obec úmyslně fyzicky napadl několika údery poškozeného jméno příjmení, narozeného dne datum, čímž mu způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření (příkaz Statutárního města Ústí nad Labem, komise pro projednávání přestupků č. j. P MOO597/2019/BílkD-11 ze dne 23. 5. 2019). Příkaz Statutárního města Ústí nad Labem, komise pro projednávání přestupků č. j. P MOO597/2019/BílkD-11 ze dne 23. 5. 2019 nabyl právní moci dne 15. 6. 2019). Dne 31. 3. 2019 bylo jméno příjmení, narozenému dne datum, poskytnuto lékařské ošetření, když náklady na ošetření byly vyčísleny v částce ve výši 5 525 Kč (vyčíslení nákladů léčebné péče). Výzvou ze dne 17. 9. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 5 525 Kč – nákladů za ošetření, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy (výzva k úhradě nákladů ze dne 17. 9. 2019). Výzva byla žalovanému odeslána dne 19. 9. 2019 (kopie doručenky). Žalovaný do dne podání žaloby ničeho neuhradil.

4. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že lékařské ošetření, které bylo jméno příjmení poskytnuto dne 31. 3. 2019, mu bylo poskytnuto v důsledku jeho napadení žalovaným (nikoliv z jiného důvodu) a dále, že náklady na ošetření byly žalobkyní poskytovateli lékařského ošetření uhrazeny, když žalobkyně k těmto skutečnostem nenavrhla žádné důkazy, když žalobkyně se svou neúčastí na jednání vzdala práva na poučení. Soud zdůrazňuje, že před jednáním byla žalobkyně soudem vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů ke shora uvedeným skutečnostem, když žalobkyně na tuto výzvu neoznačila žádné důkazy. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání a tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, vzdala se tak možnosti být poučena. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat.

5. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení nebylo prokázáno, že lékařské ošetření bylo jméno příjmení poskytnuto v důsledku napadení žalovaným (příčinná souvislost mezi náklady na ošetření a napadením jméno příjmení) a že náklady na ošetření ve výši 5 525 Kč žalobkyně uhradila, nevznikla žalovanému v souladu s § 55 odst. zákona č. 47/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, povinnost zaplatit žalobkyni náklady na ošetření. Žalovaný se tak ani nemohl dostat do prodlení s jejich úhradou.

6. S ohledem na shora uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

7. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byl zcela úspěšný žalovaný a měl by právo na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.