OSUL 75 C 103/2022-32

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 23 335 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 23 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 714 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 621 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 386 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou soudu dne datum (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovanému zaplacení částky 23 335 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 714 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 621 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitelka právnická osoba (dále jen„ anonymizována dvě slova“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému dodávána energie a související služby do odběrného místa adresa. Za fakturační období od 21. 3. 2018 do 7. 9. 2018 činila spotřeba dodané energie 3,613 MWh v ceně 14 710 Kč, přičemž po odečtení přijatých plateb ve výši 1 500 Kč činila konečná dlužná částka 13 210 Kč Cena za dodané energie byla vyúčtována na částku 13 210 Kč fakturou číslo se splatností 25. 9. 2018. Žalovaný na uvedenou fakturu uhradil částku 6 496 Kč, pročež dlužná částka činí 6 714 Kč. Dne datum žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše. Za fakturační období od 8. 9. 2018 do 28. 3. 2019 činila spotřeba dodané energie 5,51 MWh v ceně 21 621 Kč, přičemž po odečtení přijatých plateb ve výši 5 000 Kč činila konečná dlužná částka 16 621 Kč Cena za dodané energie byla vyúčtována na částku 16 621 Kč fakturou číslo se splatností 15. 4. 2019. Dne datum uzavřela anonymizována dvě slova s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešly sporné pohledávky na žalobkyni dne datum, kdy byla uhrazena kupní cena na účet postupitele anonymizována dvě slova. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, kdy mu byla současně zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný však na dlužnou částku ničeho neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.

5. Z listiny označené jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN číslo ze dne datum, jež byla podepsána anonymizována dvě slova a žalovaným, soud zjistil, že se uvedenou smlouvou anonymizována dvě slova zavázala dodávat žalovanému elektřinu a související služby v odběrném místě na adrese adresa, EAN: číslo (dále jen„ odběrné místo“). Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit řádně a včas cenu elektřiny v zálohových platbách ve výši 1 500 Kč měsíčně. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017 a ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ s účinností od 1. 1. 2012.

6. Z periodické faktury číslo splatné dne 25. 9. 2018 soud zjistil, jí byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 13 210 Kč za spotřebu elektřiny ve výši 3,613 MWh v období od 21. 3. 2018 do 7. 9. 2018, složené z celkové ceny elektřiny ve výši 14 709,72 Kč po zohlednění přijaté platby ve výši 1 500 Kč.

7. Z listiny označené jako uznání dluhu a dohoda o splátkách dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uznal co do důvodu a výše mimo jiné dluh z faktury číslo splatné dne 25. 9. 2018 ve výši 13 210 Kč.

8. Z přehledu částečných úhrad soud zjistil, že na fakturu splatnou dne 25. 9. 2018 bylo v období od 23. 10. 2018 do 15. 2. 2019 uhrazeno celkem 6 496 Kč.

9. Upomínkami ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum byl žalovaný příjmení jméno vyzýván k úhradě dlužných částek.

10. Z listiny označené jako žádost o ukončení smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal anonymizována dvě slova o ukončení dodávky elektřiny do odběrného místa kde dni 14. 3. 2019.

11. Z mimořádné faktury číslo splatné dne 15. 4. 2019 soud zjistil, jí byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 16 621 Kč za spotřebu elektřiny ve výši 5,51 MWh v období od 8. 9. 2018 do 28. 3. 2019, složené z celkové ceny elektřiny ve výši 21 620,55 Kč po zohlednění přijaté platby ve výši 5 000 Kč.

12. Z listiny označené jako faktura číslo soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 908 Kč jako poplatku za samostatné odpojení.

13. Z listin označených jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, dodatek číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek č. rok ze dne datum, dodatek číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek č. rok ze dne datum, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum, dílčí předávací protokol o postoupení pohledávek č. anonymizována dvě slova a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky z anonymizována dvě slova na žalobkyni. Postoupení pohledávky ve výši 24 963 Kč bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, jenž byl žalovanému téhož dne odeslán.

14. Výzvou k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne datum byl žalovaný urgován zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky ve výši 24 963 Kč.

15. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: anonymizována dvě slova a žalovaný dne datum podepsali listinu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN číslo jejíž součástí byly obchodní podmínky anonymizována dvě slova a ceník, jíž se anonymizována dvě slova zavázala žalovanému dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas anonymizována dvě slova cenu elektřiny a související služby. Fakturou číslo byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 13 210 Kč za spotřebu elektřiny v období od 21. 3. 2018 do 7. 9. 2018 se splatností do 25. 9. 2018. Žalovaný svůj dluh z faktury číslo dne datum co do důvodu a výše uznal, načež v období od 23. 10. 2018 do 15. 2. 2019 na svůj dluh uhradil částku ve výši 6 496 Kč. Fakturou číslo byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 16 621 Kč za spotřebu elektřiny v období od 8. 9. 2018 do 28. 3. 2019 se splatností do 15. 4. 2019. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes upomínky anonymizována dvě slova Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum a dodatku číslo ze dne datum došlo k postoupení sporné pohledávky z anonymizována dvě slova na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, jenž byl žalovanému téhož dne odeslán. O zaplacení dlužné částky 24 963 Kč byl žalovaný písemně upomenut zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne datum.

16. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

17. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Protože anonymizována dvě slova smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum a dodatku číslo ze dne datum postoupila sporné pohledávky za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

20. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

21. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

22. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

23. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

24. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi anonymizována dvě slova a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o.z. anonymizována dvě slova splnila svoji povinnost dodat žalovanému elektřinu a zajistit její dopravu a související služby do odběrného místa, avšak žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Za období od 21. 3. 2018 do 7. 9. 2018 byl žalovaný povinen uhradit anonymizována dvě slova cenu dodané elektřiny ve výši 13 210 Kč, přičemž uhradil toliko 6 496 Kč, pročež k úhradě stále zbývá částka 6 714 Kč, za období od 8. 9. 2018 do 28. 3. 2019 byl žalovaný povinen uhradit anonymizována dvě slova cenu dodané elektřiny ve výši 16 621 Kč, přičemž neuhradil ničeho. anonymizována dvě slova tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu v celkové výši 23 335 Kč (6 714 Kč + 16 621 Kč) rovněž právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.

27. Pokud jde o žalobkyní požadovanou částku 6 714 Kč z faktury číslo znějící původně na částku 13 210 Kč, je pro věc podstatné, že žalovaný dne datum svůj dluh vůči anonymizována dvě slova písemně uznal co do důvodu a výše. Soud shledal uznání dluhu platným a účinným, jelikož obsahuje všechny stanovené náležitosti zákonem (písemná podoba, uznání dluhu co do důvodu a výše a vlastnoruční podpis žalovaného). Uznáním dluhu přitom nezaniká původní závazek dlužníka ani nevzniká závazek nový. Uznání dluhu je preventivním nástrojem, který vede k posílení postavení věřitele v případném budoucím sporu, neboť vytváří vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v době jeho uznání existoval a trval. Hmotněprávní domněnka zakotvená v § 2053 o.z. má pak vazbu na procesní ustanovení § 133 o.s.ř., podle něhož platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, dokud není dokázán opak. V důsledku uznání dluhu tak žalobkyni svědčí vyvratitelná právní domněnka existence sporného dluhu, která dokud nebude vyvrácena, musí být soudem považována za prokázanou. Žalovaný však zůstal zcela pasivní a vyvratitelnou domněnku existence dluhu nijak nezpochybňoval.

28. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vyložil, že uznáním závazku (dluhu) dle § 323 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) či § 558 obč. zák. se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v § 133 o.s.ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, třebas i velmi závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o.s.ř. tuto skutečnost za prokázanou (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2000, sp. zn. 29 Cdo 2854/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 633/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 341/2001, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2002, pod číslem 127, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 180/2003, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2003, pod číslem 113, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2004, sp. zn. 32 Odo 1160/2003, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 32 Odo 453/2004, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2005, pod číslem 1, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. 29 Cdo 4139/2009, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. 32 Cdo 1174/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3902/2012, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1801/2013). Byť se uvedené závěry dovozené Nejvyšším soudem vztahují k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013, soud konstatuje, že jsou přesto plně použitelné rovněž na právní poměry, na něž dopadá právní úprava účinná od 1. 1. 2014, a tedy rovněž na uznání dluhu podle § 2053 o.z.

29. Nezbývá tak než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku za odebranou elektřinu v celkové výši 23 335 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 6 714 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení a z částky 16 621 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení (bod I. výroku).

30. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

31. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 934 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“))) při sazbě jednoho úkonu ve výši 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celková výše náhrady jejích nákladů řízení tak činí částku 2 386 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

32. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená zástupcem z téže advokátní kanceláře podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. 9 C 73/2019, 30 C 105/2018, 74 C 40/2018, 8 C 155/2018 a 15 C 309/2018), které se v zásadě liší jen číslem a datem uzavření smlouvy, fakturačním obdobím a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů právě podle § 14b advokátního tarifu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.