OSUL 75 C 299/2022-18

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 6 670 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 6 670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 370 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne datum (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 6 670 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 370 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, provozovaného v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“), bez pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, příjmení: anonymizováno, TP: anonymizováno, jehož provozovatelem byla v období od datum do datum žalovaná, byl veden v registru silničních vozidel jako provozovaný, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu anonymizováno dní. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období vypočteného jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost (anonymizováno dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla (65 Kč), a stanovila jí lhůtu pro zaplacení zákonného příspěvku ve výši 6 370 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 6 670 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne datum. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, avšak přesto ničeho neuhradila.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dala najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovala na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaná souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.

5. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

Žalovaná byla od datum vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, příjmení: anonymizováno, TP: anonymizováno, přičemž vozidlo bylo vedeno v registru silničních vozidel v období od datum do datum (anonymizováno dní) jako provozované, ale nebylo k němu uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tzv. povinné ručení. Žalobkyně proto výzvou ze dne datum, která byla žalované odeslána téhož dne, vyzvala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období vypočteného jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost (anonymizováno dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla (65 Kč), a stanovila jí lhůtu pro zaplacení zákonného příspěvku ve výši 6 370 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení výzvy. Následně žalovanou vyzývala upomínkami ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum. Dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum.

6. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná v rozhodné době byla vlastníkem nebo provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaná, ač měla možnost, je nijak nezpochybnila.

7. Dle § 1 odst. 2 ZOPO nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

8. Dle § 3 odst. 2 ZOPO uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

9. Dle § 4 ZOPO vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7).

10. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanoví denní sazbu příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel, a to v § 2 odst. 1 písm. h) pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Ustanovení § 2a této vyhlášky stanoví výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na 300 Kč.

11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná prochází dle údajů o registraci vozidel evidencí jako vlastník nebo provozovatel výše uvedeného vozidla s tím, že v předmětném období nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Bylo na žalované, aby případně tyto skutečnosti zpochybnila a prokázala opak. Za dobu, kdy k vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti, je tak žalovaná jako vlastník a provozovatel vozidla dle § 4 odst. 1 ZOPO povinna zaplatit žalobkyni příspěvek. Výše příspěvku se určí vynásobením počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jedná o osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně s denní sazbou ve výši 65 Kč. Počet dní bez pojištění činí za období datum do datum (anonymizováno dní), základ příspěvku tedy činí 6 370 Kč. Dle § 4 odst. 4 ZOPO má žalobkyně také právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, výše těchto nákladů činí 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

14. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku ve výši 6 370 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč výzvou ze dne datum, již téhož dne žalované zaslala, a to do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Podle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Soud tak vychází z toho, že tato výzva byla žalované doručena (resp. že se dostala do její dispoziční sféry), dne datum. Příspěvek s náklady tak byl splatný do datum. Od následujícího dne byla žalovaná v prodlení s placením a vznikla jí proto povinnost uhradit žalobkyni také úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto shledal oprávněným nejen požadavek na úhradu dlužných částek, avšak rovněž požadavek na úhradu úroku z prodlení, v jeho případě však toliko v žalobkyní požadovaném rozsahu.

15. Nezbývá tak než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 6 670 Kč za příspěvek nepojištěných ve výši 6 370 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a dále s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky příspěvku nepojištěných od datum do zaplacení (bod I. výroku).

16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

17. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“))) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Celková výše náhrady jejích nákladů řízení tak činí částku 1 489 Kč O plnění k rukám advokátky žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

18. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka), které se v zásadě liší jen identifikačními údaji vozidla a vymezením nepojištěného období. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení právě podle § 14b advokátního tarifu.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.