OSUL 75 C 77/2022-22

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 1 687 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 1 687 Kč s úrokem z prodlení ve výši 97 Kč kapitalizovaným za období od datum do datum.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám advokát JUDr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 687 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení z této částky od datum do datum ve výši 97 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značka automobilu, registrační značka s počátkem pojištění od datum, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky. Pojistné bylo sjednáno v čtvrtletní výši 4 410 Kč. Pojistná smlouva zanikla ke dni datum z důvodu vyřazení vozidla. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje zaplacení nákladů ve výši 300 Kč za upomínku dlužného pojistného. Na dlužnou částku žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.

4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

Dne datum učinila žalobkyně žalovanému návrh pojistné smlouvy pro anonymizována tři slova IV číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značka automobilu, příjmení: anonymizováno, registrační značka. Roční pojistné bylo po slevě stanoveno ve výši 17 638 Kč a mělo být hrazeno anonymizováno po 4 410 Kč. Počátek pojištění byl stanoven na den datum Smlouva měla být uzavřena okamžikem zaplacení pojistného za první pojistné období, a to do 15 dnů od počátku pojištění uvedeného v nabídce. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí mimo jiné všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní a přehledem poplatků za vybrané úkony pojistitele. Z platební bilance pojistné smlouvy vyplynulo, že dne datum byla na pojistnou smlouvu zaplacena částka 4 410 Kč. Žalobkyně dne datum vystavila žalovanému pojistku. Předpisem pojistného ze dne datum žalobkyně žalovanému připomněla úhradu pojistného ve výši 4 410 Kč do datum. Upozorněním ze dne datum žalobkyně upozornila žalovaného, že není uhrazeno pojistné ve výši 4 410 Kč a vyzvala ho k úhradě dlužné částky. Žalobkyně dne datum informovala žalovaného o zániku pojištění dnem datum z důvodu vyřazení vozidla z evidence a vyzvala ho k zaplacení nedoplatku ve výši 1 387 Kč. Upomínkou před podáním žaloby označenou jako pokus o smír ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1 687 Kč (pojistné ve výši 1 387 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč). Následně urgoval žalovaného k úhradě dlužné částky ještě zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne datum. Administrativní náklady žalobkyně na upomínky dlužného pojistného (pokus o smír ze dne datum) činily 300 Kč (čl. 4 odst. 10 všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel VPPPOV číslo ve spojení se sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění účinného od 3. 6. 2019).

5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.

6. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.

7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

8. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2).

9. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaný uhrazením prvního pojistného ve stanovené lhůtě přijal návrh na uzavření pojistné smlouvy ze dne datum, čímž byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 ZOPO a § 2758 a násl. o.z.), podle níž byl žalovaný povinen hradit žalobkyni sjednané pojistné, které však řádně hrazeno nebylo. Žalobkyně dopisem ze dne datum upomenula žalovaného k zaplacení dlužného pojistného. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovaného informovala o zániku pojištění z důvodu vyřazení vozidla z evidence. Nezbývá tak než uzavřít, že pojistná smlouva v souladu s § 12 odst. 1 písm. c) ZOPO zanikla dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu, a tedy dne datum. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužného pojistného za období od datum do datum ve výši 1 387 Kč.

14. Soud konstatuje, že pojistná smlouva zanikla v souladu se skutečnostmi presumovanými zákonem (z důvodu vyřazení vozidla z evidence), přičemž na základě zjištěných skutečností posouzených ve světle výše citovaných právních norem, nezbývá než uzavřít, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni nedoplatek na pojistném ve výši 1 387 Kč za uvedené období, neboť do této doby žalobkyně poskytovala žalovanému pojistné krytí.

15. Administrativní náklady za pokus o smír po zániku pojištění ve výši 300 Kč (srov. sazebník poplatků platný od datum) je pak žalovaný povinen žalobkyni uhradit, neboť ho upomínala na vzniklý dluh a vyzývala ho k jeho úhradě (upomínka ze dne datum).

16. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil pojistné za období, kdy pojištění trvalo, včas, ocitl se s jeho úhradou od následujícího dne v prodlení.

17. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni vedle dlužného pojistného ve výši 1 387 Kč a poplatku za upomínku ve výši 300 Kč přiznal rovněž úroky z prodlení v souladu s § 1970 o.z. a s § 2 nařízení, a to v žalobkyní požadovaném rozsahu za období od datum do datum v kapitalizované výši 97 Kč.

18. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

19. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení plně procesně úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

20. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za odměnu advokáta a za paušální náhradu hotových výdajů advokáta za jeden úkon právní služby představující doplnění žaloby, neboť v tomto podání doplněné skutečnosti měly být obsaženy již v podané žalobě, pročež náklady na tento úkon právní služby nelze považovat za účelně vynaložené.

21. Konečně soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, že se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, naopak dospěl k opačnému závěru, neboť žalobkyně v textu žaloby upraví toliko datum uzavření a číslo pojistné smlouvy, předmět pojištění, dlužnou částku a datum zániku pojištění, přičemž ostatní údaje jsou použitelné v obdobných případech. Skutečnost, že se jednotlivé pojistné produkty řídí odlišnými pojistnými podmínkami, je v tomto případě irelevantní, neboť v žalobě není obsažen jediný odkaz na jakékoli ustanovení příslušných pojistných podmínek. Konečně soud dodává, že s tímto názorem koresponduje i přístup dalších subjektů srovnatelných s žalobkyní (pojišťoven), které v žalobách na úhradu dlužného pojistného účtují náhradu nákladů řízení právě podle § 14b advokátního tarifu.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.