OSUL 77 C 47/2022-18

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 3 036 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 2. 2. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 4. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný neuhradil jízdné a přirážky za jízdy bez platné jízdenky v dopravním prostředku MHD žalobkyně, k nimž došlo dne 2. 1. 2019 v 17:57 hod. na lince trolejbusu 60 a dne 1. 2. 2019 v 10:07 hod. na lince trolejbusu 51.

Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.

Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se přepravoval dne 2. 1. 2019 v 17:57 hod. na lince trolejbusu 60 a dne 1. 2. 2019 v 10:07 hod. na lince trolejbusu 51, přičemž obě tyto linky jsou součástí sítě MHD provozované žalobkyní. Při přepravních kontrolách, které v ty okamžiky se žalovaným byly provedeny, se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Dle smluvních přepravních podmínek v době provádění přepravních kontrol činilo jízdné částku 18 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč, a byly splatné nejpozději do 30 dnů od přepravní kontroly.

Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný v obou případech nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobkyní, uzavřel s žalobkyní přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž mu vznikla povinnost zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaný v obou případech porušil uzavřenou přepravní smlouvu, když povinnost zaplatit jízdné a přirážku nesplnil. Žalovaný ony povinnosti nesplnil ani ve lhůtě 30 dnů od přepravních kontrol a tím se v obou případech ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 3 036 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení ze dvou dlužných částek 1 518 Kč v zákonných výších, jež plynou z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů nezastoupené žalobkyně, které podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a příslušných ustanovení vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží 100 Kč za každý ze dvou účelně učiněných úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.