OSUL 34 C 45/2019-312

Soud:
Okresní soud v Ústí nad Labem
Spisová značka:
34 C 45/2019-312
Datum rozhodnutí:
2023-11-03
ECLI:
ECLI:CZ:OSUL:2023:34.C.45.2019.1

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená datum Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 574 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna vyslovit písemnou omluvu žalobkyni za nezákonné trestní stíhání a nezákonnou vazbu ve znění „Omlouváme se žalobkyni za nezákonné trestní stíhání a nezákonnou vazbu“, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení ve výši částka do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení, o které bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se původně po žalované domáhala žalobou podanou nadepsanému soudu zaplacení přiměřeného zadostiučinění za majetkovou újmu ve výši částka a nemajetkovou újmu ve výši částka s příslušenstvím, omluvy a konstatování porušení práva na osobní svobodu, práva na soudní ochranu, práva na dodržení zásady „ne bis idem“

2. Rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka bylo pravomocně rozhodnuto o majetkové újmě. V rámci řízení vedeného pod sp.zn. spisová značka Okresní soud v adresa usnesením ze dne datum a usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka vyloučil řízení o nemajetkové újmě k samostatnému řízení.

3. Žalobkyně se jednak domáhala nemajetkové újmy způsobené ji trestním stíháním ve výši částka a jednak nemajetkové újmy způsobené ji vazbou ve výši částka. Uvedla, že usnesením Policejního prezídia České republiky, Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 238 odst.1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku a usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka byla vzata do vazby. Přitom rozsudkem Okresního soudu Anonymizováno ze dne datum vedeném pod sp. zn. spisová značka byla žalobkyně pro tyto trestné činy odsouzena a rozhodnutím státního zástupce v Anonymizováno ze dne datum bylo pro zbývající skutky upuštěno do trestního stíhání. Nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Ústavní soud zrušil usnesení Krajského státního zastupitelství v adresa ze dne datum, č.j. Anonymizováno a usnesení Policejního prezídia České republiky, Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno a nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Ústavní soud zrušil usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka a usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, a to z důvodu porušení práv žalobkyně zaručených čl. 8 odst. 1 a 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. Vazbu žalobkyně vykonávala od datum do datum ve vazební věznici v Anonymizováno. Žalobkyně považovala za adekvátní částku za pobyt ve vazbě částku částka za den vazby. Nezákonné trestní stíhání a nezákonná vazba znamenaly pro žalobkyni zásah do morální, rodinné, soukromé, profesní sféry žalobkyně, jednalo se o výrazný zásah do soukromého osobního života, do cti a dobré pověsti. Žalobkyni hrozil trest odnětí svobody až na 18 let, nezákonné trestní stíhání trvalo po dobu 6 měsíců. Následně žalobkyně doplnila, že v Anonymizováno vykonávala obecně prospěšné práce a docházela na probační a mediační službu a podrobovala se sociálnímu dohledu, což bylo trestním řízením zahájeným v České republice narušeno. Žalobkyně v Anonymizováno pobírala sociální dávky, které byly vázány na její osobu. V důsledku jejího zadržení byly jí a dětem tyto dávky odebrány. Žalobkyně měla v Anonymizováno dohodnuto zaměstnání a školení, což bylo v důsledku zadržení zmařeno. Trestním stíháním byla ohrožena její dobrá pověst v Anonymizováno, kde si ji budovala v souvislosti s tím, že se řádně podrobovala nařízenému probačnímu režimu, sociálnímu dohledu, byla narušena důvěra Anonymizováno státních orgánů v její osobu a možnost nápravy a spolehlivost. Vazbou byla oddělena od rodiny, nemohla mít výchovný vliv na své děti, nemohla se o ně postarat. V důsledku zadržení děti zůstaly zcela samy bez jakékoliv dohledu. Žalobkyně byla nucena přenechat své nezletilé děti třetí osobě. Rodinné vztahy tím byly zásadně narušeny. Vazební stíhání mělo dopad i na její děti. Následkem trestního stíhání a vazby žalobkyni bolel žaludek, zvracela, měla migrény, trpěla neklidem, nemohla spát, neměla chuť k jídlu. Po dobu trestního řízení docházelo k její frustraci, stresu a nejistotě. Psychické a fyzické problémy se zhoršily s obnovením trestního stíhání v roce 2016, kdy se žalobkyně pokusila o sebevraždu a byla hospitalizována na klinice v Anonymizováno.

4. Žalovaná uplatněný nárok žalobkyně neuznala a navrhovala zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že žalobkyně uplatnila dne datum nárok na vyslovení omluvy a poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka. Tvrdila, že v daném případě došlo k vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., konkrétně usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne datum a usnesení o vzetí do vazby ze dne datum. Namítala, že řízení následující po zrušení uvedených usnesení nebylo dosud pravomocně skončeno. Částku 1 500 Kč za jeden den vazby považovala za neadekvátní.

5. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

6. Z usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka soud zjistil, že žalobkyně byla z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) trestního řádu vzata do vazby. Vazba započala ode dne datum v Anonymizováno.

7. Ze žádosti ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně u žalované požádala o odškodnění mimo jiné za nemajetkovou újmu ve výši částka z důvodu nezákonného trestního stíhání a ve výši částka z důvodu nezákonné vazby. Zároveň žalovaná požádala o vyslovení omluvy za nezákonné trestní stíhání a za nezákonnou vazbu.

8. Z nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno soud zjistil, že Ústavní soud zrušil usnesení Krajského státního zastupitelství v adresa ze dne datum, č.j. Anonymizováno a usnesení Policejního prezídia České republiky, Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno z důvodu porušení práv žalobkyně zaručených čl. 8 odst.1, čl. 36 odst.1 a čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.

9. Z nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno soud zjistil, že Ústavní soud zrušil usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka a usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka z důvodu porušení práv žalobkyně zaručených čl. 8 odst. 1 a 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.

10. Z potvrzení o propuštění z vazby soud zjistil, že žalobkyně pobývala ve vazební věznici v Anonymizováno od datum do datum.

11. Z protokolu o veřejném zasedání Krajského soudu v Anonymizováno ze dne právnická osoba ve věci vedené pod sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že usnesením soud žalobkyni propustil z vazby na svobodu. Do tohoto usnesení si státní zástupce podal stížnost.

12. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství podal na žalobkyni u Krajského soudu v adresa obžalobu ze dne datum, č.j. spisová značka pro trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 238 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Věc byla vedena u Krajského soudu pod sp. zn. spisová značka.

13. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka byla zamítnuta stížnost žalobkyně, kterou si podala do usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka o vzetí do vazby.

14. Usnesením Policejního prezídia České republiky, Anonymizováno a vyšetřování ze dne datum, č.j. Anonymizováno bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 238 odst.1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku.

15. Z usnesení Krajského státního zastupitelství ze dne datum, č.j. spisová značka bylo zjištěno, že stížnost žalobkyně, kterou si podala proti usnesení Policejního prezídia České republiky, Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno, o zahájení trestního stíhání, byla zamítnuta jako nedůvodná.

16. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne datum soud zjistil, že dne datum byla žalované doručena žádost žalobkyně, kterou se domáhala náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. v souvislosti se zrušením nezákonných rozhodnutí o vzetí do vazby a zahájením trestního stíhání. Žalovanou bylo konstatováno, že došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, za která lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne datum a usnesení o vzetí do vazby ze dne datum. Žádosti žalobkyně nebylo vyhověno. Žalovanou nebylo konstatováno porušení práva ani nebyla učiněna omluva.

17. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství podal na žalobkyni u Krajského soudu v adresa obžalobu ze dne datum, č.j. spisová značka pro trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 238 odst.1, odst.3 písm. c), odst.4 písm. c) trestního zákoníku. z obžaloby soud zjistil, že Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření. Věc byla nadále vedena u Krajského soudu v Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka.

18. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka bylo trestní stíhání žalobkyně pro trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 238 odst.1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku zastaveno z důvodu dle § 11 odst. 2 písm. b) tr. řádu. Důvodem zastavení trestního řízení bylo, že rozhodnutí státního zastupitelství v Anonymizováno o zastavení trestního stíhání vytváří v Anonymizováno překážku věci pravomocně rozhodnuté. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

19. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne datum soud zjistil, že ministerstvo ve věci, ve které bylo proti žadatelce, Anonymizováno, zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podezřelý výraz, vzata do vazby a následně byla zproštěna obžaloby, konstatovalo porušení práva a žadatelce se omluvilo. Dále žadatelce za nezákonnou vazbu přiznalo částku částka a za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného trestního stíhání částku částka.

20. Z lékařského osvědčení soud zjistil, že žalobkyni byly obvodním lékařem ve Anonymizováno předepsány dne datum tablety Anonymizováno.

21. Z konečné propouštěcí zprávy ze dne datum vyhotovené Klinikou všeobecné psychiatrie a psychoterapie soud zjistil, že žalobkyně byla na této klinice hospitalizována v období od datum do datum z důvodu, že dne datum chtěla žalobkyně Anonymizováno. Do té doby se ambulantní ani stacionární intervence nekonala. Žalobkyně byla propuštěna se závěrem Anonymizováno. Při vyšetření žalobkyně uvedla, že popis zdravotního stavu Její největší strach je možné trestní stíhání a opětovný pobyt ve vězení. Dostala dopis, že na základě trestního stíhání má být vydána do České republiky. Následně se u ní objevily sebevražedné myšlenky. Dále bylo ze zprávy zjištěno, že v rámci léčebných opatření došlo k určitému psychomotorickému a afektivnímu zklidnění. K úplnému zklidnění však kvůli nejisté budoucnosti nedošlo. Již nehrozí akutní suicidalita, ale přesto žalobkyně se opakovaně vyjadřovala, že nechce žít, pokud bude vydána. Dne datum byla propuštěna z kliniky domů do ambulantního psychiatrického a psychoterapeutického ošetřování. Stav po propuštění: pracovně neschopná.

22. Z plné moci ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně udělila souhlas s tím, že v době její nepřítomnosti budou dcery jméno FO a jméno FO svěřeny do opatrování a zaopatření jméno FO.

23. Z usnesení Okresního soudu Anonymizováno, oddělení pro trestní záležitosti, číslo spisu spisová značka soud zjistil, že v trestním řízení proti žalobkyni z důvodu zločinu dle Anonymizováno bylo dne datum vydáno rozhodnutí, kterým byla žalobkyni uložena zkušební doba 3 roky, jednoroční dohled probačního úředníka, 200 hodin veřejně prospěšných pracích, které dle pokynu probačního úředníka měla odpracovat v průběhu jednoho roku po nabytí právní moci rozsudku.

24. Z usnesení Okresního soudu Anonymizováno, pobočka Anonymizováno, oddělení pro rodinné záležitosti, číslo spisu spisová značka soud zjistil, že ve věci jméno FO a jméno FO za účasti žalobkyně jako jejich matky, otce jméno FO a Úřadu péče o mládež bylo dne datum vydáno rozhodnutí, kterým bylo usnesení ze dne datum zrušeno s tím, že žalobkyně vykonává rodičovskou péči vůči oběma dětem sama. Důvodem rozhodnutí byla ta skutečnost, že žalobkyně byla propuštěna z vyšetřovací vazby, tudíž důvod pro nařízení pozastavení výkonu rodičovských práv zanikl.

25. Z rozhodnutí o změně dávek k zajištění živobytí ze dne datum adresované žalobkyni bylo zjištěno, že Anonymizováno žalobkyni oznámil, že ji a osobě s ní žijící od datum do datum přísluší menší dávky než dosud, a to o částka méně, za období od datum do datum pak o částka méně. Měsíční dávka za Anonymizováno byla povolena ve výši částka a pro Anonymizováno ve výši částka. Za období Anonymizováno až Anonymizováno činila pro žalobkyni celková měsíční dávka na živobytí, vícenáklady, dávka na bydlení částku částka a pro jméno FO v témže období částku částka.

26. Z listiny Anonymizováno ze dne datum adresované žalobkyně soud zjistil, že dosud vyplácené běžné dávky a náklady na ubytování, dávky na jméno FO a jméno FO byly žalobkyni předběžně zastaveny z důvodu vazby žalobkyně s tím, že budou okamžitě dolaceny, pokud rozhodnutí, na základě kterého se nárok resultuje, bude zrušeno dva měsíce po předběžném zastavení výplaty bez účinnosti na minulé období.

27. Z čestného prohlášení jméno FO soud nezjistil žádné významné skutečnosti pro toto řízení, neboť prohlášení je v českém jazyce a není jméno FO podepsáno.

28. Z potvrzení o přihlášení ze dne datum soud zjistil, že od datum bydlí žalobkyně s jméno FO a jméno FO na adrese Anonymizováno.

29. Z rodných listů soud zjistil, že žalobkyně je matkou jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar.datum.

30. Z překladu listiny z Anonymizováno jazyka do českého jazyka opatřeného tlumočnickou doložkou soud zjistil, že Státní zastupitelství v Anonymizováno v přípravném řízení proti žalobkyni pro pěstování, výrobu a obchodování s nemalým množstvím omamných prostředků v organizované skupině, dne datum pod sp. zn. spisová značka vydalo Nařízení, kterým se upouští od trestního stíhání žalobkyně pro trestné činy napomáhání v obchodování a v dovozu omamných prostředků v časovém období od konce roku Anonymizováno do Anonymizováno z důvodu, že očekávaný trest nebude v souvislosti s činy stíhanými v tomto řízení, tak závažný.

31. Z překladu listiny z Anonymizováno jazyka do českého jazyka soud zjistil, že Státní zastupitelství v Anonymizováno v přípravném řízení proti žalobkyni pro pěstování, výrobu a obchodování s nemalým množstvím omamných prostředků v organizované skupině, dne datum pod sp. zn. spisová značka vydalo Nařízení, kterým se upouští od trestního stíhání jméno FO z důvodu, že se očekává trest v jiném probíhajícím řízení.

32. Z listiny přeložené z Anonymizováno jazyka do českého jazyka soud zjistil, že státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v adresa dne datum sdělila státnímu zastupitelství v Anonymizováno, že proti žalobkyni trestní stíhání pro trestné činy spáchané ve Anonymizováno v období od datum do datum vývozem marihuany a pervitinu nevede a ani je na území České republiky nepovede.

33. Z překladu listiny z Anonymizováno do českého jazyka soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu Anonymizováno ze dne datum vedeném pod sp. zn. spisová značka byla žalobkyně odsouzena pro trestný čin napomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými látkami v množství větším než malém v 7 případech ve vícečinném souběhu s nedovoleným držením omamných látek v množství větším než malém k úhrnnému trestu odnětí svobody Anonymizováno let, přičemž výkon trestu byl podmíněně odložen.

34. Z listiny „Příkaz k propuštění“ přeložené z Anonymizováno jazyka do českého soud zjistil, že dne datum byl vyšetřovacím soudcem v Anonymizováno vydán příkaz k propuštění žalobkyně z vazby.

35. Z rozsudku Anonymizováno ze dne datum, sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že Státní zastupitelství v Anonymizováno předběžným opatřením ze dne datum rozhodlo o vydání žalobkyně do České republiky a Anonymizováno rozhodnutím ze dne datum Anonymizováno prohlásil vydání za přípustné. Usnesením Anonymizováno ze dne datum Anonymizováno byla žádost žalobkyně o nové rozhodnutí zamítnuta a odmítnuto odložení převodu. Anonymizováno ve věci žádosti o předběžní opatření rozhodl, že rozhodnutí státního zastupitelství v Anonymizováno ze dne datum a rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum Anonymizováno porušují základní právo žalobkyně podle čl. 50 Listiny základních práv Evropské unie, jsou odvolána. Dále Rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum Anonymizováno se tak stává irelevantním. Věc se vrací Anonymizováno.

36. výpověď svědka

37. výpověď žalobkyně

Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

38. Trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno usnesením Policejního prezidia, Anonymizováno ze dne datum, Anonymizováno a to pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy ve smyslu § 283 odst. 1 odst. 3 písm. c) odst.4) písm. c) tr. zákoníku. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podala žalobkyně stížnost, která byla usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka zamítnuta jako nedůvodná. Usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka bylo rozhodnuto o vzetí žalobkyně do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. a), c) trestního řádu. Vazba započala dne datum. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně stížnost, která byla Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka zamítnuta. Ke Krajskému soudu v adresa státní zástupce Krajského státního zastupitelství v adresa podal na žalobkyni obžalobu ze dne datum, č. j. spisová značka pro trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy ve smyslu § 283 odst. 1 odst. 3 písm. c) odst. 4) písm. c) tr. zákoníku. Nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno a nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp,. zn. Anonymizováno byla citovaná rozhodnutí o zahájení trestního stíhání a vzetí do vazby zrušena pro porušení práv žalobkyně zaručených čl. 8 odst. 1 a 2, čl. 36 odst. 1, čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum ve věci vedené pod sp. zn. spisová značka bylo rozhodnuto o propuštění žalobkyně z vazby na svobodu. Dne datum byla žalobkyně propuštěna z vazby na svobodu. Poté co usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření podal státní zástupce Krajského státního zastupitelství na žalobkyni u Krajského soudu v adresa obžalobu ze dne datum, č.j. spisová značka pro trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 238 odst.1, odst.3 písm. c), odst.4 písm. c) trestního zákoníku. Věc byla vedena pod sp. zn. spisová značka. V souvislosti s trestním stíháním žalobkyně v ČR rozhodlo k žádosti ČR státní zastupitelství v Anonymizováno předběžným opatřením ze dne datum Vrchní zemský soud v Anonymizováno ze dne datum Anonymizováno o vydání žalobkyně do ČR. Tato rozhodnutí byla Federálním ústavním soudem rozsudkem ze dne datum, sp. zn. spisová značka zrušena z důvodu porušení základního práva žalobkyně podle čl. 50 Listiny základních práv Evropské unie. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum bylo trestní stíhání žalobkyně pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy ve smyslu § 283 odst. 1 odst. 3 písm. c) odst.4) písm. c) tr. zákoníku, zastaveno z důvodu překážky věci rozhodnuté. Žalobkyni hrozilo, že ji za výše uvedený trestný čin bude uložen nepodmíněný trest odnětí svobody až na 18 let. Ve vazbě byla žalobkyně 183 dnů. Trestní stíhání trvalo takřka 7 let a 4 měsíce. V Anonymizováno byla žalobkyně dne datum odsouzena pro trestný čin napomáhání k nedovoleném obchodování s omamnými látkami v množství větším než malém v 7 případech ve vícečinném souběhu s nedovoleným držením omamných látek v množství větším než malém k úhrnnému trestu odnětí svobody 2 let, přičemž výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let, s jednoročním dohled probačního úředníka a 200 hodin veřejně prospěšných pracích dle pokynu probačního úředníka a dále bylo upouštěno od trestního stíhání žalobkyně pro trestné činy napomáhání v obchodování a v dovozu omamných prostředků v časovém období od konce roku Anonymizováno do srpna Anonymizováno. Žalobkyně v souvislosti s trestnou činností, za kterou byla v Anonymizováno následně odsouzena, vykonávala vazbu, ze které byla dne datum propuštěna. Žalobkyně uplatnila u žalované dne datum nárok na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonnou vazbou a trestním stíháním. Žalovaná však žalobkyni odškodnění za nezákonné trestní stíhání a za nezákonnou vazbu nepřiznala, neomluvila se, nekonstatovala porušení práva. Žalobkyně v době před zahájením trestního stíhání v České republice žila v Anonymizováno se svým druhem jméno FO a pečovala o dvě nezletilé děti, nepracovala, pobírala sociální dávky, což vyplývá z výpovědi svědka jméno FO, a z předložených listin (Anonymizováno). Výpověď´ tohoto svědka byla v souladu s listinnými důkazy, když z rozhodnutí Anonymizováno je zřejmé, že žalobkyně pobírala v září, říjnu Anonymizováno, tedy před zahájením trestního stíhání (datum) sociální dávky. Vazbu vykonávala žalobkyně ve vazební věznici v Anonymizováno v ČR a po dobu, po kterou žalobkyně vykonávala vazbu, byly nezletilé děti žalobkyně v péči druha jméno FO v Anonymizováno. Žalobkyni druh navštěvoval ve vazební věznici každých 14 dní. Po propuštění z vazby žalobkyně absolvovala rekvalifikační kurz, učila se číst a psát v Anonymizováno jazyce, když v této oblasti dosáhla úrovně žáka druhé třídy a prošla rekvalifikačním kurzem na elektrikářku (výpověď žalobkyně). Od datum do datum byla žalobkyně hospitalizována na podezřelý výraz pro pokus o sebevraždu z důvodu rozhodnutí Anonymizováno soudu o vydání žalobkyně do ČR. Do té doby nebyla pro psychické obtíže hospitalizována nebo ambulantně léčena. Sama žalobkyně na Klinice při popisu svých obtíží uvedla, že léta trpí na špatné nálady a stav se zhoršil smrtí matky. Zatěžujícím faktorem byl Anonymizováno V popisu psychického stavu žalobkyně není zmínka o tom, že by se stav žalobkyně zhoršil v souvislosti s výkonem vazby nebo trestním stíháním v době před zrušením nezákonných rozhodnutí o vzetí do vazby a zahájení trestního stíhání Ústavním soudem. Pokud žalobkyně v souvislosti se svým zdravotním stavem zmiňovala lékaři obavu možného trestního stíhání a opětovného pobytu ve vězení, pak tak uvedla v roce 2021, tři roky po podání obžaloby ve věci spisová značka (datum) a měsíc poté, co bylo Vrchním zemským soudem v Anonymizováno rozhodnuto o vydání žalobkyně do České republiky v souvislosti s jejím trestním stíháním. Do té doby lékaře pro psychické problémy nenavštívila (výpověď svědka). Z lékařské zprávy je zřejmé, že k pokusu o sebevraždu a následné hospitalizaci nedošlo v roce Anonymizováno jak tvrdila žalobkyně. Závěry soudu nejsou v rozporu s výpovědí svědka. Pakliže svědek jméno FO uvedl, že po propuštění z vazby měla žalobkyně záchvaty paniky a strachu, které se projevovaly neklidem, nespavostí, záchvaty pláče, některé dny prakticky nedělala vůbec nic a před výkonem vazby dle svědka neměla fyzické ani psychické problémy, lze tuto okolnost přičíst tomu, že před vzetím do vazby se s žalobkyní znal krátce ( z výpovědi svědka„o tom, že žalobkyně byla trestně stíhaná v Anonymizováno se dozvěděl v červnu Anonymizováno, protože mu byly předloženy doklady ohledně dětí a od té doby se o tom začali bavit. Předtím o tom nevěděl. V té době se znali velice krátce.“) a nemusel o jejich problémech vědět a jejich projevy mohl spojovat s výkonem vazby.

39. Účastníky označené důkazy včetně výslechu jméno FO, výslechu jméno FO a jméno FO, pracovníky vězeňské služby, soud neprovedl, protože je považoval za nadbytečné s ohledem na zjištěný skutkový stav věci.

40. Pakliže žalobkyně navrhla opakovaný výslech jméno FO z důvodu špatného tlumočení ustanoveným tlumočníkem při jednání dne datum, pak žalobkyně a její právní zástupkyně měly v průběhu jednání dostatek času k vznesení námitek vůči výkonu tlumočnické činnosti. Námitky proti tlumočení v průběhu jednání nezazněly, přitom žalobkyně rozumí v Anonymizováno jazyce. Za zmínku stojí i ta skutečnost, že námitka byla vznesena dříve, než žalobkyně obdržela přepis zvukového záznam. Poté co žalobkyně obdržela přepis zvukového záznamu byla soudem dne datum vyzvána, aby konkretizovala jednotlivé otázky, odpovědi, které byly tlumočníkem nesprávně přeloženy. Žalobkyně nereagovala. Právo na tlumočníka je základní právo garantované Listinou základních práv a svobod a zaručuje ústní přetlumočení nikoliv doslovný překlad.

41. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk”) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. (3) Stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

42. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

43. Podle § 6 odst. 1 OdpŠk ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad").(2) Úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem,

44. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

45. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

46. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

47. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

48. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. (2) Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

49. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

50. Žalobkyně se domáhala přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z důvodu nezákonné vazby a nezákonného trestního stíhání. Žalobu u soudu uplatnila v souladu s § 15 odst. 2, poté co uplatnila svůj nárok dle § 14 odst. a § 6 citovaného zákona, u žalované, která nároku žalobkyně nevyhověla.

51. V projednávané věci došlo v rámci trestního stíhání žalobkyně k vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, neboť trestní stíhání žalobkyně, zahájené citovaným usnesením dne datum, Anonymizováno a usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka byla zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn. Anonymizováno. V rámci trestního stíhání žalobkyně došlo dále k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, neboť vzetí do vazby žalobkyně, učiněné citovaným usnesením dne datum, č.j. spisová značka a usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka byla zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn. Anonymizováno. Důvodem zrušení citovaných rozhodnutí bylo porušení práv žalobkyně zaručených čl. 8 odst.1, čl. 36 odst.1 a čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.

52. Vzhledem k tomu, že nálezy Ústavního soudu ČR ze dne datum Anonymizováno a datum Anonymizováno byla pro nezákonnost zrušena rozhodnutí o vzetí žalobkyně do vazby a o zahájení trestního stíhání, bylo třeba nárok žalobkyně posuzovat z hlediska § 7 odst.1 OdpŠk, podle něhož právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vzniká škoda (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp.zn. spisová značka).

Nezákonná vazba:

53. Judikatura Nejvyššího soudu vychází při hodnocení následků neoprávněného držení ve vazbě a výše náhrady nemajetkové újmy tím způsobené z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a soudů signatářských států Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle Nejvyššího soudu je omluva uznávaným satisfakčním právním prostředkem ke zmírnění následků dotčení osobnostních práv fyzické osoby, její přiznání záleží vždy na posouzení obsahu i formy příslušné omluvy, stejně jako okolností, za nichž byla učiněna. Materiální (peněžní) satisfakce připadá v úvahu tehdy, pokud by morální satisfakce nebyla způsobené nemajetkové újmě adekvátní. Zadostiučinění v penězích plní podpůrnou (subsidiární) funkci, tj. nastupuje až poté, kdy se morální zadostiučinění ukázalo (ať zcela nebo zčásti) nepostačujícím a tím i neúčinným. Jako relevantní kritéria pro stanovení výše náhrady nemajetkové újmy způsobené neoprávněným držením ve vazbě stanoví Nejvyšší soud v souladu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve věci Anonymizováno povahu trestní věci, celkovou délku omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby.

54. Ohledně kritéria celkové délky omezení osobní svobody (trvání vazby) vychází judikatura Nejvyššího soudu z toho, že časové okolnosti vazby jsou objektivně vyjádřitelným kritériem pro posouzení celkové výše odškodnění. Pro účely odůvodnění výše poskytnutého odškodnění je zjevně vhodné - podobně jako ve většině evropských států - vycházet ze sazby stanovené za jeden den výkonu vazby. Judikatura ESLP však neskýtá žádné pevné vodítko a ani referenční rámec co do výše peněžního odškodnění. Nejvyšší soud proto, vycházeje z úrovně odškodnění jednotlivých evropských států, jakož i ze životní úrovně v České republice, dospívá k závěru, že adekvátním odškodněním je částka v rozmezí 500 Kč až 1 500 Kč za jeden den trvání vazby, v jejímž rámci soud promítne jiné, zde uvedené a popřípadě neuvedené okolnosti svého posuzování. K tomuto rozmezí je však nutno přistupovat pouze jako k orientačnímu s tím, že podléhá toliko úvaze soudu v konkrétním případě, k jaké částce dospěje (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn. spisová značka, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne ze dne datum sp.zn. spisová značka).

55. Při hodnocení následků neoprávněného držení ve vazbě v osobní sféře poškozené osoby je nutno vycházet z toho, že samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady do svobody pohybu či do práva na soukromí a že v tomto ohledu výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby. (viz Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum sp. zn. spisová značka). Dále působí stres, nejistotu, úzkost apod. Navíc je třeba přihlédnout k dalším individuálním okolnostem jednotlivého případu, jakými mohou být životní podmínky ve vazební věznici, možnost kontaktu poškozené osoby s rodinnými příslušníky a s okolím, s tím související porušení práva na rodinný život atd.

56. Při posuzování žalobkyní uplatněného nároku na náhradu nemateriální újmy za vazbu soud vzal v úvahu, že samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady do svobody pohybu či do práva na soukromí a že v tomto ohledu výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách důstojnosti dotčené osoby. Přihlédl k tomu, že výkon nezákonné vazby trval 183 dnů, tedy nikoliv zanedbatelnou dobu. Vazba zasáhla do osobní sféry žalobkyně, když byla odloučena od dětí a svého druha. Možnost kontaktu s dětmi byl omezen i tím, že děti po celou dobu žily v Anonymizováno a žalobkyně vykonávala vazbu v ČR. Přiměřeným odškodněním se soudu jeví částka částka za jeden den trvání vazby. Pakliže nezákonná vazba započala dne datum a trvala do datum, tj. 183 dnů, činí nárok žalobkyně částku částka (výrok II., ve zbytku částky částka soud žalobu zamítl výrok III.). Soud neshledal dopady vazby v rovině profesní, když žalobkyně před výkonem vazby nepracovala, pobírala sociální dávky, tudíž nemohla být poškozena v pracovní oblasti. Po propuštění z vazby absolvovala rekvalifikační kurzy a byla krátce zaměstnána. Je tedy zřejmé, že vazebním stíháním nebylo zmařeno dohodnuté školení či zaměstnání, jak žalobkyně tvrdila. To, že v důsledku vazby nemohla žalobkyně vykonávat obecně prospěšné práce v Anonymizováno, není dopadem v pracovní oblasti, neboť se jednalo o výkon trestu, který byl žalobkyni v Anonymizováno uložen v souvislosti s trestnou činností. Dále nebyly shledány v souvislosti s vazbou dopady v oblasti psychické, když již před výkonem vazby v ČR žalobkyně vykonávala vazbu v Anonymizováno, která pro ni v této oblasti následky nezanechala (žalobkyně netvrdila). Pokud žalobkyně trpěla psychickými problémy, pak ty nesouvisely s výkonem vazby, ale jejím soukromým životem (Anonymizováno). V popisu psychického stavu Klinikou v Anonymizováno, kde byla v roce Anonymizováno hospitalizována, není zmínka o tom, že by se stav žalobkyně zhoršil v souvislosti s výkonem vazby nebo trestním stíháním v době před zrušením nezákonných rozhodnutí o vzetí do vazby a zahájení trestního stíhání Ústavním soudem. Pokud žalobkyně v souvislosti se svým zdravotním stavem zmiňovala lékaři obavu možného trestního stíhání a opětovného pobytu ve vězení, pak tak uvedla v roce Anonymizováno, tři roky po podání obžaloby ve věci spisová značka (datum) a měsíc poté, co bylo Vrchním zemským soudem v Anonymizováno rozhodnuto o vydání žalobkyně do České republiky v souvislosti s jejím trestním stíháním. Negativně se do výše odškodnění promítla i ta skutečnost, že žalobkyně nebyla osobou bezúhonnou.

57. Žalobkyně jako poškozená má právo dle § 1970 o. z. na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty 6 měsíců poté, kdy nárok uplatnila, neboť marným uplynutím této lhůty, nikoliv lhůty stanovené poškozeným při uplatnění nároku, ocitá se žalovaná jako dlužník z odpovědného závazkového vztahu v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty ji stíhá povinnost zaplatit poškozené též úrok z prodlení (viz nález Ústavního soudu sp.zn. Anonymizováno ze dne datum).

58. Žalobkyně uplatnila nárok na nemajetkovou újmu u žalované dne datum. Dnem datum počala běžet 6měsíční lhůta, která uplynula datum a od datum je žalovaná v prodlení. Soud tedy přiznal žalobkyni z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od datum, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

Nezákonné trestní stíhání

59. Trestní stíhání obecně představuje značný zásah do práv poškozeného garantovaných v č. 10 Listiny základních práv a svobod, zejména do práva na zachování lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti. Takový zásah je o to intenzivnější, prokáže-li se následně, že se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalovaná, nestal, případně nebyl trestným činem (viz nález Ústavního soudu sp..zn. Anonymizováno ze dne datum). Vznik nemajetkové újmy z důvodu trestního stíhání musí být prokázáno. Jakkoli je každé trestní stíhání spojeno vždy s jistým zásahem do osobnostních práv trestně stíhaných osob není namístě újmu presumovat, ale prokazovat, stejně tak intenzitu újmy (dle nálezu Ústavního soudu sp.zn. Anonymizováno ze dne datum).

60. V projednávané věci lze konstatovat, že dopad trestního stíhání do poměrů žalobkyně nebyl takový, aby soud žalobkyni přiznal odškodnění v penězích. Žalobkyni hrozilo, že ji za výše uvedený trestný čin bude uložen nepodmíněný trest odnětí svobody až na 18 let a trestní stíhání trvalo takřka 7 let a 4 měsíce, což mohlo být žalobkyní i její rodinou vnímáno negativně. Na druhé straně v případě žalobkyně se nejednalo o osobu bezúhonnou, když ve Anonymizováno byla odsouzena pro trestné činy napomáhání k nedovoleném obchodování s omamnými látkami v množství větším než malém v 7 případech ve vícečinném souběhu s nedovoleným držením omamných látek v množství větším než malém k úhrnnému trestu v trvání dvou let, přičemž výkon trestu ji byl podmíněně odložen a uložena zkušební doba v trvání 3 lety, 200 hodin veřejně prospěšných pracích a dohled probačního úředníka. Trestní stíhání nemělo dopad na profesní život žalobkyně, když žalobkyně nepracovala, pobírala sociální dávky a po propuštění vazby absolvovala rekvalifikační kurzy a byla krátce zaměstnána. Je tedy zřejmé, že v důsledku trestního stíhání nepřišla o zaměstnání nebo že by v jeho důsledku byla na pracovním trhu znevýhodněna resp. že by trestním stíhán bylo zmařeno dohodnuté školení či zaměstnání. Pokud žalobkyně trpěla psychickými problémy, pak ty nesouvisely s trestním stíháním, ale jejím soukromým životem (Anonymizováno). Poprvé lékaře psychiatrie žalobkyně vyhledala až v roce Anonymizováno, když od datum do datum byla hospitalizována na Klinice všeobecné psychiatrii v Anonymizováno z důvodu pokusu o sebevraždu. Sebevražedné myšlenky se u ní objevily poté, co obdržela dopis, že má být vydána k trestnímu stíhání do ČR. Měla strach z opětovného pobytu ve vězení. Výkon vazby v ČR a trestní stíhání vedené do doby, než bylo jako nezákonné ústavním soudem zrušeno, nezhoršilo psychické problémy, kterými žalobkyně v té době trpěla. K jejich zhoršení, které vyústilo v pokus o sebevraždu došlo v okamžiku, kdy Vrchním zemským soudem v Anonymizováno bylo rozhodnuto o vydání žalobkyně do České republiky v souvislosti s jejím trestním stíháním, tedy v roce Anonymizováno. Do té doby nebyla žalobkyně s psychickými problémy hospitalizována nebo ambulantně léčena. Trestní stíhání dokonce nemělo ani vliv na mimopracovní okolí žalobkyně, když sama žalobkyně s dosavadními přáteli dobrovolně přetrhala kontakty dříve, než proti ní bylo zahájeno trestní stíhání v České republice.

61. Konstatování porušení práva nepředstavuje samo o sobě postačující a zároveň účinnou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu. Rozhodne-li tedy soud o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích (uloží povinnost zaplatit stanovenou částku), pak již samostatně ve výrokové části rozsudku porušení práva žalobce nekonstatuje (žalobce se takového konstatování nemůže ani úspěšně domoci). Forma peněžité satisfakce přichází do úvahy jako prostředek odškodnění závažné nemajetkové újmy za současného splnění dvou podmínek, a sice že nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jiným způsobem a konstatování porušení práva se samo o sobě nejevilo jako dostatečné.

62. Nejvyšší soud rozhodnutím ze dne datum sp. zn. spisová značka dospěl k závěru, že omluva jako satisfakční prostředek zahrnující vyjádření subjektivního požadavku poškozeného na projev jemu vstřícné vůle státu uznat chybu není ani konstatováním porušení práva a ani náhradou nemajetkové újmy v penězích. Uplatní-li poškozený nárok na poskytnutí zadostiučinění vedle požadavku na omluvu též prostředky morálními nebo peněžními, je na individuálním posouzení, zda je vedle omluvy k naplnění zásady přiměřenosti zapotřebí též např. konstatovat porušení práva, anebo poskytnout – též vedle ní - zadostiučinění v penězích.

63. V projednávaném věci konstatování porušení práva se soudu jeví jako nedostatečné a žalobkyni je namístě poskytnout omluvu a přiměřené zadostiučinění v penězích za nezákonnou vazbu, přičemž omluva a odškodnění v penězích mohou existovat vedle sebe. V případě nezákonného trestního stíhání soud považuje omluvu za dostatečnou (výrok I.), a proto žalobkyni nemajetkovou újma za nezákonné trestní stíhání ve výši částka nepřiznal (výrok III.). Pakliže soud rozhodl o přiměřeném zadostiučinění v penězích a omluvě, pak nebylo třeba ve výroku rozsudku konstatovat porušení práva.

Náklady řízení

64. Žalobkyně byla co do základu svého nároku ve věci úspěšná. V kompenzačních sporech v případě, že žalobce ve sporu o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu prokáže základ svého nároku (existenci nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem), avšak přiměřené zadostiučinění mu posléze není přiznáno v plné žalované výši, uplatní se při rozhodování o náhradě nákladů řízení § 142 odst. 3 o. s. ř., umožňující přiznat i částečně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu. Pokud obecný soud tento výklad nerespektuje a o náhradě nákladů řízení v takovém případě rozhodne podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, poruší právo žalobce na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 799/20, dostupný na webových stránkách Ústavního soudu). O uvedený případ ve věci jde a žalobkyně má proto nárok podle § 142 odst. 3 o. s. ř. na plnou úhradu účelně vynaložených nákladů řízení před okresním soudem, tvořených náklady zastoupení, jejichž výše se rovná shora vypočtené odměně zástupce žalobce. Tarifní hodnotou řízení o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu pro stanovení odměny zástupce žalobce je podle § 9 odst. 4 písm. a) AT částka částka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupné na www.nsoud.cz).

65. Ve sporech o přiměřené zadostiučinění podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, je třeba rozlišovat mezi posuzováním samotné existence nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci a rozhodováním o výši přiměřeného zadostiučinění. Rozhodování o ní, na rozdíl od posuzování existence újmy, obecně splňuje podmínky aplikace ustanovení § 136 o. s. ř., a tedy představuje úvahu soudu ve smyslu tohoto ustanovení. Neexistuje totiž žádná exaktní metoda, jak stanovit přiměřenost zadostiučinění, respektive jeho výši. Proto přizná-li soud žalobci nižší přiměřené zadostiučinění, než jakého se domáhal, uplatní se při rozhodování o náhradě nákladů řízení § 142 odst. 3 o. s. ř. Použitím ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. namísto § 142 odst. 3 o. s. ř. došlo k porušení práva stěžovatele na spravedlivý (řádný) proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. (podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 453/22, ze dne datum).

66. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum (před vyloučením k samostatnému projednání), z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum(před vyloučením k samostatnému projednání), z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně devíti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka (výrok IV).

67. Soud vycházel pouze z tarifní hodnoty částka. Původně se žalobce domáhal dvou samostatných nároku, a to majetkové újmy a nemajetkové újmy. Předmětem tohoto řízení byla nemajetková újma, která se dá vyjádřit v penězích nebo omluvou. Omluva není samostatným nárokem, ale formou odčinění nemajetkové újmy. Dále soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby vyjádření ze dne datum a datum, datum, neboť je nepovažuje za účelně vynaložené, když veškeré skutečnosti měla žalobkyně uvést již v žalobě samotné nebo ve vyjádření, které bylo podáno na výzvu soudu dne datum.

Náklady státu

68. Usnesením nadepsaného soudu ze dne datum, č.j. spisová značka soud ustanovil tlumočníka tituly před jménem jméno FO k tlumočení z Anonymizováno jazyka do českého výpověď svědka jméno FO. Usnesením nadepsaného soudu ze dne datum, č.j. spisová značka byla tlumočníkovi tituly před jménem jméno FO přiznána za provedený tlumočnický úkon dne datum odměna v částce částka. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Odměna byla tlumočníkovi vyplacena dne datum.

69. Usnesením nadepsaného soudu ze dne datum, č.j. spisová značka soud ustanovil tlumočníka a překladatele tituly před jménem jméno FO k přeložení listin z Anonymizováno jazyka do českého jazyka. Usnesením nadepsaného soudu ze dne datum, č.j. spisová značka byla tituly před jménem jméno FO přiznána za překlad listin z Anonymizováno do českého jazyka odměna v částce částka. V době rozhodování soudu nebylo usnesení pravomocné a odměna nebyla vyplacena.

70. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

71. V projednávané věci státu vznikly náklady v podobě proplaceného tlumočného v celkové částce částka.

72. Jelikož však o části nákladů státu – konkrétně o tlumočeném za překlady listin z Anonymizováno do českého jazyka nebylo v době vyhlášení rozsudku pravomocně rozhodnuto (ze dne datum, č. j. spisová značka) a tyto náklady dosud nebyly zaplaceny, soud podle § 155 odst. 1 o.s.ř. rozhodl v rozsudku toliko o základu práva státu na náhradu nákladů řízení s tím, že až bude o všech nákladech pravomocně rozhodnuto a tyto budou vyplaceny, určí soud výši náhrady samostatným usnesením (výrok VI.).

73. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná a soud ji přiznal náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o. s. ř. uložil soud povinnost uhradit náklady státu žalované (výrok V. a VI.).

Lhůta k plnění

74. Lhůtu k plnění soud stanovil. podle v souladu s § 160 odst. 1, části věty první za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, která v principu žalobce nijak nepoškozuje.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.