OSUL 29 C 468/2022-738

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částka Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky částka s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále co do částky částka s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku částka.

Žaloba a vyjádření k žalobě, podání účastníků:

1) převzetí a příprava věci – právní zástupce Jméno advokáta (č. l. 4)

2) dne datum – výzva žalovanému ze základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé – Jméno advokáta (č. l. 54-55)

3) dne datum návrh ve věci samé – žaloba - Jméno advokáta (č. l. 1-3),

4) dne datum vyjádření na výzvu soudu k odporu žalovaného (č. l. 86),

5) dne datum jednání soudu ve věci (9:00-11:00 hodin, s přestávkou 10 minut) (č. l. 98-99)

6) dne datum vyjádření na výzvu soudu (č. l. 111-112),

7) dne datum jednání soudu ve věci (8:10-12:40 hodin, s přestávkou 5 minut) – 3 úkony (č. l. 116-121),

8) dne datum vyjádření žalobkyně k podání žalovaného (č. l. 194)

9) dne datum jednání soudu ve věci (9:00-14:45 hodin, s přestávkami v délce 5 a 55 minut) – 3 úkony (č. l. 210-214),

10) dne datum jednání soudu ve věci (9:00-13:40 hodin, s přestávkami v délce 5 a 50 minut) – 2 úkony (č. l. 472-477),

11) dne datum jednání soudu ve věci (9:00-12:40 hodin, s přestávkou 10 minut) – 2 úkony (č. l. 525-529),

12) dne datum jednání soudu ve věci (9:00-11:00 hodin) (č. l. 566-576)

13) dne datum jednání soudu ve věci (9:00-15:35 hodin, s přestávkami v délce 15 a 5 minut) – 4 úkony (č. l. 589-594),

14) dne datum jednání soudu ve věci (9:00-15:00 hodin, s přestávkami v délce 15 a 10 minut) – 3 úkony (č. l. 640-642),

15) dne datum jednání soudu ve věci (9:30-14:20 hodin, s přestávkou 70 minut) – 2 úkony (č. l. 709-717).

Jednání soudu, procesní rozhodnutí:

16. Dle záznamu na č.l. 65 žalobkyně ve věci zaplatila soudní poplatek ve výši částka.

17. Soud ve věci vydal platební rozkaz č.j. spisová značka, proti kterému podal žalovaný odpor bez odůvodnění.

18. Ve věci proběhlo několik jednání soudu následovně.

19. První jednání proběhlo dne datum dle protokolu na č.l. 98-100, kdy však věcně nedošlo k zahájení prvního jednání ve věci. Žalobkyně navrhla ve věci smír, s tím, že by si žalovaný ponechal linku včetně spotřebičů, žalobkyně by si odvezla nábytek ložnice a od ceny linky a spotřebičů by se odečetl dlužný nájem za 3 měsíce a žalovaný by tak doplatil částka. Žalovaný nejprve navrhl vypracování znaleckého posudku k ceně linky, dále namítl, že jsou dle žaloby účtovány dvě myčky. Žalobkyně uvedla, že jde o chybu a navrhla smír částka. Žalovaný v rámci jednání o možném smíru navrhl, aby žalobkyně vyklidila ložnici a věci v koupelně, s odkazem na příslušné strany spisu, resp. uvedené v protokolu (čl. 99). V rámci pokusu o smír byl vyčerpán časový limit jednání, a jednání tak bylo odročeno, když smíru dosaženo nebylo.

20. Další 2. jednání proběhlo dne datum dle protokolu na č.l. 116-121 spisu, kdy proběhlo první jednání ve věci. Při tomto jednání účastníci potvrdili, že žalobkyně z bytu vyklidila zařízení ložnice včetně věcí z koupelny, jak bylo upřesněno v protokolu u jednání soudu ze dne datum s tím, že vyklizení věcí proběhlo datum, na ostatních sporných záležitostech se však strany nedohodly. Dále žalobce uvedl, že v koupelně došlo k poškození přívodního kabelu, což žalobkyně popřela, další věci žalobkyně dal do garáže naproti domu, od které žalobkyně neměla klíče. Žalovaný si dále nechal zpracovat znalecký posudek na cenu kuchyňské linky a k otázce právního posouzení, zda jde o součást bytu. Žalovaný trvá na vyklizení linky včetně vestavěných spotřebičů, aby se byt uvolnil. Žalobkyně uvedla, že vyklizení ložnice tak vlastně bylo učiněno nad rámec povinností žalobkyně. Žalobkyně setrvala na podané žalobě s tím, že se žalovaným uzavřela dohodu o nastěhování do bytu a žalovaný jí slíbil, že jí vyhotoví písemnou nájemní smlouvu a dále to, že jí všechny investované prostředky v plné výši vrátí, tj. jde o kuchyňskou linku včetně spotřebičů, dále vybavení ložnice a dále tzv. italskou stěrku v obývacím pokoji. Dále žalobkyně uvedla, že myčka do žalované částky byla počítána omylem 2x, s ohledem na tuto skutečnost bere zpět žalobu, a to z části o částka s příslušenstvím, tj. o cenu jedné myčky a jednoho recyklačního poplatku. Také žalovaný setrval na svém stanovisku s tím, že žalobkyně neprováděla žádnou rekonstrukci ani dokončovací práce, pokud jde o věci v bytě, tyto jsou movitými věcmi a žalovaný vlastnické právo k těmto věcem nenabyl, vlastníkem je žalobkyně, resp. třetí osoba, navrhuje zamítnutí žaloby. Dále účastníci učinili určité skutečnosti nespornými (viz dále). Dále soud prováděl dokazování obsahem listin, ke kterým se strany vyjadřovaly (viz případně u jednotlivých důkazů dále). Žalobkyně uvedl, že doklady právnická osoba měl žalovaný k dispozici v období. Účastníci dále byli poučeni dle § 118b odst. 1 o.s.ř., žalovaný požádal o lhůtu k doplnění, čemuž soud vyhověl.

21. Pravomocným usnesením č.j. spisová značka soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, kdy žalobkyně omylem dle svého vyjádření počítala 2x myčku s recyklačním poplatkem, zastavil řízení co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení.

22. Usnesením č.j. spisová značka byla žalobkyně vyzvána k zaplacení zálohy na náklady výslechu svědků, kterou žalobkyně ve výši částka dle záznamu na č.l. 128 uhradila dne datum.

23. Usnesením č.j. spisová značka byl žalovaný vyzván k zaplacení zálohy na náklady výslechu svědků, kterou žalovaný ve výši částka dle záznamu na č.l. 147 uhradil dne datum.

24. Další 3. jednání proběhlo dne datum, protokol je na č.l 210 – 214. Žalobkyně zdůraznila, že s tvrzeními žalovaného nesouhlasí a dále uvedla, že svědci v drtivé většině byly až u pokusu o vystěhování. Žalovaný odkázal na svá písemná vyjádření. Dále soud vyslechl svědky. jméno FO, jméno FO, jméno FO, FO, jméno FO. Svědek jméno FO se k jednání nedostavil s tím, že žalobkyně sdělila, že svědek má rakovinu, návrh na jeho výslech bere zpět, žalovaný však trval na tom, aby svědek byl vyslechnut, když prováděl kompletní rekonstrukci domu. Žalovaný dále uvedl, že spor žalovaného a finančního úřadu se týkal otázky posuzování DPH, nakonec soud exekuci zrušil, šlo spíše o otázku právní, než že by žalovaný něco dlužil. Přepis části zvukového záznamu z jednání ze dne datum je na č.l. 215 -235.

25. Další 4. jednání proběhlo dne datum, protokol je na č.l 472-477. Při tomto jednání žalobkyně uvedla, že audionahrávky a jejich přepisy nelze provést, žalobkyně s nimi neučinila souhlas, tedy nevyhovují nálezu ústavního soudu, navíc žalovaný není slabší strana, přepisy sdílí osud nahrávek. Žalovaný uvedl, že souhlas žalobkyně vyslovila, přepisy obsahují kompletní přepisy zvukových nahrávek, které byly na CD založeny do spisu, přepisů je celkem hodnota, část CD tak přepsaná není, nepřepsaná CD se týkají jen dokreslení situace, resp. jde o krátké záznamy. Žalovaný dále uvedl, že přílohy na č.l 253-254 a přehledy na č.l. 203, 205 a 206 jsou založeny jako důkazy. Dále soud výslech svědky jméno FO, jméno FO st., jméno FO ml., jméno FO, jméno FO

26. Další 5. jednání se konalo dne datum, protokol je založen na č.l. 525-529. Žalobkyně zejména uvedla, že odkazuje naopak na rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka, a Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 191/05, kdy z obou těchto navazujících rozhodnutí plyne, že pro záznamy telefonních hovorů fyzické osoby plyne, že jde o projevy osobní povahy, jako důkaz mohou být použity pouze se souhlasem dotyčné osoby, telefonní hovory jsou projevy osobní povahy, záznamy mohly být pořízeny, ale jako důkaz je provést nelze, nebyl udělen souhlas s použitím záznamu, žalobkyně výslovně uvedla na č.l. 526, že nesouhlasí a neuděluje souhlas s použitím nahrávek s tím, že žalovanému souhlas neudělila ani v minulosti. Dále soud vyslechl svědky jméno FO, jméno FO, jméno FO. Dále soud provedl dokazování obsahem části spisu. Přepis části zvukového záznamu z jednání je založen na č.l 539-547.

27. Další 6. jednání proběhlo datum, protokol je založen na č.l. 566-570. K jednání se nedostavil svědek jméno FO a jméno FO s tím, že žalovaný na jejich výslechu setrval. Dále soud provedl dokazování obsahem dalších listin ze spisu. Soud doplňuje, že na fotografiích měřidel provedených při jednání sice není přímo uvedené datum, není však žádný zvláštní důvod pochybovat o datech u těchto fotografiích uvedených, námitky žalobkyně byly v tomto směru obecné. V dále uvedeném čestném prohlášení je ke stavu měřidel uveden i podpis svědkyně k datum, žalobkyně energie v bytě spotřebovávala. Navíc ale, soud v digitálních souborech na připojeném CD přílohové obálky č. hodnota zobrazil při jednání v rámci dokazování účastníkům a jejich zástupcům kolonku vlastnosti digitálních souborů (čl. 568), ze které plyne: datum pořízení souborů, které odpovídá datu uvedeném u fotografií. Žalovaný dále uvedl k vyúčtování energií, že vyúčtování bylo žalobkyni doručeno tím, že bylo založeno do spisu v této věci (čl. 569). Žalobkyně dále namítla, že vyúčtování není řádně provedené vyúčtování, když v rámci vzájemného návrhu je bez dalšího uvedena pouze částka, spotřeba nebyla řádně vyúčtována.

28. Další 7. jednání proběhlo dne datum, protokol je založen na č. l. 589-594. Při jednání soud provedl výslech svědka jméno FO. S ohledem na zdravotní stav svědka jméno FO a jeho opakované omluvy soud rozhodl, že návrh na jeho výslech zamítá (č.l. 590). Dále soud pokračoval dokazování listinami založenými do spisu. Dále soud zamítl návrh na provedení důkazů, a to listin uvedených na č. l. 591 (č. l. 509-510, 511-512, 522-523, 524, 563-565), a to z důvodu, že s ohledem na provedenou koncentraci řízení tato část důkazů nesplňuje podmínky pro jejich provedení dle výjimky dle §118b odst. 1 o. s. ř. Dále soud s ohledem na provedené dokazování ve věci a poměřování chráněných práv a zájmů účastníků, vč. ochrany soukromí (viz nález ÚS sp. zn. II. ÚS 1774/14, rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 1267/2018), nebyly ve věci provedeny předložené audiozáznamy a jejich přepisy (CD č. hodnota – 44 v přílohové obálce č. hodnota, přepisy čl. 255 - 465), vč. průvodních důkazů (jejich přehledů čl. 205, 206, 253 – 254) – viz protokol na č. l. 591. Dále soud žalobkyni poučil dle §118 odst. 3 o. s. ř. k prokázání ústní dohody o vrácení investic do bytu vč. spotřebičů, nábytku a stěrky a sjednané nájemné vč. energií, po tomto poučení žalobkyně trvala na účastnickém výslechu žalobkyně. Následně soud žalovaného poučil dle §118a o. s. ř. kde a jak provedl rozúčtování nákladů na služby energie a kdy a jak je doručil žalobkyni, a to jak k doplnění tvrzení, tak k označení důkazů. Žalovaný navrhl účastnický výslech žalovaného. Následně byla žalobkyně poučena dle §118a odst. 3 o. s. ř., čl. 592 (o tom, že žalobkyně dosud nenavrhla všechny důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení o tom, že mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda o tom, že žalovaný vrátí žalobkyni investované prostředky do bytu, tj. hodnotu kuchyňské linky včetně spotřebičů, nábytku ložnice a italské stěrky, tj. celkem částku částka, a to datum, a že ústně sjednané nájemné bylo sjednáno ve výši částka měsíčně, které zahrnovalo i zálohy na energie, a že žalobkyně uhradila žalovanému tuto částku za měsíce období), poté navrhla účastnický výslech žalobkyně, a dále podle § 118a odst. 2 o.s.ř. o tom, že nárok na úhradu italské stěrky ve výši částka může být soudem posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení a následně v tomto směru byla poučena dle § 118a odst. 1, 3 (č. l. 593). Žalobkyně uvedla, že stěrka byla uvedena na základě dohody se žalovaným a svědkem jméno FO, který je však nemocen, k výši bezdůvodného obohacení ve shodné výši tj. částka navrhla zhotovení znaleckého posudku. při jednání soud také poučil žalovaného dle § 118a odst. 1 o.s.ř. o tom, aby žalovaný konkrétně vylíčil všechny rozhodné skutečnosti a aby uvedl a doplnil svá tvrzení o tom, kdy a jak žalovaný provedl rozúčtování nákladů na služby a energie žalobkyně pro byt dle žaloby a kdy a jak jej doručil žalobkyni (čl,. 592), žalovaný navrhl účastnický výslech žalovaného. Dále soud provedl účastnický výslech žalobkyně. Přepis části zvukového záznamu z jednání dne datum je na č. l. 600-622.

29. Další 8. jednání ve věci proběhlo dne datum, protokol je založen na č. l. 640-642. Soud zamítl s ohledem na koncentraci řízení výslech svědka jméno FO, dále pokračoval v dokazování dalšími listinami, a dále provedl účastnický výslech žalovaného. Dále žalovaný navrhl vyžádat zprávu finančního úřadu (č. l. 641, na zbylých návrzích učiněných při účastnickém výslechu netrval a dále navrhl pověřit žalovanou v insolvenčním rejstříku). Přepis záznamu části zvukového záznamu je na založen na č. l. 649-677.

30. Další 9. jednání ve věci proběhlo dne datum, protokol je založen na č. l. 709-717. Při tomto jednání soud pokračoval v účastnickém výslechu žalovaného. Dále žalobkyně navrhla další důkazy ve věci, které soud ve většině zamítl s ohledem na koncentraci řízení (čl. 712), tj. zamítl i zbylou část všech navržených neprovedených důkazů (čl. 712, včetně výslechu sv. jméno FO, jak soud upřesnil při jednání následně, na čl. 712). Dále žalobkyni poučil dle § 118a odst. 1 o.s.ř. o tom, aby žalobkyně konkrétně vylíčila všechny rozhodné skutečnosti a aby uvedla a doplnila svá tvrzení o tom, kdy a jak resp. v jaké výši zaplatila žalovanému platbu za byt včetně nájemného za květen a červen 2021 (čl. 711) a následně dle § 118a odst. 3 o.s.ř., kdy žalobkyně po tomto poučení navrhla jako důkaz svůj diář, odpovídající část diářů tedy soud provedl a následně zbytek důkazních návrhů zamítl, jak je výše uvedeno. Poté soud účastníky poučil dle § 119a o.s.ř. a s ohledem na to, že jiné důkazní návrhy účastníci neučinili, bylo dokazování skončeno a přistoupeno k závěrečným návrhům. Přepis části zvukového záznamu z jednání je na č. l. 719-725.

31. Další 10. jednání ve věci proběhlo dne datum, protokol je založen na č. l. 732, kdy byl pouze vyhlášen tento rozsudek.

Dokazování a důkazy:

32. Soud ve věci provedl účastníky navržené listinné důkazy a vyslechl navržené svědky s tím, že pouze neprovedl část navržených důkazů, viz dále. Z provedených důkazů pak zjistil následující.

33. Listina na čl. 4 je plná moc zástupce žalobkyně.

34. Z výpisu katastru nemovitostí na č.l. 5 plyne, že žalovaný je výlučným vlastníkem nemovitostí zde uvedených, tj. pozemku p.č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo rodinný dům, adresa (dále jen bytový dům či dům), včetně pozemku p.č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo, rodinný dům, adresa a dalších pozemků. Na nemovitých věcech zde uvedených je dále zapsán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti pro Finanční úřad pro Ústecký kraj, Územní pracoviště Ústí nad Labem, zápis proveden dne datum (dále jen exekuční příkaz).

35. Vyúčtování na č.l. 6 je vyúčtování podepsané jméno FO, VS Anonymizováno, s poznámkou jméno FO dne datum a obsahuje oceněné položky kuchyňské linky (položky: výroba, montáž, dvířka bílý vysoký lesk, úchytky, kování za částka a další položky včetně mimo jiné dřezu a baterie za částka, digestoře za částka, jednotlivé ceny jsou podrobně uvedené ve vyúčtování, dále položky stěhování právnická osoba,- Kč, skříň částka, doprava částka) celkem částka, záloha částka, doplatek částka.

36. Doklad na č.l. 6 p.v. je doklad vystavený jméno FO jako záloha, č. faktury 18, datum vystavení datum, odběratel Jméno žalobkyně, popis: záloha na materiál částka. Doklad na č.l. 7 je doklad vystavený jméno FO jako daňový doklad - faktura, č. faktury 20, datum vystavení datum, odběratel Jméno žalobkyně, popis: materiál, práce s ohledem na zaplacenou zálohu, doplatek částka. K námitce žalovaného k obsahu a položkám faktury uvádí, že soud nesrovnalosti v dokladech neshledává.

37. Doklad na č.l. 8-10 je doklad o zakázce Anonymizováno nábytek ze dne datum, dodací adresa Jméno žalobkyně, adresa. Obsahem je dodávka zde uvedeného zboží, tj. Anonymizováno, celkem částka, dále lamelový rošt částka + doprava částka, celkem za cenu částka. Doklad je na pozadí překopírován na č.l. 8-9 vždy s kopií dokladu o platbě kartou, účtenkou o platbou zálohy ve výši částka dne datum a doplatku ve výši částka dne datum. Rukou je do listiny napsána poznámka: ložnice. Listina na č.l. 11 jsou obchodní podmínky a reklamační řád Anonymizováno. Faktura na č.l. 12-13 a faktura na č.l. 14 jsou pak daňové doklady k výše uvedené zakázce ze dne datum, částka k úhradě doplatku částka.

38. Faktura na č.l. 15 je doklad Anonymizováno, ze kterého plyne, že tento je vystaven na zákazníka jméno FO, adresa, ze dne datum, včetně příjmového dokladu o zaplacení této faktury. Obsahem faktury je několik položek elektrospotřebičů, s tím, že rukou jsou zaškrtnuté některé položky spotřebičů: spotřebiče + cena, včetně služby prodloužení záruky za částka. Celková cena za tyto a další položky činila částka. Přílohou je certifikát o prodloužení záruky Anonymizováno za částku částka, pojištěná je jméno FO. (Pozn. soudu: cena zaškrtnutých položek bez jedné myčky včetně záruky je celkem částka).

39. Listiny na č.l. 17 – 53 jsou fotografie. Z těchto fotografií plyne, že jde o fotografie pohledů na nábytek ložnice a na kuchyňskou linku, a to v různých fázích její výstavby, v bytě dle žaloby. popis kuchyně a ložnice.

40. Dopis na č.l. 54 – 55 je dopis zástupce žalobkyně žalovanému včetně dodejky žalovanému, který dopis převzal dne datum. Obsahem tohoto dopisu je sdělení o zastoupení žalobkyně, základní rekapitulace situace s tím, že žalovaný je vyzván, aby žalobkyni uhradil částku za výrobu a montáž linky včetně spotřebičů, pořízení a montáž ložnice a zhotovení betonové stěrky, celkem částku částka.

41. Výpisy na č.l. 56-58 jsou výpisy registru obyvatel účastníků, ze které plynou jejich adresy trvalého pobytu.

42. Listina na čl. 71 je plné moc zástupkyně žalovaného.

43. Listiny na č.l. 75-79 jsou emailová komunikace mezi účastníky a jejich zástupci, ze které zejména plyne, že jde o komunikaci zástupců účastníků z období ohledně vyklizení věcí žalobkyně z bytu, ke kterému došlo dne datum (mimo linku a vybavení ložnice), a související komunikaci, ze které plyne, že v předchozím termínu dne datum, kdy však žalobkyně odvezla jen ledničku (k důvodům mají obě strany rozdílná stanoviska). Dále z komunikace plyne, že žalobkyně postrádá kávovar.

44. Z dopisu na č.l. 80-81 plyne, že jde o výpověď z nájmu bytu (dále jen výpověď z bytu), tj. bytu č. hodnota, v druhém nadzemním podlaží domu čadresa, adresovaný žalovaným žalobkyni (na adresu adresa). Obsahem výpovědi je zejména sdělení, kde žalovaný, tj. jako pronajímatel uvádí, že minulý rok mezi účastníky probíhala jednání ohledně bytu č. hodnota s tím, že umožnil žalobkyni nastěhovat se do bytu datum za účelem jeho užívání, bez písemné smlouvy, dále uvádí, jaké podmínky byly ústně dle pronajímatele dojednány, tj. že, nájem bude na dobu určitou do datum, s možností prodloužení vždy na rok, nájemné bude činit částka měsíčně, s tím, že bude odečtena vždy měsíčně částka částka jako zápočet na umoření ceny kuchyňské linky, kterou žalobkyně na své náklady pořídila a s jeho souhlasem nechala do bytu zabudovat s tím, že bude součástí bytu, to za podmínky, že doloží doklad o ceně linky, bez umoření linky tak nájemné činí částka měsíčně. Nájemné za období mělo být sjednáno částka. Dále z dopisu plyne, že zálohy měly činit dle žalovaného částka měsíčně, a to i za období, dále bude zajišťovat úklid, nájemné a zálohy hradit do 15. dne měsíce, za který se hradí. Dále z dopisu plyne, že za měsíce období uhradila celkem na nájmu částka, za služby nic neuhradila, ani nájemné období, tj. dluh na nájemném činí částka, dluh na zálohách částka, celkem ke dni vyhotovení dopisu částka. S ohledem na dluh, který nebyl ani přes výzvy uhrazen je dle dopisu dána žalobkyni výpověď nájmu bytu, bez výpovědní doby, podle § 2291 obč. z., s tím, že nájem skončí doručením výpovědi, dopisem byla žalobkyně vyzvána k předání klíčů, dále vyzvána k odstranění linky a spotřebičů, když doklad o pořízení linky nedoložila, a uvedla byt do původního stavu, včetně odstranění veškerého nábytku, včetně vyklizení dvorku, a aby byt do jednoho měsíce od převzetí výpovědi odevzdala. Dále obsahem výpovědi z bytu je poučení podle § 2290 obč. z. o možnosti podat soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi s tím, že může vznést proti výpovědi námitky. Výpověď z bytu je ze dne datum a je podepsána žalovaným jako pronajímatelem, položka pro podpis žalobkyně je nevyplněná, dále je zde podpisová doložka jméno FO, ve které je uvedeno, že za jeho přítomnosti žalobkyně výzvu k zaplacení a výpověď z nájmu od žalovaného převzala, ale za jeho přítomnosti odmítla podepsat, čemuž byl osobně přítomen, a tuto listinu podepsal. Žalobkyně dle svého vyjádření žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi nepodala

45. Výpisy na č.l. 94 – 95 jsou aktuální výpisy z evidence obyvatel účastníků.

46. Z emailu na č.l. 113 plyne, že jde o komunikaci žalovaného a svědka jméno FO z období, kdy žalovaný uvádí, že s cenou linky i špíze u Anonymizováno souhlasí (datum - „S cenou linky i špíze u Anonymizováno souhlasím“), žádá o sdělení, kdy se přesně začne a na kdy má mít objednané spotřebiče vestavné („Na kdy mám mít objednané spotřebiče vestavné?“). jméno FO odpovídá, že čekají dlouho na materiály a následně že záloha bude částka. Žalovaný tak zná cenu kuchyně žalobkyně (jde však o komunikaci z doby, kdy již žalobkyně v bytě bydlela) a objednává výrobu a montáž další linky, tj. do bytu č. hodnota.

47. Z fotografií na č.l. 150 - 164 plyne, že jde o fotografie vodovodních trubek včetně vodoměrů a fotografie elektroměrů a jejich stavu. Na fotografii na č.l. 150 je fotografie trubek a vodoměru k bytu č. hodnota, na č.l. 150 p.v. je detail vodoměru se stavem hodnota k datum, na fotografii na č.l. 151 je elektroměr k bytu č. hodnota se stavem hodnota kWh k datum a elektroměr společné spotřeby, na č.l. 151 p.v. je tentýž elektroměr se stavem hodnota kWh, na fotografii na č.l. 152 je elektroměr společné spotřeby (dle popisu stav hodnota kWh, na fotografii špatně čitelné). Všechny fotografie jsou dle popisu k datum. Na fotografii na č.l. 153 je zachycena žalovaná ukazující na vodoměr k bytu č. hodnota, na fotografii na č.l. 153 p.v. je vodoměr k bytu č. hodnota stav hodnota m3, tyto fotografie jsou k datum, na fotografii na č.l. 154 je více elektroměrů elektroměrové skříně (dle popisu elektroměry 3 bytů + jističe a elektroměr společné spotřeby). Z fotografie na č.l. 154 p.v. plyne stav elektroměru k bytu č. hodnota, činil hodnota kWh (dle popisu k datum) a dle fotografie na č.l. 155 činil stav hodnota kWh, dle fotografie na č.l. 155 p.v. společné spotřeby činil stav hodnota kWh. Na fotografii na č.l. 156 je pohled na trubky a elektroměr k bytu č. hodnota, dle fotografie na č.l. 156 p.v. činil stav vodoměru hodnota m3 (dle popisu k datum), dle fotografie na č.l. 157 stav elektroměru k bytu č. hodnota činil hodnota kWh, dle fotografie na č.l. 157 p.v. činil stav hodnota kWh, dle fotografie na č.l. 158 společné spotřeby činil stav T1 1854 kWh (vše k datum dle popisu). Na fotografii na č.l. 159 je pohled na trubky a elektroměr k bytu č. hodnota, dle fotografie na č.l. 159 p.v. činil stav vodoměru k bytu č. hodnota činil 35,461 m3 (dle popisu k datum), dle fotografie na č.l. 160 stav elektroměru k bytu č. hodnota činil hodnota kWh, dle fotografie na č.l. 160 p.v. činil stav T1 hodnota kWh, dle fotografie na č.l. 161 společné spotřeby činil stav T1 hodnota kWh (vše k datum dle popisu). Na fotografii na č.l. 162 je pohled na trubky a elektroměr k bytu č. hodnota, dle fotografie na č.l. 162 p.v. činil stav vodoměru hodnota m3 (dle popisu k datum), dle fotografie na č.l. 163 stav elektroměru k bytu č. hodnota činil T2 hodnota kWh, dle fotografie na č.l. 163 p.v. činil stav T1 hodnota kWh, dle fotografie na č.l. 164 společné spotřeby činil stav T1 hodnota kWh (vše k datum dle popisu).

48. Listina na č.l. 165-166 je nazvaná čestné prohlášení, protokol ze dne datum k bytu č. hodnota BJ.2, záznam stavu(ů), dále jen prohlášení. Jeho obsahem je zejména konstatování, že jde o odsouhlasení stavů měřidel nájemce, tj. žalobkyně k bytu č. hodnota pronajímatele žalovaného, jsou zde uvedeny stavy vodoměrů k bytu č. hodnota (počáteční stav k datum - hodnota m3, k datum stav hodnota m3, k datum stav hodnota m3), stavy elektroměrů k bytu č. hodnota (počáteční stav T1 hodnota kWh, T2 hodnota kWh k datum, k datum stav T1 hodnota kWh, T2 hodnota kWh, k datum stav T1 hodnota kWh, T2 hodnota kWh) a společný elektroměr (počáteční stav T1 hodnota kWh, k datum, k datum stav T1 1854 kWh, k datum stav T1 hodnota kWh), dále je zde zápis, že svědkem na focení elektroměrů a vodoměrů dne datum byla jméno FO, což potvrdila svým podpisem v prohlášení jsou i fotografie stavů elektroměrů a vodoměrů (kromě posledního, který je doplněn ručně), další text popisující výpověď z nájmu a věci, které si žalobkyně z bytu odnese spolu s vyčíslením celkového údajného dluhu žalobkyně k žalovanému k datum ve výši částka s tím, že pod textem je uvedeno, že žalobkyně toto prohlášení schvaluje – podpis nájemce, tj. žalobkyně však na prohlášení není uveden, prohlášení je podepsáno jen pronajímatelem, tj. žalovaným a svědky: jméno FO a jméno FO. Listiny tak není platně žalobkyní uzavřena.

49. Na fotografii na č.l. 167 – 169 je pohled na trubky a elektroměr k bytu č. hodnota, dle fotografie na č.l. 167 p.v. činil stav vodoměru hodnota m3 (dle popisu k datum), dle fotografie na č.l. 168 stav elektroměru k bytu č. hodnota činil T2 hodnota kWh, dle fotografie na č.l. 168 p.v. činil stav T1 hodnota kWh, dle fotografie na č.l. 169 společné spotřeby činil stav T1 hodnota kWh (vše k datum dle popisu).

50. Dále soud jako důkaz provedl digitální soubory na připojeném CD přílohové obálky č. hodnota a zobrazil při jednání v rámci dokazování účastníkům a jejich zástupcům kolonku vlastnosti digitálních souborů (viz protokol na čl. čl. 568) a z těchto vlastností digitálních souborů tak ověřil datum pořízení fotografií (čl. 150-164, 167-169).

51. Z vyúčtování elektřiny na č.l. 170 – 173 plyne, že jde o doklad č. hodnota, vyúčtování elektřiny je za období datum – datum, celkové náklady částka, dodací místo adresa, adresát žalovaný.

52. Z vyúčtování elektřiny na č.l. 174-177 plyne, že jde o doklad č. hodnota, vyúčtování elektřiny je za období datum – datum, celkové náklady částka, dodací místo adresa č. hodnota, adresát žalovaný.

53. Z vyúčtování elektřiny na č.l. 178 – 180 plyne, že jde o doklad č. hodnota, vyúčtování elektřiny je za období datum – datum, celkové náklady částka, dodací místo adresa č. hodnota, adresát žalovaný.

54. Z vyúčtování elektřiny na č.l. 1801 – 184 plyne, že jde o doklad č. hodnota, vyúčtování elektřiny je za období datum – datum, celkové náklady částka, dodací místo adresa č. hodnota, adresát žalovaný.

55. Listina na č.l. 185 je nazvaná vyúčtování elektrické energie do bytu č. hodnota a společných prostor od datum do datum, jsou zde uvedeny počáteční stavy, průběžný stav a konečný stav a částka celkového vyúčtování za toto období (elektřina byt č. hodnota - částka, elektřina společné prostory částka, tj. celkem částka), dle poznámky za obdobní datum – datum účtována elektřina společné prostory ve výši 1/2. Pozn. soudu: vyúčtování však neobsahuje uhrazené zálohy či jiné částky a částky neuhrazené. Žalovaný při jednání uvedl (čl. 568), že toto vyúčtování bylo žalobkyni doručeno tím, že bylo založeno do spisu v této věci.

56. Z vyúčtování SČVK na č.l. 186-187 plyne, že jde o vyúčtování vody na žalovaného pro adresu adresa, období datum – datum. Celková částka částka.

57. Listiny na č.l. 188 – 189 jsou emailová komunikace žalovaného a svědka jméno FO, dle této komunikace svědek jméno FO zasílal datum cenovou nabídku na kuchyňskou linku včetně montáže a špajzu s tím, že následně svědek sděluje, že by montáž mohla proběhnout v květnu, žalovaný sděluje, zda by to nešlo dříve, dále že s cenou linky a špíze u Anonymizováno souhlasí (viz i čl. 113) a dále se dotazuje, kdy má mít objednané spotřebiče vestavné. Z předchozí komunikace plyne, že žalovaný se svědkem komunikoval o ceně špajzu, žádal o nákres, žalovaný zaslal vybranou linku dále žalovaný špajz odsouhlasil, požádal o cenou nabídku linky a sdělil svědku, že „uděláme to vše bez jen mezi námi“. Fotografie na č.l. 190 je pak přílohová vizualizace linky k emailové komunikaci.

58. Úřední záznam o podaném vysvětlení na č.l. 191-192 je záznam ze dne datum, dle kterého žalobkyně podávala vysvětlení z důvodu možného přestupku pachatele tj. žalovaného s tím, že do tohoto protokolu žalobkyně uvedla, že žalovaný pronajímal byt dle ústní dohody, platila mu nájemné částka se všemi zálohami s tím, že zrekonstruovala v bytě stěnu, ložnici a kuchyňskou linku s tím, že jí peníze žalovaný za rekonstrukci vrátí slevou na nájmu nebo v hotovosti, dále že nezaplatila období protože chtěla smlouvu o nájmu s tím, že dne datum jí žalovaný dal výpověď, tak se odstěhovala k dceři. Ke dni sepisu protokolu přijela do bytu pro své ostatní věci, žalovaný chtěl podepsat stav elektroměru, další papír ale odmítla podepsat, že si odveze ložnici dle záznamu začal žalovaný křičet, klepal se, bouchl do stolu, a přitom bouchl pěstmi do jejich rukou, pravá ruka jí bolí, půjde k lékaři, dále jí měl svědek jméno FO šeptat že ji „rozbije držku“.

59. Přehled na č.l. 203 je dle vyjádření žalovaného důkazem a obsahuje přehled doplněných důkazů do spisu, tj. fotozáznamů, včetně fotografií na CD, které bylo založeno s originály fotografií (viz fotografie měřidel výše) do spisu. Dle úředního záznamu na č.l. 204 bylo přílohové CD založeno do obálky č. hodnota.

60. Přehled na č.l. 205 včetně fotografií 44 ks CD na č.l. 206 je dle vyjádření žalovaného důkazem a obsahuje přehled doplněných důkazů do spisu, tj. CD s audiozáznamy. Dle úředního záznamu na č.l. 207 byly CD č. hodnota -44 založeny dle přílohové obálky č. hodnota. Tyto důkazy však soud zamítl a neprováděl, zjištění z nich tedy nečiní.

61. Podání na č.l. 208 je sdělení žalovaného o adrese svědka.

62. Dle úředního záznamu na č.l. 251 se svědek jméno FO omluvil z důvodu pracovní neschopnosti, když se nemůže hýbat, jeho stav je dlouhodobý.

63. V přílohové obálce č. hodnota ve svazku I. spisu je založen znalecký posudek č. 7/2023, č. č. účtu vypracovaný dne datum, tituly před jménem jméno FO, znalcem z oboru oceňovaní movitých věcí, ekonomika, odvětví ceny a odhady textilií všeho druhu, bytového zařízení a z oboru textilie ( dále jen posudek). Z obsahu posudku plyne, že účelem posudku je posouzení kuchyňské linky vč. spotřebičů dle zadavatele, tj. žalovaného. Obsahem posudku je nález, který obsahuje popis zadání a použité dokumentace, znalec provedl datum šetření a místní ohledání v bytě, pořídil fotodokumentaci, dále je obsahem vlastní posudek obsahující stanovení ceny kuchyňské linky, kde znalec vycházel z výpočtu nové ceny, kdy cena obvyklá je stanovena amortizací nové ceny do ceny časové, dále posudek obsahuje popisy jednotlivých spotřebičů a součástí linky vč. vlastní linky (tj. včetně granitového dřezu a vodovodní baterie, komínové digestoře, vestavěné trouby, mikrovlnné trouby, varné indukční desky, vestavěné myčky nádobí) s tím, že celková cena linky a spotřebičů pro období činila částka a pro období činila částka. Dle posudku pak znalec odpovídá na otázky tak, že všechny posuzované spotřebiče jsou oddělitelné od kuchyňské linky bez poškození spotřebičů či linky, dále že kuchyňská linka je oddělitelná od místnosti bytu, aniž by došlo k jejímu znehodnocení, je ze šroubovaného korpusu, lze ji rozebrat, není ukotvená, kuchyňská deska může být lokálně přilepená ke korpusu. Dále znalec uvedl že kuchyňská linka je vyrobená na míru do daného prostoru. Dále znalec určil obvyklou cenu linky a spotřebičů (viz výše), cena kuchyňské linky bez spotřebičů po odečtu spotřebičů je částka, cena linky včetně spotřebičů k datum činí částka vč. DPH. Dále dle znalce činí časová cena kuchyňské linky bez spotřebičů po odečtení amortizace ke dni ohledání tj. datum činí částku částka vč. DPH, časová cena spotřebičů p o odečtení amortizace pak činí částku částka vč. DPH, obvyklá cena kuchyňské linky vč. spotřebičů tak činí částka. Dále znalec konstatuje, že korpusy i linka jsou ve standartním provedení, kování zásuvek je v nižší cenové hladině. Posudek dále obsahuje přílohy vč. fotodokumentace linky a spotřebičů a faktur spotřebičů společnosti název a vyúčtování linky název. Na závěr posudek obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř. K posudku pro jednání zástupce žalobkyně namítl, že žalobkyně k šetření nebyla přizvána, má pochybnosti o oboru znalce, dále namítl, že u spotřebičů od kuchyňské linky, tak čistě technicky oddělitelné jsou, ale jedná se o typově zabudované spotřebiče, každá kuchyňská linka se dá z bytu odvézt, avšak tato konkrétní kuchyňská linka byla vybudována na míru, nesouhlasí ani s oceněním a způsobem ocenění.

64. Přílohy na č.l. 253-254 jsou dle vyjádření žalovaného důkazem, obsahující seznam audiozáznamů a vyznačení stopáže k tvrzením, které jsou v této příloze uvedeny. Přepisy audiozáznamů jsou založeny na č.l. 255 – 465. Výše uvedené přílohy a přepisy audiozáznamů soud jako důkazy neprováděl, když návrh na jejich provedení soud při jednání zamítl (viz dále). důkazy tedy soud zamítl a neprováděl, zjištění z nich tedy nečiní.

65. Omluva na č.l. 469-470 je omluva svědka jméno FO s lékařskou správou, ze které plyne že svědek je popis zdravotního stavu, není schopen cestování či delšího sezení.

66. Ze zprávy svědka jméno FO na č. l 503 plyne, že svědek zaslal soudu adresu svědka jméno FO.

67. Důkazy na č.l. 509-512, jsou stavební povolení na stavbu - stavebních úprav domu č.p. adresa (právní moc datum), vč. ohlášení dokončení stavby a identifikace datové zprávy (z datum) - tyto důkazy však soud zamítl a neprováděl, zjištění z nich tedy nečiní.

68. Sdělení na č.l 516, 519 vč. přílohy na č.l. 520 je omluva svědka jméno FO vč. přílohy.

69. Usnesení města město na č.l 522 vč. doručenky na č.l. 523 je usnesení komise k projednávání přestupků. Listina na čl. 524 je ambulantního nálezy Masarykovi nemocnice. - tyto důkazy však soud zamítl a neprováděl, zjištění z nich tedy nečiní.

70. Omluva na č.l. 536 vč. přílohy na č.l. 537 je omluva svědka jméno FO vč. lékařské zprávy, ze které plyne, že klinický stav pacienta je horší, popis zdravotního stavu.

71. Omluva na č.l. 558 vč. přílohy na č.l. 559 je omluva svědka jméno FO vč. lékařské zprávy, ze které plyne, že diagnóza je popis zdravotního stavu.

72. Usnesení na č.l. 563-565 je usnesením komise k projednávání přestupků města adresa - tento důkaz však soud zamítl a neprováděl, zjištění z něj tedy nečiní.

73. Omluva na č.l. 580 vč. přílohy na č.l. 581 je omluva svědka jméno FO vč. lékařské zprávy, ze které plyne, ze které plynou shodné závěry jako na č.l. 558-559.

74. Listiny na č. l. 585, 587, 588 (shodně 586,), jsou listiny obsahující rukou psaný popis odsavače par název a jeho rozměrů - tyto důkazy však soud zamítl a neprováděl, zjištění z nich tedy nečiní.

75. Dopis na č. l. 626 vč. podacího lístku na č. l. 627 je dopis z datum, kterým žalovaný zasílá žalobkyni výzvu k úhradě nedoplatků za elektrickou energii a vodu, nájmu celkem ve výši částka a současně vyzývá k předání bytu.

76. Listina na č. l. 639 s druhopisem dodejky na č. l. 638 potvrzuje, že zásilku žalovaného (čl. 626) žalobkyni pošta doručila dne datum.

77. Listiny na čl. 679 jsou fotografie, plán služeb na čl. 680-681, zbylá část diářů na čl. 682-691,694-695, emailová komunikace na čl. 696-705 – provedení těchto důkazů soud zamítl (č. hodnota).

78. Z provedených kopií stránek diáře žalobkyně na čl. 692-693 plyne, že v kalendáři žalobkyně jsou rukou psané poznámky, že dne 2.6.21 žalobkyně uhradila nájem na květen částka (elet., voda), dále dne 14.7. žalobkyně uhradila nájem na červen částka (elet., voda).

79. Listiny na čl. 706 – 708 jsou přílohy vyúčtování zástupkyně žalovaného k nákladům řízení (osvědčení o DPH, faktura za posudek se stvrzenkou o úhradě), vyúčtování je na čl. 726.

80. Dále soud uvádí, že část důkazů neprovedl, když ohledem na provedenou koncentraci řízení část návrhů důkazů nesplňuje podmínky pro jejich provedení dle výjimky dle § 118b odst. 1 o.s.ř. (pokud účastníci takové důkazy navrhovali k tomu, aby vyvrátili např. tvrzení jiného svědka, nejde o zákonem dovolenou výjimku z koncentrace řízení, tj. zpochybnění věrohodnosti důkazu, ale jde o snahu o zjištění jiného skutkového stavu), současně se jedná dle soudu o důkazy, které jsou s ohledem na stav dokazování nadbytečné. Tuto zásadu soud neporušil ani u důkazu diářem žalobkyně, když žalobkyně byla při jednání poučena následně i dle §118a odst. 3 o.s.ř. a po tomto poučení tento důkaz opětovně navrhla a soud jeho část provedl (zbytek byl pro věc nadbytečná). Příslušná usnesení o zamítnutí důkazů jsou pak v protokolech o jednání (čl. 591, 606 p.v., 640, 712, včetně důkazu výslechem svědkyně jméno FO, jak soud v protokolu o jednání upřesnil), včetně usnesení o skončení dokazování (čl. 712).

81. Dle komentářové literatury totiž platí: „Zpochybněním věrohodnosti důkazních prostředků se rozumí tvrzení a pomocí důkazů prokázání takových skutečností, které mohou mít samy o sobě nebo ve spojení s již známými skutečnostmi vliv na hodnocení soudem provedeného důkazního prostředku z hlediska jeho věrohodnosti. Provedený důkazní prostředek je např. zpochybněn prokázáním toho, že svědek vypovídal o věci pod vlivem návodu nebo výhrůžky, že listina je ve skutečnosti falzifikátem, že znalec byl při podání posudku „ovlivněn“ úplatkem, apod. Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů naproti tomu nemůže vést to, že účastník řízení (jeho zástupce nebo zmocněnec) navrhne důkazy, pomocí kterých lze skutkový stav věci zjistit jinak, než jak vyplývá z provedených důkazů, které byly navrženy do skončení prvního jednání, které se ve věci konalo; navržením takových důkazů účastník (jeho zástupce nebo zmocněnec) totiž nezpochybňuje věrohodnost provedených důkazních prostředků, ale v rozporu s koncentrací řízení se domáhá, aby jejich pomocí byl skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak se podává z řádně a včas navržených důkazů. „(BUREŠ, Jaroslav. § 118b [Koncentrace řízení v prvním stupni]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 841–842, marg. č. 12.)

82. Dále soud ohledem poměřování chráněných práv a zájmů účastníků, včetně ochrany soukromí žalobkyně, v souladu se závěry uvedených v nálezu ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1774/14, a rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1267/2018, rozhodl tak, že ve věci nebudou i provedeny předložené audiozáznamy, včetně průvodních důkazů (čl. 591).

83. Pokud jde o výslechy svědků, resp. účastníků, soud uvádí, že jejich obsah je uveden v podrobně v příslušných přepisech záznamů, soud zde či na dalších místech zdůrazňuje zásadní skutečnosti, které má těmito důkazy za prokázané.

84. Z výslechu sv. jméno FO zejména plyne, že účastníci byli dohodnuti na tom, že žalobkyně zainvestuje věci, které jí žalovaný vyplatí, poté se dozvěděli, že žalovaný má dluhy, žalovaný měl žalobkyni peníze za investici do kuchyně vrátit. Pokud jde o spotřebiče, žalovaných chtěl výslovně zn. název. U dohod ohledně dalších věcí svědkyně nebyla, pouze u kuchyně. Žalovaný byl u všeho měření kuchyně, oba ji odsouhlasili. Žalovaný původní termín stěhování zrušil, protože byt nebyl zkolaudovaný. Svědkyně měla známého v název prodejny, takže jí poskytl slevu, věci ale kupovala žalobkyně. žalovaný sdělil žalobkyni, že bude platit do částka včetně elektřiny a vody. Smlouva nakonec ale uzavřena nebyla, dluh tam dluh na nájmu byl částka. Z výslechu sv. jméno FO zejména plyne, že trvalo delší dobu, než byt byl udělám. Se žalovaným se všechno konzultovalo. Bylo domluveno, že pak kuchyň žalobkyni vyplatí. A pokud jde o to kolik, bude žalobkyně platit, zazněla částka do částka korun. Žalovaný si měl nechat linku, jak i spotřebiče celou kuchyň. Žalovaný u všeho byl, má rád přehled a pořádek. O ložnici přesně neví. Žalobkyně měla peníze na tři nájmy předpřipravené. Žalobkyni se pak žalovaný vyhýbal. Bylo to kvůli jeho přítelovi. Žalovaný jí pak řekl, že žalobkyně dluží 3 nájmy. Z výslechu sv. jméno FO zejména plyne, že žalovaný byl u zaměření linky, byla to linka na míru. Linku platila žalobkyně v hotovosti. Instalace se protahovala, linka má i ostrůvek a skříňky. Také žalobkyni skládali ložnici. Žalovaný chtěl od něj i hlinku do dalšího bytu, ale pak se nedohodli. Dále svědek uvedl, že ve vyúčtování je i položka skříňky pod televizi, která s linkou nesouvisela. Z výslechu sv. jméno FO zejména plyne, že byl u montáže linky, v té době klíče do bytu žalobkyně neměla. Z výslechu sv. jméno FO zejména plyne, že žalovaný byl dříve jeho přítel, po rozchodu je vztah špatný, žalovaný nabídl byt v domě k bydlení, jde o rodinu, o stěrce žalovaný věděl, žalovaný toho řešil spoustu, i exekuční příkaz, žalovaný měl od něj několik verzí nájemních smluv, na jaké částce se dohodli neví, ani o finální dohodě. Z výslechu sv. jméno FO zejména plyne, že žalobkyně uvedla v období, že nájemné bude částka. plus zálohy, ke kuchyni dohodu neví, žalobkyně věděla o nahrávání, poté upřesnila, že mluvili o částka. plus zálohy, přesně neví. Z výslechu sv. jméno FO st. zejména plyne, že kvůli stěhování ho měla žalobkyně udat, že ji napadl, což se neprokázalo, žalovaná měla platit částka. plus energie, u dohody nebyl, byl pak u stěhování, dluh měl být 5 nájmů, žalovaný měl linku odkoupit, ale faktury žalobkyně neukázala. Z výslechu sv. jméno FO ml. zejména plyne, že byl u stěhování. Z výslechu sv. jméno FO zejména plyne, že byl u stěhování, advokát žalobkyně nemohl vstoupit. Z výslechu sv. Kocmanová zejména plyne, že ji žalovaný nabízel byt v domě, ale nakonec tam nebydlela, žalobkyně žalovaného o nájemní smlouvu upomínala. Z výslechu sv. jméno FO zejména plyne, že žalovaný ho poptával na rekonstrukci domu, nakonec nenastoupili na stavbu. Z výslechu sv. jméno FO zejména plyne, že pomáhal se stěhováním Z výslechu sv. jméno FO zejména plyne, že bydlela v domě žalovaného, nájem činil částka plus zálohy částka, od období, smlouvu měla. Z výslechu sv. jméno zejména plyne, že bydlel v domě, nájem činil částka plus zálohy částka. Z výslechu sv. jméno FO zejména plyne, že byla u stěhování, podepisovala listinu ve spisu ke stavům energií, žalovaný na žalobkyni křičel a praštil ji do ruky. Z výslechu sv. jméno FO zejména plyne, že vynášel do bytu věci, dělala se tam ložnice.

85. K těmto výslechům soud doplňuje, že výpověď sv. jméno FO a jméno FO je konzistentní a vyjadřují se k částce částka, která zahrnovala i energie, výpověď sv. jméno FO a jméno FOAnonymizovánoje v tomto směru méně konzistentní, proto soud v této otázce uvěřil sv. jméno FO a jméno FO, když výši částky částka, která zahrnovala i energie, potvrzuje i to, že tuto částku žalobkyně několik měsíců bez upomínek platila. Ostatně, i kdyby tomu tak nebylo, soud se dále vyjadřuje k neurčitosti vyjádření žalovaného a k otázce, komu jde tato skutečnost k tíži.

86. Dále soud provedl výslechy účastníků, kde u každého z účastníků jeho vyjádření korelují s jeho tvrzeními ve věci. Jak je dále uvedeno, soud pak má za prokázané z úč. výpovědi žalobkyně, když tato část je souladná s důkazem provedeným kalendářem, že dluží žalovanému pouze 3 měsíční platby nájemného zahrnujícím i energie, a ve spojení s výše uvedenými svědkyněmi i tomu, že dohodnutá výše měsíční platby činila částka, resp. v tomto směru nemá za prokázané odlišné tvrzení z úč. výpovědi žalovaného, když výše uvedené výpovědi svědků prokazující opak nejsou natolik konzistentní, aby soud měl verzi žalovaného za prokázanou, viz výše. Z úč. výslechu žalobkyně opakovaně zejména plyne, že jí žalovaný řekl a utvrzoval v tom, že bude platit částka, bavila se o ceně stěrky částka (pozn.- ale není zcela zřejmé, že by ji platila), všechny vyúčtování žalovanému dala, linku jí měl proplatit, kdy ž já dá smlouvu, tj. v měsíc, všechno žalovaný viděl. Dále se žalobkyně vyjadřuje i k proplacení ložnice a stěrky, zda však jí soud neuvěřil, když její výpověď je v této části jako důkaz osamocená. Výpověď žalobkyně je pak konzistentní i přes množství otázek žalovaného. Z úč. výslech žalovaného plyne, že podrobný popis událostí ve shodě s jeho tvrzeními, zejména že cena nájmu bude částka s umořením linky částka či bez linky částka plus záloha na energie částka, vadilo mu vyúčtování název, není to dle něj faktura (viz hodnocení soudu dále), dále uvedl, že platit stěrku sv jméno FO v rámci celé dodávky prací (pozn. – opak žalobkyně neprokázala, tj. soud v této části vycházel z úč. výslechu žalovaného, čl. 673), linka se měla umořovat částkou částka měsíčně (čl. 675), tj. žalovaný ji odkoupí (např. čl. 676 p.v.), byť žalovaný uvádí dvě varianty, jako ve svém vyjádření. Z výpovědi žalovaného plyne též, že je orientovaný na detaily.

Nesporné skutečnosti:

87. Při jednání soudu dne datum účastníci označili tyto skutečnosti jako nesporné (čl. 118-119):

• že žalovaný v období dle žaloby byl a je vlastníkem domu na adrese adresa, včetně bytu č. hodnota v tomto domě,

• že byt č. hodnota dle výše uvedeného, je bytem 2+kk,

• že žalovaný prováděl rekonstrukci tohoto domu včetně bytu,

• že v období žalobkyně již byt č. hodnota užívala a měla klíče od bytu a domu,

• že žalobkyně v bytě bydlela do datum,

• že žalobkyně platila žalovanému částka měsíčně ohledně bytu od období včetně,

• že žalobkyně nezaplatila žalovanému ohledně bytu za měsíce období,

• že v bytě zůstala kuchyňská linka včetně ostrůvku a stolu (jak jsou vyfoceny ve znaleckém posudku založeném ve spise na první straně přílohy), dřez, baterie a spotřebiče (digestoř, trouba, mikrovlnná trouba, varná indukční deska, myčka nádobí), a jsou v bytě i k dnešnímu dni,

• že z bytu byla dne datum vyklizena ložnice včetně zrcadla a světla v koupelně, tak jak jsou specifikovány v protokole na č.l. 91 spisu,

• že byla v obývacím pokoji provedena malba, nazvaná žalobkyní italská stěrka, s tím, že v bytě nadále je,

• že dne datum měl žalovaný klíče od bytu ve schránce,

• že písemná nájemní smlouva mezi účastníky uzavřená nebyla,

• že mezi účastníky byla uzavřená ústní nájemní smlouva (sporný je její obsah),

• že předmětem ústní nájemní smlouvy bylo užívání bytu č. hodnota výše uvedeného,

• že žalobkyně bydlela u své dcery v bytě na adrese adresa, před nastěhováním do bytu č. hodnota,

• že žalobkyně prodala svůj byt město v roce rok,

• že žalobkyně v bytě č. hodnota spotřebovávala v období období včetně služby – elektřina, voda.

88. Soud tak z těchto nesporných skutečností vycházel, ve spojení s tím, co bylo zjištěno provedeným dokazováním dle výše uvedeného.

Právní předpisy, judikatura:

89. Soud věc právně posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen o. z.

90. Podle § 1 odst. 2 o. z. platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

91. Podle § 6 o. z. platí, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

92. Podle § 8 o. z. platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

93. Podle § 547 o. z. platí, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

94. Podle § 547 o. z. platí, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

95. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

96. Podle § 1746 o. z. platí, že zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

97. Podle § 2201 o. z. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

98. Podle § 2202 o. z. platí, že pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části. Pronajmout lze i věc, která v budoucnu teprve vznikne, je-li ji možné dostatečně přesně určit při uzavření nájemní smlouvy.

99. Podle § 2204 odst. 2 o. z. platí, že neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

100. Podle § 2217 odst. 1 o. z. platí, že nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

101. Podle § 2218 o. z. platí, že nájemné se platí měsíčně pozadu.

102. Podle § 2236 odst. 1, 2 o. z. platí, že bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. Skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci.

103. Podle § 2237 o. z. platí, že smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

104. Podle § 2242 o. z. platí, že není-li ujednána doba, kdy pronajímatel zpřístupní nájemci byt způsobilý k nastěhování a obývání, zpřístupní pronajímatel nájemci byt prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy smlouva nabyla účinnosti. Byt je zpřístupněn, obdržel-li nájemce klíče a nebrání-li mu nic v přístupu do bytu. Pronajímatel se může s nájemcem dohodnout, že k obývání bude předán byt, který není způsobilý k obývání. Takové ujednání je platné, jen jsou-li zároveň ujednána zvláštní práva a povinnosti plynoucí ze zvláštní povahy bytu, včetně výše a způsobu úhrady nákladů na provedení nutných úprav.

105. Podle § 2243 o. z. platí, že byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících.

106. Podle § 2286 o. z. platí, že výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

107. Podle § 2291 o. z. platí, že poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

108. Podle § 2291 o. z. platí, že nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

109. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, platí, že částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají.

110. Podle § 1982 o. z. platí, že dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

111. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

112. Podle § 1958 o. z. platí, že Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

113. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

114. Podle § 81 o. z. platí, že chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

115. Podle § 86 o. z. platí, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

116. Podle § 88 o. z. platí, že svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

117. Zvukový nebo obrazový záznam týkající se člověka nebo jeho projevů osobní povahy, pořízený soukromou osobou bez vědomí a souhlasu nahrávané osoby, je možno použít jako důkaz v občanském soudním řízení pouze tam, kde má vést k prokázání skutečnosti, kterou není možné prokázat jinak, a kde i další okolnosti případu vedou k závěru, že nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti dotčené osoby před právem na spravedlivý proces toho, komu je použití důkazu zvukovým či obrazovým záznamem týkajícím se této osoby nebo jejích projevů osobní povahy na prospěch. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018).

118. „Za běžných okolností je svévolné nahrávání soukromých rozhovorů bez vědomí jejich účastníků hrubým zásahem do jejich soukromí. Takovýto postup s rysy záludnosti je ve velké většině případů morálně i právně zcela nepřijatelný, zejména, je-li veden záměrem nahrávanou osobu poškodit. Ústavní soud se rozhodně staví proti nekalým praktikám vzájemného elektronického sledování a skrytého nahrávání při soukromých i profesionálních jednáních, jež zpravidla jsou nejen v rozporu s právem, ale hodnoceno po stránce sociálně etické šíří ve společnosti atmosféru podezíravosti, strachu, nejistoty a nedůvěry. Zcela odlišně je však třeba posuzovat případy, kdy je tajné pořízení audiozáznamu rozhovoru součástí obrany oběti trestného činu proti pachateli nebo jde-li o způsob dosažení právní ochrany pro výrazně slabší stranu významného občanskoprávního a zejména pracovněprávního sporu. Zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je zde plně ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma (včetně např. ztráty zaměstnání). Opatření jediného nebo klíčového důkazu touto cestou je analogické k jednání za podmínek krajní nouze či dovolené svépomoci.“ (z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 1774/14).

119. „Magnetofonový záznam telefonického hovoru fyzických osob je záznam projevů osobní povahy hovořících osob a takový záznam může proto být použit (i jako důkaz v občanském soudním řízení) zásadně jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru. Jestliže soudy připustily provedení důkazu přečtením záznamu telefonických hovorů mezi K. a D. Z. proti výslovnému nesouhlasu jednoho z účastníků hovoru (K.), došlo tím k zásahu do jeho základního práva na ochranu tajemství zprávy podávané telefonem podle čl. 13 Listiny - a důsledně vzato i do základního práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny - a důkaz jako takový je třeba považovat za nepřípustný.“ (z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. I. ÚS 191/05).

Skutkové a právní závěry (výroky I. a II rozsudku):

120. Výrokem pod bodem I. rozsudku pak soud rozhodl tak, že v této části soud žalobě jako důvodné vyhověl, a to z následujících důvodů.

121. Žalobkyně ve věci podala žalobu, kterou se domáhala zaplacení původně žalované částky částka se zákonným úrokem z prodlení (s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně), kdy následně při jednání část předmětu řízení vzala zpět, nikoliv z důvodu chování žalovaného, ale proto, že žalovala z části chybně, když započetla do celkové částky dvakrát jeden spotřebič kuchyňské linky. Po částečném zastavení řízení tak předmětem řízení byla částka částka, skládající se ze tří dílčích nároků, a to 1/ nároku na zaplacení investice kuchyňské linky v bytě, popis kuchyně), tj. celkem v ceně částka, dále nároku 2/ na zaplacení investice sady nábytku ložnice název umístěné v bytě celkem v ceně částka a 3/ na zaplacení investice označené jako italská stěrka v bytě v ceně částka.

122. Soud pak s ohledem na nesporné skutečnosti a provedené dokazování (viz i výše přehled důkazů a přehled jednáním soudu) shledal, že důvodný je pouze nárok žalobkyně na zaplacení investice kuchyňské linky v bytě, popis kuchyně, tj. linka se spotřebiči s tím, že tato linka se všemi uvedenými spotřebiči je v bytě žalovaného umístěna do dne vyhlášení rozsudku.

123. Pokud jde o dohodu a její obsah, která měla být mezi účastníky uzavřena, panovaly mezi účastníky rozpory. Účastníci se však shodli na tom, že písemná nájemní smlouva mezi účastníky uzavřená nebyla, že mezi účastníky byla uzavřená ústní nájemní smlouva (sporný je její obsah), že předmětem ústní nájemní smlouvy bylo užívání bytu žalovaného, dále se shodli na tom, že žalovaná bydlela v bytě žalované od období, kdy žalobkyně dala žalovanému klíče od bytu do jeho schránky. V ostatním se strany rozcházely. Po provedeném dokazování má pak soud za to, že mezi stranami byla uzavřena dohoda o tom, že žalobkyně bude jako nájemce bydlet v bytě žalovaného a bude mu platit nájem s tím, že žalovaný jí vrátí prostředky investované do tohoto bytu. Jedná se tak o ústně uzavřenou nájemní smlouvu (nedostatek písemné formy nemůže jít k tíži nájemce, tj. žalobkyně) s dohodou o investicích a nájmu.

124. Pokud jde o rozsah a podmínky vrácení investovaných prostředků, tak se strany rozcházely, a dle soudu tak bylo pouze prokázáno to, že předmětem dohody o vrácení investovaných prostředků byla linka se spotřebiči, jak jsou uvedeny v žalobě, což potvrzují i výpovědi několika svědků, zčásti skutečnost, že investice do linky včetně spotřebičů měla být žalobkyni žalovaným proplacena, potvrzují i vyjádření samotného žalovaného, který potvrzuje, že nájemní smlouva měla být od období uzavřena a linka měla být umořována, byť dle žalovaného částku částka měsíčně přičítanou k nájmu (tj. téměř 8 let), resp. jako jedna z údajně dohodnutých alternativ. Z výslechu svědků ve spojení s dalšími důkazy pak má soud za prokázané, že dohoda o tom, že žalovaný žalobkyni investici do linky včetně spotřebičů skutečně proplatí, a to po nastěhování žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně začala užívat byt od období včetně, kdy i v průběhu období žalovanému doložila doklady k lince (včetně dokladu název, který soud považuje za doklad dostačující) a jejím součástem (spotřebičům, že na dokladech není přímo žalobkyně dle soudu nevadí, když je žalobkyně kupovala fakticky), a nebylo prokázán přesný čas proplacení investice žalobkyni žalovaný, platí, že žalovaní byl povinen plnit po výzvě ihned, tj. do 5-ti dnů (§ 1958, 1959 o.z.), protože však není prokázán přesný čas předložení dokladů k lince a spotřebičům a výzva žalobkyně žalovanému, ústně se tak stalo v průběhu prosince 2020, nejpozději od období je tak žalovaný v prodlení s úhradou částky investice do linky včetně spotřebičů. S ohledem na předžalobní výzvu žalobkyně a žalobu, kdy žalobkyně požaduje z této částky zákonné úroky z prodlení až od datum, tedy později, bylo namístě přiznat žalobkyni i jí požadované úroky z prodlení. Pokud jde o žalovaným namítanou alternativní možnost umořování ceny linky po částka měsíčně, je zřejmé, že strany o této variantě jednaly, avšak její uzavření nebylo prokázáno, resp. jí vylučuje prokázaná dohoda o úhradě celé částky investice do linky. Ostatně, pokud by se měla linka umořovat částkou částka, bylo by umořeno 10 měsíců, kdy žalovaná v bytě bydlela, s tím, že ukončením nájmu by se dohoda o umořování v rámci nájmu stala neúčinnou a zbylá neumořená část dluhu za linku by se i tak stala splanou ve zbytku neumořené částky, vzhledem k absenci dohody o splácení či umořování investice po skončení nájmu.

125. Soud dále uvádí, že s ohledem na prokázanou dohodu dle výše uvedeného neřešil investici žalobkyně do linky včetně spotřebičů jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, jehož cenu by bylo namístě zjišťovat, proto též nebyl pro věc relevantní posudek k ceně linky předložený žalovaným. Navíc, právní závěry činí soud a soud v této souvislosti uvádí, že zabudováním linky s ohledem na dohodu, ale i bez této dohody, by se linka včetně jejích součástí a příslušenství (popis kuchyně.) stala součástí nemovitosti, do které je zabudována, tj. bytu žalovaného. Linka je totiž vyhotovena jako linka na míru přesně daného bytu, stává se tak součástí nemovitosti (srovnej závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4311/2016 ze dne 30. 5. 2017), viz i § 505 o.z. Na tomto závěru nemění nic ani to, že jednotlivé části linky mohou být případně odděleny, případně že nejsou technicky pevně přimontovány k nemovitosti (srovnej závěry rozsudku NS sp. zn. 22 Cdo 2958/2008 ze dne 27.1.2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2003, sp. zn. 29 Odo 97/2003, publikovaný pod č. C 2376. ve svazku 28 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2004, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2250/99, publikovaný pod č. C 574. ve svazku 7 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2001). Také v případě z nemovitostí demontovatelných předmětů (kuchyňská linka s vestavěnými spotřebiči a jejími součástmi) je zcela zřejmé, že mezi nemovitostí a těmito předměty existuje minimálně funkční propojení, tyto demontovatelné předměty byly jednoznačně určeny k tomu, aby byly užívány spolu s nemovitostí a z toho důvodu nelze dát za pravdu žalovanému v tom, že žalobkyně může tyto předměty odvézt, když se nejedná o samostatné věci, způsobem nesvázané s předmětným bytem (dle odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 27.1.2015, č. j. VSOL 1137/2014-B-48). Tedy, v případě, že by existence dohody mezi účastníky nebyla prokázána, by soud postupoval tak, že linka se spotřebiči se stala vlastnictvím žalovaného jako součást bytu s tím, že by žalobkyni náležel nárok na vydání tomu odpovídajícího bezdůvodného obohacení. Soudní rozhodnutí k povaze linky namítané žalovaným pak není na věc přiléhavé, soud ho proto nezohlednil.

126. Soud tedy výrokem pod bodem I. žalobě v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení částky investice za linku včetně spotřebičů, vyhověl, pouze však s tím, že od této částky odečetl částku odpovídající důvodné obraně žalovaného (co do částka s přísl., viz dále), tj. žalobkyni přiznal částku částka s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně.

127. Naproti tomu, soud došel k závěru, že ve věci nebyla prokázána výše uvedená dohoda o proplacení investice též pokud se jedná o nároky na úhradu nábytku ložnice a italské stěrky. V tomto směru ani svědci navržení žalobkyní nepotvrdili, že by dohoda mezi účastníky zahrnovala i tyto investice, tedy to nebylo prokázáno, v tomto směru tak žalobkyně neunesla důkazní břemeno a její účastnický výslech jako důkaz je v tomto směru jako důkaz osamocený. Navíc, nábytek ložnice je věc tvořená jednotlivými předměty nábytku a jednoznačně se jedná o věc movitou, a to typovou, nejedná se (na rozdíl od kuchyňské linky) o výrobek vyrobený přímo na míru, byť jeho výběr musel být proveden individuálně s ohledem na dispozice bytu. Nábytek ložnice se tak nestal součástí bytu a nemovitosti žalovaného, a ten tak není povinen ani z tohoto důvodu jeho cenu žalobkyni uhradit. Ostatně, dne datum si žalobkyně tento nábytek již odvezla. Ohledně italské stěrky, tj. estetické úpravy zdi bytě žalovaného, tato investice je sice na zdi bytu, tj. součástí bytu žalovaného, dle soudu však ani zde nebyla prokázáno, že by dohoda mezi účastníky zahrnovala i tuto investic, navíc, jedná se z velké části o estetickou záležitost související s vymalováním bytu a je tak otázkou, zda vůbec by v této investici vznikalo bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Bez ohledu na tuto otázku ale dle soudu z účastnického výslechu žalovaného vyplynulo, a opak nebyl dokazován prokázán, uhradil příslušným řemeslníkům tuto stěrku žalovaný, tedy ani nejde o výdaj žalobkyně s tím, že svědka jméno FO soud pro jeho značně nepříznivý stav nemohl vyslechnout, resp. jiné důkazy s ohledem na koncentraci řízení soud zamítl.

128. Soud tedy nároky na proplacení investic do nábytku ložnice a stěrky zamítl, jak je výše uvedeno, a to v rámci výroku II. tohoto rozsudku, tj. co do částky částka (částka za ložnice a částka za stěrku, celkem částka) se zákonným úrokem z prodlení.

129. Soud dále v rámci výroku II. zamítl částku částka s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to jako část nároku na investice do linky včetně spotřebičů, která sice dle výše uvedeného byla soudem shledána jako důvodná, žalovaný však uplatnil v rámci obrany zápočet dlužného nájemného, kdy však byl žalovaný úspěšný jen zčásti své obrany. Soud má za prokázané, že žalobkyně žalované dluží nájemné ve výši částka za pouhé tři měsíce, tj. období, které skutečně žalovanému neuhradila, to bylo i nesporné. Pokud se jedná o období, které mu žalobkyně dle žalovaného rovněž dlužila, jejich úhrada byla dle soudu prokázána úč. výpovědí žalobkyně ve spojení s důkazem kalendářem žalobkyně, kde jsou tyto platby poznamenány. Soud neměl důvod pochybovat o věrohodnosti těchto zápisů, které jsou činěny v textu kalendáře bez atypického způsobu záznamu, byť žalovaný namítal, že je bylo možné učinit kdykoliv, v tomto směru posoudil soud účastnickou výpověď žalobkyně ve spojení s tímto důkazem jako věrohodnou, byť jde o důkaz hraniční, ale ve věci ještě dostatečný (i ve spojení s výslechem svědků, zejména dcery žalobkyně). Obrana žalovaného v této části byla tak shledána jako důvodná, a proto soud v této části žalobu zamítl, byť by jinak důvodná byla.

130. Pokud se jedná o další údajné dlužné měsíce či období před datum či po datum, k tomu soud uvádí, že dohoda o bydlení žalobkyně v bytě žalovaného byla účinná až od datum, kdy podle soudu bylo prokázáno, že byla nejen instalována linka do bytu, ale především teprve poté žalobkyně obdržela od žalované klíče do bytu a plný přístup do bytu, který v předcházejícím období neměla a pouhá skutečnost, že se do bytu instalovala linka v období předcházejícím, automaticky nárok na nájemné nezakládá, a to i s ohledem na poměry účastníků a situaci, kdy se rekonstrukce domu a její dokončení posunuly s ohledem na pozdější než původně plánovanou kolaudaci, a dohoda stran nezahrnovala ujednání o platbě v dřívějším období. Ostatně, účastníci jsou v vztah, tedy taková situace je dle soudu i přeměřená a odpovídající. Nároky v rámci obrany za část nájemné za období před datum jsou tak nedůvodné a soud jim nevyhověl.

131. Pokud jde o nároky na nájemné po datum, je sice pravdou, že nábytek ložnice si žalobkyně odvezla až v období, přesto případné nároky žalovanému v rámci jeho obrany, tj. nájemné po skončení nájmu (§ 2230 o.z.), nelze přiznat, resp. v rámci obrany zohlednit. Předně, žalobkyně sice dlužila žalovanému 3 nájmy, včetně období, žalovaný by tak mohl dát podle zákona žalobkyni výpověď z nájmu bytu, žalovaný tak však učinil předčasně (ještě v období ačkoliv konkrétní den splatnosti nebyl dle soudu prokázán a dle zákona se nájem platí měsíčně pozadu), ale především, žalovaný donutil žalobkyni k vystěhování z bytu a jejího odchodu a předání bytu (vhozením klíčů do schránky) ještě téhož dne večer, tedy výrazně zneužívajícím způsobem, ačkoliv dle zákona (§ 2291 odst. 1 o.z.) má nájemce odevzdat byt nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. S ohledem na okolnosti věci vypudil žalovaný žalobkyni z bytu ještě téhož dne večer a jednal tak v rozporu s dobrými mravy. Navíc, následně probíhaly mezi účastníky sporu o způsob a rozsah vystěhování věcí z bytu, na kterém se podílel i žalovaný (tj. podílel na se na tom, že žalobkyně se nevystěhovala dříve), tj. ani za toto období (min. do období) by žalovaný nájem nemohl požadovat, když tento stav žalovaný způsobil, a navíc mu byt byl vhozením klíčů do schránky dle jeho požadavku vrácen. Soud se pak domnívá, že s ohledem na tyto okolnosti a charakter sporu je v rozporu s dobrými mravy požadovat nájemné též za další období, tj. období, a proto je v rámci obrany žalovanému nepřiznal, resp. žalovanou částku o tuto část nesnížil, včetně úroku z prodlení. Obrana žalovaného tak v tomto směru nebyla shledána jako důvodná.

132. Soud dále neshledal důvodnou ani obranu žalovaného spočívající v zápočtu spotřebovaných energií, když se domnívá, že ve věci bylo prokázáno, že účastníci se dohodly na měsíční částce částka za byt, tj. jako částce paušální, zahrnující i energie (elektřinu, plyn)., což je u nájmu na dobu určitou, byť s opakovaným prodlužováním, dle § 9 z. č. 67/2013 Sb. možné. Navíc, soud doplňuje, že opačná dohoda, tj. že by nájem činil částka a k této částce se připočítávaly zálohy na energie nebylo prokázána (resp. sjednání paušální částky prokazují i výslechy svědků navržených žalobkyní), je nutné zdůraznit, že podle zákona navíc platí, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. V dané věci s ohledem na vyjadřování účastníků (např. při jejich úč. výslechu) je zřejmé, že žalovaný se vyjadřuje se silným zaměřením na detail a rozsáhlejší vyjadřování, kde se k určitým věcem znova vrací, čímže je způsobována jistá komunikační složitost, a na druhé straně se žalobkyně vyjadřuje jednodušším a základním způsobem. Kombinace takových způsobů vyjadřování pak určitým způsobem využívá žalovaný a dochází tak k určitém nejasnostem. Proto i případné nejasnosti je nutné přičítat žalované, resp. tím spíše, že nájemní smlouvu a částky pak nakonec navrhoval žalovaný žalobkyni a proto informace, že žalovaná bude platit částka, připouštěla různý výklad o tom, zda tato částka je tzv. čistý nájem bez energií či jde o částku paušální energie zahrnující, je nutno ji vykládat v neprospěch žalovaného dle výše uvedeného zákonného ustanovení, tj. tak, že šlo o částku paušální, zahrnující služby a energie, které se tedy nevyúčtovávají. Tedy nároky na vyúčtování energií (elektřiny a vody), které žalovaný uplatnil v rámci své obrany, byly soudem shledány jako nedůvodné, navíc, vyúčtování energií založené ve spise není ani řádným vyúčtováním, splňujícím základní náležitosti právních přepisů (např. přehled zaplacených a nezaplacených záloh, šlo by tako vady takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku), včetně doručení. Tedy, i kdyby nárok by vyúčtování energií teoreticky vznikl, nešlo by o řádný a splatný nárok k zápočtu. Ze všech těchto důvodů i tuto obranu žalovaného ohledně zápočtu energií neshledal soud důvodnou.

133. Žalobkyně tedy, po částečném zpětvzetí žaloby, má nárok na žalobou uplatněnou částku investice do kuchyňské linky včetně spotřebičů, poníženou o zápočet dlužného nájemného. Soud tedy tomuto nároku výrokem pod bodem I. žaloby vyhověl a námitky žalovaného (kromě zápočtu tří měsíčních dlužných nájmů v rozsahu zamítnuté částky částka s přísl. dle výroku II. rozsudku) neshledal důvodnými. Ve zbytku nároků (na nábytek ložnice a stěrku ve výši částka s přísl.) pak žalobu výrokem II. zamítl.

134. Další doplnění odůvodnění je případně uvedeno u jednotlivých důkazů, resp. u přehledu jednání soudu.

135. Pokud jde o zamítnuté důkazy, soud odkazuje na vyjádření k důkazům výše uvedené, kdy většina důkazů byla zamítnuta proto, že se jednalo o důkazy označené po koncentraci řízení s tím, že nebyly splněny podmínky pro jejich provedení (viz výše), resp. soud neprovedl důkazy, na kterých účastníci již netrvaly, když je soud již současně takové důkazy považoval za nadbytečné pro rozhodnutí ve věci s ohledem na stav dokazování. Pokud se jedná o audiozáznamy a jejich přepisy, odkazuje soud na výše uvedené a zdůrazňuje, že obecně sice zákona připouští použití takových nahrávek (a jejich přepisů) v rámci ochrany svých práv, ovšem výklad tohoto ustanovení musí být v souladu s ústavními předpisy a judikaturou. Nepřiměřený rozsah nahrávání žalobkyně žalovaným, resp. jejich hovorů, nemá racionální odůvodnění, resp. důvody uváděné žalovaný jsou zcela nedostačující (psychický stav žalovaného atd.), nejde o ojedinělý zásadní důkaz ve věci, který by měl chránit slabší stranu, kterou dle soudu žalovaný rozhodně není, a provedení těchto důkazů neospravedlňuje ve věci jen zájem žalovaného a jeho obrana proti žalobě. Naopak, nahrávání žalobkyně a hovorů se žalobkyní v takovémto rozsahu naopak svědčí o zneužití techniky a jde o hrubý zásah do soukromí žalobkyně, který nevylučuje ani případné povědomí žalobkyně o provádění takového nahrávání. Výslovný a svobodný souhlas s nahráváním ani použitím takového důkazu žalobkyně neučinila. Soud tedy tyto důkaz neprovedl, když o nevhodnou praktiku žalovaného při soukromoprávním jednání, tedy ve svém důsledku o praktiku nezákonnou. Takové důkazy tak soud nemohl i ohledem na ústavní judikaturu výše uvedenou provést, proto jejich provedení zamítl. Starší judikatura, navíc vydaná pro jiné právní oblasti či situace, je tak na věc nepoužitelná.

136. Soud na závěr pouze doplňuje, že hraniční by mohl být položka stolku ve vyúčtování kuchyně ve výši částka, tuto část žalovaného soud nezamítl, když jde o součást objednávky investice kuchyně, které byla žalovanému známá a nijak ji původně nezpochybňoval (ač žalovaný je jinak pečlivý), byť jde o závěr hraniční (stolek není přímo součástí linky samotné), ale dle soudu ještě akceptovatelný (jde o součást vyúčtování linky).

137. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobě výrokem I. zčásti vyhověl a výrokem II. zčásti zamítl.

Náklady řízení (výrok III. rozsudku):

138. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

139. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce celkem částka, přičemž tato částka představuje 24 % z jejich celkové výše (tj. odpovídající procentuálnímu rozdílu mezi úspěchem žalobkyně a žalovaného v řízení).

140. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Řízení sice bylo ve svém průběhu co do částky částka s příslušenstvím částečně zastaveno, soudní poplatek však ani částečně vrácen nebyl v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého se vrací poplatek snížený o 20 %, nejméně však o částka, protože částka, která by se žalobkyni byla na soudním poplatku vracela, částka nepřesáhla.

141. Tyto náklady dále sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka (původní výše předmětu řízení před částečným zastavením), a to konkrétně z:

142. Dále pak z nákladů zastoupení advokátem z tarifní hodnoty ve výši částka (po částečném zastavení řízení co do částky částka s příslušenstvím), které sestávají z:

143. Úkony právní služby soud přiznal žalobkyni následovně:

144. Dále byla přiznána žalobkyni částka ve výši částka jako náhrada za promeškaný čas (tj. přestávky v průběhu jednání ve věci samé v délce trvání nad 30 minut, ve výši částka za každou započatou půlhodinu) a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

145. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částku: částka za odměnu advokáta (tj. 6 úkonů po částka, 21 úkonů po částka, tedy celkem částka) + částka (tj. 27 x částka) za režijní paušály + částka za promeškaný čas (tj. přestávky v jednání delší než 30 min. dle § 14 odst. 1 písm. b) a.t.) = částka celkem bez DPH + DPH částka, tj. celkem částka. Spolu se zaplaceným soudním poplatek tato částka činí dohromady částka. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení pouze částečně úspěšná a tento rozdíl mezi poměrem jejího úspěchu a neúspěchu činí 24 % (žalobkyně byla úspěšná co do 62 % výše původního předmětu řízení, žalovaný co do 38 %, rozdíl tedy činí právě 24 %, a to po zohlednění částečného neúspěchu žalobkyně co do zpětvzetí části žaloby), přiznal jí soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů pouze co do této výše, tj. částka. Tuto částku pak jako celkovou částku náhrady nákladů řízení soud žalobkyni přiznal výrokem pod bodem III. rozsudku.

146. Soud pak žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů spojených s advokátním zastoupením, pokud jde ostatní a zbývající účtované úkony, resp. úkony vyplývající ze spisu, když v ostatních případech jde pouze o úkony doplňujícího procesního charakteru. Jedná se o tato ostatní podání či úkony: 1/ dne datum oprava žaloby na výzvu soudu (č. l. 63), 2/ dne datum vyjádření na výzvu soudu, zda nebylo v mezidobí dosaženo smíru (č. l. 109), 3/ dne datum žádost o odročení jednání (č. l. 552, 555), 4/ dne datum žádost o odročení jednání (č. l. 633), a 5/ dne datum vyhlášení rozsudku, kterého se žalobkyně ani její právní zástupce nezúčastnili.

147. V průběhu řízení složili oba účastníci na účet soudu v souladu s § 141 odst. 1 o. s. ř. zálohu na náklady provedení důkazů (výslechem svědků), každý ve výši částka. Žádný soudem vyslechnutých svědek ale nakonec svědečné nepožadoval. O vrácení těchto záloh zpět účastníkům bude proto rozhodnuto dodatečně samostatným usnesením, po právní moci rozsudku.

148. Soud tedy přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce celkem částka, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

149. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

150. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu zdejšího.

Odvolání podléhá soudnímu poplatku v rozsahu dle zákona č. 549/1991 Sb. Neúspěšné odvolání může vést k navýšení nákladů řízení.

Nesplní-li povinný (žalovaný) dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný (žalobkyně) domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.