OSUL 34 C 109/2025-21

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 18 966 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výší 12 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 14,75 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, částky částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka.

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel právnická osoba, IČ IČO, prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Uvedenou částku žalovaný čerpal na svůj bankovní účet a zavázal se jí žalobkyni vrátit. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou si účastníci ujednali, že žalovaný uhradí smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši částka, smluvní pokuty částka za období prodlení od datum (den po splatnosti) do datum, nákladů za upomínání ve výši částka a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač soudem byl vyzván.

3. Soud nařídil jednání na den datum. K jednání se nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze Smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako klientem dne datum. Předmětem smlouvy byl závazek věřitele poskytnout klientovi částku částka oproti závazku žalovaného tuto částku vrátit nejpozději do datum. Smlouva není podepsána ani jednou z uvedených smluvních stran.

5. Z dodatku č. hodnota ke Smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že měl být uzavřen mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako klientem dne datum. Předmětem dodatku byla změna závazku věřitele spočívající v poskytnutí částky částka. Dodatek není podepsán ani jednou z uvedených smluvních stran.

6. Z dodatku č. hodnota ke Smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že měl být uzavřen mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako klientem dne datum. Předmětem dodatku byla změna splatnosti závazku na den datum. Dodatek není podepsán ani jednou ze stran.

7. Z výpisu bankovního účtu soud zjistil, že žalovaný poukázal na účet původního věřitele dne datum částku částka.

8. Z výpisu bankovního účtu soud zjistil, že původní věřitel poukázal na účet žalovaného dne datum částku částka, a dne datum částku částka.

9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že se jedná o přehled úkonů žalobkyně realizovaných ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky dne datum, dne datum.

10. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. hodnota ve výši částka byla postoupena na žalobkyni.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že pohledávka vzniklá ze smlouvy o úvěru č. hodnota ve výši částka byla postoupena na žalobkyni.

12. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky částka nejpozději do datum.

13. Z výzvy k úhradě ze dne datum ve spojení s poštovním podacím archem soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky částka nejpozději do datum, přičemž výzva byla odeslána dne datum.

14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel právnická osoba poskytl žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši částka. Žalovaný uvedenou částku původnímu věřiteli nevrátil. Mezi původním věřitel jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne datum uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě, které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „ o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Podle ust. § 1970 o.z po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, neboť nepředložila smlouvu či listinu opatřenou podpisem žalobkyně a žalovaného. U smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. se sice nevyžaduje písemná forma a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, avšak v takovém případě musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy skutečně došlo. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení jednání nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř.

20. Soud dospěl k právnímu závěru, že původní věřitel plnil žalovanému bez právního důvodu, který tak získal majetkový prospěch, čímž se na úkor původního věřitele obohatil (§ 2991 odst. 2 o. z.), Bezdůvodné obohacení žalovaného představuje částku, která byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet (částka), a proto soud žalobě v této části vyhověl.

21. Jelikož žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, nemohla po žalovaném požadovat úrok z úvěru, smluvní pokutu či účelně vynaložené náklady, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy, která by ujednání o úroku, smluvní pokutě či účelně vynaložených nákladech obsahovala.

22. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena nebyla, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byla o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o.z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II.ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byla o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalovanému doručena dne datum. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne datum, tedy první den po doručení žaloby žalovanému. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od datum ocitl v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení vyhověl a ve zbytku zákonného úroku z prodlení žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce částka za výzvu k úhradě (viz rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 84 Co 88/2021, sp. zn. 84 Co 79/2021).

25. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby – předžalobní výzvu, neboť seznal, že je nadbytečná, když všechny podstatné náležitosti v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř., včetně upozornění na hrozící soudní vymáhání žádaného plnění obsahovala výzva žalobkyně ze dne datum. V ní žalobkyně zcela jednoznačně žalovanému sdělila výši dluhu, určila lhůtu k jeho zaplacení, připomněla důvody vzniku dluhu. Žalobkyně zároveň dlužníka upozornila, že v případě jeho nečinnosti, bude nárok řešit soudní cestou.

26. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

27. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.