OSUL 34 C 200/2025-23

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 14,75 % ročně, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka.

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel právnická osoba, IČ IČO, prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal jej vrátit nejpozději do datum. Uvedená částka byla žalovanému vyplacena na jeho bankovní účet dne datum. Žalovaný ničeho nevrátil. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač soudem byl vyzván.

3. Soud nařídil jednání na den datum. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze Smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi společností právnická osoba a jako věřitelem a žalovaným jako klientem dne datum. Předmětem smlouvy je závazek věřitele poskytnout klientovi částku částka se splatností datum. Smlouva není podepsána ani jednou ze smluvních stran, tudíž soud z této listiny nezjistil pro spor žádné významné skutečnosti.

5. Ze sdělení právnická osoba. soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. účtu je žalovaný.

6. Z výpisu bankovního účtu soud zjistil, že z bankovního účtu č. č. účtu byla na účet původního věřitele poukázána dne datum částka částka.

7. Z výpisu bankovního účtu soud zjistil, že původní věřitel poukázal na bankovní účet č. č. účtu dne datum částku částka.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. hodnota byla postoupena na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že pohledávka vzniklá ze smlouvy o úvěru č. hodnota byla postoupena na žalobkyni.

10. Z výzvy k úhradě ze dne datum ve spojení s poštovním podacím archem soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky částka nejpozději do datum.

11. Předžalobní výzvou ze dne datum ve spojení s poštovním podacím archem soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky částka nejpozději do tří dnů.

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel právnická osoba poskytl žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši částka. Žalovaný uvedenou částku původnímu věřiteli nevrátil. Mezi původním věřitel jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne datum uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Podle § 1970 o. z po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, neboť nepředložil smlouvu či listinu opatřenou podpisem původního věřitele a žalovaného. U smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. se sice nevyžaduje písemná forma a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, avšak v takovém případě musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy skutečně došlo. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení jednání nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř.

18. Soud dospěl k právnímu závěru, že původní věřitel plnil žalovanému bez právního důvodu, který tak získal majetkový prospěch, čímž se na úkor původního věřitele obohatil (§ 2991 o. z.), Bezdůvodné obohacení žalovaného představuje částku, která byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet (částka). Žalovaný z poskytnuté částky žalobkyni nevrátil ničeho, a proto soud žalobě v této části vyhověl.

19. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena nebyla, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byla o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o.z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II.ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byla o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalovanému doručena dne datum. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne datum, tedy první den po doručení žaloby žalovanému. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od datum ocitl v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum vyhověl a ve zbytku zákonného úroku z prodlení žalobu zamítl.

21. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložené povinnosti určil soud žalovanému třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do datum, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve znění účinném od datum, ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

23. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst. 1 a 3 a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou např. ve věcech vedených zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka, spisová značka), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje částka.

24. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11: „Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2985/14, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t.

25. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.