OSUL 13 C 5/2026-26

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 13.926,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13.926,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10.689, Kč od 2.11.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.615, Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 14.11.2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 13.926,48 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba., s žalovaným uzavřela dne 3.6.2023 smlouvu, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.689,- Kč, které měl žalovaný splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 577,- Kč. Úroková sazba byla ujednána ve výši 18,86 % ročně. Žalovaný však ničeho nevrátil, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Ta se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 13.926,48 Kč, jež je složena z jistiny ve výši 10.689,- Kč, ze smluvní pokuty ve výši 1.500,- Kč, z dlužných poplatků ve výši 1.000,- Kč a ze smluvních úroků ve výši 135,78 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba., s žalovaným uzavřela dne 3.6.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru Anonymizováno na nákup zboží, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.689,- Kč, které měl žalovaný splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 577,- Kč. Úroková sazba byla ujednána ve výši 18,86 % ročně. Žalovaný však ničeho nevrátil, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta.

5. Lze uzavřít, že žalovaný dosud nevrátil/nezaplatil částku ve výši 13.926,48 Kč, jež je složena z jistiny ve výši 10.689,- Kč, ze smluvní pokuty ve výši 1.500,- Kč, z dlužných poplatků ve výši 1.000,- Kč a ze smluvních úroků ve výši 135,78 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), jež byla za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřena v písemné formě, na jejímž základě úvěrující (právní předchůdkyně žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovanému) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v termínu splatnosti (§ 2395 NOZ) a zaplatit ujednaný úrok a poplatky. Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a smluvní pokutu dle § 2048 odst. 1 NOZ. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. NOZ).

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.615, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.926,48 Kč sestávající z částky 400, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 400, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 400, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100, Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500, Kč ve výši 315, Kč.

9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.