OSUO 5 C 333/2020

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy

I. Nařizuje se prodej zástavy, a to

­) podílu o velikosti id. ½ pozemku anonymizována dvě slova, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa rod. dům, a pozemku parc. číslo zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí k uspokojení pohledávky zástavního věřitele právnická osoba ve výši částka zajištěné zástavním právem co do částky částka.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka s tím, že tyto náklady lze uspokojit jen z prodeje zástavy.

1. Žalobce se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a to pozemku st. parcelní číslo, jehož součástí je stavba adresa, a pozemku p. číslo vše v k. ú. obec (dále i jen jako„ nemovité věci“). Žalobce uzavřel dne datum s žalovaným a jméno příjmení smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru právnická osoba a úvěru ze stavebního spoření, na základě které jim poskytl úvěr do částky částka. Úvěr byl v plné výši vyčerpán, z důvodu prodlení se splátkami byl úvěr ke dni datum zesplatněn. Manželství zástavního dlužníka bylo rozvedeno, do tří let od zániku manželství nebylo vypořádáno, proto platí fikce, že nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví zástavního dlužníka a jméno příjmení. Pohledávka ze smlouvy o úvěru činí celkem částka a sestává z jistiny ve výši částka, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni datum ve výši částka a obchodního úroku kapitalizovaného ke dni datum ve výši částka.

2. Ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru právnická osoba a úvěru ze stavebního spoření soud zjistil, že byla uzavřena dne datum mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným a jméno příjmení, jejím předmětem bylo poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši částka za sjednanou úrokovou sazbu 5,75 % ročně a úvěru ze stavebního spoření. Smluvní podmínky byly zjištěny z úvěrových podmínek žalobce.

3. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti bylo zjištěno, že byla uzavřena dne datum mezi žalobcem jako zástavním věřitelem a jméno příjmení jako zástavcem za vedlejší účasti žalovaného a jméno příjmení, jejím předmětem bylo zřízení zástavního práva k rodinnému domu adresa na pozemku st. parcelní číslo, k pozemku st. parcelní číslo a k pozemku p. číslo vše v obci a k. ú. obec, pro zajištění žalobcovy pohledávky s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru ze dne datum vůči žalovanému a jméno příjmení do celkové výše částka. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni datum soud zjistil, že nemovité věci náleží do společného jmění manželů žalovaného a jméno příjmení, na nemovitých věcech vázne zástavní právo smluvní ve prospěch žalobce do výše částka. Rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, bylo manželství žalovaného a jméno příjmení rozvedeno.

4. Z vyhlášky ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, přihlášky pohledávky žalobce, sdělení insolvenčního správce ze dne datum, protokolu o přezkumném jednání a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka bylo zjištěno, že ve věci žalovaného bylo vedeno insolvenční řízení (oddlužení), žalobce se do insolvenčního řízení přihlásil, žalovaný splnil oddlužení a byl osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, pohledávka žalobce nebyla v insolvenčním řízení uspokojena. Upomínkou ze dne datum upomenul žalobce žalovaného k úhradě dluhu.

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. §§ 152 - 174 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dle ust. § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů).

6. Dle ust. § 358 odst. 1 věty první z.ř.s. Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.

7. Dle ust. § 365 z.ř.s. Ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. Jako listina ověřená státním orgánem je dle konstantní judikatury považována i soukromá listina opatřená ověřenými podpisy (například dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.1.2005, sp. zn. 21 Cdo 2053/2004). Žalobce soudu předložil rozhodné listiny, které byly vydané státními orgány, případně s úředně ověřenými podpisy, soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

8. V řízení o nařízení soudního prodeje zástavy se soud zabývá pouze otázkou, kdo je zástavním dlužníkem, a zda má zástavní věřitel pohledávku zajištěnou zástavním právem k zástavě, jejíž prodej navrhuje. Případné jiné námitky mohou být uplatněny až v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, a to například prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí či prostřednictvím vylučovací žaloby (k tomu například LEVÝ, Jiří. § 358 (Rozhodnutí a jeho účinky). In: SVOBODA, K. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. 1. vydání. obec: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, s. 665.).

9. Žalobce v řízení osvědčil, že má zajištěnou pohledávku – pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru ze dne datum. Žalobce poskytl žalovanému úvěr, tento jej řádně a včas nehradil, žalobci tak vznikla ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru pohledávka. Pohledávka žalobce za žalovaným byla zajištěna zástavním právem k nemovitým věcem na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem (zjištěno z originálu smlouvy, na které jsou podpisy smluvních stran úředně ověřeny). Ze smlouvy o zřízení zástavních práv k nemovitostem a z výpisu z katastru nemovitostí bylo dále osvědčeno, že zástavním dlužníkem (co do poloviny zástavy, neboť je žalovaný podílovým spoluvlastníkem nemovitosti pro neúčinnost dohody rozvedených manželů dle ust. § 150 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) je žalovaný, tedy i to, kdo je zástavním dlužníkem, bylo v řízení řádně osvědčeno.

10. Proti žalovanému bylo vedeno insolvenční řízení formou oddlužení, žalovaný oddlužení splnil a byl osvobozen od hrazení pohledávek do oddlužení zahrnutých, toto osvobození se však dle ust. § 414 odst. 4 insolvenčního zákona nevztahuje na pohledávku zajištěného věřitele, neboť v průběhu oddlužení nedošlo ke zpeněžení majetku, pohledávka žalobce proti žalovanému proto zůstala zachována i po osvobození po splněném oddlužení.

11. Soud proto rozhodl tak, že se nařizuje prodej zástavy, nemovitých věcí.

12. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (ust. § 358 odst. 1 – 3 z.ř.s.).

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a z částky částka jako dvou paušálních náhrad po částka dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Celková náhrada nákladů tak činí částka, přičemž tyto náklady lze uspokojit jen z výtěžku zpeněžení zástavy, nařízení a provedení exekuce k uspokojení náhrady těchto nákladů řízení z jiného majetku povinných je nepřípustné. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1520/2009).

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.