OSUO 5 C 47/2021-27

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 78 318 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 78.318 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.954 Kč od 21.12.2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32.164 Kč od 1.9.2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13.760 Kč od 1.9.2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30.440 Kč od 21.9.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 17.108,50 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobce se domáhal zaplacení částky 78.318 Kč s příslušenstvím jako dlužného nájemného a záloh na služby za období hospodářského roku 2017 ve výši 1.954 Kč, dlužného nájemného a záloh na služby za období hospodářského roku 2018 ve výši 32.164 Kč, bezdůvodného obohacení za užívání bytu po skončení nájmu ve výši 13.760 Kč a náhrady za škody v pronajatém bytě ve výši 30.440 Kč.

Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.

Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem domu adresa, který je součástí st. parcelní číslo v k. ú. obec u obec, je žalobce. Z nájemní smlouvy číslo soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 15. 4. 2016, jejím předmětem byl nájem bytu číslo na dobu určitou do 31. 10. 2016 za nájemné ve výši 2.990 Kč měsíčně a dále specifikované náklady spojené s užíváním bytu. K nájemní smlouvě smluvní strany uzavřeli rozhodčí doložku, sdělením rozhodce ze dne 7. 4. 2015 v jiné právní věci byla žalobci vrácena rozhodčí žaloba s ohledem na vývoj judikatury. Dodatkem číslo ze dne 31. 10. 2016 byl nájem prodloužen do 31. 10. 2018. Dodatkem číslo ze dne 25. 10. 2018 byl nájem prodloužen do 31. 1 2019. Z uznání a dohody o splátkách dluhu ze dne 22. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 12.697 Kč z vyúčtování hospodářského roku 2017 a na nájemném za měsíce srpen, září a říjen 2018. Z přehledu vyúčtování za období od 1. 5. 2019 do 31. 8. 2019 soud zjistil, že žalobce v tomto období evidoval nedoplatek žalované za nájemné a náklady spojené s užíváním bytu ve výši 13.760 Kč. Výzvou ze dne 12. 10. 2018 vyzval žalobce žalovanou k úhradě nájemného a případně k podpisu dodatku nájemní smlouvy. Výzvou ze dne 21. 1. 2019 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu a případně, po splnění podmínek, k podpisu dodatku nájemní smlouvy. Výzvou ze dne 19. 2. 2019 vyzval žalobce žalovanou k vyklizení bytu s tím, že nájem skončil ke dni 31. 1. 2019. Usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 9. 2019, č. j. 14 C 231/2019 – 18, bylo zastaveno řízení o vyklizení bytu. Z protokolu o převzetí bytu číslo bylo zjištěno, že žalovaná předala byt zpět žalobci dne 20. 8. 2019 s několika závadami (díry ve dveřích, chybí sklo ve dveřích, malba tmavými barvami, špína, nevyklizený sklep), které se nezavázala odstranit. Fakturou ze dne 9. 10. 2019 účtovala společnost právnická osoba žalobci za vyklizení bytu číslo celkem 9.807 Kč. Fakturou ze dne 6. 11 2019 účtovala společnost právnická osoba žalobci, mimo jiné, za revizi plynu v bytu číslo celkem 700 Kč. Fakturou ze dne 4. 12. 2019 účtovala společnost právnická osoba žalobci za opravu vybavení bytu číslo celkem 18.743 Kč. Fakturou ze dne 8. 1. 2020 účtovala společnost právnická osoba žalobci, mimo jiné, za digestoř pro byt číslo částku 1.190 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 9. 4. 2019 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu a upozornil ji na možnost soudního vymáhání dluhu.

Po právní stránce soud věc posoudil dle obecných ustanovení o nájmu dle ust. § 2201 a násl. a dle zvláštních ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu dle ust. § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2246 odst. 1 věty první o.z. Strany ujednají nájemné pevnou částkou. Dle ust. § 2247 odst. 1 o.z. Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle ust. § 2293 o.z. Nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Dle ust. § 2913 odst. 1 o.z. Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o nájmu bytu, na základě které užívala žalovaná byt žalobce. Žalovaná řádně nehradila nájemné a zálohy na služby, část dluhu uznala. Po ukončení nájmu bytu žalovaná užívala byt v období od 1. 2. 2019 do 20. 8. 2019 bez právního důvodu, při předání bytu jej nepředala ve stavu, v jakém jej převzala, žalobce byl povinen provést opravu bytu k uvedení bytu do původního stavu. Soud proto s ohledem na výše uvedené uložil žalované zaplatit žalobci dlužné nájemné, platby spojené s užíváním bytu, bezdůvodné obohacení a náhradu škody za uvedení bytu do původního stavu, celkem částku 78.318 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.133 Kč, z částky 10.650 Kč za 2,5 úkonu právní služby po 4.260 Kč dle ust. § 7 a ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 900 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 2.425,50 Kč. Celková náhrada nákladů činí 17.108,50 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.