OSUO 5 C 424/2021-30

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 9 920 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9.920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.920 Kč od 6.7.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobce se domáhal zaplacení částky 9.920 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, dne 5. 6. 2019. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 8.000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.920 Kč.

Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.

Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 4. 6. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému částku 8.000 Kč za poplatek ve výši 1.920 Kč. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci.

Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému částku 8.000 Kč za poplatek ve výši 1.920 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru je sice poměrně vysoký, avšak soud při hodnocení přiměřenosti takového ujednání vzal v úvahu, že peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty hned den následující po uzavření smlouvy, smlouva byla uzavřena méně formálně, právní předchůdce žalobce na sebe při poskytování úvěru bral vyšší riziko. Z těchto důvodů lze proto poplatek ve výši 1.920 Kč hodnotit jako přiměřený. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 9.920 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení.

Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 189 Kč. Celková náhrada nákladů činí 1.489 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.