OSUO 18 C 428/2024-33

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_005⟫ trvale bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizený odevzdat žalobkyni byt o velikosti 4+1 nacházející se v přízemí budovy čp. Anonymizováno – rodinný dům v obci adresa, která je součástí pozemku p. č. st. Anonymizováno, dále nebytové prostory - prostor ve stavbě bez č. p./č. e., která je součástí pozemku p. č. st. Anonymizováno, a dále prostor (dřevěná kolna) ve stavbě bez p. č./č. e, která je součástí pozemku p. č. st. Anonymizováno, vše zapsané na LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa u právnická osoba pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště adresa, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 908 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala vyklizení a předání ve výroku I tohoto rozsudku specifikovaného bytu a prostor. Tvrdila, že se jedná o věci ve vlastnictví ČR, přičemž ona k nim má právo hospodařit. Co se týče předmětného bytu, byla mezi ní a žalovanou uzavřena smlouva o jeho nájmu, která však ke dni 30.6.2024 skončila uplynutím sjednané doby nájmu. K ostatním věcem pak byla mezi stranami uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, kterou však žalobkyně pro dlouhodobé neplacení sjednaného nájemného ze strany žalované vypověděla přípisem ze dne 16.9.2024 bez výpovědní doby dle § 2229 o.z. Žalobkyně následně žalovanou vyzvala k vyklizení a předání těchto nemovitostí, žalovaná tak ale doposud neučinila.

2. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila. K jednání soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

4. Podle výpisu z katastru nemovitostí jsou předmětné nemovitosti ve vlastnictví ČR a právo hospodařit s nimi má žalobkyně.

5. Ze smlouvy o nájmu bytu má soud za prokázané, že spolu žalobkyně v pozici pronajímatele a žalovaná v pozici nájemce uzavřely dne 30.6.2023 smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala přenechat žalované do dočasného užívání shora specifikovaný byt a žalovaná se jí za to zavázala měsíčně platit nájemné 6 637 Kč a zálohy za služby 3000 Kč splatné vždy do 5. dne v příslušném kalendářním měsíci. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1.7.2023 do 30.6.2024 s tím, že strany výslovně vyloučily aplikaci § 2285 o.z. a sjednaly si, že pokud bude žalovaná daný byt užívat i po uplynutí sjednané doby nájmu a současně ji žalobkyně nevyzve, aby byt opustila, prodlužuje se tato smlouva za stejných podmínek vždy o jeden rok, přičemž však celková doba nájmu včetně prolongace nesmí překročit 3 roky.

6. Ze smlouvy o nájmu prostor nesloužících podnikání soud zjistil, že spolu žalobkyně v pozici pronajímatele a žalovaná v pozici nájemce uzavřely dne 30.6.2023 smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala přenechat žalované do dočasného užívání nebytový prostor nacházející se ve vedlejší stavbě, která je příslušenstvím budovy č.p. Anonymizováno, a dále nebytový prostor (dřevěnou kolnu) ve stavbě bez č.p./č.e., která je součástí pozemku p.č. st. Anonymizováno a žalovaná se za to zavázala platit žalobkyni nájemné 1313 Kč měsíčně splatné vždy do 5. dne v příslušném kalendářním měsíci. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1.7.2023 do 30.6.2026, přičemž strany výslovně vyloučily aplikaci § 2230 o.z. Konečně si strany v čl. V bod 3 písm. b/ smlouvy ujednaly právo žalobkyně na výpověď této smlouvy bez výpovědní doby v případě, že žalovaná nezaplatí nájemné za dobu delší než 3 měsíce.

7. Dle výpovědi z čl. 3 spisu, podacího archu z čl. 26 a emailové komunikace stran z čl. 27-30 žalobkyně zaslala žalované dne 11.9.2024 přípis, v němž žalované oznámila, že výše uvedená smlouva o nájmu bytu nebude dále prodloužena s ohledem na nehrazení nájemného a plateb spojených s užíváním bytu, takže skončila ke dni 30.6.2024, přičemž žalovanou vyzvala k jeho vyklizení a předání do 31.10.2024. Dále pak tímto přípisem žalobkyně vypověděla shora specifikovanou smlouvu o nájmu nebytových prostor v souladu s čl. I odst. 3 písm. b/ této smlouvy bez výpovědní doby pro dlouhodobé nehrazení nájemného, když žalovaná neuhradila nájemné za dobu od března r. 2024 do září r. 2024 celkem 10 171 Kč, a vyzvala ji k jejich okamžitému vyklizení a předání žalobkyni.

8. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

9. Předmětné nemovitosti jsou vlastnictvím ČR, právo hospodařit s nimi má žalobkyně.

10. Žalobkyně v pozici pronajímatele a žalovaná v pozici nájemce spolu uzavřely dne 30.6.2023 smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala přenechat žalované do dočasného užívání shora specifikovaný byt a žalovaná se jí za to zavázala měsíčně platit nájemné 6 637 Kč a zálohy za služby 3000 Kč splatné vždy do 5. dne v příslušném kalendářním měsíci. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1.7.2023 do 30.6.2024 s tím, že strany výslovně vyloučily aplikaci § 2285 o.,z a sjednaly si, že pokud bude žalovaná daný byt užívat i po uplynutí sjednané doby nájmu a současně ji žalobkyně nevyzve, aby byt opustila, prodlužuje se tato smlouva za stejných podmínek vždy o jeden rok přičemž však celková doba nájmu včetně prolongace nesmí překročit 3 roky.

11. Téhož dne spolu strany uzavřely smlouvu o nájmu prostor nesloužících podnikání, jíž se žalobkyně zavázala přenechat žalované do dočasného užívání nebytový prostor nacházející se ve vedlejší stavbě, která je příslušenstvím budovy č.p. 13 a dále nebytový prostor (dřevěnou kolnu) ve stavbě bez č.p./č.e., která je součástí pozemku p.č. st. Anonymizováno a žalovaná se za to zavázala platit žalobkyni nájemné 1313 Kč měsíčně splatné vždy do 5. dne v příslušném kalendářním měsíci. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1.7.2023 do 30.6.2026, přičemž strany výslovně vyloučily aplikaci § 2230 o.z. a sjednaly si mimo jiné právo žalobkyně na výpověď této smlouvy bez výpovědní doby v případě, že žalovaná nezaplatí nájemné za dobu delší než 3 měsíce.

12. Žalobkyně dne 11.9.2024 žalované zaslala oznámení, že výše uvedená smlouva o nájmu bytu nebude dále prodloužena s ohledem na nehrazení nájemného a plateb spojených s užíváním bytu, přičemž žalovanou vyzvala k jeho vyklizení a předání do 31.10.2024. Zároveň žalobkyně žalované daného dne zaslala výpověď shora specifikované smlouvy o nájmu nebytových prostor v souladu s čl. I odst. 3 písm. b/ této smlouvy bez výpovědní doby pro dlouhodobé nehrazení nájemného, když žalovaná neuhradila nájemné za dobu od března r. 2024 do září r. 2024 celkem 10 171 Kč, a výzvu k jejich okamžitému vyklizení a předání žalobkyni.

13. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z.

14. Dle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části ( § 2202 odst. 1 o.z. ).

15. Ust. § 2204 odst. 1 o.z. stanoví, že neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

16. Ust. § 2229 o.z. uvádí, že nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba.

17. Podle § 2230 odst. 1 a 2 o.z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Uvedené se pak nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.

18. Dle § 2235 odst. 1 o.z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

19. Ust. § 2292 o.z. uvádí, že nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

20. Dle § 1040 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

21. Na základě těchto ustanovení a výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná.

22. Žalobkyně v průběhu řízení prokázala, že jsou předmětné nemovitosti ve vlastnictví ČR, přičemž ona k nim má právo hospodařit, je tedy ve věci aktivně legitimována. V řízení bylo dále prokázáno, že spolu dne 30.6.2023 žalobkyně v pozici pronajímatele a žalovaná v pozici nájemce platně uzavřely smlouvu o nájmu předmětného bytu. Smlouva přitom byla uzavřena na dobu určitou od 1.7.2023 do 30.6.2024 s možností prolongace pro případ, kdy bude žalovaná daný byt užívat i po uplynutí sjednané doby nájmu a současně ji žalobkyně nevyzve, aby byt opustila. Žalobkyně svou smluvně stanovenou povinnost splnila, když žalované umožnila za účelem uspokojení bytových potřeb daný byt užívat. Dne 11.9.2024, tj. po uplynutí sjednané doby nájmu, ovšem v průběhu oněch sjednaných 3 měsíců, pak žalobkyně žalovanou vyzvala, aby byt opustila, nedošlo tak k prolongaci dané smlouvy, pročež byla daná smlouva ukončena uplynutím sjednané doby nájmu, díky čemuž byla žalobkyně povinna daný byt vyklidit a předat jej žalobkyni, když jí již nesvědčilo žádné právo k jeho užívání, kdy byla za tímto účelem ze strany žalobkyně žalované poskytnuta lhůta do 31.10.2024. Jelikož tak však žalovaná ve stanovené lhůtě neučinila, je žalobkyně oprávněná domáhat se z titulu svého práva k daným nemovitostem a jeho ochrany jeho vyklizení.

23. Dále bylo v řízení prokázáno, že spolu téhož dne strany rovněž platně uzavřely smlouvu o nájmu ostatních shora specifikovaných prostor nesloužících k podnikání. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1.7.2023 do 30.6.2026. Žalobkyně svou smluvně stanovenou povinnost splnila, když žalované umožnila dané prostory užívat, žalovaná však neplnila své smluvně stanovené povinnosti, když řádně a včas neuhradila nájemné za dobu od března do září r. 2024, tj. za dobu delší než 3 měsíce. Žalobkyně tak využila své smluvně stanovené právo a předmětnou smlouvu přípisem odeslaným dne 11.9.2024 platně vypověděla bez výpovědní doby. Doručením této výpovědi dne 16.9.2024 (§573 o.z.), tak byla předmětná smlouva platně a účinně ukončena a žalovaná byla povinna dané prostory vyklidit a vyklizené je odevzdat žalobkyni, když jí již nesvědčilo žádné právo k jejich užívání. Jelikož to však žalovaná ve stanovené lhůtě neučinila, je žalobkyně oprávněná domáhat se z titulu svého práva k daným prostorám a jejich ochrany jejich vyklizení.

24. Soud proto žalobě s ohledem na vše výše uvedené v plném rozsahu vyhověl (výrok I). Výkonu tohoto práva by soud nemohl poskytnout ochranu pouze v případě, kdy by byl v rozporu s dobrými mravy či v případě, kdy by se jednalo o zjevné zneužití tohoto práva (blíže Rc 6/2009). V tomto případě, však soud ničeho takového neshledal, když žalované byla podle názoru soudu poskytnuta ze strany žalobkyně přiměřená doba k vyklizení. Lhůta k vyklizení byla poté soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. v základní délce 15 dnů s ohledem na dobu, po kterou je již daný byt neoprávněně ze strany žalované užíván, resp. s ohledem i na délku již ze strany žalobkyně poskytnuté lhůty k vyklizení.

25. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a soud jí přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř./ve spojení s rozhodnutím NS sp. zn. 28 Cdo 1336/2016/ a § 151 odst. 3 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a dále náhradou hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony ve věci po 300 Kč (žaloba, účast u jednání) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a náhradu cestovného 308 Kč (2 x 154 Kč za cestu Hradec Králové – Ústí nad Orlicí a zpět). Soud přitom nepřiznal žalobkyni náhradu za DPH s ohledem na § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů ve výši 5 908 Kč (výrok II). Lhůta k úhradě pak byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.