OSUO 18 C 447/2024-75

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. st. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří, jehož nedílnou součástí je stavba bez č.p. / č. ev. - garáž, zapsaného na LV č. hodnota pro obec a k.ú. adresa u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí, se zrušuje.

II. Pozemek p. č. st. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří, jehož nedílnou součástí je stavba bez č.p. / č. ev. - garáž, zapsaného na LV č. hodnota pro obec a k.ú. adresa u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku 230 000 Kč do měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna nahradit ČR – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení 6 657,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen nahradit ČR – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení 6 657,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti specifikované ve výroku I tohoto rozsudku (dále též garáž) s tím, že jsou účastníci jejími podílovými spoluvlastníky, každý v rozsahu ½, žalobkyně však již nemá nadále zájem v tomto spoluvlastnictví setrvat. Žalobkyně se stala spoluvlastníkem garáže na základě dědictví po své matce pí Anonymizováno zemřelé dne 13.4.2022, druhým dědicem byla její sestra pí jméno FO, matka žalovaného, která žalovanému svou polovinu následně darovala. V r. 2022 žalobkyně žalovanému navrhla hrazení 400 Kč jako polovinu běžného nájemného za nadužívání garáže z její strany, žalovaný však na uvedené nereflektoval. V říjnu r. 2022 žalobkyně žalovanému sdělila, kde jsou umístěny klíče od garáže a polovinu garáže vyklidila, od 22.6.2023 pak byl žalobkyni znemožněn do garáže přístup výměnou zámků. V listopadu r. 2024 žalobkyně za účasti dalších osob provedla zpřístupnění garáže za účelem řešení poškození její střechy a zatékání, na což byla upozorněna sousedem stejně jako žalovaný, ten však sousedovi pouze sdělil, že ho to nezajímá, opravu tak zajistila a uhradila pouze žalobkyně (zaplatila 3 858 Kč za materiál a 2 500 Kč za práci). Aktuálně garáž nevyžaduje žádné další opravy ani rekonstrukci, potřebuje toliko běžnou údržbu. Žalobkyně žije v adresa, předmětnou garáž užívala po vzájemné dohodě již za života své matky k parkování vozidla a má zájem ji takto užívat i nadále. Žalovaný se aktuálně v adresa nezdržuje, byl zde vlastníkem poloviny bytu, v soudním řízení ohledně vypořádání spoluvlastnictví k danému bytu však o něj neprojevil zájem, s místem, kde se garáž nachází tak nyní není nikterak svázán. Žalobkyně se snažila garáž od žalovaného odkoupit za částku 200 000 Kč, žalovaný s tím ale nesouhlasil.

2. Žalovaný souhlasil se zrušením spoluvlastnictví a navrhl přikázání garáže do svého výlučného vlastnictví. Garáž je v původním udržovaném stavu, je tak ochoten uhradit její potřebnou rekonstrukci. Žalobkyni z užívání garáže nevyloučil, naopak žalobkyně ji užívá bez jeho souhlasu a bez adekvátní finanční náhrady, on sám do ní nemá přístup, protože nemá klíče od vrat. Dále žalovaný nejprve tvrdil, že mu není známé ničeho ohledně potřeby opravy garáže s ohledem na zatékání, následně však uvedl, že jej telefonicky kontaktoval nějaký pán, který měl užívat sousední garáž s tím, že do garáže pravděpodobně zatéká, on však rozhovoru neporozuměl, sdělil mu tedy pouze, že bydlí jinde a ke garáži nemá klíče, nechť tak kontaktuje žalobkyni a situaci vyřeší s ní. Konečně žalovaný uvedl, že se nyní zdržuje jinde a že vlastnil polovinu bytu v adresa, aktuálně tento byt ale vlastní jeho sourozenci. Co do příp. dalšího užívání garáže pak žalovaný uvedl, že by ji užíval k uskladnění příslušenství k motorkám a v zimě k jejich garážování, příp. by kooperoval se svými sourozenci, kteří vlastní daný byt v adresa, kdy by obě tyto nemovitosti mohli spolu pronajmout.

3. Mezi účastníky bylo nesporné následující:

4. U zdejšího soudu proběhlo pod sp. zn. spisová značka řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytu - k jednotce č. Anonymizováno, která se nachází v budově čp. Anonymizováno v obci adresa na pozemku p. č. Anonymizováno, a to včetně spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/18 na společných částech budovy a daného stavebního pozemku. Žalovaný v tomto řízení vystupoval v pozici žalobce, žalovanými byl p. jméno FO a tituly před jménem jméno FO. Žalovaný neprojevil v tomto řízení o předmětný byt zájem, byl tak na základě soudem schváleného smíru účastníků přikázán do rovnodílného podílového spoluvlastnictví protistrany.

5. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož nedílnou součástí je stavba garáž bez čp./ č. ev. Zapsaného na LV č. hodnota pro obec a k.ú. adresa u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí. Každý vlastní jednu ideální polovinu.

6. Žalobkyně se stala spoluvlastníkem daných nemovitostí na základě dědictví po své matce pí Věře Kopalové, zemřelé dne 13. 4. 2022. Druhou dědičkou se tehdy stala pí jméno FO, matka žalovaného a sestra žalobkyně. jméno FO následně v r. 2022 darovala svůj spoluvlastnický podíl na těchto nemovitostech žalovanému.

7. Předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné, jedná se o jeden funkční celek, klasickou jednogaráž.

8. Každý z účastníků hradí polovinu daně z nemovitosti připadající na předmětné nemovitosti, elektrickou energii hradí žalobkyně.

9. Dne 10. 10. 2024 žalobkyně zaslala žalovanému v této věci předžalobní výzvu v němž mu sdělila, že má zájem o převzetí daně k nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a navrhla vypořádací podíl ve výši 200 000 Kč. Tato předžalobní výzva byla žalovanému řádně doručena. Dne 13. 10. 2024 na tuto výzvu žalovaný reagoval sdělením, že o tomto návrhu popřemýšlí s tím, že danou garáž žalobkyně využívá i přes jeho nesouhlas.

10. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

11. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že garáž stavěl její otec a užívali ji rodiče. Její matka řídila do 90 let věku, když pak již řídit nemohla, začala ji vozit ona. Zpočátku využívala její vozidlo, které bylo zaparkováno v garáži, pak užívala své vozidlo, které nechávala v garáži. Zároveň se starala o úklid a údržbu garáže. Je to tak 5 – 7 let zpátky a takovýmto způsobem garáž užívala asi 5 let. Spoluvlastnictví ke garáži nabyla po smrti matky. Než proběhla první jednání o dědictví, garáž užívala bez dalšího dále. Když se garáž stala spoluvlastnictvím žalobkyně a její sestry, domluvila se s ní, že garáž bude nadále užívat a budu jí za to hradit nájemné 400 Kč. Pak ale došlo k přepsání spoluvlastnického podílu sestry na žalovaného, a s ním nebyla v tomto ohledu možná žádná dohoda, na nic nereagoval. Nechala mu zhotovit druhé klíče ke garáži a dala je do bytu v adresa, který měli ve spoluvlastnictví. Neví, zda si klíče vyzvedl, ovšem cca za půl roku, co se stali spoluvlastníky, zjistila, že je její zámek na garáži pryč a že je tam zámek jiný, od kterého neměla klíče. S ohledem na to volala svému advokátovi a ptala se ho, co s tím má dělat, bylo jí řečeno, ať to prozatím nechá být. Garáž v té době byla z poloviny prázdná, byl tam pouze vozík, vozidlo tam nedávala. I nadále garáž udržovala, trhala např. trávu před garáží. Takto to bylo až do podzimu r. 2024, kdy se řešilo zatékání do garáže. Volal jí p. jméno FO, který má v pronájmu vedlejší garáž, s tím, že z jejich strany střechou do garáže zatéká. Sdělila mu, že ke garáži nemá klíče a dala mu telefonní číslo na žalovaného s tím, nechť uvedené vyřeší s ním. P. jméno FO jí ale sdělil, že mu žalovaný řekl, že bydlí jinde, že je mu garáž v adresa lhostejná, ať zámek klidně přestřihne. Žalobkyně tam tedy dojela a spolu s p. jméno FO zámek přestřihli, dali nový a vyřešili zatékání. Vše hradila sama, zaplatila něco přes 4 000 Kč za materiál a cca 2 500 Kč za práci, platila to na fakturu, byla jedna faktura na materiál, druhá za práce, tuto fakturu ale někam založila a nyní ji již nenašla. O situaci se zatékáním žalovaného sama neinformovala. Daň z nemovitosti hradí s žalovaným napůl, energie hradí sama. Má vozidlo značky Anonymizováno, registrační značku si nepamatuje, má řidičské oprávnění i potvrzení od lékaře, že je schopna vozidlo řídit, má omezení pouze v tom smyslu, že musí řídit s brýlemi. Bydlí v adresa, vozidlo má aktuálně zaparkované před domem, jinou možnost garážování nemá. Kdyby jí byla garáž přikázána do výlučného vlastnictví, užívala by ji ke garážování vozidla.

12. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že někdy v září nebo v říjnu r. 2022 mu matka dala darem polovinu garáže. Před tím ji nikdy neužíval ani neudržoval. Klíče od garáže neměl. Dohodl se s žalobkyní, že klíče ke garáži, které měla u sebe, dá do bytu, který v té době spoluvlastnili. Tak se taky stalo. Když došlo k převodu vlastnického práva k bytu z žalobkyně na jeho sourozence, klíč už v bytě nebyl. Bylo to někdy na jaře r. 2023. Od té doby se do garáže nedostal, nikdy v garáži žádný zámek nepřestřihoval, ani nedával nový. Situaci s žalobkyní neřešil, byla to patová situace. Žalobkyně chtěla garáž užívat pro sebe a on s tím nesouhlasil. Jednou mu volal nějaký pán s tím, že je nájemcem sousední garáže a že přes garáž do jeho garáže zatéká. Hovoru nerozuměl. Řekl mu, že pakliže je ve věci nějaký problém, nechť uvedené řeší s žalobkyní, protože bydlí jinde a nemá možnost se ihned zvednout a vše vyřešit. Řekl mu, ať kontaktuje žalobkyni a ať spolu garáž klidně otevřou. Sám se byl do garáže podívat cca za týden, týden a půl, nic tam nezpozoroval. Je si vědom toho, že je spoluvlastník garáže a že má i s tím spojená práva a povinnosti, tedy včetně předcházení újmy ostatním v souvislosti s tímto vlastnictvím. Situaci nemohl řešit žádným jiným způsobem, nevěděl, jaké věci zde má uloženy žalobkyně, nebude nikde přestřihávat žádný zámek. Hovoru nerozuměl, předpokládal, že situaci vyřeší žalobkyně. Bylo mu řečeno, že voda teče po stěně, když prší, v tu dobu už ale dva měsíce nepršelo, nebylo mu tak jasné, kde se tam ta voda vzala, nebyla to ale akutní havárie. Sám žalobkyni o situaci neinformoval. Od r. 2022, kdy se stal spoluvlastníkem garáže, se žádným způsobem nepodílel na jejím chodu, neudržoval ji, hradil pouze daň, energie hradila žalobkyně, po něm nic nechtěla. Tuto situaci s žalobkyní dál nikterak neřešil, neřešil, že se nemůže do garáže dostat, měl za to, že se to časem vyřeší. Má řidičské oprávnění bez omezení, je vlastníkem vozidla Anonymizováno a dvou motocyklů. Aktuálně má vše uložené pod přístřeškem na adrese adresa, jedná se o rodinný dům, jehož je spoluvlastníkem. V obci adresa je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu jedné poloviny ještě jednoho rodinného domu po rodičích, který má dvougaráž. Aktuálně se však v této garáži nachází kotel na peletky o rozměrech cca 3 x 3 metry a uskladněné peletky. Bydlí na adrese adresa, aktuálně ho k městu adresa nic nepojí. Když by mu byla garáž přikázána do výlučného vlastnictví, užíval by ji pro uložení příslušenství motorek a v zimě k jejich parkování, další možností by pak byl její pronájem spolu s bytem ve vlastnictví jeho sourozenců.

13. Dle emailových zpráv z čl. 51 – 62 spolu strany v proběhu druhé poloviny r. 2022 řešili prodej bytu v adresa, který zdědila žalobkyně spolu s matkou žalovaného v rámci pozůstalostního řízení po jejich matce, kdy byl zpočátku dohodnut společný prodej, následně však žalovaný začal nabízet prodej domu i s předmětnou garáží, s čímž žalobkyně nesouhlasila, od prodeje tak bylo odstoupeno. Rovněž pak žalobkyně žalovaného vyzvala ke sdělení bankovního účtu, kam by zasílala částku 400 Kč měsíčně jako náhradu za užívání garáže nad svůj podíl, žalovaný však na toto sdělení nikterak nereagoval. Žalovaný naopak žalobkyni vyzval k uložení klíčů od garáže v předmětném bytě v adresa, na což žalobkyně reagovala sdělením, že tak učinila a vyklidila i polovinu garáže.

14. Podle emailu z čl. 11 žalobkyně zaslala dne 22.6.2023 na emailovou adresu advokáta Jméno právního zástupce výzvu žalovanému ke zpřístupnění garáže, když jí ve vstupu zamezil výměnou zámků. Žalovaný přitom potvrdil, že mu uvedeny email byl Jméno právního zástupce předán.

15. Svědek jméno FO ve své výpovědi uvedl, že má cca 2 roky na Anonymizováno v adresa pronajatou garáž, která bezprostředně sousedí s garáží ve vlastnictví stran. Za celou dobu tam nezaznamenal nikoho, kdo by danou garáž užíval, resp. že by se o ni někdo staral. Do jeho garáže přes garáž ve vlastnictví stran zatékalo, měl tam bazén. Bylo to někdy v říjnu r. 2024. Nejprve situaci řešil s žalobkyní, ta mu řekla, že ke garáži nemá klíč a dala mu telefonní kontakt na spolumajitele. Pak volal pravděpodobně žalovanému, ale ani on klíč neměl, řekl mu, že mu zatéká do jeho pronajaté garáže a že se potřebuje podívat do garáže ve vlastnictví stran. Z telefonátu, měl dojem, že je to tomu pánovi jedno. Dal mu souhlas s tím, aby garáž s žalobkyní otevřel. Když žalobkyně přijela, přeřízl zámek do garáže, zjistil, že je v garáži mokro na nosné zdi, znovu ji zavřel, opatřil ji svým zámkem, klíč k němu odevzdal žalobkyni a domluvil se s ní, že koupí lepenku a opraví střechu na všech zasažených garážích. Muže z telefonu již dál nekontaktoval a nekontaktoval ho ani on. Střechu opravovali v červenci tohoto roku, v tu dobu byl svědek v nemocnici v adresa, dělal to jeho kamarád jméno FO. Fakturu na materiál vystavil p. jméno FO na jeho jméno, on ji pak dával žalobkyni. Na práci žádná faktura vystavena nebyla. Opravu garáže mu hradila žalobkyně,

16. Dle faktury č. 10/2024 byla zedníkem jméno FO dne 21.11.2024 vystavena faktura na jméno p. jméno FO za provedení stavebních prací včetně materiálu ve výši 3 858 Kč, splatnost byla stanovena na 21.11.2024.

17. Ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru ekonomika - ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví - stavby obytné a odhady nemovitostí, který soudu podal dne 17.6.2025 znalec tituly před jménem jméno FO. Z daného posudku přitom vyplývá, že je obvyklá cena předmětné nemovitosti 460 000 Kč. jedná se o vnitřní řadovou garáž v zástavbě Anonymizováno garáží z r. 1977, je to přízemní zděná stavba bez podsklepení s plochou střechou, která je napojena na veřejnou elektro síť obce. Objekt byl v průběhu let užíván a udržován.

18. Z výpisu ze spořicího účtu žalovaného soud zjistil, že ke dni 30.5.2025 dosahoval zůstatek na tomto účtu 3 262 852,33 Kč.

19. Z čtvrtletní zprávy o vývoji majetku podílových fondů k datu 31.3.2025 žalobkyně v rámci tuzemských a zahraničních fondů investovala 298 804 Kč, k danému dni přitom byla celková hodnota 309 300 Kč.

20. Z nesporných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování má soud za prokázaný následujících skutkový stav:

21. U zdejšího soudu proběhlo pod sp. zn. spisová značka řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytu - k jednotce č. Anonymizováno, která se nachází v budově čp. Anonymizováno v obci adresa na pozemku p. č. Anonymizováno, a to včetně spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/18 na společných částech budovy a daného stavebního pozemku. Žalovaný v tomto řízení vystupoval v pozici žalobce, žalovanými byl p. tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO. Žalovaný neprojevil v tomto řízení o předmětný byt zájem, byl tak na základě soudem schváleného smíru účastníků přikázán do rovnodílného podílového spoluvlastnictví protistrany.

22. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož nedílnou součástí je stavba garáž bez čp./ č. ev. Zapsaného na LV č. hodnota pro obec a k.ú. adresa u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí (garáž). Každý vlastní jednu ideální polovinu. Garáž stavěl otec žalobkyně a užívali ji její rodiče. Před smrtí matky žalobkyně v garáži garážovala své vozidlo, kterým matku vozila.

23. Žalobkyně se stala spoluvlastníkem daných nemovitostí na základě dědictví po své matce pí Anonymizováno, zemřelé dne datum. Druhou dědičkou se tehdy stala pí jméno FO, matka žalovaného a sestra žalobkyně. jméno FO následně v r. 2022 darovala svůj spoluvlastnický podíl na těchto nemovitostech žalovanému.

24. Předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné, jedná se o jeden funkční celek, klasickou jednogaráž. Obvyklá cena této garáže je 460 000 Kč. Jedná se o vnitřní řadovou garáž v zástavbě Anonymizováno garáží z r. 1977, je to přízemní zděná stavba bez podsklepení s plochou střechou, která je napojena na veřejnou elektro síť obce. Garáž byla v průběhu let užívána a udržována.

25. Každý z účastníků hradí polovinu daně z nemovitosti připadající na předmětné nemovitosti, elektrickou energii hradí žalobkyně. Strany se neshodly na užívání garáže, delší dobu tak nebyla užívána ani jednou z nich. Žalovaný měl zpočátku v plánu garáž prodat spolu se shora specifikovaným bytem, žalobkyně s tím však nesouhlasila.

26. Obě strany mají řidičské oprávnění a vlastní i vozidla. Žalobkyně aktuálně bydlí v adresa a vozidlo parkuje před domem, kde bydlí. Žalovaný bydlí v Anonymizováno, je zde spoluvlastníkem dvou domů, u jednoho z nich má pod přístřeškem zaparkované vozidlo a dvě motorky.

27. Na podzim r. 2024 došlo v garáži k zatékání, věc byla řešena ze strany žalobkyně za přispění nájemce vedlejší garáže p. jméno FO. Žalovaný se v řešení nikterak neangažoval, ačkoli byl o dané situace spraven, byl se na místě podívat až cca týden, týden a půl později.

28. Dne 10. 10. 2024 žalobkyně zaslala žalovanému v této věci předžalobní výzvu v němž mu sdělila, že má zájem o převzetí daně k nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a navrhla vypořádací podíl ve výši 200 000 Kč. Tato předžalobní výzva byla žalovanému řádně doručena. Dne 13. 10. 2024 na tuto výzvu žalovaný reagoval sdělením, že o tomto návrhu popřemýšlí s tím, že danou garáž žalobkyně využívá i přes jeho nesouhlas.

29. Ke dni 30.5.2025 dosahoval zůstatek na bankovním účtu žalovaného 3 262 852,33 Kč.

30. K datu 31.3.2025 má žalobkyně v podílových fondech evidovánu investici 298 804 Kč, k danému dni přitom byla celková hodnota daného podílového fondu 309 300 Kč.

31. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z.

32. Dle § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu (§ 1121 o.z.).

33. Ust. § 1140 odst. 1 a 2 o.z. stanoví, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

34. Podle § 1141 odst. 1 a 2 o.z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

35. Ust § 1142 odst. 1 o.z. uvádí, že jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

36. Podle § 1144 odst. 1 a 2 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

37. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

38. Z výše uvedených zákonných ustanovení vyplývá, že spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájen na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat; jako takové je pak dané řízení nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl.11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Vlastnické právo přitom zahrnuje i právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit), kdy se v případě spoluvlastnictví specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví (srovnej nález ÚS ze dne 10.11.2020, sp. zn. I.ÚS 262/20). V daném případě strany shodně tvrdily, že nemají zájem setrvat v předmětném spoluvlastnictví, naopak jej chtějí zrušit, přičemž v průběhu řízení nevyšlo najevo ničeho o tom, že by se mělo jednat o požadavek uplatněný v nevhodnou dobu, nebo k újmě některého ze spoluvlastníků, proto soud žalobě bez dalšího vyhověl a podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil (výrok I a II).

39. Rovněž ze zákonných ustanovení specifikovaných shora vyplývá, že soud není v rámci vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví vázán návrhy účastníků, jsou však pro něj závazné možné způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví, stejně jako jejich pořadí, v němž mohou být tyto jednotlivé způsoby vypořádání použity. Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle o.z. tak soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné, není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, nechce-li však věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě. Takto přitom soud postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (rozhodnutí NS ze dne 28.2.2018, č.j. 22 Cdo 1/2018).

40. Soud tedy ve věci nejprve zkoumal, zda je předmětná nemovitost reálně dělitelná, z nesporných tvrzení účastníků však vyplynulo, že se jedná o nemovitost, která tvoří jeden funkční celek, když se jedná o jednogaráž, podle názoru soudu je tak není možné reálně rozdělit (§ 1142 odst. 1 o.z.).

41. S ohledem na uvedené proto soud dále zkoumal, zda je namístě dané nemovitosti přikázat za přiměřenou náhradu jednomu spoluvlastníkovi. Obě strany projevily zájem o přikázání dané nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, obě přitom hradí daň z této nemovitosti, obě jsou dostatečně solventní a obě k ní mají určitý vztah, když se jedná o garáž, která byla zbudována v rámci jejich širší rodiny, obě pak mají řidičské oprávnění a vlastní vozidlo. Rovněž bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně v adresa bydlí, garáž osobně delší dobu užívala, přičemž v tuto chvíli nemá jinou možnost jeho garážování. Dále pak bylo prokázáno, že žalobkyně hradí náklady na elektřinu v garáži a uhradila i náklady v souvislosti s její opravou po poškození střechy. Žalovaný na druhou stranu není s adresa, kde se garáž nachází, v tuto chvíli nikterak osobně spojen, do r. 2022 byl spoluvlastníkem bytu v adresa, o daný byt však v rámci vypořádání spoluvlastnictví neprojevil zájem, a garáž osobně fakticky nikdy neužíval a nepodílel se na jejím chodu, vyjma hrazení daně z nemovitosti. Aktuálně žalovaný bydlí v Rudolticích, kde spoluvlastní 2 rodinné domy, v jednom pak po přístřeškem garážuje své dvě motorky a vozidlo. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je namístě přikázat dané nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně, když má soud za to, že se jedná o osobu, která je s danou nemovitostí spjata více a je u ní dáno i účelnější využití garáže – žalobkyně hodlá garáž využívat osobně a běžně pro svou potřebu, žalovaný pak sice v řízení tvrdil, že i on by danou garáž využíval na uskladnění příslušenství k motorkám, resp. k jejich garážování v zimě, jako další možnost pak ale připustil její pronájem spolu s bytem v adresa ve vlastnictví jeho sourozenců, ani v jednom případě se tak nejedná o běžné osobní každodenní užívání garáže, jako tomu bude u žalobkyně, nadto za situace, kdy je obec adresa od obce adresa vzdálená několik desítek kilometrů. Konečně soud rovněž přihlédl k chování a jednání žalovaného při řešení opravy střechy garáže zatékáním, kdy ačkoli byl spraven o tom, že do sousední garáže z garáže v jeho vlastnictví zatéká a ačkoli si je vědom svých práv a povinností z pozice vlastníka garáže i svého osobního vztahu ke garáži, přistoupil k řešení této situace dle názoru soudu laxně, nezajímal se a řešení nechal toliko na žalobkyni, resp. na ni v tomto bez dalšího ověření a osobní ingerence spoléhal a na místo se osobně dostavil až cca týden poté, což se soudu jeví s ohledem na jeho prevenční povinnost co do zamezení příp. újmy ostatních a co do odpovídajícího vztahu k vlastnictví věci jako takové (nadto věci, k níž má daná osoba mít určitý osobní vztah, když ji stavěl jeho děda) jako nedostačující. Soud proto ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

42. Ve výroku III poté soud žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému odpovídající vypořádací podíl. Soud přitom vycházel co do obvyklé ceny daných nemovitostí ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který soud považuje za úplný, vyčerpávající, řádně odůvodněný, založený na odpovídajících podkladech, obsahující všechny zákonem stanovené náležitosti a přesvědčivý, vycházel tedy z obvyklé ceny dané nemovitosti ve výši 460 000 Kč, tj co do podílu ve výši ½ ve výši 230 000 Kč.

43. Co se poté týče lhůty k úhradě daného vypořádacího podílu, dospěl soud k závěru, že je na místě s ohledem na výši dané částky poskytnout žalobkyni v souladu s § 160 o.s.ř. delší lhůtu k plnění, a to v trvání 1 měsíce, když bude nutné tuto částku v dané lhůtě „zajistit“ (např. bude nutné vypovědět ony fondy), přičemž má soud za to, že se v tomto případě jedná o lhůtu přiměřenou, která k onomu „zajištění“ postačí a na druhou stranu nikterak zásadně nezasáhne do práv a oprávněných zájmů žalovaného.

44. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vyšel z nálezu ÚS ze dne 10.11.2020, sp. zn. I.ÚS 262/20 a ze stanoviska ÚS ze dne 13. 9. 2023, Pl. ÚS-st. 59/23. Z nich vyplývá, že řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízením s povahou iudicium duplex, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoli z budoucích účastníků, v němž jsou i přes formální označení odpovídající dikci zákona všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídající procesní pozici žalobce i žalovaného, a to nehledě na to, kdo žalobu podal. Povahově tak nejde o klasické sporné řízení, v němž by jedna z proti sobě stojících stran musela vyhrát a druhá prohrát, s ohledem na uvedené má být o náhradě nákladů řízení zásadně rozhodováno tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Jen v odůvodněných případech pak lze některému z účastníků právo na náhradu nákladů přiznat. Vzhledem k tomu, že zde poté soud nespatřuje žádnou okolnost zvláštního zřetele hodnou, kdy nebyla žádná ani ze strany účastníků tvrzena, rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku IV tohoto rozsudku.

45. Dle § 148 o.s.ř. má stát dle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jak je uvedeno výše, byl ve věci vypracován znalecký posudek, náklady s tím spojené ve výši 13 315 Kč přitom nesl stát. Dle názoru soudu je pak namístě uložit oběma stranám povinnost tyto náklady státu nahradit, když byl znalecký posudek v této věci zpracován ve prospěch obou, proto soud ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích V a VI tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Toto právo nepřísluší tomu, kdo se jej po vyhlášení rozhodnutí výslovně vzdal.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.