OSVS 18 C 114/2023-57
- Soud:
- Okresní soud ve Vsetíně
- Spisová značka:
- 18 C 114/2023-57
- Datum rozhodnutí:
- 2023-09-20
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSVS:2023:18.C.114.2023.1
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Skalkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o vyloučení movitých věcí z exekuce
I. Z exekuce vedené soudním exekutorem anonymizováno jméno příjmení, exekutorský úřad, pod sp. zn. spisová značka, a nařízené exekučním příkazem ze dne 21. 7. 2022, č. j. číslo jednací, k provedení exekuce prodejem movitých věcí proti povinným jméno jméno, narozenému datum, a jméno celé jméno žalobkyně, narozené datum, oba bytem adresa žalobkyně, se vylučuje položka sepsaná v protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 22. 7. 2022 pod č. 8 – klavír, světlé a tmavé barvy, oceněný na 6 000 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 400 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud vyloučil z exekuce vedené anonymizováno jméno příjmení, soudním exekutorem, pod sp. zn. spisová značka movitou věc - klavír, a to z důvodu, že sepsaná věc není majetkem povinných, ale žalobkyně.
2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že s vyloučením dané věci z exekuce nesouhlasí.
3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění.
4. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že soudní exekutor anonymizováno jméno příjmení byl dne 27. 5. 2022 pověřen vedením exekuce proti povinným (pověření soudního exekutora ze dne 27. 5. 2022). Exekučním titulem v dané věci jsou notářské zápisy, z nichž vyplývá, že oba povinní jsou zavázáni vůči oprávněné společně a nerozdílně (notářské zápisy ze dne 24. 4. 2020 a 19. 5. 2020).
5. Soudní exekutor provedl dne 22. 7. 2022 soupis movitých věcí, přičemž v příloze k protokolu o soupisu movitých věcí je vymezeno celkem 20 položek (protokol o soupisu movitých věcí). Soupis byl proveden na základě exekučního příkazu ze dne 21. 7. 2022 (exekuční příkaz). Žalobkyně následně podala návrh na vyškrtnutí položky č. 8 ze soupisu z důvodu, že jde o věc v jejím vlastnictví (návrh na vyškrtnutí ze soupisu a jeho doplnění). O tomto návrhu rozhodl soudní exekutor tak, že návrh zamítnul (usnesení soudního exekutora ze dne 16. 2. 2023).
6. Z prohlášení ze dne 22. 6. 2017 soud zjistil, že matka žalobkyně zde prohlašuje, že daruje žalobkyni klavír zn. Scholtze (prohlášení z 22. 6. 2017). Z prohlášení matky žalobkyně z 15. 9. 2023 soud zjistil, že tato prohlašuje, že 22. 6. 2017 darovala žalobkyni předmětný klavír (prohlášení z 15. 9. 2023). Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že s klavírem žije celý život, hraje na něj, hrály na něj i její děti. Matka jí klavír darovala roce 2017 na narozeniny. adresa jsou vedle sebe, dřív bydlela v domě adresa, tam se po celou dobu nacházel klavír, ale když syn s manželkou potřebovali bydlení, tak jim tento dům pronajali a přestěhovali se vedle. Proto také o té exekuci nějakou dobu nevěděla.
7. Z usnesení insolvenčního soudu soud zjistil, že povinná jméno celé jméno žalobkyně je v úpadku a bylo schváleno její oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, přičemž v soupisu majetkové podstaty nejsou uvedeny žádné movité věci (usnesení o úpadku a usnesení o schválení oddlužení, soupis majetkové podstaty).
8. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.
9. Úvodem soud uvádí, že na projednávanou věc neměla vliv skutečnost, že u povinné jméno celé jméno žalobkyně bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, a to především proto, že klavír, jehož vyloučení z exekuce se žalobkyně domáhá, nebyl sepsán v rámci soupisu majetkové podstaty a povinné nebyla v usnesení o schválení oddlužení uložena povinnost vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty (§ 406 odst. 3 písm. e) ins. z.). V dané exekuci jsou navíc postiženi dva povinní a pouze jméno celé jméno žalobkyně podala insolvenční návrh, přičemž oba povinní jsou vůči oprávněné zavázáni solidárně. S ohledem na § 183 odst. 2 ins. z. není vyloučeno, aby se oprávněná nadále domáhala úhrady pohledávky vůči jméno jméno, a ostatně není ani vyloučeno, aby se následně tento povinný (v případě uspokojení pohledávky oprávněné) domáhal v rámci regresu úhrady vůči druhé povinné, a to případně i v rámci probíhajícího insolvenčního řízení (§ 183 odst. 3 ins. z.). Jakkoli si je soud vědom, že na tuto procesní situaci existují různé náhledy, dospěl v tomto konkrétním případě k tomu, že vyřešení otázky rozsahu movitých věcí, které lze postihnout v rámci předmětné exekuce, je relevantní i v situaci, kdy se jeden z povinných nachází v režimu oddlužení.
10. Účelem vylučovací žaloby je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku postiženého exekucí takové právo, které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí (exekuce) byl proveden a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného. Úspěch této žaloby přitom není podmíněn předchozím včasným návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu.
11. Soudní exekutor sepsal do soupisu v dřívějším bydlišti žalobkyně klavír, u něhož nebyla zjištěna vyšší hodnota. Od provedení soupisu se žalobkyně opakovaně snaží dosáhnout jeho vyloučení z exekuce, a to různými prostředky, vždy však s takovými skutkovými tvrzeními, která jsou konzistentní a logická, přičemž soud nemá důvod je a priori zpochybňovat. Podle názoru soudu nelze na žalobkyni klást přehnaně přísné nároky na prokázání svých práv, když jde o klavír, který se dlouhodobě nachází v rodině žalobkyně, přičemž žalobkyně jej obdržela jako dar od své matky na své narozeniny v roce 2017. Toto darování pak jen formálně potvrdilo dřívější faktický režim. V řízení nevyplynuly žádné okolnosti, které by zpochybňovaly skutkovou verzi tvrzenou žalobkyní a doloženou prohlášeními matky žalobkyně i výslechem žalobkyně samotné. S ohledem na věk matky žalobkyně soud netrval na jejím osobním výslechu, neboť její čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem je v kontextu ostatních okolností dostačující.
12. Vlastnické právo žalobkyně ke klavíru tedy bylo v řízení prokázáno. Je sice pravdou, že podstatnými důkazy jsou výpověď žalobkyně a prohlášení její matky, což by formálně mohlo založit pochybnost o jejich věrohodnosti, na druhou stranu však soud přihlédl především k tomu, že výpověď i prohlášení byly konzistentní s ostatními důkazy, přičemž v dané procesní situaci žalobkyně ani nemá, jak jinak jednotlivé skutečnosti prokazovat. Navíc darovací smlouva nemá ze zákona nutnou písemnou formu a prokázání způsobu jejího uzavření i jejího obsahu a účelu v řízení považuje soud za zcela dostatečný.
13. Jelikož žalobkyně prokázala, že je vlastníkem daného klavíru, přísluší jí takové právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí, a proto bylo žalobě vyhověno.
14. Ve vztahu k otázce náhrady nákladů řízení soud vyšel z toho, že v řízení o vyloučení věci z exekuce se uplatní obecné pravidlo, podle něhož o povinnosti k náhradě nákladů řízení se rozhoduje podle míry úspěchu ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2017, sp. zn. 20 Cdo 5649/2016). Navíc lze uvést, že třetí osoba, jejíž majetek byl sepsán v rámci výkonu rozhodnutí, je zpravidla ohrožena na svých majetkových právech bez vlastního porušení právní povinnosti. Nemožnost přiznat takové osobě náhradu nákladů řízení v případě jejího úspěchu ve věci proti žalovanému, který při výkonu rozhodnutí vystupoval jako oprávněný, sám ho inicioval a jeho průběh byl do značné míry v jeho dispozici, by znamenala de facto„ nadpráví“ oprávněných ve vztahu k neomezenému okruhu třetích osob, jejichž majetek by mohl být v exekuci dotčen (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3728/12). Jelikož žalovaná opakovaně vyjádřila v řízení své stanovisko, že s návrhem žalobkyně nesouhlasí, není dán jakýkoli důvod, aby se soud odchýlil od obecného pravidla podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, žaloba, účast při jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí.
Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.