OSVS 11 C 135/2024-23

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 71 630,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 47 000 Kč za dobu od 7. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 24 630,64 Kč, úroku ve výši 30 % p.a. z částky 47 000 Kč za dobu od 27. 1. 2023 do 27. 4. 2023, úroku ve výši 15 % p.a. z částky 47 000 Kč za dobu od 28. 4. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 54 812,66 Kč za dobu od 6. 2. 2023 do 6. 8. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 7 812,66 Kč za dobu od 7. 8. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2,25 % p.a. z částky 47 000 Kč za dobu od 7. 8. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 8. 12. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částek specifikovaných v enunciátu tohoto rozsudku. Tvrdila, že její předchůdkyně společnost právnická osoba. (dále jako společnost Anonymizováno) po předchozím ověření úvěruschopnosti žalovaného zahrnující i lustrum v databázích SOLUS, NRKI a ISIR a vyžádání osobních dokladů a dokladů o příjmech a výdajích žalovaného, uzavřela dne 7. 10. 2022 s žalovaným Smlouvu o úvěru č. číslo (dále jako Smlouva o úvěru), na jejímž základě společnost Anonymizováno poskytla žalovanému dne 10. 10. 2022 úvěr ve výši 47 000 Kč převodem na jeho účet uvedený ve Smlouvě o úvěru a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s úrokem a poplatkem za pojištění 395 Kč splatit společnosti Anonymizováno formou 48 měsíčních splátek á 3 221 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když za celou dobu trvání smluvního vztahu neuhradil společnosti Anonymizováno ničeho. Dle čl. 6. části B) Smlouvy o úvěru mu proto vznikla povinnost zaplatit společnosti Anonymizováno smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení v délce 30 dnů, a dále, protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek delšího než 65 dnů, společnost Anonymizováno dle čl. 6. část B) Smlouvy o úvěru úvěr dopisem ze dne 26. 2. 2023 zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě nesplacené jistiny, úroků, poplatků za pojištění a smluvních pokut. Na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 byla mimo jiné i pohledávka společnosti Anonymizováno postoupena s účinností ke dni 29. 8. 2023 žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny 47 000 Kč, dlužného úroku přirostlého k jistině do zesplatnění ve výši 7 812,66 Kč, poplatku za pojištění 1 185 Kč a smluvní pokuty 15 632,98 Kč, celkem tedy částky 71 630,64 Kč. K tomu žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení úroku 30 % p.a. z jistiny 47 000 Kč a dále úroku z prodlení 15 % p.a. z částky 54 812,66 Kč (jistina 47 000 Kč + úrok přirostlý do zesplatnění 7 812,66 Kč). Žalovaný však žalobkyni tuto částku neuhradil ani poté, co jej o to upomínala předžalobní upomínkou. K jednání dne 22. 10. 2024 se žalobkyně bez omluvy nedostavila a soud proto jednal v její nepřítomnosti.

2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena do vlastních rukou do jeho DS dne 6. 8. 2024, nevyjádřil a k jednání dne 22. 10. 2024 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou.

3. Při jednání dne 22. 10. 2024 soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil: ⟪LB:lb_001⟫ - z výpisu žalobkyně z OR (CEPR) soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně; ⟪LB:lb_002⟫ - z obsahu sdělení Anonymizováno (čl. 20), že majitelem účtu č. účtu je žalovaný a že na tento účet byla dne 10. 10. 2022 připsána částka 47 000 Kč z účtu č. č. účtu. ⟪LB:lb_003⟫ - ze společného prohlášení o postoupení pohledávek s přílohou – částečným opisem seznamu postoupených pohledávek (CEPR) a s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 9. 2023 společně s vystavenou plnou mocí (CEPR), že společnost Anonymizováno jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem uzavřeli dne 29. 6. 2023 smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným žalobkyni; ⟪LB:lb_004⟫ - z předžalobní upomínky ze dne 3. 11. 2023 ve spojení s podacím lístkem ze dne 6. 11. 2023 (CEPR), že žalobkyně zastoupena svým právním zástupcem žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy o úvěru, kterou vyčíslila na 88 825,74 Kč. ⟪LB:lb_005⟫ - ze statistiky úrokových sazeb ČNB (čl. 17v), že průměrná úroková sazba nových spotřebitelských úvěrů v měsíci 10/2022 činila 9,69 % p.a.

4. Oproti tomu z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci. Pokud se týká listiny označené jako Smlouva o úvěru č. číslo a datované 10. 10. 2022, tato neobsahovala podpis žalovaného, tudíž soud z ní nemohl mít za ověřené, že právě zde zachycené právní jednání - smlouvu o úvěru s tímto obsahem žalobkyně se žalovaným učinili.

5. Soud rovněž nemohl přehlédnout, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání svých (toliko obecných) skutkových tvrzení o ověřování úvěruschopnosti žalovaného.

6. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Dne 10. 10. 2022 byla na účet žalovaného číslo č. účtu převedena částka 47 000 Kč z účtu žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 6. 2023 postoupila společnost Anonymizováno pohledávku za žalovaným žalobkyni. Předžalobní výzva ze dne 3. 11. 2023 byla žalovanému zaslána na adresu adresa, nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).

7. Nebylo prokázáno skutkové tvrzení žalobkyně, že mezi společností Anonymizováno a žalovaným byla prostřednictvím elektronické komunikace na dálku uzavřena Smlouva o úvěru s žalobkyní vylíčeným obsahem. Nebylo ani prokázáno skutkové tvrzení žalobkyně, že společnost Anonymizováno před uzavřením Smlouvy o úvěru řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně v tomto směru žádné důkazy soudu nenabídla (například o tom, že žalovaného prověřovala v databázích dlužníků, že se blíže zabývala jeho majetkovými poměry atd.). Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení. Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 občanského soudního řádu.

8. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

9. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle ust. § 419 o.z. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle § 576 o.z. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o.z. Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle ust. § 588 věta prvá o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1796 o.z. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle ust. § 1879 o.z. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2993 věta první o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření Smlouvy o úvěru (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 87 odst. 2 ZSÚ Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou z předložené smlouvy o postoupení pohledávek a z předloženého oznámení společnosti Anonymizováno o postoupení pohledávky.

12. Na skutkový stav popsaný výše, kdy nebylo prokázáno tvrzené uzavření Smlouvy o úvěru, avšak byl prokázán převod částky 47 000 Kč z účtu žalobkyně na účet žalovaného, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně žalovanému ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 47 000 Kč, tudíž žalovaný je dle cit. § 2993 věta prvá o.z. povinen tuto částku vydat. Pohledávka se ve smyslu cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. stala splatnou až dne 6. 8. 2024, kdy došlo k doručení žaloby žalovanému, když k vyúčtování dlužné částky předžalobní výzvou soud nemohl přihlížet, protože nebylo doloženo, že by byla žalovanému skutečně doručena. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 47 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši 12,75 % p.a. za dobu od 7. 8. 2024 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

13. Soud k tomu dále podotýká, že i pokud by po skutkové stránce dospěl k závěru, že k žalobkyní tvrzenému právnímu jednání – uzavření Smlouvy o úvěru mezi její předchůdkyní a žalovaným skutečně dne 10. 10. 2022 došlo nemohl by přehlédnout následující nedostatky: ⟪LB:lb_001⟫ - jednak je Smlouva o úvěru koncipována nevyváženě, v neprospěch žalovaného jako slabší smluvní strany. Dle jejího obsahu činila úroková sazba 66,79 % p.a. za situace, kdy úrokové sazby u nových úvěrů poskytovaných bankami činily dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou v měsíci říjnu roku 2022, kdy dle žalobkyně mělo k uzavření Smlouvy o úvěru dojít, 9,69 % p.a., čili sedmkrát méně. Takový úrok je dle názoru soudu v případě úvěru na dobu čtyř let (zcela zjevně) nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm obsažené ve Smlouvě o úvěru je příkladem neplatného právního jednání naplňujícího znaky popsané v cit. ust. § 1796 o.z. ⟪LB:lb_002⟫ - druhak pak žalovaný při uzavírání Smlouvy o úvěru nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že společnost Anonymizováno při uzavírání Smlouvy o úvěru splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud by proto v souladu s ust. § 2 odst. 1 ZSÚ musel provést posouzení předmětného právního jednání (uzavření Smlouvy o úvěru mezi společností Anonymizováno a žalovaným) i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. Ze strany žalobkyně přitom nebylo prokázáno, že by společnost Anonymizováno před uzavřením Smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (zejména že by se zabývala jeho výdaji), jak bylo její povinností vyplývající z cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ. Důsledkem je pak neplatnost Smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 dost. 1 ZSÚ, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 588 o.z.

14. Soudu by pak za této situace stejně nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2993 o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení s přihlédnutím k ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ, přičemž ve věci samé by dospěl k prakticky stejnému rozhodnutí.

15. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala na jistině částku 71 630,64 Kč, na úroku 30 % p.a. z částky 47 000 Kč za dobu od 27. 1. 2023 do částečného zpětvzetí dne 31. 1. 2024 další částku 14 212,72 Kč, na úroku 15 % p.a. z částky 47 000 Kč od 1. 2. 2024 do vynesení rozsudku 22. 10. 2024 další částku 5 104,51 Kč, a na úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 54 812,66 Kč částku 14 037,85 Kč, celkem tedy 104 985,72 Kč. Soud v této souvislosti podotýká, že žalobkyně sice po částečném zpětvzetí požadovala úrok 30 % z částky 47 000 Kč pouze za dobu od 27. 1. 2023 do 27. 4. 2023, avšak až do částečného zpětvzetí byl předmětem tohoto řízení úrok 30 % p.a. z částky 47 000 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, soud proto pro účely svého výpočtu vycházel až z data částečného zpětvzetí. Úspěšná byla pouze co do jistiny 47 000 Kč a co do úroku z prodlení 12,75 % p.a. z této jistiny za dobu od 7. 8. 2024 do vynesení rozsudku ve výši 1 260,72 Kč, celkem tedy co do částky 48 260,72 Kč. Žalobkyně tedy byla celkově úspěšná z 46 % a naopak z 54 % byla neúspěšná. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. má tedy žalovaný nárok na náhradu 8 % nákladů, které vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva.

16. Protože se však z obsahu spisu nepodává, že by žalovanému nějaké účtovatelné náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly, soud žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.