OSVS 11 C 219/2024-56

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 63 331,76 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 396 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 10 396 Kč za dobu od 4. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení další částky 52 935,76 Kč, kapitalizovaného úroku 5 550,15 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 68 881,91 Kč za dobu od 6. 5. 2024 do 3. 4. 2025, úroku z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 58 485,91 Kč za dobu od 4. 4. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2,75 % p.a. z částky 10 396 Kč za dobu od 4. 4. 2025 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 800 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 15. 5. 2024 ve znění jejího částečného zpětvzetí ze dne 9. 7. 2024 (čl. 8) a 25. 7. 2024 (čl. 10), kdy řízení bylo v této části zastaveno usnesením Okresního soudu ve adresa ze dne 30. 7. 2024, č.j. EPR č. účtu-11, domáhala se žalobkyně na žalované zaplacení částky 63 331,76 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 5 550,15 Kč, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 68 881,91 Kč za dobu od 6. 5. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 800 Kč. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne 29. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jako Smlouva), na jejímž základě poskytla žalované úvěr 65 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr společně se sjednanými úroky splatit formou měsíčních splátek á 2 812 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 11. 2023, na což žalobkyně reagovala dne 20. 11. 2023 a dne 5. 12. 2023 upomínkou, avšak ani poté žalovaná tuto splátku neuhradila, což žalobkyni vedlo k zesplatnění úvěru dne 21. 4. 2024, kdy žalobkyně současně s touto listinou žalované zaslala i předžalobní upomínku. Podáním ze dne 4. 2. 2025 (čl. 26) pak obecně (byť obsáhle) popsala svůj postup při uzavírání smluv s tím, že konkrétně od žalované si vyžádala kopii občanského průkazu, druhý doklad totožnosti, a to cestovní pas, rodný list, řidičský průkaz, průkaz zdravotního pojištění nebo zbrojní průkaz, hlavičku bankovního účtu a dodatečný doklad o příjmech, a to výplatní pásku, potvrzení od zaměstnavatele, důchodový výměr, rozhodnutí o přiznání rodičovského příspěvku a daňové přiznání. Rovněž nahlédla do insolvenčního rejstříku, evidence exekucí, pořídila výpis z obchodního rejstříku žalované, výpis z databáze neplatných dokladů, databáze SOLUS a databáze REPI. Takto zjistila, že žalovaná je svobodná, má dvě vyživované děti, pracuje ve společnosti právnická osoba, její příjem činí 18 611 Kč a její náklady na bydlení činí 3 000 Kč. Dále uvedla, že jí žalovaná ve čtyřech splátkách á 2 812 Kč uhradila celkem částku 11 248 Kč. K jednání dne 13. 6. 2024 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač fikce jejího doručení do domovní schránky na adrese trvalého pobytu žalované nastala již dne 3. 4. 2025 (doručenka čl. 43v). K jednání dne 13. 6. 2025 se nedostavila, ač jí bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou.

3. Při rozhodování věci soud vycházel z následujících důkazů předložených žalobkyní, z nichž zjistil: ⟪LB:lb_001⟫ - z výpisu z účtu žalobkyně č. č. účtu (CEPR), že k datu 29. 11. 2022 byla zaúčtována příchozí platba ve výši 1 Kč z účtu č. hodnota označeného jménem žalované s uvedením variabilního symbolu var. symbol a s poznámkou jméno FO. ⟪LB:lb_002⟫ - ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (CEPR), tato měla být uzavřena dne 29. 11. 2022. Smlouva obsahovala čl. II. označený jako „Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“, dle nějž si žalobkyně od žalované vyžádala oboustrannou kopii občanského průkazu a dále kopii druhého dokladu totožnosti (aniž by bylo řečeno, který ze zde uvedených průkazů byl skutečně vyžádán) a tři výplatní pásky. Rovněž bylo sjednáno, že žalobkyně může od žalované dále vyžadovat rozsudek o výživném, dohodu o výkonu pěstounské péče, nájemní smlouvu, důchodový výměr, smlouvu o založení bankovního účtu a potvrzení o trvalém pobytu, aniž by bylo tvrzeno, že žalovaná skutečně pobírá důchod, či vykonává pěstounskou péči. Rovněž bylo konstatováno, že žalobkyně zhodnotila majetek žalované, pokud úvěr má být splácen výnosem z jeho prodeje, aniž by bylo řečeno, o jaký majetek se jedná a zda se vůbec toto ustanovení v konkrétním úvěrovém vztahu uplatní. Dále bylo uvedeno, jaké lustrace žalované žalobkyně dále prováděla. Jinými slovy jednalo se spíše o univerzální ustanovení smlouvy bez konkrétního vztahu k žalované. V čl. IV. pak byla uvedena výše úvěru 65 000 Kč, z čehož částka 21 644 Kč měla být vyplacena žalované na její účet, částka 31 106 Kč měla být použita na úhradu předchozího dluhu žalované ze smlouvy o úvěru č. hodnota z 3. 11. 2022 a částka 12 250 Kč měla být použita na úhradu nákladů žalobkyně spojených s vyřizováním žádosti žalované o úvěr, přičemž dle čl. 4.8. Smlouvy se mělo jednat o náklady na lustrum v registrech 400 Kč, náklady na „expresní vyplacení úvěru“ 100 Kč, blíže neurčené „administrativní náklady“ 6 550 Kč a odměna blíže nespecifikovanému zprostředkovateli 3 900 Kč. Úvěr měl být splacen formou 72 měsíčních splátek (bod 4.4. Smlouvy) á 1 729 Kč (bod 5.1. Smlouvy). Smlouva měla být uzavřena okamžikem zaslání autorizačního SMS kódu a účinná připsáním verifikační platby 1 Kč na účet žalobkyně (od 10.8. Smlouvy). Dle přílohy 1 ke Smlouvě žalobkyně o žalované zjistila, že je svobodná, má dvě děti, její měsíční příjem činí 18 611 Kč, za bydlení dá 3 000 Kč a nemá další závazky. Lustrace v databázích SOLUS, AML, insolvenčním rejstříku a databázi odcizených dokladů byly negativní. Celková měsíční splátka činila 2 812 Kč, když vedle splátky úvěru 1 729 Kč zahrnovala i „platbu za doplňkové služby“ ve výši 1 083 Kč – v podstatě za službu „Podpora“ dle přílohy č. 2 Smlouvy. Další text této přílohy je univerzálního charakteru, bez významnějšího vztahu ke konkrétnímu případu. ⟪LB:lb_003⟫ - z výpisu z účtu žalobkyně č. č. účtu (CEPR), že k datu 19. 12. 2022 byla z účtu žalobkyně na jiný účet č. č. účtu převedena částka 31 106 Kč s uvedením variabilního symbolu var. symbol a zprávou pro příjemce „jméno FO“. ⟪LB:lb_004⟫ - z výpisu z účtu žalobkyně č. č. účtu (CEPR), že k datu 19. 12. 2022 byla z účtu žalobkyně na účet žalované č. č. účtu převedena částka 21 644 Kč s uvedením variabilního symbolu var. symbol a zprávou pro příjemce „jméno FO doplatek úvěru“. ⟪LB:lb_005⟫ - z upomínky ze dne 20. 11. 2023 ve spojení s podacím lístkem (CEPR), že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě splátky ve výši 2 812 Kč splatné dne 15. 11. 2023 a za vystavení této upomínky si vyúčtovala částku 300 Kč. ⟪LB:lb_006⟫ - z upomínky ze dne 5. 12. 2023 ve spojení s podacím lístkem (CEPR), že žalobkyně žalovanou opět vyzvala k úhradě splátky ve výši 2 812 Kč splatné dne 15. 11. 2023 a za vystavení této upomínky si vyúčtovala částku 500 Kč. ⟪LB:lb_007⟫ - z listiny označené jako zesplatnění úvěru a předžalobní upomínka ze dne 21. 4. 2024, že žalobkyně zastoupená svým právním zástupcem úvěr z důvodu neuhrazení splátky splatné dne 15. 11. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky ve výši 79 304,44 Kč nejdéle dne 5. 5. 2024. ⟪LB:lb_008⟫ - z výpisu z účtu žalované za měsíc 10/2022 (čl. 19), že celkové příjmy žalované činily 50 860,07 Kč a celkové výdaje 51 101,15 Kč, počáteční zůstatek byl 15 735,45 Kč a konečný zůstatek byl 15 494,37 Kč. Nic bližšího nebylo možno zjistit, protože žalobkyně další části výpisu, který měl pět stran, nezaslala a rovněž obraty na první straně zakryla. ⟪LB:lb_009⟫ - z listiny – kontrola OP (čl. 20), že občanský průkaz žalované není neplatný. ⟪LB:lb_010⟫ - z výstupu žalované z insolvenčního rejstříku (čl. 22), že ve věci žalované není vedeno insolvenční řízení. ⟪LB:lb_011⟫ - z listiny – výsledek lustrace v registru SOLUS (čl. 23), že žalovaná zde nemá (resp. k 16. 12. 2022 neměla) negativní záznam. ⟪LB:lb_012⟫ - z listiny – výsledek lustrace v registru REPI (čl. 37), že žalovaná zde nemá, resp. k datu 3. 11. 2022 neměla, negativní záznam. ⟪LB:lb_013⟫ - z kopií dokladů (čl. 24-25 a 35), že žalobkyně disponuje kopiemi občanského a řidičského průkazu žalované. ⟪LB:lb_014⟫ - z výplatní pásky žalované za měsíc 7/2022 (čl. 38), že její čistá mzda činila 26 857 Kč. ⟪LB:lb_015⟫ - z výplatní pásky žalované za měsíc 8/2022 (čl. 39), že její čistá mzda činila 17 483 Kč. ⟪LB:lb_016⟫ - z výplatní pásky žalované za měsíc 9/2022 (čl. 40), že její čistá mzda činila 14 038 Kč. ⟪LB:lb_017⟫ - z výplatní pásky žalované za měsíc 10/2022 (čl. 41), že její čistá mzda činila 1 409 Kč. ⟪LB:lb_018⟫ - z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a lékařské zprávy (čl. 30-32), že žalovaná byla v době od 29. 5. 2023 do 1. 10. 2023 v pracovní neschopnosti. ⟪LB:lb_019⟫ - z výpisu z databáze ARAD (čl. 52), že průměrná sazba nových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu činila v měsíci 11/2022 9,63 % p.a.

4. Oproti tomu z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, často i proto, že z nich nevyplývalo, že by je vyhotovila (či s nimi byla alespoň seznámena) právě žalovaná. Proto soud tyto důkazy dále neuvádí ani nehodnotí.

5. Provedeným dokazováním učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovanou dne 29. 11. 2022 uzavřela za pomoci prostředků komunikace na dálku Smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 65 000 Kč, avšak z této částky fakticky žalované poskytla pouze peněžní prostředky ve výši 21 644 Kč, když částku 31 106 Kč převedla na jiný svůj účet a částku 12 250 Kč ihned započetla na úhradu poplatků spojených vyřízením úvěru. Žalovaná se pak zavázala tento úvěr žalobkyni splatit formou 72 měsíčních splátek ve výši celkem 2 812 Kč, z čehož částka 1 729 Kč připadla na splátku úvěru a úroků ve výši 24,46 % p.a. a částka 1 083 Kč na poplatek za službu „Podpora“. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně v rámci ověřování úvěruschopnosti od žalované zjistila, že svobodná, má dvě děti (bližší údaje o jejich věku a potřebách nebyly zjištěny), její měsíční příjem činí 18 611 Kč, za bydlení (o jehož povaze nezjistila nic, ačkoli tato částka by byla výrazně nízká i v případě vlastnického bydlení) dá 3 000 Kč a nemá pravidelné finanční závazky (nebylo zřejmé, co si pod tímto pojmem žalobkyně představuje, patrně splátky dlouhodobých závazků), jednorázové závazky (mikroúvěry) a nesází. Byla provedena lustrace v databázích SOLUS, AML, insolvenčním rejstříku a databázi odcizených dokladů, byly vyžádány kopie občanského a řidičského průkazu, kopie výplatních pásek žalované za měsíce 7/2022 až 10/2022 a kopie rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalované, z nějž se však nepodává (a žalobkyně to ani nijak nezjišťovala) důvod pracovní neschopnosti. Na úhradu svého závazku ze Smlouvy žalovaná uhradila první čtyři splátky ve výši 4 x 2 812 Kč = 11 248 Kč. Dle výpisu z databáze ARAD vedené Českou národní bankou činila průměrná sazba nových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu v měsíci 11/2022 9,63 % p.a.

6. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

7. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle ust. § 419 o.z. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle § 576 o.z. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o.z. Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle ust. § 588 věta prvá o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1796 o.z. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2993 věta první o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření Smlouvy o úvěru (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených norem a dospěl především k závěru, že Smlouva je koncipována nevyváženě, v neprospěch žalované jako slabší smluvní strany. S přihlédnutím k charakteru žalobkyně coby podnikatele poskytujícího nebankovní půjčky, jehož imanentním smyslem existence je generování zisku, soud předesílá, že nejenom úrok, ale i další poplatky představují nikoli úplatu za nějaké skutečné služby, ale zisk, který žalobkyně za půjčení finančních prostředků generovala. Tyto „poplatky“ celkem ve výši 12 250 Kč (20% celkové výše úvěru) a poté ještě 1 083 Kč každý měsíc za poskytování služby „Podpora“ tedy v podstatě plní funkci dalších úroků, jinak řečeno celá částka navýšení úvěru 12 250 Kč + 72 x 1 083 Kč je ziskem (odměnou za půjčení peněz). Sazba tohoto úroku je pak dle aplikace „úvěrová kalkulačka“ na stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator/ 62,3 % p.a. (při skutečné výši úvěru 52 750 Kč a jeho splácení formou 72 měsíčních splátek á 2 812 Kč). Průměrná úroková sazba u nových úvěrů poskytovaných bankami přitom činila dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou v měsíci listopadu roku 2022, kdy žalobkyně žalované úvěr poskytla, 9,63 % p.a., čili více jak šestkrát méně. Úrok (odměna za půjčení peněz) 62,3 % p.a. je dle názoru soudu v případě úvěru na dobu šesti let (zcela zjevně) nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm obsažené ve Smlouvě je příkladem neplatného právního jednání naplňujícího znaky popsané v cit. ust. § 1796 o.z.

10. Moderace ve smyslu § 577 dle názoru soudu nepřipadá do úvahy, protože její podmínkou je závěr o pouze částečné neplatnosti Smlouvy (§ 576 o.z.). V daném případě však nelze předpokládat, že by k uzavření Smlouvy došlo i bez neplatné části (v níž byly sjednány předmětné poplatky), protože vysoká odměna za půjčení peněž (ať už v podobě úroků, nebo různých poplatků) zjevně kompenzuje podnikatelské riziko při poskytování nebankovních půjček osobám (obvykle) se zhoršenou platebním morálkou, které by u bankovních subjektů úvěr nezískaly. Lze tedy dovodit, že žalobkyně by se žalovanou Smlouvu bez těchto poplatků neuzavřela.

11. Pokud je Smlouva jako celek neplatným právním jednáním ve smyslu cit. ust. § 588 o.z., je nutno práva a povinnosti smluvních stran vypořádat podle cit. ust. § 2993 o.z. upravujících zásady pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně prokázala, že žalované poskytla převodem na její účet částku 21 644 Kč. S částkou 31 106 Kč, která byla převedena na jiný účet žalobkyně jako údajná úhrada jiného dluhu, soud kalkulovat nemohl, o tomto údajném jiném dluhu nebylo nic známo. S částkou 12 250 Kč pak přirozeně také ne, když tato částka představovala úhradu poplatků podle neplatné Smlouvy. Žalovaná žalobkyni zaplatila celkem částku 11 248 Kč. Je tedy zřejmé, že žalovaná žalobkyni nadále dluží pouze částku 10 396 Kč. Pokud se týká její splatnosti, soud ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. vycházel z data doručení žaloby dne 3. 4. 2025, když v případě předložených upomínek sice bylo prokázáno, že byly žalované odeslány, nikoli však to, že by byly skutečně doručeny. Vedle dlužné částky 10 396 Kč je pak žalovaná povinna dle § 1970 o.z. platit i úrok z prodlení, jehož výše však vzhledem k datu splatnosti činí 12 % p.a., a nikoli 14,75 % p.a., jak žalobkyně požadovala.

12. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 10 396 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. za dobu od 4. 4. 2025 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, zatímco ve zbývající části žalobu zamítl.

13. Nad rámec výše uvedené soud podotýká, že i pokud by nedovodil neplatnost Smlouvy z cit. ust. § 1796 o.z., nemohl by přehlédnout, že žalovaná při uzavírání Smlouvy nejednala v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že žalobkyně při uzavírání Smlouvy splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud by proto v souladu s ust. § 2 odst. 1 ZSÚ musel provést posouzení předmětného právního jednání i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. S odkazem na skutkové závěry uvedené výše soud konstatuje, že žalobkyně sice formálně zkoumala úvěruschopnost žalované, avšak zcela nedostatečně, když nic bližšího nezjistila ani o charakteru bydlení žalované (ačkoli se pravidelně jedná o zcela zásadní výdajovou položku, přičemž tvrzená částka 3 000 Kč se jeví jako nepřiměřeně nízká), ani o věku a potřebách dětí žalované (ačkoli věk dítěte vedle jeho zdravotního stavu má pravidelně významný vliv na výdajovou stránku žalované jako matky, ale i na příjmovou stránku, když ovlivňuje například případnou možnost přivýdělku). Nadto i z těch několika údajů, které žalobkyně o žalované zjistila, učinila zcela nedostatečná zjištění. Je tedy evidentní, že žalovaná v době sjednání Smlouvy podmínky uvedené v cit. ust. § 86 ZSÚ nesplňovala a důsledkem je neplatnost Smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 ZSÚ, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 588 o.z.

14. Soudu by pak za této situace stejně nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2993 o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení s přihlédnutím k ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ, přičemž ve věci samé by dospěl k prakticky stejnému rozhodnutí.

15. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že z obsahu spisu se nepodává, že by z procesního hlediska převážně úspěšné žalované nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly. Soud proto právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.