OSVS 111 C 15/2024-45

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 600 EUR s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 600 EUR s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 600 EUR za dobu od 9. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce po žalované domáhal úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 600 EUR za dobu od 23. 12. 2023 do 8. 2. 2025 a úroku z prodlení ve výši 3 % p.a. z částky 600 EUR za dobu od 9. 2. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jejího právního zástupce náhradu 70 % jeho nákladů řízení, tedy částku 5 113 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 6. 2024 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 600 EUR s úrokem z prodlení v výši 15 % p.a. za dobu od 23. 12. 2023 do zaplacení. Tvrdil, že dne 9. 3. 2023 žalované poskytl půjčku ve výši 600 EUR převodem na účet žalované. K vrácení zápůjčky žalovanou opakovaně vyzýval, nejdříve telefonicky a dne 22. 12. 2023 i písemně. Žalovaná sice žalobci vrácení zápůjčky přislíbila, avšak neučinila tak. Nereagovala ani na předžalobní výzvu, kterou jí právní zástupce žalobce zaslal dne 13. 3. 2024 na adresu jejího trvalého bydliště.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ač v jejím případě nastala fikce jejího doručení na adresu evidovanou v ISZR jako adresa jejího trvalého pobytu již dne 8. 2. 2025 (obálka čl. 33 ve spojení se sdělením pro vyvěšení čl. 35).

3. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících důkazů, z nichž zjistil: ⟪LB:lb_001⟫ - z komunikace prostřednictvím (patrně) aplikace Anonymizováno (čl. 5-7), že žalovaná žalobce ujišťovala, že mu zaslala celkem 540 EUR, žalobce pak 27. 12. 2023 upozorňoval, že mu tato částka ještě nepřišla. ⟪LB:lb_002⟫ - z e-mailové komunikace (čl. 8), že žalobce žalovanou dne 22. 1. 2024 opětovně vyzýval k zaplacení dlužné částky (nespecifikované) a upozorňoval, že o její vrácení ji žádá již téměř rok. Žalovaná v odpovědi dne 25. 1. 2024 sdělovala, že v pondělí zkontroluje svůj účet a „dá vše do pořádku“. ⟪LB:lb_003⟫ - z předžalobní výzvy ze dne 13. 3. 2024 (čl. 10), že žalobce zastoupen svým právním zástupcem vyzval žalovanou k vrácení částky 600 EUR zaslané jí dne 9. 3. 2023 z jeho účtu č. č. účtu s tím, že v opačném případě bude nucen uplatnit tento svůj nárok žalobou u soudu. ⟪LB:lb_004⟫ - historie transakcí (čl. 11), že z účtu č. účtu byla dne 9. 3. 2023 odeslána na účet označený jménem žalované částka 600 EUR.

4. Protože se žalobce k jednání dne 8. 7. 2025 nedostavil, nemohl být soudem vyzván podle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k prokázání svých rozhodných tvrzení a poučen podle § 118a odst. 2 občanského soudního řádu o tom, že věc je možno po právní stránce posoudit jinak, než podle žalobcova právního názoru.

5. Hodnocením provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 9. 3. 2023 převedl žalobce na účet žalované částku 600 EUR. Blíže nespecifikovaného dne ve 14:14 hod. žalovaná žalobce ujišťovala, že mu zaslala částku 540 EUR. V lednu 2024 žalobce u žalované urgoval vrácení peněz (blíže nespecifikované částky), žalovaná v odpovědích upozorňovala na svou hospitalizaci. Dne 13. 3. 2024 žalobce zastoupen právním zástupcem vyhotovil předžalobní výzvu, v níž jí upomínal o vrácení částky 600 EUR, avšak její odeslání, ani doručení nebylo prokázáno, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).

6. Podle § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem,

7. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o.z.) Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2991 odst. 1 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se na jeho úkor obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (…). Podle § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení (…). Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po právní stránce soud konstatuje, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, nicméně bylo prokázáno, že dne 9. 3. 2023 žalobce na účet žalované převedl částku 600 EUR, přičemž ze strany žalované nebyl ani tvrzen relevantní právní důvod této platby. Dle názoru soudu je proto nutno vztah mezi účastníky posoudit podle § 2991 o.z. upravujícího povinnost k vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná je povinna vydat žalobci částku 600 EUR, kterou jí bez právního důvodu převodem na její účet plnil. Pokud se týká splatnosti této částky, nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že by žalovanou dne 22. 12. 2023 písemně vyzval k její úhradě, když z komunikace účastníků patrně prostřednictvím aplikace Anonymizováno (čl. 5-7) nevyplývalo s jistotou, že se týká částky uplatněné touto žalobou. Rovněž z e-mailové korespondence z ledna roku 2024 nebylo možno s jistotou určit, jaké částky se týká. Pokud se týká předžalobní výzvy ze dne 13. 3. 2024, žalobce neprokázal, že by tato byla žalované skutečně doručena. Soud proto, pokud se týká splatnosti, vycházel z data 8. 2. 2025, kdy nastala fikce doručení žaloby žalované. Proto soud žalované uložil zaplatit žalobci vedle částky 600 EUR i úrok z prodlení za dobu od 9. 2. 2025, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, zatímco ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

9. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobce požadoval na jistině částku 600 EUR a na úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. z této částky za dobu od 23. 12. 2023 do vynesení rozsudku další částku 139,32 EUR, celkem tedy 739,32 EUR. Úspěšný žalobce byl co do jistiny zcela, ale co do úroku z prodlení pouze ve výši 12 % p.a. za dobu od 9. 2. 2025 do vynesení rozsudku, tedy co do částky 29,98 EUR, celkem tedy co do částky 629,98 EUR. Žalobce tedy byl celkově úspěšný z 85 % a naopak z 15 % byl neúspěšný. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. má tedy nárok na náhradu 70 % svých nákladů, které vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva.

10. Tyto náklady se v tomto případě skládají ze

a) zaplaceného soudního poplatku 1000 Kč;

b) odměny advokáta za tři úkony právní služby, a to ⟪LB:lb_001⟫ - příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb (dále jako vyhláška) ve výši 1740 Kč, když soud pro účely stanovení tarifní hodnoty tohoto úkonu právní služby vycházel z kurzu 25,27 Kč/EUR, který tu dle údajů zveřejněných na stránkách ČNB byl ke dni 13. 3. 2024, kdy zástupce žalobce sepsal předžalobní výzvu (když z data udělení generální plné moci dne 22. 11. 2022 soud logicky vycházet nemohl); ⟪LB:lb_002⟫ - sepsání prosté výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky ve výši 870 Kč, když soud pro účely stanovení tarifní hodnoty tohoto úkonu právní služby rovněž vycházel z kurzu 25,27 Kč/EUR; ⟪LB:lb_003⟫ - sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky ve výši 1 700 Kč, když soud pro účely stanovení tarifní hodnoty tohoto úkonu právní služby vycházel z kurzu 24,765 Kč/EUR, který tu dle údajů zveřejněných na stránkách ČNB byl ke dni 4. 6. 2024, kdy zástupce žalobce žalobu sepsal;

c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 300 Kč = 900 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky;

d) náhrady ve výši 1 094,10 Kč za 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalobce dle osvědčení na čl. 4a plátcem; a celkem činí částku 7 304,10 Kč. Z toho poměrná část 70 % představuje 5 113 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

11. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., termín plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.