OSVSVM 17 C 106/2025-17

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 33.833,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14.633,28 Kč, úrok z prodlení z částky 14.533,28 Kč od 23.7.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 19.200 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu s úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě nacházejícím se pod adresou adresa. Žalobkyně se domáhá platby ceny za elektřinu za dobu od 25. 10. 2023 do 18. 6. 2024 ve výši 14.533,28 Kč, smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení s touto platbou a smluvní pokuty ve výši 19.200 Kč za předčasné ukončení smlouvy. Žalobkyně uvedla, že standardně uzavírá se svými zákazníky smlouvy na dodávku elektřiny na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Volbu typu smlouvy činí zákazník. Informace o podmínkách a cenách včetně formulářů smluv jsou k dispozici na webových stránkách žalobkyně a také ve všech zákaznických kancelářích. Pro smlouvy na dobu určitou je se zákazníkem vždy sjednán produkt, který na rozdíl od ceníku pro smlouvy na neurčito garantuje určitou nižší jednotkovou cenu elektřiny po celou dobu trvání závazku. U smluv na dobu určitou žalobkyně proti těmto benefitům utvrzuje smluvní pokutou, že zákazník dodrží sjednanou dobu trvání závazku. Smluvní pokuta, která je určena násobkem stanovené částky a počtem měsíců následujících po měsíci, kdy došlo k naplnění konkrétní skutkové podstaty, představuje paušalizovanou náhradu škody, která může žalobkyni vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny. Žalobkyně totiž u smluv na dobu určitou elektřinu pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby. Jen tak totiž může zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. Pro případ uhrazení smluvní pokuty se ve smlouvě vzdává nároku na náhradu škody, jež by pokutu převyšovala. V odvětví energetiky je běžnou praxí uzavírání smluv na dobu určitou i neurčitou, stejně jako uplatňování smluvních pokut.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Za splnění předpokladů dle § 115a o.s.ř. soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vzal soud za prokázané:

5. Dne 13. 11. 2021 byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa adresa. Smlouva byla uzavřena na dobu 30 měsíců, s automatickou prolongací o 24 měsíců, nedojde-li nejpozději 40 dnů před uplynutím sjednané doby k ukončení smlouvy. Bylo dohodnuto zahájení dodávky elektřiny od 3.12.2021. Ve smlouvě a obchodních podmínkách je dohodnuta cena, fixace ceny na 30 měsíců, platba záloh ve výši 3.000 Kč měsíčně, splatnost záloh a faktur za vyúčtování elektřiny (15 dnů), právo žalobkyně odstoupit od smlouvy, mj. pro případ prodlení žalované se splněním peněžitého závazku trvajícím déle než 15 dnů nebo při opakovaném neplnění platebních povinností, které nejsou ani po předchozí výzvě splněny.

6. Na straně smlouvy označené „1/2“ obsahující hutný text, bez podpisu žalované, je v článku „Ostatní ujednání“ obsaženo ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokuty, a to pouze v neprospěch žalované, a to ve výši 3.000 Kč pro případ porušení povinnosti poskytnout součinnost nezbytnou k zahájení dodávky, ve výši 3.000 Kč pro případ, že uvede žalobkyni v omyl tím, že ukončí smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem pro její sjednání bude ve stejném odběrném místě pokračovat v odběru u jiného dodavatele, a dále pro případ „Učinil-li zákazník bez souhlasu Anonymizováno jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen nebo doručen Anonymizováno, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je smlouva/dodávka následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od Anonymizováno (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení smlouvy dohodou) a/nebo zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany innogy) a/nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé Anonymizováno neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 800 Kč pro kat. Domácnost a 4.000 Kč pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od Anonymizováno v důsledku výše uvedeného jednání zákazníka do konce sjednané doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace).“ Dále byla sjednána pokuta ve výši 100 Kč pro případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dnů. Bylo dohodnuto, že žalobkyně má vedle práva na smluvní pokutu i právo na náhradu škody.

7. Žalobkyně žalovanou dne 3.5.2024 upomínala o platbu záloh ve výši 3.590 Kč za měsíc duben 2024 (zjištěno z upomínky).

8. Žalobkyně dne 21.5.2024 přerušila dodávku elektřiny a vyzvala žalovanou k úhradě platby záloh ve výši po 3.590 Kč za měsíce duben a květen 2024 a smluvní pokuty ve výši 100 Kč. Žalobkyně dne 18.6.2024 ukončila dodávku elektřiny a dne 1.7.2024 odstoupila od smlouvy o dodávce elektřiny pro opakované neplnění platebních povinností žalovanou. (zjištěno z oznámení, odstoupení a z podacích archů)

9. Žalobkyně dne 18.6.2024 vyúčtovala žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy o dodávce elektřiny ve výši 24x800 Kč, splatnou dne 28.6.2024. (zjištěno z faktury)

10. Z faktury VS var. symbol soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná dne 1.7.2024 vyzvána k zaplacení částky 14.533,28 Kč za dodávky elektřiny za dobu od 25. 10. 2023 do 18. 6. 2024, se splatností do 22. 7. 2024.

11. Žalobkyně dne 6.8.2024 vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou faktury VS var. symbol. (zjištěno z faktury)

12. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“ ): Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

13. Podle § 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona má zákazník právo na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.

14. Podle § 96 odst. 5 energetického zákona smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.

15. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

16. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Podle § 1800 odst. 1 o.z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.

18. Podle § 1800 odst. 2 o.z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

19. Podle § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

20. Podle § 1813 věty první o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

21. Podle § 1813 odst. 2 o. z. zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

22. Podle § 1814 odst. 1 písm. l) o. z. zneužívající jsou vždy ujednání, která ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci.

23. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalobkyně prokázala fakturou výši a splatnost nedoplatku elektřiny ve výši 14.533,28 Kč. Žalobkyně prokázala i sjednání smluvní pokuty a vznik nároku na smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s platbou této faktury.

27. Úroky z prodlení byly přiznány podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. Ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení smlouvy soud vyhodnotil jako ujednání ve smyslu § 1813 o.z. nepřiměřené, tudíž k němuž dle § 1815 o.z. nepřihlíží.

29. Žalovaná uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny jako spotřebitelka, žalobkyně je podnikatelkou.

30. Soud se přiklonil k judikatuře soudů vyjádřené např. v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2022, č. j. 22 Co 270/2021-82 a Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 15.2.2024, č.j. 58 Co 232/2023 – 101, podle které smluvní pokuta ve výši 800 Kč měsíčně za dobu od ukončení smlouvy do konce sjednané doby trvání smlouvy, jejíž vznik se váže na opakované porušení kterékoli platební povinnosti vyplývající ze smlouvy a u které se způsob určení její výše vůbec neodvíjí od povahy porušované povinnosti, naplňuje znaky nepřiměřeného ujednání podle ustanovení § 1813 o.z.

31. Ustanoveními § 1813 a násl. o. z. je provedena směrnice Směrnici Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, přičemž smyslem je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Zakázaná jsou přitom ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Je tedy nutné postupně zjistit, zda: a) jde o smluvní ujednání, b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Přiměřenost ujednání nemůže být přezkoumávána izolovaně, musí být zkoumána v souvislosti s dalšími ujednáními. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze nerovnováha v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele. Skutečnost, že určité ujednání zhoršuje právní postavení spotřebitele, však může být kompenzována jiným ujednáním, např. nižší cenou, zárukou, vyšší kvalitou zboží. K prokázání takové kompenzace však obvykle nepostačí pouhé prohlášení v ujednání, které nebylo individuálně sjednáno. Při hodnocení kritéria přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic stran. Podnikatel splňuje požadavek přiměřenosti, jestliže jedná poctivě a přiměřeně s druhou stranou, jejíž oprávněné zájmy musí vzít v úvahu. Podnikatel musí jednat v souladu s očekáváními, která svým jednáním vyvolal. Musí respektovat, že plnění ze smlouvy má uspokojit potřeby obou stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám, nemělo by být zneužíváno.

32. Problematika spotřebitelských závazků na dobu určitou byla v minulosti již řešena na úseku telekomunikačních služeb v poměrech zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, kdy z důvodu rozbití monopolu v telekomunikacích vzniklo konkurenční prostředí, v němž si zákazníci mohli začít zdarma vybírat poskytovatele těchto služeb, avšak současně v rámci konkurenčního boje došlo u řady poskytovatelů ke vzniku praktik zakomponovaných do formulářových smluvních návrhů, prostřednictvím nichž se poskytovatelé těchto služeb snažili udržet zákazníky po nepřiměřeně dlouhou dobu mimo hospodářskou soutěž, například uzavíráním smluv na dobu určitou s automatickou prolongací a stanovením nepřiměřeně vysokých sankcí v případě předčasného ukončení smlouvy. Kvůli těmto praktikám, které vedly k výraznému narušení hospodářské soutěže a k překážkám řádného fungování vnitřního trhu, byly do zákona o elektronických komunikacích přijaty limity a opatření, které tuto činnost regulovaly a mezi něž patří například stanovení maximální doby trvání závazku na dobu určitou (§ 63b odst. 1 – 24 měsíců) a zákaz automatického prodlužování smluv na další dobu určitou bez předchozího kontaktu zákazníka (§ 63b odst. 3), stanovení limitů pro finanční vypořádání závazků u předčasně ukončených smluv na dobu určitou (§ 63b odst. 8 - nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou, vyšší než jedna dvacetina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo jedna dvacetina součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, přičemž výše úhrady se počítá z částky placené v průběhu trvání smlouvy, a pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny) tak, aby výše tohoto vypořádání byla přiměřená poskytované službě.

33. Energetický zákon obdobná ustanovení k posílení ochrany spotřebitelů neobsahuje.

34. O vychýlení rovnováhy v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele u nyní posuzované smluvní pokuty svědčí to, že je zřejmé, že účelem daného ujednání není utvrzování (sankcionování) zákazníka v plnění platebních, ale zajistit žalobkyni plnění po dobu, na kterou byla smlouva původně účastníky sjednána, a v nyní posuzované věci i po dobu automaticky prodlouženou, avšak za situace, kdy žalobkyně již své povinnosti ze smlouvy nemusí plnit, protože dodávku ukončila.

35. Nejedná se přitom o kompenzaci za neuskutečnění dodávky elektřiny, neboť smluvní pokuta je vázána na předčasné ukončení smlouvy, nikoli na nerealizovaný odběr. Tvrzená škoda, která má být pokutou paušálně kompenzována, žalobkyni přitom vzniká i za trvání smluvního vztahu v situaci, kdy v odběrném místě není elektřina reálně odebírána. Z úřední činnosti je soudu známo, že u smluv na dobu určitou žalobkyně elektřinu pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby, reálně tedy mnohem dříve, než byla smlouva mezi stranami vůbec uzavřena. Jde o standardní náklad a riziko podnikání žalobkyně, které se předmětnou smluvní pokutou snaží přenášet na spotřebitele. Protože předčasným ukončením smlouvy uvolněná kapacita pro dodávku též elektřiny může být nabídnuta jinému zákazníkovi, nemusí žalobkyni předčasným ukončením smlouvy škoda ani vzniknout.

36. Ve své pravé podstatě představuje předmětná smluvní pokuta snahu žalobkyně přenést své vlastní podnikatelské riziko na konečného zákazníka - spotřebitele, který uzavřel smlouvu na dobu určitou, tedy o snahu nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo bezplatné volby dodavatele elektřiny, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje odstupné za předčasné ukončení smlouvy (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy na nejméně 30 měsíců a v daném případě tlak k vynucení i automaticky prodloužené doby o dalších 24 měsíců. Sama žalobkyně ale podobně ve smlouvě omezována (sankcionována) není.

37. Takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele, ve zřejmém nepoměru k významu zajišťované povinnosti, jde tak o ujednání zakázané ve smyslu § 1813 o. z., které dle § 1815 o.z. nemá žádné právní důsledky.

38. Nadto ujednání o smluvní pokutě ve výši 800 Kč měsíčně je ujednáním svou složitostí ujednáním skrytým před pozorností spotřebitele. Nachází se v části označené „Ostatní ujednání“, větná konstrukce je dlouhá více než 20 řádků, je nepřehledná, obsahuje několik skutkových podstat, přičemž pokuta v částce 800 Kč měsíčně se vyskytuje až v samém závěru věty. Požadavek jasného informování spotřebitele o sankcích (byť pro případ předčasného ukončení dodávky na dobu určitou ze strany zákazníka, nikoli ze strany dodavatele) stanoví směrnice č. 2019/944 v článku 12 odstavci 3. Navíc výše poplatků podle směrnice musí být přiměřené a nesmějí přesáhnout přímou hospodářskou ztrátu, kterou prokazuje dodavatel, a výši a přípustnost poplatků sleduje regulační orgán státu. I v tomto směru se jedná o ujednání ve smyslu § 1813 o.z nepřiměřené (obdobně rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 71 Co 173/2024-60, ze dne 29. srpna 2024).

39. Pro účastníky řízení se nejedná o překvapivý závěr, neboť shodné znění smlouvy, pokud se jedná o smluvní pokuty, obsahovala i smlouva o dodávce plynu uzavřená mezi účastníky řízení dne 7. 11. 2021. Zdejší soud rozsudkem ze dne 21. 8. 2023, č. j. Anonymizováno, potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne 12. prosince 2023, č.j. Anonymizováno, žalobu co do smluvní pokuty požadované za porušení této smlouvy ve shodné povinnosti jako v nyní projednávané věci v částce 24.800 Kč zamítl, když uzavřel, že sporné ujednání o smluvní pokutě bylo do adhezní smlouvy vtěleno žalobkyní. „Stíhá-li za výše uvedené situace povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoliv poskytovatele služby, lze uzavřít, že i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí utvrzeného dluhu (v daném případě smluvní pokuta utvrzovala povinnost zaplatit měsíční zálohu ve výši 1.820 Kč) zakládá významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran…Při hodnocení přiměřenosti by měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán (§ 1811 odst. 1 o. z.) jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem. Jasnost a srozumitelnost sdělení se vnímá ve dvou podobách, a to formální a obsahové. Z hlediska formální stránky je dle odvolacího soudu významné, že žalobkyně část smlouvy věnovanou výhradně smluvním pokutám nazvala jako „ostatní ujednání“, toto označení vzbuzuje dojem, že se jedná o nepodstatnou pasáž, ve které nejsou žádné důležité podmínky upraveny a není proto třeba jí věnovat více pozornosti; žalobkyni nic nebránilo pojmenovat tuto pasáž smlouvy přiléhavějším způsobem, např. slovním spojením „smluvní pokuty“, aby tak spotřebiteli usnadnila orientaci ve smlouvě jako celku a takovým označením jej upozornila na to, že dané části smlouvy je nutné věnovat zvýšenou pozornost, jelikož se jedná o ustanovení věnované sankcím za nedodržení smlouvy. Po stránce obsahové musí být sdělení srozumitelné člověku průměrného rozumu (§ 4 odst. 1 o. z.), ve spotřebitelské smlouvě průměrnému spotřebiteli (§ 1810 o. z.). Odvolací soud dospěl k závěru, že předmětné ujednání o smluvní pokutě je pro průměrného spotřebitele nesrozumitelně formulováno, a to jednak z důvodu nepřehlednosti samotného oddílu smlouvy věnovaného sankcím, kde je více smluvních pokut, včetně mechanismu jejich uplatňování popsáno v jednom souvislém textu bez jakéhokoli přehledného členění, při užití poměrně komplikovaných konstrukcí a skladby vět, kdy pro pochopení významu tohoto smluvního ustanovení je nutné přečíst si danou pasáž smlouvy několikrát a zvlášť se zaměřit na to, která část textu se váže ke které smluvní pokutě, a jak je mechanismus sankcí v takové smlouvě komplexně nastaven; pro běžného spotřebitele je náročné se v takovém smluvním ujednání zorientovat a vyvodit z něj správné závěry. Lze tak uzavřít, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě, pročež požadavek přiměřenosti nemohl být splněn, a nemohla tedy ani očekávat, že by žalovaná coby spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasila v rámci individuálního vyjednání o obsahu smlouvy.“

40. Protože ujednání o smluvní pokutě ve výši 800 Kč měsíčně za předčasné ukončení smlouvy nemá žádné právní následky, je nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 24x800 Kč nedůvodný.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. – úspěšnější žalované náklady v řízení nevznikly.

42. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.