OSVSVM 17 C 124/2024-37

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 41.434,72 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se do částky 8.972,31 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 18.862,41 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 31.705,78 Kč od 17.8.2023 do 30.10.2023, úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 28.805,78 Kč od 31.10.2023 do 17.6.2024, úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 27.734,72 Kč od 18.6.2024 do 26.7.2024, úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 18.762,41 Kč od 27.7.2024 do zaplacení.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 13.600 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 1.071,06 Kč od 18.6.2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 8.972,31 Kč od 27.7.2024 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 2.023 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu s úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě nacházejícím se pod adresou adresa. Žalobkyně se domáhá platby ceny za plyn za dobu od 3.8.2022 do 21.7.2023 výši 28.805,78 Kč, nárok dle tvrzení žalobkyně žalovaný dne 3.10.2023 uznal. Žalobkyně se také domáhá platby smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení s platbou splátky ze dne 27.11.2023 a smluvní pokuty ve výši 3.556,63 Kč za předčasné ukončení smlouvy. Tvrdí, že jí vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 17x800 Kč, přičemž žalovaný na smluvní pokutě už uhradil 1.071,06 Kč a po podání žaloby bylo na smluvní pokutu zápočtem uhrazeno dalších 8.972,31 Kč. S ohledem na uvedené vzala žalobkyně žalobu co do posledně uvedené částky zpět.

2. K částečnému zastavení řízení došlo dle § 96 o.s.ř. pro zpětvzetí žaloby ve výroku I uvedeném rozsahu.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

4. Za splnění předpokladů dle § 115a o.s.ř. soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vzal soud za prokázané:

6. Dne 16. 2. 2022 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa adresa. Smlouva byla uzavřena na dobu 36 měsíců, s automatickou prolongací o 12 měsíců, nedojde-li nejpozději 20 dnů před uplynutím sjednané doby k ukončení smlouvy. Ve smlouvě a obchodních podmínkách je dohodnuta cena, fixace ceny na 36 měsíců, platba záloh ve výši 400 Kč měsíčně, splatnost záloh a faktur za vyúčtování elektřiny (15 dnů). Smlouva obsahuje v článku „Smluvní sankce“ ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou přesahující 10 dní a smluvní pokutu: „určenou jako násobek částky 800 Kč pro kat. Domácnost či 4.000 Kč pro kat. Maloodběratel a počtu kalendářních měsíců, vč. započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy do konce sjednané doby trvání Smlouvy (nebo Prolongace), pokud: (i) opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti, a zda následně dojde k odstoupení od Smlouvy ze strany innogy).“ Stejná sankce byla sjednána pro případ, že odběratel znemožní dodávku nebo bez souhlasu žalobkyně předčasně ukončí smlouvu či změní dodavatele nebo se o uvedené pokusí. Vedle toho byly smluvní pokuty sjednány i pro případ, kdy zákazník poruší povinnost bez zbytečného odkladu poskytnout žalobkyni součinnost nezbytnou k zahájení dodávky, pro případ, kdy zákazník uvede žalobkyni v omyl tím, že ukončí smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem bude ve stejném odběrném místě v odběru pokračovat u jiného dodavatele. V neprospěch žalobkyně byly sjednány smluvní pokuty: 100 Kč při prodlení o více než 10 dnů s vrácením přeplatku nad 500 Kč, 3.000 Kč, pokud neprovede změnu dodavatele, nezahájí dodávku plynu, přeruší dodávku neoprávněně. Splatnost smluvních pokut byla stanovena na 15 dnů od výzvy/faktury pro zákazníka a 30 dnů pro žalobkyni.

7. Z faktury č. hodnota soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 31.705,78 Kč za dodávky plynu za dobu od 3.8.2022 do 21.7.2023 (po odečtení plateb záloh ve výši 4.800 Kč z celkové ceny 36.505,80 Kč), se splatností do 16. 8. 2023.

8. Dne 3.10.2023 žalovaný nárok na doplatek ve výši 31.705,78 Kč z faktury variabilní symbol var. symbol a smluví pokuty ve výši 300 Kč uznal a zavázal se vše zaplatit ve splátkách po 3.200 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek. Zároveň byl dohodnut poplatek ve výši 100 Kč za výzvu k plnění splátky do 30 dnů pro případ prodlení se splátkou o více než dva dny.

9. Žalobkyně dne 15.10.2023 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovaným. (zjištěno z odstoupení a z podacího archu)

10. Žalobkyně dne 12.10.2023 vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 13.600 Kč, splatnou dne 23.10.2023. (zjištěno z faktury)

11. Dne 30.11.2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě splátky ze dne 27.11.2023 a k úhradě nákladů za upomínku ve výši 100 Ke (zjištěno z citované výzvy).

12. Podle § 72 odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb. (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.

13. Podle § 96 odst. 5 energetického zákona smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.

14. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 1932 odst. 2 o.z. je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky, a nakonec na úroky z prodlení.

17. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

18. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

19. Podle § 1813 věty první o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle § 1813 odst. 2 o. z. zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

20. Podle § 1814 odst. 1 písm. l) o. z. zneužívající jsou vždy ujednání, která ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci.

21. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

22. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalobkyně prokázala fakturou a uznáním výši a splatnost nedoplatku plynu k datu uznání ve výši 31.705,78 Kč. Žalobkyně prokázala i sjednání poplatku a vznik nároku na poplatek ve výši 100 Kč za prodlení s platbou splátky dle dohody o uznání.

24. Ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení smlouvy soud vyhodnotil jako ujednání ve smyslu § 1813 o.z. nepřiměřené, tudíž k němuž dle § 1815 o.z. nepřihlíží.

25. Žalovaný uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky plynu jako spotřebitel, žalobkyně je podnikatelkou.

26. Soud se přiklonil k judikatuře soudů vyjádřené např. v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2022, č. j. 22 Co 270/2021-82 a Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 15.2.2024, č.j. 58 Co 232/2023 – 101, podle které smluvní pokuta ve výši 800 Kč měsíčně za dobu od ukončení smlouvy do konce sjednané doby trvání smlouvy, jejíž vznik se váže na opakované porušení kterékoli platební povinnosti vyplývající ze smlouvy a u které se způsob určení její výše vůbec neodvíjí od povahy porušované povinnosti, naplňuje znaky nepřiměřeného ujednání podle ustanovení § 1813 o.z.

27. Ustanoveními § 1813 a násl. o. z. je provedena směrnice Směrnici Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, přičemž smyslem je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Zakázaná jsou přitom ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Je tedy nutné postupně zjistit, zda: a) jde o smluvní ujednání, b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Přiměřenost ujednání nemůže být přezkoumávána izolovaně, musí být zkoumána v souvislosti s dalšími ujednáními. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze nerovnováha v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele. Skutečnost, že určité ujednání zhoršuje právní postavení spotřebitele, však může být kompenzována jiným ujednáním, např. nižší cenou, zárukou, vyšší kvalitou zboží. K prokázání takové kompenzace však obvykle nepostačí pouhé prohlášení v ujednání, které nebylo individuálně sjednáno. Při hodnocení kritéria přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic stran. Podnikatel splňuje požadavek přiměřenosti, jestliže jedná poctivě a přiměřeně s druhou stranou, jejíž oprávněné zájmy musí vzít v úvahu. Podnikatel musí jednat v souladu s očekáváními, která svým jednáním vyvolal. Musí respektovat, že plnění ze smlouvy má uspokojit potřeby obou stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám, nemělo by být zneužíváno.

28. Problematika spotřebitelských závazků na dobu určitou byla v minulosti již řešena na úseku telekomunikačních služeb v poměrech zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, kdy z důvodu rozbití monopolu v telekomunikacích vzniklo konkurenční prostředí, v němž si zákazníci mohli začít zdarma vybírat poskytovatele těchto služeb, avšak současně v rámci konkurenčního boje došlo u řady poskytovatelů ke vzniku praktik zakomponovaných do formulářových smluvních návrhů, prostřednictvím nichž se poskytovatelé těchto služeb snažili udržet zákazníky po nepřiměřeně dlouhou dobu mimo hospodářskou soutěž, například právě uzavíráním smluv na dobu určitou s automatickou prolongací a stanovením nepřiměřeně vysokých sankcí v případě předčasného ukončení smlouvy. Kvůli těmto praktikám, které ve svém důsledku vedly k výraznému narušení hospodářské soutěže a k překážkám řádného fungování vnitřního trhu, byly do zákona o elektronických komunikacích přijaty limity a opatření, které tuto činnost regulovaly a mezi něž patří například stanovení maximální doby trvání závazku na dobu určitou (§ 63b odst. 1 – 24 měsíců) a zákaz automatického prodlužování smluv na další dobu určitou bez předchozího kontaktu zákazníka (§ 63b odst. 3), dále pak stanovení limitů pro finanční vypořádání závazků u předčasně ukončených smluv na dobu určitou (§ 63b odst. 8 - nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou, vyšší než jedna dvacetina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo jedna dvacetina součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, přičemž výše úhrady se počítá z částky placené v průběhu trvání smlouvy, a pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny) tak, aby výše tohoto vypořádání byla přiměřená poskytované službě.

29. Energetický zákon obdobná ustanovení k posílení ochrany spotřebitelů neobsahuje.

30. O vychýlení rovnováhy v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele u nyní posuzované smluvní pokuty svědčí to, že je zřejmé, že účelem daného ujednání není utvrzování (sankcionování) zákazníka v plnění platebních povinností (k tomu slouží smluvní pokuta ve výši 100 Kč), ale zajistit žalobkyni plnění po dobu, na kterou byla smlouva původně účastníky sjednána, avšak za situace, kdy žalobkyně již své povinnosti ze smlouvy nemusí plnit, protože dodávku ukončila či přerušila.

31. Nejedná se přitom o kompenzaci za neuskutečnění dodávky plynu, neboť smluvní pokuta je vázána na předčasné ukončení smlouvy, nikoli na nerealizovaný odběr. Tvrzená škoda, která má být pokutou paušálně kompenzována, žalobkyni přitom vzniká i za trvání smluvního vztahu v situaci, kdy v odběrném místě žalovaného nebyl plyn reálně odebírán. Z úřední činnosti je soudu známo, že u smluv na dobu určitou žalobkyně plyn pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby, reálně tedy mnohem dříve, než byla smlouva mezi stranami vůbec uzavřena. Jde o standardní náklad a riziko podnikání žalobkyně, které se předmětnou smluvní pokutou snaží přenášet na spotřebitele. Protože předčasným ukončením smlouvy uvolněná kapacita pro dodávku téhož plynu může být nabídnuta jinému zákazníkovi, nemusí žalobkyni předčasným ukončením smlouvy škoda ani vzniknout.

32. Ve své pravé podstatě představuje předmětná smluvní pokuta snahu žalobkyně přenést své vlastní podnikatelské riziko na konečného zákazníka - spotřebitele, který uzavřel smlouvu na dobu určitou, tedy o snahu nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo bezplatné volby dodavatele plynu, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje odstupné za předčasné ukončení smlouvy (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele (žalovaného) vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy na nejméně 36 měsíců. Sama žalobkyně ale podobně ve smlouvě omezována (sankcionována) není.

33. Takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele, ve zřejmém nepoměru k významu zajišťované povinnosti, jde tak o ujednání zakázané ve smyslu § 1813 o. z., které dle § 1815 o.z. nemá žádné právní důsledky, tudíž nepřichází v úvahu ani moderace pokuty.

34. Otázku zneužívajícího charakteru je soud dle § 1815 o. z. zkoumat z úřední povinnosti (viz i rozsudek Soudního dvora EU C-243/08 Anonymizováno nebo C618/10 Anonymizováno).

35. Protože ujednání o smluvní pokutě ve výši 800 Kč měsíčně za předčasné ukončení smlouvy nemá žádné právní následky, je nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3.556,63 Kč nedůvodný, rovněž nebylo možné provést započtení přeplatku na tento nárok v rozsahu částky 8.972,31 Kč a započíst platbu částky 1.071,06 Kč na úhradu této smluvní pokuty. Ve smyslu § 1932 o.z. měla být platba částky 1.071,06 Kč započtena na úhradu jistiny a přeplatek ve výši 3.556,63 Kč rovněž na úhradu jistiny. Žaloba na zaplacení částky 3.556,63 Kč +8.972,31 Kč + 1.071,06 Kč je tak nedůvodná.

36. Úroky z prodlení byly přiznány podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl s úhradou faktury č. hodnota s částkou 31.705,78 Kč v prodlení od 17.8.2023 do 30.10.2023. Dne 30.10.2023 uhradil dle tvrzení žalobkyně 2.900 Kč, tedy od 31.10.2023 byl v prodlení s úhradou částky 28.805,78 Kč, k 17.6.2024 měl dle tvrzení žalobkyně uhrazeno dalších 1.071,06 Kč (strana čtyři žaloby), které měly být dle § 1932 o.z. použity na úhradu jistiny (viz výše), tj. byl v prodlení a byl povinen platit úrok z prodlení už jen z částky 27.734,72 Kč. Ke dni 26.7.2024 došlo k zúčtování přeplatku ve výši 8.972,31 Kč, který měl být dle § 1932 o.z (viz výše) také použit na úhradu jistiny. Ve zbylém rozsahu není nárok na úroky z prodlení důvodný.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež je úspěšná co do 67,2 % a neúspěšná v 32.8 %, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 34,4 %. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.658 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. sestávající z částky 500 Kč za předžalobní výzvu, žalobu a převzetí zastoupení a z částky 1.390 Kč za zpětvzetí dle § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.490 Kč ve výši 732,90 Kč.

38. Právní úkon zpětvzetí žaloby je svým charakterem úkonem popsaným v § 11 odst. 2 a.t., za který přísluší odměna ve výši jedné poloviny. Zpětvzetí žaloby, byť je jeho důsledkem ukončení sporu, představuje jednoduché oznámení o zpětvzetí shrnující pouze skutkové okolnosti důvodu zpětvzetí. Takovýto právní úkon je srovnatelný s jednoduchou výzvou k plnění, případně s odvoláním proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, za které rovněž náleží odměna v poloviční výši.

39. Žaloba byla podána na ustáleném vzoru: žalobkyně podává jen u zdejšího soudu desítky žalob na nezaplacenou dodávku plynu či elektřiny, což je ostatně její hlavní předmět činnosti. Žaloba žalobkyně tak je ustáleným vzorem, podávaným žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, tarifní hodnota nepřesahuje 50.000 Kč a žalobkyně byla úspěšná – jedná se tedy o případ, na který dopadá § 14b a.t.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.