OSVS 10 C 3/2026-23

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlínou Malůšovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 27 468,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni

a) částku ve výši 21 343,12 Kč ⟪LB:lb_001⟫ - s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 17 820,89 Kč od 3. 6. 2025 do zaplacení, ⟪LB:lb_002⟫ - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 820,89 Kč od 3. 6. 2025 do zaplacení,

b) částku ve výši 6 125,41 Kč ⟪LB:lb_001⟫ - s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 4 851,70 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení, ⟪LB:lb_002⟫ - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 851,70 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 110 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne 12. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 468,53 Kč s úrokovým příslušenstvím. Sdělovala, že s žalovaným uzavřela dne 24. 5. 2023 smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději do 1 roku od počátku čerpání, a to při sjednaném úroku ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný však opakovaně překročil sjednaný limit kontokorentního úvěru, byl upozorněn na možné zesplatnění úvěru. Dlužná částka sestává z jistiny 17 820,89 Kč, řádného úroku 1 688,45 Kč a úroku z prodlení 1 833,78 Kč. Dále žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 11. 6. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Úroková sazba činila 16,9 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 150 Kč. Splátky však nehradil řádně a včas, dostal se do prodlení, proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Dlužná částka sestává z jistiny 4 851,70 Kč, řádného úroku 742,70 Kč, úroku z prodlení 481,01 Kč a poplatku 50 Kč.

2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o. s. ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Elektronický platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř.

3. Žalobkyně v podání ze dne 16. 2. 2026 uvedla, že u pohledávky č. hodnota posuzovala úvěruschopnost žalovaného dle jeho příjmu, kdy měl žalovaný bankovní účet u žalobkyně. Dále ověřovala, zda se u žalovaného nevede insolvenční řízení, ověřovala jeho platební morálku (z Anonymizováno), lustrovala jej v interní databázi, kdy žalovaný neměl žádné negativní informace. Žalobkyně zkoumala výdaje žalovaného (když ten v žádosti uvedl částku 0 Kč) a stanovila tak částku 7 240 Kč. Žalobkyně dotazem do Anonymizováno a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti kontokorentní úvěr v Anonymizováno s limitem 1 000 Kč a orientační splátkou 30 Kč, dále měl spotřební úvěr v AnonymizovánoAnonymizovánose splátkou 938 Kč. Orientační splátka nového úvěru činila 450 Kč, splátkové zatížení tedy činilo 1 950 Kč. Při uvedené výši příjmu 31 000 Kč by žalovanému zbylo 29 050 Kč k pokrytí životních nákladů. K pohledávce č. hodnota žalobkyně sdělila, že žalovaný uvedl příjem ve výši 33 003 Kč, což žalobkyně ověřila na účtu žalovaného. Zjišťovala opět, zda se u žalovaného nevede insolvenční řízení, ověřovala jeho platební morálku (z Anonymizováno), lustrovala jej v interní databázi, kdy žalovaný neměl žádné negativní informace. Výdaje byly stanoveny na částku 7 902 Kč. Sjednané úvěry byly totožné jako u předchozí pohledávky. Orientační splátka úvěru činila 150 Kč, nové splátkové zatížení tvořilo částku 2 100 Kč. Žalovanému by pak zbylo k pokrytí životních nákladů celkem 30 903 Kč. Žalovaný načerpal celkovou částku 27 012 Kč, splatil 25 486 Kč.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále též „o. s. ř.”), a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci.

5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 11. 6. 2023 Smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 5 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Úroková sazba činila 16,9 % ročně, RPSN pak 20,26 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 150 Kč. Dále žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 24. 5. 2023 Smlouvu o kontokorentním úvěru, jejímž prostřednictvím poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Úroková sazba činila 18,9 % ročně, RPSN 21,21 %. Smlouva dále upravovala podmínky splácení úvěru. Žalobkyně vyzývala žalovaného dopisy k úhradě dlužných částek, upozorňovala ho na možné zesplatnění obou úvěrových smluv. Rovněž žalovanému zaslala předžalobní upomínky. Z výpisu z účtu žalovaného za 08 – 09/2024 bylo zjištěno, že konečný zůstatek činil – 17 820,89 Kč. Ze dvou listin - Podkladů pre súdne konanie bylo zjištěno, že žalovaný dluží na jistině částku 4 851,70 Kč, řádném úroku 742,70 Kč, úroku z prodlení 481,01 Kč a poplatku 50 Kč, dále že dne 11. 6. 2023 čerpal částky 3 000 Kč a 2 000 Kč. Dne 1. 9. 2024 čerpal částku 17 820,89 Kč (což tvoří dlužnou jistinu), dále dluží na řádném úroku částku 1 688,45 Kč a úroku z prodlení 1 833,78 Kč. Z výpisu z účtu za 06/2022 –06/2023 bylo zjištěno, že jsou zde evidovány platby od společnosti Anonymizováno (patrně mzda žalovaného), s průměrem 33 003,08 Kč za měsíc (ve výši 39 407,92 Kč při započítání všech příchozích plateb). Dále jsou zde evidovány i jiné příchozí platby bez bližší specifikace. Žalobkyně doložila výpisy z účtu žalovaného za 06/2022 - 05/2023 (kontokorent) a 05/2023 – 11/2024, ze kterých jsou patrny pohyby na účtu žalovaného (výběry hotovosti z bankomatu, platby kartou, mzda žalovaného atd.).

6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Vzhledem ke znění zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zejména § 86 odst. 1 a 2 soud zvažoval, zda žalobkyně správně posoudila úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele. Dle listin založených ve spise má soud za to, že žalobkyně využila pro posouzení řádné doklady, byly předloženy výpisy z účtu žalovaného, na shora uvedené spotřebitelské úvěry lze tak nahlížet jako na platně sjednané.

11. V posuzovaném případě lze tedy uzavřít, že mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny platné závazkové vztahy ze smlouvy o (kontokorentním) úvěru § 2395, § 2665 o. z.). Žalovaný má v těchto vztazích postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotných písemně uzavřených smlouvách a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tyto závazky rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazků soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazky či kteroukoliv jejich část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednané úroky z úvěru v sazbě 18,9 % a 16,9 % ročně, které představují příjem plynoucí žalobkyni z poskytnutí peněžních prostředků. Bylo také prokázáno, že žalovanému byly finanční prostředky poukázány na bankovní účet. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnuté úvěry a zaplatit úroky z úvěru. Žalovaný však úvěr nesplácel (případně opakovaně překročil sjednaný limit kontokorentního úvěru), dostal se do prodlení s úhradou měsíčních splátek úvěru a žalobkyně tak využila svého práva a oba úvěry zesplatnila. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vznikl nárok i na zaplacení poplatku, jejichž výši soud považuje za přiměřenou a v souladu se zákonem. Žalobkyně rovněž prokázala, že řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného u obou úvěrových smluv.

12. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu shora uvedených smluv o úvěru.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 110 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 910 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2x 100 Kč za dva úkony, a to za sepis žaloby a předžalobní výzvu dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.