OSVS 11 C 86/2025-24

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 14 624 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 7 624 Kč a úroku z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 7 910 Kč za dobu od 22. 9. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 23. 5. 2025 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení celkem částky 14 624 Kč. Tvrdila, že její předchůdkyně společnost právnická osoba (dále jako společnost Anonymizováno) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jako Smlouva), na jejímž základě poskytla dne 11. 9. 2023 žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem 70 Kč a poplatkem 840 Kč společnosti Anonymizováno vrátit nejdéle do 10 dnů od jeho poskytnutí. To však neučinil a společnosti Anonymizováno vzniklo podle čl. VI. odst. 1 bod 1.3.1. Smlouvy právo na poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, podle čl. VI. odst. 1 bod 1.3.2. Smlouvy právo na poplatek za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv v celkové výši 800 Kč a poplatek za upomínky formou písemných výzev v celkové výši 1 000 Kč, a dle čl. VI. odst. 1 bod 1.2.1. právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % p.d., kdy je požadována pouze smluvní pokuta ve výši 4 214 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila společnost Anonymizováno tuto pohledávku společnosti právnická osoba (dále jako společnost Anonymizováno), ta ji dále postoupila společnosti právnická osoba (dále společnost Anonymizováno) a ta ji poté postoupila žalobkyni. K jednání dne 13. 1. 2026 se po předchozí řádné omluvě nedostavila, soud proto věc projednal v její nepřítomnosti.

2. Žalovaný při jednání dne 13. 1. 2026 připustil, že nějakou smlouvu přes internet uzavřel a že částka 7 000 Kč byla připsána na jeho účet. Obsah této smlouvy si však nepamatuje a rovněž si nepamatuje, že by společnost Anonymizováno před tvrzeným uzavřením Smlouvy jakkoli zkoumala jeho úvěruschopnost. V současné době je žalovaný bez zaměstnání, poslední výplata mu přišla v říjnu roku 2025, je zcela nemajetný a na jeho majetek je vedena exekuce. Nemůže proto říci, kdy je v jeho možnostech splatit částku 7 000 Kč.

3. Soud vycházel zejména z následujících důkazů, z nichž zjistil: ⟪LB:lb_001⟫ - ze smlouvy o postoupení pohledávky z datum (CEPR), že pohledávka společnosti Anonymizováno za žalovaným ze Smlouvy, případně z bezdůvodného obohacení v souvislosti se smlouvou vzniklého, byla postoupena společnosti Anonymizováno, ⟪LB:lb_002⟫ - ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s přílohou (CEPR), že pohledávka společnosti Anonymizováno za žalovaným byla dále postoupena společnosti Anonymizováno, ⟪LB:lb_003⟫ - ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s přílohou (CEPR), že pohledávka společnosti Anonymizováno za žalovaným byla dále postoupena žalobkyni, ⟪LB:lb_004⟫ - z předžalobní upomínky ze dne datum ve spojení s poštovním podacím archem (CEPR), že žalobkyně zastoupena svým právním zástupcem vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ⟪LB:lb_005⟫ - ze sdělení společnosti Anonymizováno ze dne datum (čl. 19-20), že účet č. č. účtu byl veden pro žalovaného a že na tento účet byla dne datum připsána částka 7 000 Kč od společnosti Anonymizováno, ⟪LB:lb_006⟫ - z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení při jednání dne 13. 1. 2026 (čl. 24), že žalovaný je zcela nemajetný, prakticky bezdomovec a je zatížen dalšími dluhy, z nichž jeden je vymáhán exekučně. Žalovaný nemá přehled o všech svých závazcích a netuší, kdy je v jeho možnostech částku 7 000 Kč žalobkyni splatit, dle jeho názoru to nebude v jeho možnostech nikdy.

4. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, proto je blíže neuvádí ani nehodnotí. Pokud se týká Smlouvy a s ní souvisejících dokumentů (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, přehled SMS upomínek, přehled e-mailových upomínek a písemné upomínky), nebylo prokázáno, že by právě toto právní jednání žalovaný učinil, resp. že by právě Smlouvu s tímto obsahem uzavřel. Pokud se pak týká potvrzení o platbě, skutečnost, která měla být tímto důkazem prokázána, byla spolehlivě prokázána jiným důkazem a nadto o ní nebylo mezi účastníky sporu.

5. Závěr o skutkovém stavu, k němuž soud hodnocením předložených důkazů jednotlivě i v jejich souvislostech dospěl, je následující: Dne datum byla na bankovní účet č. č. účtu, jehož majitelem je žalovaný, připsána částka 7 000 Kč z účtu společnosti Anonymizováno. Smlouvou ze dne datum byla pohledávka společnosti Anonymizováno za žalovaným postoupena společnosti Anonymizováno. Smlouvou o postoupení pohledávek z datum byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti Anonymizováno. Smlouvou o postoupení pohledávek z datum byla pohledávka za žalovaným dále postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobkyně žalovaného naposledy upomínala o úhradu dlužné částky, nebylo však prokázáno, že by tato upomínka byla žalovanému doručena, když žalovaný toto nečinil nesporným. Nebylo proto možno vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“). Žalovaný je zcela nemajetný

6. Naopak skutková tvrzení žalobkyně o tom, že společnost Anonymizováno se žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku Smlouvu s jí vylíčeným obsahem, prokázáno nebylo, když z listin přiložených k žalobě toto bez dalšího nevyplývá, resp. není prokázáno, že by k tomuto právnímu jednání mezi společností Anonymizováno a žalovaným skutečně došlo. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení, případně nemohla nastat fikce nespornosti jeho skutkových tvrzení dle ust. § 153b odst. 1 občanského soudního řádu. Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 občanského soudního řádu.

7. Soud dále podotýká, že žalobkyně ani řádně netvrdila, natož aby doložila, že společnost Anonymizováno před uzavřením smlouvy o úvěru ověřovala úvěruschopnost žalovaného.

8. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

9. Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o. z.) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl splatný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou předloženými smlouvami o postoupení pohledávek.

12. Na skutkový stav popsaný výše, kdy nebylo prokázáno tvrzené uzavření smlouvy o úvěru, avšak dne datum byl prokázán převod částky 7 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně společnosti Anonymizováno na účet žalovaného, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 7 000 Kč, tudíž žalovaný je dle cit. § 2993 věta prvá o.z. povinen tuto částku vydat.

13. K tomu přistupuje další skutečnost, totiž že žalovaný při uzavírání Smlouvy nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně při jejím uzavírání splňovala podmínky uvedené v ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud proto v souladu s cit. ust. § 2 odst. 1 ZSÚ musel provést posouzení předmětného právního jednání i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. Ze strany žalobkyně přitom nebylo ani relevantním způsobem tvrzeno, natož prokázáno, že by její předchůdkyně před uzavřením Smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností vyplývající z cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ. Důsledkem je pak i neplatnost Smlouvy dle cit. ust. § 87 dost. 1 ZSÚ a skutečnost, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni jistinu úvěru, tedy částku 7 000 Kč v době přiměřené jeho možnostem. Protože z výpovědi žalovaného vyplývá, že je zcela nemajetný, s dalšími závazky a že dle jeho názoru nebude nikdy v jeho možnostech částku 7 000 Kč žalobkyni splatit, a současně protože nějakou lhůtu splatnosti soud ve svém rozsudku uvést musel, stanovil soud tuto splatnost v délce odpovídající pariční lhůtě, tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a žalovanému uložil částku 7 000 Kč žalobkyni v této lhůtě zaplatit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že z procesního hlediska převážně úspěšný žalovaný se při jednání dne 13. 1. 2026 práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Soud proto právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.