OSVY 7 C 10/2021-41

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr Ilonou Láníkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, Ph.D. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ státní příslušník Slovenské republiky ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení 7.916 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.876 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 785,45 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,5% ročně z částky 5.876 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 2.040 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 22,39 Kč, kapitalizovaný úrok 2.281,84 Kč, zákonný úrok z prodlení 8,5% ročně z částky 84,70 Kč od datum do zaplacení a úrok 23,72 % ročně z částky 5.960,70 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku

721,60 Kč, k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7.916 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně společnost právnická osoba, IČO a žalovaným. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky 7.916 Kč, smluvního úroku 23,72 % ročně a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny. Aktivní legitimaci dovozuje žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou nereagoval.

2. Žalovaný se na výzvu soudu uloženou usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 1. 2021, číslo jednací 7 C 10/2021-38 ve věci nevyjádřil.

3. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu ve Vyškově je dána v souladu s ustanovením kapitoly II. oddílu 1, článku 7, odstavec 1, písmeno b), odrážka druhá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis), dle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty.

4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Podle ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu:

7. Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční částka 6.000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnutou částku s poplatkem ve výši

4.440 Kč. Dále byl smlouvou sjednán poplatek za zařazení do pojišťovacího programu ve výši 174 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku ve výši 10.614 v 58 hotovostních týdenních splátkách do rukou oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně. Výše každé splátky byla sjednána ve výši 183 Kč, kdy první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Žalovaný na svůj dluh uhradil 2.698 Kč. V odstavci 1.4 smluvních podmínek je sjednána zápůjční úroková sazba pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 23,72 % ročně pro variantu 58 splátek. Pohledávka ze smlouvy číslo byla platně postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

8. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého ve smlouvě se smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a smluvními ujednáními.

9. Dle ustanovení § 2390, občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Dle ustanovení § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem

12. Dle ustanovení § 1879 a § 1880 odstavec 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

14. Jelikož je předmětná smlouva o zápůjčce smlouvou spotřebitelskou, musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou bez dalšího zakázaná, či nezakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Pokud se jedná o ujednání o výši poskytnutého úvěru a ceně za toto poskytnutí není tyto možné posuzovat pomocí testu nepřiměřenosti ujednání, pokud byly spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. K ujednání o úhradě poplatku 1.200 Kč soud konstatuje, že ze smlouvy nevyplývá, za jaké služby je tato úhrada sjednána, jakou činnost na základě tohoto ujednání věřitel za úplatu vykoná. Soud má za to, že se dle obsahu jedná o odměnu věřitele za poskytnutí finančních prostředků dlužníkovi, tedy ekvivalent pojmu úrok.

15. V rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Předmětné smlouvě byl úrok, tedy odměna za tutéž službu - poskytnutí úvěru, sjednán dvojím způsobem, a to pevnou částkou (840 Kč a 1.200 Kč) a současně i roční procentuální sazbou (23,72 % ročně). Žalovaný byl v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany a jako takový nebyl před ani při uzavírání smlouvy jasným a srozumitelným způsobem seznámen s výší úroků, které zaplatí za užívání finanční částky.

16. Pro podnikatele jakožto profesionály nastavují právní předpisy náročnější standard schopností, s cílem chránit slabší stranu – spotřebitele proti zneužití. V předmětné věci pak využití nepřesnosti a nejasnosti smluvních ujednání s přihlédnutím k téměř nulové vyjednávací pozici na straně žalovaného při uzavírání smlouvy, vedlo k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech smluvních stran. Soud tedy shledal ujednání o ceně za poskytnutí úvěru jako neurčité a nesrozumitelné, které zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, a tato nerovnováha jde k tíži spotřebitele. Soud má za to, že ujednání o úroku ze zápůjčky ve smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvě spotřebitelské, je zakázaným ujednáním ve smyslu ustanovení § 1813 občanského zákoníku a tedy absolutně neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost.

17. Poplatek na hotovostní inkaso splátek sjednaný ve smlouvě má krýt náklady související se službou právního předchůdce žalobkyně, kdy jím zmocněná osoba se pro vyzvednutí příslušné splátky dostaví do místa doručovací adresy dle smlouvy, zpravidla bydliště dlužníka (žalovaného). Hotovostní inkaso splátek bylo v daném případě zpoplatněno částkou 2.400 Kč. Při počtu 58 splátek se jedná o poplatek za vyzvednutí splátky v místě bydliště dlužníka ve výši cca

41 Kč splátka (x 58 splátek). Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaný při splácení úvěru musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb či bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cca 40 Kč, v případě bankovního převodu u tuzemských plateb nebývá tato služba zpravidla zpoplatněna vůbec. Vzhledem k uvedenému má soud za to, že ujednání o poplatku ve výši 41 Kč na jednu splátku, je přiměřené a platné.

18. Poplatek za životní pojištění ve výši 174 Kč byl shledán jako oprávněný nárok žalobkyně. Soud neshledal, že by tento poplatek byl sjednán v nepřiměřené výši, při zohlednění výše zápůjčky, délky smluvního vztahu, počtu splátek a charakteru poskytnuté služby.

19. Žalovanému byla poskytnuta částka 6.000 Kč dne datum Smlouvou byl platně sjednán poplatek za pojištění 174 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 2.400 Kč. Žalovaný z poskytnuté zápůjčky uhradil částku 2.698 Kč. Žalovaný toto skutkové tvrzení žalobkyně nepopřel, žalobkyně tuto skutečnost uvedla přímo v žalobě. K úhradě tak zůstává částka 5.876 Kč, soud tuto částku žalobkyni přiznal. Soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 5.876 Kč od datum do zaplacení, který za období od datum do datum kapitalizoval částkou 785,45 Kč. Ve zbývající části byla žaloba, jako nedůvodná zamítnuta.

20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení 7.916 Kč, úspěšná byla co do částky 5.876 Kč, tj. 48,46 % (čistý úspěch). Náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 bod 1., písmeno a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 200 Kč dle § 14b odstavec 1, § 11 odstavec 1, písmeno a), d) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, dále paušální náhradě hotových výdajů 3 × 100 Kč dle § 14b odstavec 5 písmeno a) této vyhlášky,

189 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu, celkem 1.489 Kč, z toho 48,46 % činí 721,60 Kč.

21. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (podle §202 odst. 2 občanského soudního řádu)

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.