OSVY 7 C 230/2020-98

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí

I. Z exekuce prodejem movitých věcí povinného příjmení jméno příjmení, vedené soudním exekutorem Mgr. jméno příjmení, Exekutorským úřadem Brno – město, se sídlem adresa zn. spisová značka jsou vyloučeny věci, uvedené v soupise movitých věcí ze dne datum a to:

1) soustruh SUI 40, výrobce TOS Trenčín – položka číslo v soupise movitých věcí

2) stojanová vrtačka typ VS 32A – položka číslo v soupise movitých věcí

3) fréza – soustruh typ FA 3A-H 1739M, TOS obec – položka číslo v soupise movitých věcí

4) fréza – soustruh typ FP1 – jméno příjmení – položka číslo v soupise movitých věcí

5) vyjiskřovací stroj typ M 305 – položka číslo v soupise movitých věcí

6) bruska typ BPH 20NA – položka číslo v soupise movitých věcí

7) ohýbačka – barva modrá – položka číslo v soupise movitých věcí

8) hydraulický lis – barva zelená – položka číslo v soupise movitých věcí

9) radiální vrtačka typ číslo – položka číslo v soupise movitých věcí

10) lis barva šedá – položka číslo v soupise movitých věcí.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 9.460 Kč, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vyloučení movitých věcí, uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku (dále též jako„ předmětné věci“) z exekuce tam specifikované z důvodu, že je výlučných vlastníkem předmětných věcí.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala, že je vlastníkem věcí, neboť nedoložila žádné důkazy.

3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně je – od datum dosud – výlučným vlastníkem soustruhu SUI 40, výrobce TOS Trenčín (položka číslo v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury číslo ze dne datum a převzala ji téhož dne, jak dokladuje faktura číslo dodací list z datum, příjmový platební doklad z datum, soupis ostatního dlouhodobého majetku z datum, rovněž výpovědi jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení před Městským soudem v Brně.

5. Žalobkyně je – od datum dosud – výlučným vlastníkem stojanové vrtačky typ VS 32A (položka číslo v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury číslo ze dne datum a převzala ji téhož dne, jak dokladuje faktura číslo dodací list z datum, příjmový platební doklad z datum, soupis ostatního dlouhodobého majetku z datum rovněž výpovědi jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení před Městským soudem v Brně.

6. Žalobkyně je – od datum dosud – výlučným vlastníkem frézy – soustruh typ FA 3A-H 1739M, TOS obec (položka číslo v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury číslo ze dne datum a převzala ji téhož dne, jak dokladuje faktura číslo dodací list z datum, příjmový platební doklad z datum, soupis ostatního dlouhodobého majetku z datum rovněž výpovědi jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení před Městským soudem v Brně.

7. Žalobkyně je – od datum dosud – výlučným vlastníkem frézy – soustruh typ FP1 – jméno příjmení (položka číslo v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury číslo ze dne datum a převzala ji téhož dne, jak dokladuje faktura číslo dodací list z datum, příjmový platební doklad z datum, soupis ostatního dlouhodobého majetku z datum rovněž výpovědi jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení před Městským soudem v Brně.

8. Žalobkyně je – od datum dosud – výlučným vlastníkem vyjiskřovacího stroje typ M 305 (položka číslo v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury číslo ze dne datum a převzala ji téhož dne, jak dokladuje faktura číslo dodací list z datum, příjmový platební doklad z datum, soupis ostatního dlouhodobého majetku z datum rovněž výpovědi jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení před Městským soudem v Brně.

9. Žalobkyně je – od datum dosud – výlučným vlastníkem brusky typ BHP 20NA (položka číslo v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury číslo ze dne datum a převzala ji téhož dne, jak dokladuje faktura číslo dodací list z datum, příjmový platební doklad z datum, soupis ostatního dlouhodobého majetku z datum rovněž výpovědi jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení před Městským soudem v Brně.

10. Žalobkyně je – od datum dosud – výlučným vlastníkem ohýbačky – barva modrá (položka číslo v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury číslo ze dne datum a zaplatila za ni dne datum, jak dokladuje faktura číslo výpis z účtu z datum, soupis ostatního dlouhodobého majetku z datum a karta dlouhodobého majetku z datum rovněž výpovědi jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení před Městským soudem v Brně.

11. Žalobkyně je – od datum dosud – výlučným vlastníkem hydraulického lisu – barva zelená (položka číslo v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury číslo ze dne datum, zaplatila za ni datum a téhož dne si ji převzala, jak dokladuje faktura číslo výpis z účtu z datum, dodací list z datum, soupis ostatního dlouhodobého majetku z datum a karta dlouhodobého majetku z datum rovněž výpovědi jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení před Městským soudem v Brně.

12. Žalobkyně je – od datum dosud – výlučným vlastníkem radiální vrtačky typ číslo (položka číslo v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury číslo ze dne datum, zaplatila za ni datum, jak dokladuje faktura číslo výdajový platební doklad číslo z datum, příjmový platební doklad z datum, karta dlouhodobého majetku z datum rovněž výpovědi jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení před Městským soudem v Brně.

13. Žalobkyně je – od datum dosud – výlučným vlastníkem lisu barvy šedé (položka číslo v soupise movitých věcí), kterou koupila na základě faktury číslo zaplatila za ni datum, jak dokladuje faktura číslo příjmový platební doklad číslo z datum a karta dlouhodobého majetku z datum rovněž výpovědi jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení před Městským soudem v Brně.

14. Shora uvedené věci byly sepsány do protokolu o soupisu movitých věcí dne datum exekutorem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku v rámci tam specifikované exekuce, vedené žalovanou jako oprávněnou vůči povinnému příjmení jméno příjmení jako podnikající fyzické osobě (dále též jako„ povinný“); přitom povinný již při soupisu (tj. datum) uvedl, že předmětné věci jsou ve vlastnictví žalobkyně, nikoli povinného, jak dokladuje protokol o soupisu movitých věcí povinného z datum, exekuční příkaz ze dne 3. 12. 2014 č.j. číslo jednací a vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 5. 11. 2014 č.j. číslo jednací.

15. Věci byly sepsány v nemovité věci na adrese ulice a číslo v obec, jejímž výlučným vlastníkem je žalobkyně, jak dokladuje výpis z katastru nemovitostí, v níž má žalobkyně i sídlo, což dokladuje výpis z obchodního rejstříku žalobkyně. Na stejné adrese sice má trvalý pobyt i faktické bydliště povinný příjmení jméno příjmení, to však v odděleném bytě (v nemovité věci nahoře), tedy mimo výrobní prostory žalobkyně – ve stejné nemovité věci dole. To vysvětluje fakt, že povinný byl přítomen soupisu věcí v nemovité věci. Povinný byl od roku 1994 do 2013 jednatelem i společníkem žalobkyně, dále podnikal na své jméno (jako podnikající fyzická osoba), ale již je v důchodu, jak dokladuje výslech svědka příjmení jméno příjmení ve spise Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka, u jednání dne datum. Podnikání povinného jako fyzické osoby a žalobkyně bylo oddělené.

16. Soudní exekutor Mgr. příjmení příjmení usnesením z 2. 9. 2020 č.j. číslo jednací návrh žalobkyně na vyškrtnutí předmětných věcí z exekuce zamítl, a to z toho důvodu, že vlastnictví žalobkyně nebylo prokázáno, že žalobkyní doložené kopie daňových dokladů neprokazují její aktuální vlastnictví, jak vyplývá z odůvodnění citovaného usnesení.

17. Žalovaný jako oprávněný již vedl vůči stejnému povinnému příjmení jméno příjmení exekuci, před Okresním soudem ve Vyškově pod sp. zn. spisová značka Soudní vykonavatel dne 21. 3. 2011 sepsal do protokolu i věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, na stejné adrese, a žalobkyně se domáhala již tehdy jejich vyloučení z exekuce, jak dokladuje usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 27. 6. 2012, č.j. číslo jednací. Žaloba však byla usnesením Okresního soudu ve obec ze dne 27. 1. 2012, č.j. 6C 369/2011-9 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2012 č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, odmítnuta, jelikož vylučovací žaloba měla vady.

18. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

19. Podle § 267 občanského soudního řádu platí:„ právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona“. Výkonem rozhodnutí je možné postihnout pouze věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, náležející povinnému. Pokud by došlo k postižení majetku třetí osoby (např. do soupisu movitých věcí byla zahrnuta i věc, která nepatří do vlastnictví povinného), může se tato třetí osoba bránit uplatněním tzv. excindační žaloby, která představuje iniciování tzv. zvláštního sporu o vyloučení věci z exekuce (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1977/2009, 20 Cdo 339/2012); legitimovanou k podání žaloby je třetí osoba, jíž bylo výkonem rozhodnutí zasaženo do jejich majetkových práv (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3104/2013), a pasivní legitimace svědčí oprávněnému, v jehož prospěch byl příslušný majetek exekvován (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 516/2010).

20. Jak plyne ze shora uvedeného textu tohoto rozsudku, soud má za prokázané tvrzení žalobkyně o jejím výlučném vlastnictví předmětných věcí. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

21. Pokud žalovaná namítala, že již v řízení před Městským soudem v Brně, kdy se žalobkyně domáhala vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí proti žalované – Městské správě sociálního zabezpečení Brno, pak je nutné uvést, že v každém řízení jsou vydávány samostatné exekuční příkazy a každé řízení je také samostatně ukončováno. Nejde tedy o překážku litispendence, ani o překážku res iudicata.

22. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem věcí, uvedených ve výroku I. rozsudku.

23. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žalobkyně prokázala vlastnictví předmětných věcí.

24. V tomto soud odkazuje například na následující rozhodnutí Ústavního soudu, kdy Ústavní soud např. v usnesení sp. zn. I. ÚS 881/09, IV. ÚS 3728/12 vyslovil následující právní názory: V obecné rovině požadavek, aby v řízení o vylučovací žalobě nebyla žalobkyni s odkazem na § 150 občanského soudního řádu přiznána náhrada nákladů takového řízení dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, je v zásadě nepřijatelný, a to i s přihlédnutím k samotné podstatě tohoto procesního prostředku. Třetí osoba, jejíž majetek byl sepsán v rámci výkonu rozhodnutí je totiž zpravidla ohrožena na svých majetkových právech bez vlastního porušení právní povinnosti. Nemožnost přiznat takové osobě náhradu nákladů řízení v případě jejího plného úspěchu ve věci proti žalovanému, který při výkonu rozhodnutí vystupoval jako oprávněný, sám ho inicioval a jeho průběh byl do značné míry v jeho dispozici, by znamenala de facto„ nadpráví“ oprávněných ve vztahu k neomezenému okruhu třetích osob, jejichž majetek by mohl být v exekuci dotčen. Nadto tím by došlo k naprostému„ překroucení“ smyslu ustanovení § 150 občanského soudního řádu. Za„ důvody hodné zvláštního zřetele“ se považují zejména majetkové, sociální, osobní a další poměry účastníků řízení (srov. např. Bureš J. a kolektiv“ Občanský soudní řád. Komentář I. Díl. 7. Vydání Praha: C. H. Beck, 2006, str. 673 a násl.). V souzené věci byla žalobkyně podnikatelka, na straně žalované Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. Optikou poměrů účastníků by se jevil postup podle § 150 občanského soudního řádu nepřiléhavý, majetkové poměry žalované neodůvodňují použití § 150 občanského soudního řádu. Stěží lze rozumně uvažovat o např. tíživých majetkových poměrech žalované, kvůli kterým je nezbytné odepřít právo na náhradu nákladů řízení žalobkyně ve výši 9.460 Kč.

25. Žalovaná ve vyjádření k žalobě namítla, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou nekontaktovala, např. se žádostí o udělení souhlasu s vyškrtnutím věci ze soupisu dle § 68 odst. 3 exekučního řádu. V této souvislosti žalovaná plédovala pro to, aby v případě, že by soud žalobě vyhověl, aby aplikoval § 150 občanského soudního řádu a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

26. Podle názoru soudu, i pokud by žalovaná nebyla informována o podání vylučovací žaloby před jejím podáním, tak žalovaná nemusela trvat v řízení o vylučovací žalobě na tom, že nárok není oprávněný. Žalovaná mohla uznat žalobní nárok. Žalovaná však setrvala na stanovisku, že nynější žaloba je zcela nedůvodná, a to v písemném vyjádření k žalobě před jednáním, ale i na prvním jednání. Není tak zřejmé, čeho by mohla žalobkyně reálně dosáhnout, když by žalovanou před podáním vylučovací žaloby požádala o udělení souhlasu k vyškrtnutí věcí ze soupisu, (což žalovaná žalobkyni vyčítá). Pokud i v řízení o vylučovací žalobě žalovaná setrvala na nedůvodnosti žaloby s tím, že souhlasí s názorem exekutora o neprokázání aktuálního výlučného vlastnictví k věcem na straně žalobce, pak lze předpokládat, že by konzistentně s tím ani neudělila žalobkyni souhlas k vyškrtnutí věcí ze soupisu.

27. Zde lze přiměřeně citovat i např. následující usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 707/11:„ Ústavní soud zdůraznil zejména v případě výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem movitých věcí nutnost úzké spolupráce oprávněného s pověřeným soudním exekutorem, neboť právě při takovém způsobu provedení exekuce mohou být nejčastěji postižena práva třetích osob k těmto věcem. Věřiteli jako navrhovateli exekuce, je ve smyslu platné právní úpravy dána možnost, aby sledoval úkony pověřeného soudního exekutora a aby jeho případný„ hraniční přístup korigoval“ …stěžovatelka se o činnost pověřené soudní exekutorky nijak nezajímala, soupisu movitých věcí nebyla přítomna, před zahájením jednání ve věci dne datum před okresním soudem i přes poučení ke smírnému vyřešení sporu zastavení exekuce nenavrhla, naopak navrhovala zamítnutí žaloby i poté, co bylo čteno usnesení o vyloučení věci, která byla předmětem tohoto řízení a dále zpochybňovala vlastnictví žalobce k předmětné věci, i když byl v řízení jako důkaz proveden doklad o zakoupení této věci a vyslechnut žalobce. Tyto skutečnosti činí zcela nevěrohodnými tvrzení stěžovatelky, že nemohla sporu zabránit, protože nevěděla, že do soupisu věcí movitých byla sepsána i movitá věc vlastnicky náležející třetí osobě. I když je pravdou, že stěžovatelka za činnost pověřené soudní exekutorky neodpovídá, nepochybně bylo v jejím zájmu a procesních možnostech, aby tuto činnost sledovala a svůj procesní postup korigovala mimo jiné i v závislosti na obsahu jí doručených rozhodnutí. Stěžovatelka sice argumentuje tím, že se o žalobě o vyloučení věcí movité ze soupisu dozvěděla až dne 27. 8. 2009, zcela však pomíjí skutečnost konstatovanou krajským soudem, že právnímu zástupce stěžovatelky (a povinnému) bylo předmětné usnesení soudní exekutorky o vyloučení věci ze soupisu řádně doručeno, takže se měla možnost s jeho obsahem seznámit ještě před svým vyjádřením k žalobě“. Přiměřeně lze citovat i např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3728/12:„ Stěžovatel ve svém návrhu uvedl, že podání excindační žaloby bylo pro něj do značné míry překvapivé, neboť vedlejší účastníci namísto snahy o smírné vyřešení věci rovnou podali vylučovací žalobu, aniž by měl soudní exekutor či účastník řízení možnost se s takovými důkazy před podáním vylučovací žaloby seznámit. Z vyžádaného soudního spisu oproti tomu tvrzení však vyplývá, že jméno příjmení si podala návrh na vyškrtnutí movitých věcí z exekuce, o němž soudní exekutor anonymizováno jméno příjmení rozhodl svým usnesením ze dne 8. 4. 2011, sp. zn. spisová značka tak, že je zamítl. Nelze tedy dát stěžovateli zapravdu v tom smyslu, že by podání vylučovací žaloby bylo ze strany oprávněného neočekávané nebo že by se jméno příjmení nesnažila zvrátit výsledek jednání exekutora jinak, než podáním žaloby“.

28. Obdobně jako v citovaných usneseních Ústavního soudu lze uvést i v souzené věci, že žalobkyně podala návrh na vyškrtnutí movitých věcí z exekuce, o němž soudní exekutor rozhodl usnesením tak, že jej zamítl. Toto usnesení exekutora muselo být doručeno i žalované, jako oprávněné v exekučním řízení. Rovněž z těchto důvodů podání vylučovací žaloby nebylo pro žalovanou neočekávané.

29. Na podporu svého názoru o nedůvodnosti aplikace výjimečného institutu podle § 150 občanského soudního řádu, soud odkazuje i na usnesení Ústavního soudu z 3. 3. 2020, sp. zn. III. ÚS 64/20, které z ústavně právních hledisek aprobovalo rozhodnutí krajského soudu, který též odmítl aplikovat § 150 občanského soudního řádu s argumentací dopadající na nynější věc:„ stěžovatelka v exekučním řízení měla možnost sledovat činnost soudního exekutora a způsob vymáhání pohledávky. Stěžovatelka i poté, kdy jí byla doručena žaloba a seznámila se s argumentací vedlejšího účastníka řízení, jakož i s listinami jím předloženými, mohla si sama vyhodnotit procesní pozici, avšak na tuto situaci nikterak nereagovala. Naopak v průběhu řízení vlastnictví vedlejšího účastníka řízení zpochybňovala. Za daných okolností tedy nebyla aplikace § 150 občanského soudního řádu podle krajského soudu namístě“.

30. Jiná situace z hlediska náhrady nákladů a aplikovatelnosti § 150 občanského soudního řádu by mohla být, kdyby žalovaná nárok uznala, což se však v tomto řízení nestalo (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2176/16 a v něm obsaženou kritiku rozhodnutí okresního soudu, který uložil oprávněnému hradit nákladů řízení tehdejšímu žalobci i přes to, že oprávněný se o skutečném vlastníkovi lednice dozvěděl až ze žaloby a žalobcům návrh uznal: Ústavní soud tam uvedl, že„ vše nasvědčovalo tomu, že aplikace § 150 občanského soudního řádu byla zřejmě namístě a stěžovateli za shora popsané situace neměla být náhrada nákladů řízení ukládána“).

31. Žalobkyně má tak právo i na náhradu nákladů právního zastoupení. Soud vyšel z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif Nejvyšší soud opakovaně vysvětlil, že odměna advokáta za zastupování v řízení o excindační žalobě se nestanoví podle ceny věcí z exekuce vylučované (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3104/2013, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 5408/2014). Tarifní hodnota ve smyslu cit. ustanovení (tam, kde hodnotu věcí nebo práva nelze vyjádřit v penězích nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi), je advokátním tarifem ve vyjmenovaných případech stanovena podle povahy právní věci (srov. § 9 odst. 2, odst. 3 a dost. 4 advokátního tarifu), definované v případě excindační žaloby určením, zda tu je právo žalobce k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí či exekuci (srov. § 267 občanského soudního řádu a § 9 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. b) advokátního tarifu). Je-li takovým majetkem nemovitá věc, považuje se za tarifní hodnotu částka 50.000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 5408/2014, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 5 Co 211/2014, publikované pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Je-li majetkem movitá věc, považuje se za tarifní hodnotu částka 35.000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu. Lze poukázat i na usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1622/10 – řízení o vylučovací žalobě je v podstatě sporem určovacím o tom, zda budou uvedené věci vyloučeny z výkonu rozhodnutí, přičemž důvodem je takové právo třetí osoby, zpravidla vlastnické, které nepřipouští výkon rozhodnutí k předpokladům, za nich lze vyhovět žalobě o vyloučení věcí přitom patří, aby žalobce prokázal nejen to, že věc neměla být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které její zařazení vylučovalo, svědčí žalobci.

32. Žalobkyně má právo na odměnu právní zástupkyně v celkové výši 5.000 Kč za dva úkony právní služby (2.500 Kč za převzetí a přípravu a 2.500 Kč za účast na prvním jednání). Dále byl přiznán režijní paušál 2x 300 Kč a podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu náhradu DPH ve výši 1.176 Kč. Dále bylo přiznáno cestovné ve výši 384 osobním vozem anonymizováno, registrační značka k jednání u procesního soudu dne datum obec – obec a zpět (celkem 70 km při průměrné spotřebě 3,9 l číslo km, ceně benzínu 27,80 Kč l a sazbě 4,40 Kč km). Požadovaná ztráta času 2x ½ hod. přiznána nebyla, neboť je kryta sazbou za úkon, když jednání proběhlo v době od 13:00 hod. do 13:30 hod. Žalobkyně má právo i na zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč a paušální náhradu hotových výdajů za sepis žaloby z doby, kdy žalobkyně v řízení nebyla právně zastoupena – 300 Kč (§ 151 odst. 3 občanského soudního řádu a vyhláška č. 254/2015 Sb.) Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9.460 Kč, k rukám jeho zástupkyně (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu).

33. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.