OSVY 8 C 34/2022-58

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 9 784,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 310 Kč spolu s ⟪LB:lb_001⟫ -) částkou 274,98 Kč (smluvní pokuta), ⟪LB:lb_002⟫ -) zákonným 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 1 614,07 Kč od 11. 9. 2021 do zaplacení, ⟪LB:lb_003⟫ -) zákonným 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 1 667,49 Kč od 11. 10. 2021 do zaplacení, ⟪LB:lb_004⟫ -) zákonným 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 1 718,44 Kč od 11. 11. 2021 do zaplacení, ⟪LB:lb_005⟫ -) úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 614,07 Kč od 11. 9. 2021 do zaplacení, ⟪LB:lb_006⟫ -) úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 667,49 Kč od 11. 10. 2021 do zaplacení, ⟪LB:lb_007⟫ -) úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 718,44 Kč od 11. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 3 200 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 853 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že dne datum uzavřela s žalovaným online Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. číslo úvěru, na základě které byla žalovanému téhož dne zapůjčena částka 5 000 Kč převodem na jeho účet č. bankovní účet (variabilní symbol). Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky. Úvěr byl poskytnut jako bezúčelový se smluvním úrokem 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve 3 splátkách nejpozději do datum. První splátka činí 3 169,07 Kč, je splatná datum a skládá se z jistiny ve výši 1 614,07 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku 0,1 % denně z jistiny v kapitalizované výši 155 Kč. Druhá splátka činí 3 169,07 Kč, je splatná datum a skládá se z jistiny ve výši 1 667,49 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku 0,1 % denně z jistiny v kapitalizované výši 101,58 Kč. Třetí splátka činí 3 171,71 Kč, je splatná datum a skládá se z jistiny ve výši 1 718,44 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku 0,1 % denně z jistiny v kapitalizované výši 53,27 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit, činí 9 510 Kč a skládá se z poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 1 400 Kč z každé splátky (tj. 3 x 1 400 Kč = 4 200 Kč) a smluvního úroku 0,1 % denně z dlužné jistiny. V případě prodlení žalovaného je tento povinen zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně které je žalovaný v prodlení. Smlouva o úvěru byla uzavřena online prostřednictvím internetových stránek webová adresa, totožnost žalovaného byla ověřena dle jeho občanského průkazu a rodného listu, které žalovaný nahrál do tzv. klientského portálu. Žalobkyně dále prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když žalovaný nahrál do portálu požadované dokumenty a žalobkyně posoudila rozpočet žalovaného, porovnala jeho příjmy a výdaje, posoudila příjmy, náklady na bydlení, dopravu, domácnost, vyživovací povinnost a finanční závazky u jiných společností, bylo zohledněno jeho rodinné postavení, nepravidelné výdaje a byla mu ponechána finanční rezerva na neplánované výdaje. Byl zjištěn čistý příjem žalovaného 22 470 Kč, výdaje ve výši 11 474 Kč (na bydlení v nájmu 4 000 Kč, na finanční závazky 2 774 Kč, na stravu, hygienu a ošacení 4 000 Kč, na telefon a internet 700 Kč) a maximální možná měsíční splátka byla stanovena na částku 5 498 Kč. Příjem byl ověřen z pracovní smlouvy. Výdaje na bydlení doloženy být nemohly, jelikož tyto nebyly hrazeny z bankovního účtu a žalovaný neměl potřebná potvrzení, proto žalobkyně vycházela z normativních nákladů na bydlení. Výdaje na finanční závazky byly ověřeny z jednotlivých splátek. K datu uzavření smlouvy o úvěru neměl žalovaný záznam v Centrální evidenci exekucí ani v insolvenčním rejstříku. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně proto žalovanému zaslala upomínku dne datum, další dne datum a poslední dne datum. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, požaduje žalobkyně zaplacení částky 9 510 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky a se smluvním 0,1% úrokem denně do zaplacení. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je dlužník v prodlení, a to konkrétně za období od 11. 9. 2021 do 5. 12. 2021, kdy za toto období činí smluvní pokuta částku 274,98 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne datum.

2. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. číslo úvěru soud zjistil, že tuto uzavřeli žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako klient, a to elektronicky dne datum. Věřitel se zavazuje klientovi poskytnout bezhotovostní bezúčelový úvěr ve výši 5 000 Kč. Celková částka splatná klientem je 9 510 Kč RPSN činí 5 544,24 %. Doba trvání úvěru je 92 dní, konečná splatnost je datum. Zápůjční úroková sazba je 0,10 % denně a je neměnná po celou dobu trvání úvěru. Poplatek za poskytnutí a správu úvěru činí 1 400 Kč měsíčně. Žalovaný se zavazuje úvěr splatit ve 3 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, kdy první splátka činí 3 169,07 Kč, je splatná datum a skládá se z jistiny ve výši 1 614,07 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku 0,1 % denně z jistiny v kapitalizované výši 155 Kč. Druhá splátka činí 3 169,07 Kč, je splatná datum a skládá se z jistiny ve výši 1 667,49 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku 0,1 % denně z jistiny v kapitalizované výši 101,58 Kč. Třetí splátka činí 3 171,71 Kč, je splatná datum a skládá se z jistiny ve výši 1 718,44 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku 0,1 % denně z jistiny v kapitalizované výši 53,27 Kč. Nebude-li splátka uhrazena do data splatnosti, je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Dle výpisu z internetového bankovnictví žalobkyně byla dne datum odeslána částka 5 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet pod variabilní symbol.

4. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou Všeobecné obchodní podmínky, ze kterých soud zjistil, že smlouvu o úvěru lze uzavřít prostřednictvím webového portálu webová adresa, kde klient provede registraci. Za účelem ověření čísla bankovního účtu může být požádán o provedení platby ve výši 1 Kč na účet věřitele s unikátním variabilním symbolem. Věřitel následně informuje prostřednictvím emailové zprávy klienta zaslané na emailovou adresu uvedenou klientem, zda návrh na uzavření úvěrové smlouvy akceptoval a zda úvěr poskytne. Věřitel poskytne poté bezodkladně úvěr zasláním požadované výše úvěru na bankovní účet klienta. Žalobkyně ke smlouvě o úvěru dále dokládá kopii občanského průkazu žalovaného a jeho rodný list, na základě kterých byla ověřena totožnost žalovaného.

5. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (dopis předán k poštovní přepravě téhož dne). Opakovaně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum (opět odeslán téhož dne).

6. Co se týče prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru, je tento proces detailně popsán v žalobě (viz bod 1. tohoto rozsudku). Žalobkyně na podporu svých tvrzení dokládá pracovní smlouvu a výplatní pásky žalovaného za období květen až červenec 2021, ze kterých je patrné, že žalovaný v tomto období pobíral průměrnou měsíční mzdu ve výši 21 757 Kč. Žalobkyně dále dokládá výpisy z účtu žalovaného č. bankovní účet za období datum až datum, ze kterých soud zjistil, že žalovaný v měsíci červen 2021 čerpal úvěr ve výši 20 351 Kč od právnická osoba, forma právnické osoby, kdy splátky tohoto úvěru jsou zahrnuty do měsíčních výdajů žalovaného. Dále je zde patrné čerpání úvěru ve výši 27 500 Kč od právnická osoba právnická osoba, splátky tohoto úvěru však v celkových měsíčních výdajích žalovaného zahrnuty nejsou. Na tento účet však nepřišla žádná z mezd žalovaného. Z výpisu z Centrální evidence exekucí, který dokládá žalobkyně, soud zjistil, že k datu datum zde žalovaný nemá žádné záznamy.

7. E-mailem ze dne datum zaslaným na e-mailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na její možné soudní vymáhání, nebude-li ve lhůtě uhrazena. Obdobně byl žalovaný vyzván a upozorněn předžalobní upomínkou ze dne datum zaslanou následujícího dne na adresu žalovaného adresa žalovaného.

8. Ze sdělení právnická osoba, zaslaného zdejšímu soudu dne datum, soud zjistil, že majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaný a že dne datum byla na tento účet zaslána částka 5 000 Kč z účtu žalobkyně představující poskytnutý úvěr.

9. Závazkový vztah, vzniklý dne datum mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016.

10. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

11. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

15. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

16. Autonomie vůle stran smluvního vztahu je stěžejní zásadou soukromého práva. Rozumí se jí smluvní svoboda, tedy svoboda rozhodnout se, zda smlouvu uzavřít a za jakých podmínek (tedy s jakým obsahem).

17. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 1 odst. 2 o. z., jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

19. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá.

20. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Dle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

22. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že žalobkyně, jako úvěrující a žalovaný, v postavení spotřebitele (úvěrovaného), uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., přičemž se jednalo o smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 a násl. o. z. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč převodem na jeho bankovní účet tentýž den. Žalovaný se zavázal, že tuto společně s částkou 4 510 Kč (tedy celkovou dlužnou částku 9 510 Kč), sestávající ze smluvního úroku 0,10 % denně z jistiny a poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 3 x 1 400 Kč (poplatek za každou ze 3 splátek), vrátí ve 3 měsíčních splátkách. Dne datum měl žalovaný zaplatit splátku 3 169,07 Kč, dne datum splátku 3 169,07 Kč a dne datum splátku 3 171,71 Kč. Nejpozději měl tedy vrátit úvěr včetně navýšení, tedy celkovou částku 9 510 Kč, do datum. Dle smlouvy činí RPSN 5 544,24 %. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 84 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho.

23. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný krátkodobý (rychlý) úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

24. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Úrok z úvěru ve výši 0,1 % denně z jistiny byl sjednán v souladu s § 2395 a násl. o. z. O výši úroku sjednaného procentuálně byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o úvěru. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobý (rychlý) nebankovní úvěr, soud shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné a přiznal žalobkyni právo na zaplacení takového smluvního úroku z jednotlivých splátek jistiny, tedy z částky 1 614,07 Kč od 11. 9. 2021 do zaplacení, z částky 1 667,49 Kč od 11. 10. 2021 do zaplacení a z částky 1 718,44 Kč od 11. 11. 2021 do zaplacení.

25. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byl mezi stranami poplatek za poskytnutí a správu úvěru. Ve smlouvě o úvěru byl poplatek sjednán ve výši 1 400 Kč za každou měsíční splátku, a jelikož splátky byly celkem 3, činila celková výše tohoto poplatku 4 200 Kč Ani z žaloby, ani z úvěrové smlouvy a ani ze Všeobecných obchodních podmínek nevyplývá, jaké činnosti pokrývá tento poplatek a proč je u jednotlivých splátek tak vysoký, kdy tento vždy tvoří téměř polovinu celé splátky. Soud v tomto případě tedy zvážil poplatky, které jsou za obdobnou činnost spočívající ve sjednání smluv o úvěrech stanoveny bankami, a má za to, že částka 1 400 Kč představující poplatek za správu úvěru při každé ze tří splátek je zcela zjevně nepřiměřený tomu, za co je požadován, resp. co vše může zahrnovat správa úvěru a jeho poskytnutí. Uvedený názor soud zastává i se zohledněním toho, že pod takovým poplatkem je nepochybně kryta činnost žalobkyně nejen při sjednání smlouvy, ale také v průběhu jejího trvání (vedení záznamů o úvěru a jednotlivých platbách). S ohledem na uvedené má soud za to, že poplatek z úvěru ve výši 3 x 1 400 Kč, tedy celkem 4 200 Kč při sjednání úvěru na dobu 3 měsíců nebyl sjednán platně co do částky 3 200 Kč a žaloba je důvodná jen pro částku 1 000 Kč představující částku za shora uvedené činnosti stanovenou a požadovanou bankami.

26. Žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z jednotlivých splátek jistiny (1 614,07 Kč + 1 667,49 Kč + 1 718,44 Kč), přičemž období, za které úrok z prodlení požaduje, vymezuje vždy od splatnosti jednotlivých splátek jistiny (tj. od datum, od datum a od datum). Jelikož žalovaný dlužnou jistinu neuhradil, zde soud dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zaplacení zákonného 8,5% úroku z prodlení ročně z částky 1 614,07 Kč od datum do zaplacení, z částky 1 667,49 Kč od 11. 10. 2021 do zaplacení a z částky 1 718,44 Kč od 11. 11. 2021 do zaplacení.

27. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z neuhrazené jistiny. Tuto pokutu požaduje v kapitalizované výši 274,98 Kč, a to za období 11. 9. 2021 (od prvního dne prodlení s úhradou jistiny) do 5. 12. 2021 (do data podání žaloby). Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. 32 Cdo 3853/2007 může být nárok na smluvní pokutu uplatněn pouze do podání žaloby. Soud shledal kapitalizovanou výši smluvní pokuty důvodnou, když tuto požaduje žalobkyně pouze z neuhrazené jistiny a v souladu s uvedenou judikaturou jen od dne prvního dne prodlení do dne podání žaloby. Soud tedy žalobě vyhověl i v tomto rozsahu a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 274,98 Kč.

28. Žaloba je s ohledem na body 22 až 26 tohoto rozsudku důvodná pro zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 274,98 Kč, smluvní úrok 0,1 % denně z částky 1 614,07 Kč od 11. 9. 2021 do zaplacení, z částky 1 667,49 Kč od 11. 10. 2021 do zaplacení a z částky 1 718,44 Kč od 11. 11. 2021 do zaplacení a pro zákonný 8,5% úrok z prodlení ročně z částky 1 614,07 Kč od 11. 9. 2021 do zaplacení, z částky 1 667,49 Kč od 11. 10. 2021 do zaplacení a z částky 1 718,44 Kč od 11. 11. 2021 do zaplacení (výrok I. tohoto rozsudku).

29. Žaloba je nedůvodná pro částku 3 200 Kč (část poplatku za správu a poskytnutí úvěru), proto soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení této částky ve výroku II. tohoto rozsudku.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 67 %, v rozsahu 33 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 34 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 2× 1 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, 1 x 750 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu za úkony jednoduchá výzva k plnění, paušální náhrada hotových výdajů 3× 300 Kč dle § 13 odst. 3 této vyhlášky; celkem 5 450 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 1 853 Kč (34 % z 5 450 Kč).

31. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.