OSVY 10 C 246/2014-606

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem titul jméno příjmení, titul. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 422 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 578 000 Kč, se zamítá.

III. Vzájemný návrh žalovaného ze dne 22. 1. 2015 na zaplacení částky 100 128 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen nahradit ČR – Okresnímu soudu ve Vyškově zálohované náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku ve výši 64 244,80 Kč.

VI. Žalovaný je povinen nahradit ČR – Okresnímu soudu ve Vyškově zálohované náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku ve výši 40 829,90 Kč.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení, se žalovaným uzavřel ústně smlouvu o půjčce, na základě které půjčil žalobce žalovanému 1 000 000 Kč, to dle nedatovaného potvrzení ze dne 24. ledna 2013, součástí kterého je i závazek žalovaného vrátit předmět půjčky do 24. 4. 2013.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasí, nárok žalobce neuznává, nepopírá, že od žalobce obdržel žalovanou částku, právní vztahy mezi účastníky však byly zakládány od konce roku 2012, kdy žalobce žalovaného oslovil s tím, aby realizoval stavební projekt na jím vlastněných pozemcích v kat. území obec, jednalo se o záměr žalobce zhodnotit vlastní pozemek stavbou rodinných a bytových domů a jejich pozdějším prodejem s příslušnými pozemky. Celkový objem zakázky měl přesahovat hodnotu 20 milionu korun, ale byl složitý na realizaci, dle dohody bylo třeba změnit územní plán, naprojektovat celý investiční záměr, zbourat staré budovy a připravit podmínky pro samotnou stavbu a tuto stavbu posléze realizovat. Na počátku roku 2013 se účastníci dohodli, že výše uvedený projekt bude realizován žalobcem jako investorem a žalovaným jako dodavatelem, v souvislosti s tím předal žalobce žalovanému 1 milion korun, a aby existovalo alespoň nějaké potvrzení, nazval ho žalovaný jako laik půjčkou. S ohledem na okolnosti však podle žalovaného nevznikla žádná smlouva o půjčce, splatnost byla uvedena pouze z důvodu, že ve chvíli předání peněz nebylo jisté, zda bude územní plán změněn, a pokud by nebyl, byl žalovaný připraven peníze vrátit. Žalovaný nechal vypracovat zastavovací studii a předjednal změnu územního plánu. Protože nic nebránilo dalšímu pokračování projektu, zaplatil žalobce žalovanému další částky určené jako záloha k provedení díla, a to v lednu 2014 1 milion korun, v březnu 2014 1 milion korun a ve 2 hotovostních platbách dne 28. 4. 2014 a 6. 5. 2014 po 250 000 Kč, tj. žalovaný obdržel celkem od žalobce částku 3,5 milionu korun a z těchto peněz začal postupně čerpat za účelem provedení díla. Bylo domluveno, že je nejprve nutné zbourat staré haly a budovy na pozemku a pozemek připravit ke stavbě, žalovaný nechal vypracovat projektovou dokumentaci pro první 4 rodinné domy a zároveň požádal o příslušná stavební povolení, domy se fakticky začaly stavět na začátku roku 2014, veškeré provedené práce jsou obsahem rekapitulací stavebních objektů a soupisů stavebních prací. Mimo stavby a přípravných prací provedl žalovaný po dohodě se žalobcem množství dalších jiných prací. Po několika měsících provádění stavby však žalobce prostřednictvím svého právního zástupce sdělil žalovanému, že nemá zájem na tom, aby žalovaný pokračoval v provádění stavebních prací a od smlouvy odstoupil. Byly zbourány staré stavby, pozemek upraven a na pozemku žalobce stály 4 rozestavěné rodinné domy. Na veškeré práce žalovaný dle dohody odečítal od složených záloh a vystavoval faktury, celkově žalovaný provedl pro žalobce práce v hodnotě 3 600 128 Kč, pokud obdržel částku 3,5 milionu, uplatnil žalovaný vzájemným návrhem nárok na zaplacení částky 100 128 Kč, to po započtení splatné pohledávky ve výši 1 000 000 Kč.

3. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 1. 12. 2013 (dále jen „o. z.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

4. Podle § 41a odst. 1 o. z. má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který je platný, lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.

5. Podle § 631, § 634, § 635 odst. 4 o. z. smlouvou o dílo zavazuje se objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí. Není-li výše ceny sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, je třeba poskytnout cenu přiměřenou. Není-li dohodnuto jinak, platí se cena až po skončení díla. Provádí-li se však dílo po částech nebo vyžaduje-li provedení díla značných nákladů, je ten, komu bylo zadáno, oprávněn požadovat již během provádění díla od objednatele přiměřené zálohy. Odstoupí-li objednatel od smlouvy, je povinen zaplatit zhotoviteli částku připadající na provedenou práci a vzniklé náklady podle původně dohodnuté ceny, pouze měl-li z částečného plnění smlouvy majetkový prospěch.

6. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce předal žalovanému částku 1 milion korun v měsíci lednu roku 2013, a že následně předal žalovanému další částky, a to 2x 1 milion korun a 2x 250 000 Kč, tj. celkem 3 500 000 Kč. Mezi účastníky rovněž je nesporné, že se účastníci dohodli na provedení stavebních prací, a to ve fázi přípravné a ve fázi stavební. Jednalo se o výstavbu 4 rodinných domů. Mezi účastníky byl spor o první částku 1 milion korun, kdy podle žalobce se jedná o půjčku, podle žalovaného o zálohu na realizaci projektu, mezi účastníky rovněž bylo sporné, jaké práce žalovaný provedl, a jaká je povinnost žalobce žalovanému za provedené práce zaplatit.

7. Soud provedl poměrně rozsáhlé dokazování (ve věci bylo nařízeno 9 jednání), délka řízení však byla ovlivněna i tím, že soud poskytl opakovaně účastníkům prostor pro případnou mimosoudní dohodu. Stěžejním důkazem ve věci, na základě kterého soud založil své rozhodnutí, je revizní znalecký posudek vypracovaný právnická osoba ze dne 17. 12. 2020, ze kterého soud zjistil následující:

Žalovaný provedl pro žalobce práce v souvislosti s výstavbou bytového komplexu obec„ ulice“ ve obec mezi ulicemi ulice a ulice, a to ve fázi přípravné a ve fázi stavební, přičemž byly realizovány rodinné domy anonymizováno 5 slov. Přípravné práce, fázi přípravy a část stavebních prací realizoval žalovaný s tím, že znalecký ústav stanovil obvyklou cenu přípravné fáze 830 000 Kč, stavební práce 2 248 000 Kč, tj. celkem 3 078 000 Kč. Revizní znalecký posudek rovněž zhodnotil dříve předložené znalecké posudky, kterými soud dříve provedl dokazování, vytknul všem znaleckým posudkům vady, pokud jde o znalecký posudek znalce celé jméno znalce, tento je stanoven ve špatné cenové úrovni a nezohlednil nárůst cen, znalec nedoplnil položkový rozpočet o prokazatelně chybějící položky stavebních prací a dodávek, i když jejich provedení dokumentuje doložená fotodokumentace a znalec neprovedl provedení nákladů spojených s výstavbou a dále neprokázal, zda jím stanovená obvyklá cena obsahuje slevu, která bere v úvahu kvalitu provedených prací. Ve znaleckém posudku titul jméno příjmení chybějí náklady na provedenou přípravnou fázi, bez které není možné realizovat výstavbu rodinných domů, položkový rozpočet neobsahuje stavební práce a dodávky, které byly prokazatelně provedeny a s výstavbou souvisejí a bez nichž nelze výstavbu realizovat, tato znalkyně rovněž řádným způsobem neprokázala uplatněnou slevu z kvality provedení díla. Nebyla rovněž zdokumentován rozsah lokálních vad, které se v posudku uvádějí a není doloženo žádné měření nerovností, řádná inventarizace, u uváděných vad není uvedeno jejich posouzení dle platných ČSN. Proto soud při svém hodnocení a zjištění neučinil žádné skutkové závěry ze znaleckých posudků celé jméno znalce a titul jméno příjmení.

8. Při posledním jednání rovněž žádný z účastníků netrval na výslechu znalce, ani na případné objasnění některých skutečností uvedených ve spise. Závěry znalce, tj. znalce revizního, jsou zcela v souladu s dalším provedeným dokazování, a to výslechem svědků jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, titul jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, titul jméno příjmení a fotografiemi.

9. Nedovodil-li soud žádné skutkové závěry ze znaleckého posudku znalce titul celé jméno znalce, stejně tak nedovodil žádné závěry z jeho výslechu.

10. Ke zbývajícím listinám, které jsou obsahem spisu, tj. příjmové pokladní doklady, výpisy z účtů, sdělení, účetní doklady, rozpočty, pak k těmto se rovněž vyjádřil ve svém posudku revizní znalec a soud již z těchto listin další skutkové závěry nedovozoval, když tyto jsou všechny zohledněny již v revizním znaleckém posudku.

11. Z provedeného dokazování tak soud uzavírá, že žalobce poskytl žalovanému v 5 platbách částku 3 500 000 Kč, a to 3x 1 milion korun na začátku roku 2013, v lednu 2014 a v březnu 2014 a dále v měsíci dubnu a květnu 2014 částky 250 000 Kč. Pokud jde o 1. platbu 1 milion korun, o kterém žalobce tvrdil, že šlo o půjčku, pak soud nemá půjčku za prokázanou, ani z provedeného dokazování – potvrzení o poskytnutí půjčky, že účastníci měli v úmyslu uzavřít smlouvu o půjčce, soud přisvědčil žalovanému, že šlo o zálohu na provedení prací dle dohodnuté smlouvy o dílo spočívající v přípravné a stavební práce výstavby bytových domů, účastníci neuzavřeli platnou smlouvu o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1960 Sb., tj. zákona účinného ke dni poskytnutí této peněžité částky, když žalovaný se nezavázal tuto částku po uplynutí dohodnuté doby vrátit. Dle § 41a odst. 1 tohoto zákona je třeba na tento úkon pohlížet jako na poskytnutou zálohu podle platně sjednané smlouvy o dílo, a tudíž pokud žalobce poskytl žalovanému částku 3 500 000 Kč a soud provedeným dokazováním zjistil, že obvyklá cena přípravné fáze za práce provedené žalovaným činí 830 000 Kč a ve fázi stavební 2 248 000 Kč, tj. celkem za přípravnou i stavební práci v těchto fázích 3 078 000 Kč, pak požaduje-li žalobce zaplacení částky 1 milion korun, je žaloba důvodná pro částku 422 000 Kč, kdy tato částka přesahuje hodnotu poskytnutých finančních prostředků, které byly skutečně žalovaným prostavěny a v přípravné fázi vynaloženy, ve zbytku, tj. v částce 578 000 Kč soud žalobu zamítl.

12. Soud proto zamítl i vzájemný návrh žalovaného, který své práce, resp. i hodnotu vyčíslil částkou 3 600 128 Kč, a tudíž se vzájemným návrhem domáhal (další) částky 100 128 Kč.

13. Vyhověl-li soud žalobě pro částku 422 000 Kč a žalobu zamítl pro částku 578 000 Kč a zároveň zamítl vzájemný návrh ve výši 100 128 Kč, pak soud při posouzení náhrady nákladů řízení posuzoval žalobu i vzájemný návrh společně s tím, že neúspěch žalobce posoudil pouze v nepatrné části, resp. žalovaný byl procesně úspěšný částečně pouze v nepatrné částce a soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Pokud jde o náhrady České republiky – Okresního soudu ve Vyškově spočívající ve vynaloženém znalečném a svědečném, resp. jejich zálohování (znalec celé jméno znalce 40 600 Kč a 2 233 Kč, znalecký ústav 82 643 Kč, svědečné celkem 1 598,70 Kč – celkem náklady 127 074,70 Kč), pak soud přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný zaplatil dne 21. 12. 2016 zálohu 12 000 Kč a žalobce dne 21. 2. 2020 zálohu 50 000 Kč, z čehož mu byla vrácena částka 40 000 Kč, tudíž současná záloha žalobce činí 10 000 Kč, kdy soud přihlédl dále ke skutečnosti, že žalovaný opakovaně inicioval odročení jednání za účelem sjednání mimosoudní dohody, rovněž avizoval, že tato dohoda byla uzavřena, tudíž zavinil zbytečné nařizování jednání a účast právního zástupce žalobce u těchto jednání, kdy těchto jednání bylo ve svém výsledku 9 s tím, že jedno přesahovalo 2 hodiny a soud považoval za spravedlivé z tohoto důvodu tyto náklady stanovit 60% žalovanému tj. 76 244,80 a 40% žalobci, tj. 50 829,90 Kč, po odečtení záloh - žalovaný tj. 64 244,80 Kč a žalobce 40 829,90 Kč.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost uložená žalovanému ve výroku I. tohoto rozsudku splněna dobrovolně, může se žalobce domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

Nebude-li povinnost uložená žalobci ve výroku V. tohoto rozsudku splněna dobrovolně, může se Česká republika domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

Nebude-li povinnost uložená žalovanému ve výroku VI. tohoto rozsudku splněna dobrovolně, může se Česká republika domáhat soudního výkonu rozhodnutí.