OSVY 3 C 199/2019-122

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalovaného, žalované a žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1) celé jméno žalované, narozená dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_008⟫ 2) celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_010⟫ oba zastoupení advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_012⟫ o vyklizení domu a pozemků, o zaplacení částky 689.550 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby žalovaným 1) a 2) byla uložena povinnost vyklidit pozemek parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: adresa žalovaného a žalované, rodinný dům, stojící na pozemku parcela číslo pozemek parcela číslo zahrada, všechny zapsané na příjmení vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí, u stát. instituce, stát. instituce, a dále aby žalovaným 1) a 2) byla uložena povinnost společně a nerozdílně žalobkyni zaplatit částku 689.550 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným 1) a 2) společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 27.259 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných příjmení jméno příjmení.

1) hrubé chování žalovaných k žalobkyni – křik a nadávky, často, takové intenzity, že si toho všímali i sousedé,

2) nezájem o žalobkyni – zda něco nepotřebuje, zda není nemocná, nepomáhají jí s nákupy,

3) zakazují svým dětem, aby žalobkyni (svoji babičku) navštěvovaly v jejím bytě a brání jim, aby se s ní stýkaly,

4) otevřeně před sousedy ve vesnici hovoří o tom, že dům a zahradu prodají i se žalobkyní a že je nezajímá, kde žalobkyně skončí.

5. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že do doby, než nemovitosti darovala žalovaným, doma dělala všechno, hlídala žalovaným děti, vařila, uklízela, dcera nedělala téměř nic. Žalovaní projevili zájem o nemovitosti už v minulosti, ty se však nemohly přepsat na ně, dokud žalobkyně nesplatila půjčku, kterou na ně měla. Půjčku nakonec doplatila sama, žalovaní přišli s papírama, že se nemovitosti na ně přepíší a že si tam postaví jméno. Řekla jim, že nechce, aby tam stavěl jméno, že si chce nechat pozemek pro sebe. Žalovaní uvedli, že to nepřipadá v úvahu, že chtějí nemovitosti na sebe přepsat všechny. Chtěla, aby měla věcné břemeno užívání až po konec zahrady, což se nestalo. Žalovaní jí o tom neřekli, věděli, že se v tom nevyzná, podvedli ji. Pak začaly zakazovat dětem za ní chodit a nazývali ji sprostými slovy. Žalobkyně obývá spodní část rodinného domu a žalovaní mají byt nahoře. Dřív běžně chodila do bytu žalovaných, po darování nemovitostí už nikoliv. Neví, proč se chování žalovaných vůči ní radikálně změnilo po darovací smlouvě. Nevhodné chování žalovaných vůči ní začalo od doby, kdy se začala ptát na peníze, které jí slíbili po přepisu nemovitostí. Původně se jednalo o částku 2.000.000 Kč, nakonec jí řekli, že jí můžou dát nanejvýš 300.000 Kč. Peníze chtěla rozdělit mezi své další tři děti. K nadávkám a křiku žalovaných vůči ní docházelo v období od října 2018 do října 2019 náhodně, jednalo se o asi deset incidentů. Žalovaný 2) jí vyhrožoval, že na ni zavolá Policii, žalovaná 1) na ni řvala, že je„ kunda, kráva“, žalovaní o ní nehezky hovořili i před svými dětmi. Žalobkyně se dlouhodobě léčí se zánětem tlustého střeva, žalovaní se vůbec o její zdravotní stav nezajímají, neptají se. V obec je jen jeden obchod, kde je draho, nedá se tam nakoupit všechno, proto žalobkyně jezdí nakupovat do většího města, kam jede buď autobusem, nebo ji tam někdo zaveze. Dříve jí žalovaní pomáhali s nákupy, respektive ji vzali s sebou, protože jim během nákupu hlídala děti. To, že žalovaní dům prodají i s ní a že je jim jedno, jak dopadne, říkal žalovaný 2) sousedce jméno. Neví, zda jí to vykládal ve více případech nebo jednou. To bylo asi půl roku nebo rok po darování. příjmení jméno a jméno za ní nesmí chodit, nemůžou ji ani pozdravit, když se potkají. Není pravda, že by žalovaným organizovala chod domácnosti, dělali si vše, jak chtěli, ona u nich akorát uklízela a všechno dělala. To skončilo ihned po darování nemovitostí. příjmení jméno jí potajmu říkala, že nechce, aby se hádali, že ji to mrzí a že jí na ní záleží. Řekla jí, že rodiče o ní mluví jako o krávě atd. Po darování domu s ní v bytě chvíli bydlela vnučka jméno a pak vnučka jméno, žalovaných se neptala, zda s tím souhlasí. Žalovaní po darování do oprav domu nic neinvestovali. Se žalovanými se nepokusila projednat a nastavit pravidla společného soužití. Žalované o pomoc s úklidem, nákupy atd. výslovně nežádala. Návštěvy v domě a na zahradě se žalovanými neprobírala. příjmení jméno s vnoučaty ji navštěvuje někdy i denně. Na tom, jak se budou užívat společné prostory, se nesnažili dohodnout.

6. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení bylo zjištěno, že je dcerou žalobkyně a sestrou žalované 1). Matka žalovaným darovala dům a oni se k ní začali chovat tak, že s ní přestali jezdit nakupovat, začali ji sprostě nadávat, dělat naschvály. Předtím brali na nákupy žalobkyni s sebou, žalobkyně jim u toho pohlídala děti. Se sestrou a jejím manželem se nebaví zhruba od doby, kdy matka začala řešit, že dům bude chtít zpět. Dřív byly vztahy mezi nimi dobré, navštěvovali se. Jednou jí dcera volala, že na babičku žalovaní strašně nadávají a křičí. Když tam přišla, už bylo po všem. Žalovaní dělali matce naschvály, v létě chodili otevírat vrata do průjezdu, aby matce šlo teplo do bytu, jednou sestra čekala za vraty a když je matka šla zavřít, tak se začala s ní o vrata přetahovat a sprostě jí u toho vynadala. Tento incident svědkyně slyšela v telefonu. Jednou byla osobně přítomna tomu, když žalovaný 2) přišel k matce do bytu, otevřel dveře a začal na ni křičet. Žalovaní slíbili matce zaplatit v souvislosti s darováním nemovitostí peníze, úplně ze začátku se jednalo o částku přes 1.000.000 Kč, pak nabízeli 300.000 Kč. Matku navštěvovala denně, žalovaní jí v tom nebránili, ale měli poznámky, že tam nemusí být každý den. Žalovaných se neptala, zda ve společných prostorách nemovitostí mohou pobývat. Matka několikrát žalované žádala o pomoc s nákupem, žalovaná 1) jí řekla, že až pojede nakoupit, tak ji vezme. Žalovaní do oprav a údržby nemovitostí sami nic neinvestovali, platili to rodiče žalovaného 2). Ona nebo další sourozenci kromě žalované 1) nevložili do oprav nebo rekonstrukce nemovitostí žádnou částku. Před darováním nemovitostí se v rodině bavili o tom, že by nemovitosti byly darovány sestře a jejímu manželovi. Ona a sourozenci řekli, že žádné peníze nechtějí, neboť nemovitosti byly matky a ať si ona to rozhodne po svém.

7. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že žalobkyně je její babička, je dcerou jméno příjmení, žalovaní jsou její teta a strýc. Předtím, než babička darovací smlouvu podepsala, byli jedna velká šťastná rodina. Jezdili společně na nákupy, na výlety atd. Po darovací smlouvě se vše změnilo a žalovaní se začali chovat k babičce strašně. Začali jí dělat naschvály, přestali ji vozit na nákupy a úplně se k ní otočili zády. Babička se u žalovaných nedožadovala, aby ji vozili na nákupy a aby jí pomáhali, předtím jí to vždy nabídli. Po darování se žalovaní s babičkou přestali bavit, začali ji ignorovat. Zhruba tři měsíce po darování slyšela, když šla k babičce, jak žalovaný 2) na babičku řve. Volala ihned své matce, aby tam přišla. Slyšela jenom to, že žalovaný 2) žádné peníze dávat nebude, hádali se. Sprostá slova neslyšela. V období od října 2018 do října 2019 u babičky bydlela. Není si vědoma, že v tomto období během její přítomnosti probíhaly ze strany žalovaných vůči žalobkyni nadávky, přímo účastna nějaké hádce nebo vulgárním nadávkám ze strany žalovaných na adresu žalobkyně nebyla. Od své matky ví, že k tomu docházelo. Babička si jí na nevhodné chování žalovaných stěžovala málokdy.

8. Z účastnické výpovědi žalovaného 2) bylo zjištěno, že do doby, než jim žalobkyně nemovitosti darovala, byli úplně pohodová rodina. Společně v domě žili 12 roků. Ještě chvíli po darování bylo vše v klidu. Potom žalobkyně přišla s finančními požadavky, na které přistoupili. Jednalo se o částku 300.000 Kč. Za nějakou dobu přišla žalobkyně s dceru jméno, že chce 600.000 Kč, na což též přistoupili. Dohodli se, že žalobkyni částku zaplatí do pěti let. Prozatím žalobkyni nic nezaplatili, neboť žalobkyně podala žalobu. Je pravda, že jednou se žalobkyní na sebe navzájem řvali, byla u toho přítomna dcera žalobkyně jméno, která se do toho začala plést. Vzájemné vztahy mezi žalobkyní a žalovanými se zhoršily po darovací smlouvě, neboť žalobkyně pořád něco vymýšlela, dělala různé naschvály. Nepopírá, že žalobkyně pro ně udělala hodně, v pohodě fungovali 12 roků. Pouze jednou žalobkyni řekl, že je„ kráva“, neví, zda byly nějaké nadávky mezi žalobkyní a žalovanou 1), pokud nějaké byly, tak byly oboustranné. Žalobkyni neposkytli nějakou formu pomoci bezprostředně po darovací smlouvě do podzimu 2019, neboť se žalobkyně s nimi odmítala o čemkoliv bavit. Žalobkyně za nimi nepřišla, že by něco chtěla nebo potřebovala. Je pravda, že svým dětem žalovaní zakázali, aby se žalobkyní komunikovaly, neboť se o nich žalobkyně před dětmi vyjadřovala tak, že jsou špatní a ona je ta nejhodnější babička. Děti to nesou špatně. Vše začalo těmi financemi, navíc se do toho plete dcera žalobkyně jméno. Nikdy před sousedy o tom, že nemovitosti prodají i se žalobkyní a že je nezajímá, jak žalobkyně skončí, nemluvil, je to nesmysl. Se žalobkyní v bytě bydlela nejprve vnučka jméno a pak vnučka jméno. Nikdy to s nimi nebylo konzultováno, zda tam mohou bydlet. Účastníci nejsou dohodnuti na způsobu užívání společných částí nemovitých věcí. Podle něj celá tato situace vznikla kvůli financím a dále kvůli tomu, že žalovaní darovali část darovaných pozemků jeho synovi. Žalobkyně se žalovaných po darování nemovitostí nikdy neptala, zda souhlasí s tím, aby tak často a v takovém množství nemovitosti někdo ze strany žalobkyně navštěvoval. Žalobkyně si ve společných prostorách nemovitostí dělá, co chce, nekomunikuje s nimi, nedá se s ní domluvit na ničem. Žalovaní nemovitosti zhodnotili, investovali do jejich rekonstrukce a oprav částku odhadem 500.000 Kč. Nikdy žalobkyni neslíbili, že by jí v souvislosti s darováním nemovitostí zaplatili 2.000.000 Kč, jednalo se o částku maximálně ve výši 600.000 Kč. K podpisu darovací smlouvy žalobkyni nenutili, ani ji nepřemlouvali, žalobkyně předtím říkala, ať to na sebe přepíší, že už nechce mít s tím domem nic společného. Peníze do nemovitostí investovali žalovaní a rodiče žalovaného 2). O tom, že žalovaní by posléze darovali část pozemků synovi žalovaného 2), byla žalobkyně informována ještě před podpisem darovací smlouvy. Sourozenci jeho manželky do rekonstrukce, oprav nebo údržby nemovitostí nic neinvestovali.

9. Z Darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně jakožto dárkyně a žalovaní jakožto obdarovaní uzavřeli dne datum smlouvu, jíž žalobkyně darovala nemovité věci zapsané na příjmení vlastnictví číslo v katastrální uzemí, a to pozemek parcela číslo jehož součástí je rodinný dům adresa, pozemek parcela číslo pozemek parcela číslo žalovaným do jejich společného jmění manželů a žalovaní dar přijali. V článku IV. se žalovaní zavázali za sebe a své právní nástupce poskytovat žalobkyni právo doživotního užívání pozemku parcela číslo jehož součástí je rodinný dům adresa, s tím, že tento závazek bude zapsán jako věcné břemeno. Dále se zavázali poskytovat žalobkyni pečlivé ošetření ve stáří a nemoci a vypravit jí důstojný pohřeb a nést náklady spojené s údržbou a zachováním nemovitostí.

10. Z výpisů z katastru nemovitostí, informací o pozemku, evidence práv pro osobu, geometrického plánu, sdělení stát. instituce ze dne datum a darovací smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že geometrickým plánem pro rozdělení pozemku ze dne datum, číslo rok ve spojení se schválením navrhovaného záměru dělení pozemku parcela číslo v katastrální uzemí dle geometrického plánu číslo rok stát. instituce ze dne datum došlo k rozdělení pozemku parcela číslo v katastrálním území a obci obec na pozemky parcela číslo zahrada, o výměře výměra, a pozemek parcela číslo zahrada, o výměře výměra Darovací smlouvou ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalovanými jako dárci a jméno celé jméno žalovaného a jméno příjmení jako obdarovanými dne datum, darovali žalovaní jméno celé jméno žalovaného a jméno příjmení do jejich rovnodílného podílového spoluvlastnictví pozemky parcela číslo parcela číslo zapsané na příjmení vlastnictví číslo pro katastrální území a územní celek, s právními účinky zápisu ke dni datum. Žalobkyně byla ke dni datum výlučnou vlastnicí pozemku parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: obec, adresa, rodinný dům, pozemku parcela číslo zahrada a pozemku parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří – zbořeniště, a to na základě Dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne datum, s právními účinky vkladu práva ke dni datum. Ke dni datum nebyla žalobkyně vlastníkem žádné nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí. Ke dni datum byli žalovaní v režimu společného jmění manželů vlastníky pozemku parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: obec, adresa, rodinný dům, a pozemku parcela číslo zahrada, zapsaných na příjmení vlastnictví číslo pro katastrální území a územní celek. Ke dni datum byli jméno příjmení a jméno celé jméno žalovaného rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemku parcela číslo zahrada, a pozemku parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří – zbořeniště, zapsaných na příjmení vlastnictví číslo pro katastrální území a územní celek, a to na základě darovací smlouvy ze dne datum, s právními účinky zápisu ke dni datum. Stejně tak ke dni datum. Za pozemkem parcela číslo se nachází pozemek parcela číslo za ním pozemek parcela číslo za ním pozemek parcela číslo vše v katastrálním území a obci obec.

11. Z dopisu ze dne datum, který byl adresován žalovaným právní zástupkyní žalobkyně a žalovaným byl dodán dne datum (dle detailní informace k zásilkám České pošty) bylo zjištěno, že jím byli žalovaní vyzváni, aby žalobkyni vrátili dar, který doposud drží, tj. pozemek parcela číslo jehož součástí je dům adresa, a pozemek parcela číslo vše zapsáno v katastru nemovitostí na příjmení vlastnictví číslo pro katastrální území a územní celek, a ve vztahu k pozemkům parcela číslo parcela číslo byli vyzváni k zaplacení finanční kompenzace ve výši obvyklé (tržní) ceny za tyto pozemky. Současně byli upozorněni na to, že pokud nebude výzvě žalobkyně vyhověno, bude se žalobkyně domáhat svého práva soudní cestou. Dopis je nazván jako„ odvolání daru pro nevděk“. Žalobkyně v něm uvádí, že v krátké době poté, kdy byl proveden zápis vkladu vlastnického práva žalovaným, se chování žalovaných k ní podstatně změnilo k horšímu. Dále je v něm uvedeno:„ Váš křik a nadávky, kterými jste častovali dárkyni, dosahovaly takové intenzity, že si toho všímali i sousedé. Hrubé chování k mé klientce pokračuje doposud. Nejevíte zájem, zda dárkyně něco nepotřebuje, zda není nemocná apod. Navíc zakazujete svým dětem, aby babičku navštěvovaly v jejím bytě, a bráníte jim, aby se s ní stýkaly. Dárkyně Vám přitom pomáhala s péčí o děti, dokud se vztahy mezi Vámi nezhoršily. Váš nezájem o matku a tchýni se projevuje i tak, že jí nepomůžete s nákupy, i když víte, že musí pro nákupy jezdit s dvoukolákem do obec, tj. 2 km a 2 km zpět. Svým nezájmem o dárkyni se netajíte ani před sousedy ve vesnici, když otevřeně hovoříte o tom, že dům a zahradu prodáte i s paní celé jméno žalobkyně a že Vás nezajímá, kde paní celé jméno žalobkyně skončí. příjmení příjmení chování pociťuje má klientka jako zjevné porušování dobrých mravů, kterým jí úmyslně ubližujete. Křik, hádky a poté ignorování v kombinaci s oznámením, že dům prodáte a že je Vám jedno, kde má klientka skončí, vnímá má klientka jako snahu dosáhnout toho, aby se z domu vystěhovala, poněvadž atmosféra v domě již pro ni nebude snesitelná.“ Dále v dopise bylo uvedeno, že žalobkyně nemá v úmyslu se z domu vystěhovat a nemá v úmyslu žalovaným jejich chování k ní odpustit. Rozhodla se proto, že dar poskytnutý žalovaným pro nevděk odvolá, což prostřednictvím své zástupkyně činí.

12. Ze zprávy k šetření a provedených úkonech PČR – celé jméno žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že Policie šetřila protiprávní jednání žalobkyně a žalovaného 2) na základě oznámení dne datum, přestupek byl následně oznámen správnímu orgánu ve obec. Dále bylo řešeno oznámení žalobkyně na žalovaného 2) dne datum, kdy bylo zjištěno, že žalovaný 2) rozmontoval kotec po zesnulém psovi, který na vlastní náklady stavěl, kdy po smrti psa si do kotce měla jako do přístřešku uložit nářadí žalobkyně. Ve věci nebylo zjištěno protiprávní jednání. Dne datum bylo na Policii ze strany žalovaného 2) oznámeno, že ze strany žalobkyně došlo ke schválnosti týkající se zatajení jediného klíče uzamykajícího dvůr domu. Opětovně nebylo zjištěno protiprávní jednání.

13. Ze společného usnesení stát. instituce ze dne datum bylo zjištěno, že věc, která měla být spáchána podezřelými – celé jméno žalovaného a celé jméno žalobkyně, ohledně přestupků, jichž se měli dopustit celé jméno žalovaného dne datum v předzahrádce rodinného domu adresa v obec tím, že měl celé jméno žalobkyně schválně vytrhat obrubníky a kachličky a vyhodit je na zahradu, a celé jméno žalobkyně dne datum v zahradě rodinného domu adresa v obec tím, že měla panu celé jméno žalovaného schválně vysypat zámkovou dlažbu, kdy tato se oštípala a odřela, byla odložena, protože osoby přímo postižené spácháním přestupku, který lze projednat pouze s jejich souhlasem k zahájení řízení, takový souhlas nedali.

14. Z odhadů tržní ceny nemovitosti zpracovaných titul jméno příjmení, certifikovaným realitním makléřem, dle cenové mapy, bylo zjištěno, že obvyklá tržní cena pozemku parcela číslo činí 174.477 Kč a pozemku parcela číslo 2 515.073 Kč.

15. Z provedeného dokazování bylo zjištěno mnoho dalších skutkových zjištění, která nejsou uvedená shora, neboť nejsou s ohledem na právní závěry učiněné níže pro tuto věc podstatná.

16. Návrh žalobkyně na provedení dokazování svědeckou výpovědí učitelky nezletilé dcery žalovaných jméno příjmení jméno příjmení byl s ohledem na to, jaká tvrzení obsažená v odvolání daru měl tento důkaz prokazovat (že žalovaní zakázali svým nezletilým dětem stýkat se se žalobkyní a navštěvovat ji v jejím bytě), byl s ohledem na výpověď žalovaného 2), který toto tvrzení žalobkyně potvrdil, pro nadbytečnost zamítnut. Návrh žalovaných na doplnění dokazování ohledáním na místě samém a spisem Policie ČR k incidentu mezi žalobkyní a žalovaným 2) v roce 2020 byl pro nadbytečnost zamítnut, neboť uspořádání domu a způsob využití pozemků vyplynuly z účastnické výpovědi žalobkyně a žalovaného 2) a předmětný incident se odehrál mimo sledované období (říjen 2018 až říjen 2019).

17. Žalobkyně byla při jednání soudu dne datum po provedeném dokazování vyzvána soudem ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení/navržení důkazů potřebných k prokázání okolností uvedených v odvolání daru ze dne datum, neboť provedeným dokazováním tyto okolnosti prokázány nebyly, a současně byla poučena o následcích nesplnění výzvy (nebezpečí zamítnutí žaloby pro neunesení důkazního břemene). Kromě výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení (viz bod odůvodnění výše) další důkazní návrhy z její strany učiněny nebyly.

18. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

19. Žalobkyně je matkou žalované 1) a tchýní žalovaného 2). Dne datum uzavřela žalobkyně se žalovanými darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, s právními účinky zápisu ke dni datum, jíž darovala žalovaným do jejich SJM pozemek parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: adresa žalovaného a žalované, rodinný dům, stojící na pozemku parcela číslo dále pozemek parcela číslo zahrada, a pozemek parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, zapsané (tehdy) na příjmení vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí. Předmět daru žalovaní přijali a současně se zavázali za sebe a své právní nástupce poskytovat dárkyni ve formě věcného břemene právo doživotního užívání pozemku parcela číslo jehož součástí je rodinný dům adresa, dále poskytovat dárkyni pečlivé ošetření ve stáří a nemoci a vypravit jí důstojný pohřeb. Dále se dohodli, že veškeré náklady spojené s údržbou a zachováním nemovitosti ponesou výlučně obdarovaní. Před darováním nemovitých věcí byly vztahy mezi účastníky řízení a mezi žalovanými a sestrou žalované 1) jméno příjmení naprosto bezproblémové, všichni se navštěvovali, vzájemně si pomáhali, žalobkyně žalovaným pomáhala s chodem jejich domácnosti i s péčí o nezletilé děti jméno a jméno, jezdila se žalovanými pravidelně na větší nákupy, zcela bezproblémové bylo i užívání společných částí rodinného domu a pozemků za domem. Žalovaní se v souvislosti s darováním nemovitých věcí ústně zavázali, že žalobkyni poskytnou určitý finanční obnos jako náhradu, která by měla být vyplacena ostatním sourozencům žalované 1). Krátce po uzavření darovací smlouvy nastal ve vztahu mezi účastníky řízení a potažmo i ve vztahu mezi žalovanými a sestrou žalované 1) jméno příjmení náhlý zvrat. Začaly mezi nimi vznikat konflikty vyvolané všemi zúčastněnými, které se neobešly bez vzájemných slovních nadávek a urážek i ve formě neslušných výrazů a které vygradovaly až do situace, kdy účastníci řízení spolu nejsou schopni adekvátně komunikovat. Jejich příčinou je nenaplněná představa žalobkyně o výši a splatnosti náhrady za darované nemovité věci, kterou chtěla posléze vyplatit svým dalším dětem - sourozencům žalované 1), k níž se žalovaní před darovací smlouvou zavázali, dále nevyjasnění a nenastavení si pravidel užívání společných částí rodinného domu a pozemků k domu přináležejících účastníky řízení a nesouhlas žalobkyně s darováním části nemovitých věcí synovi žalovaného 2) jméno celé jméno žalovaného a jeho partnerce jméno příjmení. Geometrickým plánem ze dne datum, číslo rok ve spojení se schválením navrhovaného záměru stát. instituce ze dne datum došlo k rozdělení pozemku parcela číslo na pozemky parcela číslo zahrada, o výměře výměra, a pozemek parcela číslo zahrada, o výměře výměra Darovací smlouvou uzavřenou dne datum darovali žalovaní jméno celé jméno žalovaného a jméno příjmení do rovnodílného podílového spoluvlastnictví pozemky parcela číslo parcela číslo. Žalobkyně odvolala dar pro nevděk dopisem ze dne datum společně s výzvou k vrácení daru ve vztahu k nemovitým věcem, které žalovaní stále vlastní (parcela číslo jehož součástí je rodinný dům adresa, a parcela číslo), a k zaplacení finanční kompenzace ve vztahu k pozemkům parcela číslo (původně součástí pozemku parcela číslo) a parcela číslo. V odvolání daru žalobkyně vymezila celkem 4 okruhy chování žalovaných, jimiž žalovaní v období bezprostředně po darování nemovitostí, tj. od datum do října 2019 ublížili žalobkyni úmyslně či z hrubé nedbalosti, takto:

20. Soud na právní posouzení věci aplikoval příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 a níže uvedené závěry plynoucí z komentářové literatury a judikatury vyšších soudů vztahující se k problematice odvolání daru pro nevděk.

21. Podle ust. § 2072 odst. 1 a 2 o. z., ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

22. Podle ust. § 2073 o. z., nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

23. Podle ust. § 2075 odst. 1 a 2 o. z., dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

24. Nevděkem ve smyslu ust. § 2072 odst. 1 občanského zákoníku se rozumí chování obdarovaného, kterým ublíží dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, navíc s podmínkou zjevného porušení dobrých mravů. Zákonem kvalifikované nevděčné chování obdarovaného tedy musí, aby se stalo zákonným důvodem pro revokaci, naplnit tři předpoklady, a to 1) ubližuje dárci (eventuálně osobě dárci blízké) úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, 2) zjevně tím porušuje dobré mravy a 3) dárce toto chování obdarovanému nepromine. Obdarovaný může ublížit dárci jak ve fyzické rovině, tak v rovině psychické. Důvodem k odvolání daru mohou být i amorality nižší intenzity než protiprávní skutky postihované trestním právem, příčí-li se zjevně dobrým mravům. Aby bylo možno revokovat darování, musí být dobré mravy porušeny chováním obdarovaného zjevně.

25. Zjevnost více než na charakter samotného protiprávního skutku ukazuje na jeho průkaznost (intenzita, s jakou se jeví dárci a dalším dotčeným osobám), musí jít tedy o čin, jehož amoralita je očividná, tj. netřeba ji dále a hlouběji jakkoli dokazovat. Zákon pojem dobrých mravů blíže nespecifikuje. Ústavní soud vymezil obecný korektiv dobrých mravů jakožto "souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a času, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu" (viz II. ÚS 249/97). Dle Ústavního soudu předpokladem vzniku práva požadovat vrácení daru není jakékoli nevhodné chování obdarovaného, ale pouze takové, které s ohledem na okolnosti případu je možno kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů se zřetelem na značnou intenzitu a váhu (je-li uskutečněno jedním činem) nebo soustavnost a dlouhou dobu (např. fyzické násilí, hrubé urážky, neposkytnutí pomoci atd.). Rozhodující není subjektivní pocit dárce, ale zda takové jednání obdarovaného lze objektivně posoudit jako hrubě porušující dobré mravy. Zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování. Komplexní posouzení v sobě nese prvky subjektivního a objektivního hodnocení tvrzeného revokačního důvodu.

26. Právo odvolat dar vzniká dárci projeveným nevděkem obdarovaného. Jde o právo dárce, nikoli povinnost, revokace nenastává ex lege projeveným nevděkem, je třeba, aby dárce dar odvolal, čímž kromě jiného dává najevo, že obdarovanému jeho závadné chování nepromíjí. Co se týče samotné výzvy k vrácení daru, zákon pro ni žádnou specifickou formu nestanoví. Zákon nestanoví ani konkrétní obsahové náležitosti, jež by výzva revokující dar měla splňovat. Aby však byla relevantním projevem vůle a působila zamýšlené účinky, je třeba aplikovat úpravu obecných náležitostí právního jednání zejména z hlediska jejich vážnosti, určitosti a srozumitelnosti.). Výzva musí obsahovat předně vymezení osoby dárce a obdarovaného, vlastní revokační projev dárce (tzn. výzvu k vrácení konkrétního daru) a současně - jak vyplynulo z dosavadní soudní praxe - rovněž indikaci toho, v čem dárce spatřuje zjevné porušení dobrých mravů, tj. určitou charakteristiku (popis, rozsah, intenzita atp.) závadného skutku.

27. Nesplní-li obdarovaný svou povinnost vydat dárci celý dar, případně jeho obvyklou cenu, dobrovolně, může se dárce obrátit se svým nárokem na soud. Ačkoliv samotné právo odvolat dar je nepromlčitelné, uplatnění tohoto práva v případě nevděku je omezeno roční lhůtou. Stanovení lhůty má smysl z toho důvodu, aby obdarovaný nežil neomezenou dobu v nejistotě, zda se dopustil nevděčného chování, či nikoliv. Lhůta pro uplatnění práva dárce dar odvolat běží obecně od okamžiku, kdy k činu, který dal za vznik nevděku, došlo. Vzhledem k tomu, že nevděk obdarovaného z něj činí nepoctivého držitele a účinnou revokací dochází k obnově vlastnického práva dárce, je namístě především ochrana cestou vlastnických žalob.

28. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018„ Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem„ hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat. Je třeba komplexní hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybným je vyhodnocení, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým.“

29. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2718/2019„ K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé (podle současné právní úpravy„ zjevné“) kolizi s dobrými mravy. Pojem dobrých mravů činí z ustanovení § 630 obč. zák., stejně jako z ustanovení § 2072 o. z. právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem. Vymezení hypotézy právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, je věcí zhodnocení konkrétní situace. Úvaha soudu, zda byla naplněna skutková podstata uvedených ustanovení, se proto vždy odvíjí od posouzení všech zvláštností toho kterého případu individuálně.“

30. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.6.2018, sp.zn. 33 Cdo 3370/2017„ Nelze, při zvažování, zda jde o nevděk ve smyslu ustanovení § 2072 o.z., tedy ublížení naplňující kritéria zjevného porušení dobrých mravů, které dárce opravňuje dar odvolat, přihlížet k (jiným) útrpnostem, které obdarovaný dárci způsobil mimo dobu vymezenou § 2075 o.z.“

31. Na daný případ jsou aplikovatelné i závěry plynoucí z judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k právní úpravě odvolání daru v poměrech občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., účinného do 31.12.2013. Např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 33 Odo 98/2006„ Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce.

32. Po provedeném dokazování, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně není důvodný.

33. Bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena darovací smlouva, na jejímž základě žalobkyně darovala žalovaným – své dceři a jejímu manželovi do jejich společného jmění manželů nemovité věci, dále že část nemovitých věcí žalovaní darovali smlouvou ze dne datum synovi žalovaného 2) a jeho partnerce do jejich rovnodílného podílového spoluvlastnictví a dále, že žalobkyně dar poskytnutý žalovaným dopisem ze dne datum odvolala pro nevděk žalovaných, přičemž tak učinila v zákonné lhůtě 1 roku a ze 4 důvodů: 1) hrubé chování žalovaných k žalobkyni – křik a nadávky, často, takové intenzity, že si toho všímali i sousedé, 2) nezájem žalovaných o žalobkyni – zda něco nepotřebuje, zda není nemocná, nepomáhají jí s nákupy, 3) žalovaní zakazují svým dětem, aby žalobkyni (svoji babičku) navštěvovaly v jejím bytě a brání jim, aby se s ní stýkaly, a 4) žalovaní otevřeně před sousedy ve vesnici hovoří o tom, že dům a zahradu prodají i se žalobkyní a že je nezajímá, kde žalobkyně skončí. Vztahy mezi účastníky řízení jsou vysoce konfliktní, což bylo patrno i při soudním jednání dne datum, kdy zejména žalobkyně a žalovaný 2) negativní emoce, které v jejich vzájemném vztahu panují, nikterak neskrývali. Stávající úroveň vztahů mezi účastníky řízení je důsledkem eskalace jejich vzájemných konfliktů a neshod, které započaly krátce po uzavření darovací smlouvy. Do té doby byly vztahy mezi účastníky řízení a jejich společné soužití v jednom domě (byť v oddělených domácnostech), jak ve shodě uvedli, naprosto bezproblémové. Těžko v tomto ohledu označit výlučně jednu stranu za agresora či viníka, resp. kdo z dotčených osob byl stěžení příčinou konfliktů, a druhou stranu za oběť. Pro posouzení důvodnosti podané žaloby je pro soud rozhodující především úroveň vzájemných vztahů účastníků řízení, neboť mezi nimi je dán dárcovský vztah. Směrem k jejich vztahu je nutno posuzovat tvrzený nevděk jako důvod pro odvolání daru.

34. Dle názoru soudu nebylo prokázáno, že došlo k naplnění podmínky pro možnost odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk. Bylo v podstatě nesporné, že bezprostředně po uzavření darovací smlouvy došlo mezi účastníky řízení k rapidnímu zhoršení vzájemných vztahů, nicméně za stěžejní příčinu tohoto stavu je třeba označit jednak nenaplnění představy žalobkyně o tom, jak by se měli žalovaní finančně vypořádat s jejími dalšími dětmi (právě v souvislosti s nabytím darovaných nemovitostí), a dále nevyjasnění a nenastavení si jasných pravidel vzájemného soužití, zejména užívání společných částí nemovitostí (průjezdu domu, dvoru a zahrady) účastníky řízení. V důsledku toho docházelo mezi oběma stranami, příp. i za účasti další dcery žalobkyně jméno příjmení, ke zmiňovaným rozepřím a konfliktům, které byly vyvolány jednou či druhou stranou a které se neobešly bez křiku a nadávek (i ve formě neslušných a hrubých výrazů) z obou stran. Toto vedlo k takové devastaci jejich do té doby poklidných vztahů, že spolu přestali v podstatě úplně komunikovat. Další důvody prezentované v odvolání daru, a sice, že žalovaní nejeví o žalobkyni jí očekávaný zájem či že zakazují svým dětem, aby se s žalobkyní stýkaly a navštěvovaly ji v jejím bytě (toto ostatně žalovaný 2) nepopřel, naopak vysvětlil důvody, které žalované k tomuto opatření vedly), jsou zjevně důsledkem narušených vztahů mezi účastníky, nikoli jejich příčinou. Navíc, jak žalobkyně sama uvedla, o pomoc v jakémkoliv směru (zejména v souvislosti s jejím zdravotním stavem či nákupy) žalované v předmětném období ani nežádala. Těžko pak to, že jí žalovaní pomoc neposkytli, hodnotit k jejich tíži. Poslední důvod spočívající v tom, že žalovaní otevřeně před sousedy ve vesnici hovoří o tom, že nemovitosti prodají i se žalobkyní, nebyl žalobkyní prokázán.

35. Obecně lze nadávky považovat za jednání způsobilé dárci ublížit, současně takové jednání porušuje dobré mravy. Nicméně posouzeno v kontextu všech zjištěných okolností a s přihlédnutím k tomu, že tak bylo učiněno ve vyhrocené situaci a v afektu, nelze urážlivé výroky obdarovaných vůči žalobkyni považovat za hrubý nevděk, zvláště tehdy, kdy nebylo prokázáno, že takové situace byly vyvolány pouze a jen samotnými žalovanými. K hádkám mezi účastníky řízení docházelo, toto ostatně nebylo v řízení ani sporné, jednalo se však o vzájemné sváry, nikoliv o jednostranné hrubé chování žalovaných k žalobkyni.

36. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které žalobkyně dar nemovitých věcí dopisem ze dne datum pro nevděk žalovaných odvolala, spočívající v 1) hrubém chování žalovaných k žalobkyni, 2) nezájmu žalovaných o žalobkyni a 4) že žalovaní otevřeně před sousedy ve vesnici hovoří o tom, že dům a zahradu prodají i se žalobkyní a že je nezajímá, kde žalobkyně skončí, nebyly ze strany žalobkyně prokázány, resp. v bodě 1) a 2) i poměřeno vzájemnými vztahy mezi účastníky řízení je nelze považovat za důvod revokace daru ve smyslu platné právní úpravy v návaznosti na závěry judikatury vyšších soudů citované shora, a důvod spočívající v tom, že 3) žalovaní zakazují svým dětem, aby žalobkyni (svoji babičku) navštěvovaly v jejím bytě a brání jim, aby se s ní stýkaly, sám o sobě nenaplňuje důvod pro odvolání daru pro nevděk, byla žaloba jako nedůvodná v celém rozsahu zamítnuta.

37. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní byli ve věci zcela úspěšní, když žaloba žalobkyně byla v celém rozsahu zamítnuta, a mají tak proti žalobkyni nárok na plnou náhradu jimi v tomto řízení účelně vynaložených nákladů. Tyto jsou tvořeny náklady právního zastoupení žalovaných ve výši 27.259 Kč, při jejichž výpočtu soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, konkrétně z ust. § 9 odst. 3 písm. a), dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby 2.500 Kč (za tarifní hodnotu se považuje částka 35.000 Kč) snížená o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, tj. ve výši 2.000 Kč u každého ze žalovaných, a z ust. § 13, 14 a 14a. Soud v daném případě nevycházel z hodnoty darovaných nemovitých věcí, neboť jejich cena nebyla oceněna nezávislým znaleckým posudkem a účastníci řízení se na jejich ceně, uváděné žalovanými, před soudem nedohodli. Náklady právního zastoupení sestávají z odměny za zastoupení ve výši 20.000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě k výzvě soudu, účast při jednání před soudem přesahující 2 hodiny dne datum a při jednání před soudem dne datum), tj. za celkem 10 úkonů právní služby (5 úkonů x 2) po 2.000 Kč, režijního paušálu ve výši 1.500 Kč (v souvislosti s úkony shora, 5 úkonů po 300 Kč úkon), náhrady za promeškaný čas v souvislosti s cestou zástupce žalovaných ke dvěma jednáním soudu z obec do obec a zpět ve výši 800 Kč za 8 půlhodin po 100 Kč půlhodina, náhradou cestovních výdajů v souvislosti s cestou zástupce žalovaných ke dvěma jednáním soudu z obec do obec a zpět při použití vlakové hromadné přepravy ve výši 228 Kč (při ceně jízdenky 57 Kč cesta, tj. 4 x 57 Kč) a DPH 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona, tj. z částky 22.528 Kč, ve výši 4.731 Kč. Soud neshledal za účelně vynaložený náklad sepis podání žalovaných ze dne datum a datum, neboť tak nebylo učiněno k výzvě soudu a žalovaní měli možnost skutečnosti v nich uvedené prezentovat ústně při jednáních soudu bezprostředně následujících po jejich učinění, ani účast zástupce žalovaných na setkání s mediátorem, neboť mediace se mají účastnit primárně samotní účastníci řízení a pokud se jí účastní i jejich zástupce, jedná se o náklad, který nemůže jít k tíži druhé strany sporu.

38. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. soud umožnil žalobkyni náhradu nákladů řízení žalobcům uhradit v delší lhůtě splatnosti, a to do 3 měsíců od právní moci rozsudku, když majetkové a finanční poměry žalobkyně, pro které bylo žalobkyni soudem přiznáno plné osvobození od soudních poplatků, jí objektivně neumožňují je uhradit žalobcům v obecné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve obec.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.