OSVY 6 C 172/2023-57

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ právně zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno zainteresované osoby 2/0, narozená dne Anonymizováno ⟪LB:lb_007⟫ Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_008⟫ právně zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 advokátem ⟪LB:lb_009⟫ se sídlem Adresa zainteresované osoby 3/0 ⟪LB:lb_010⟫ o určení vlastnického práva

I. Žaloba o určení, že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti id. Anonymizováno na pozemku p. č. Anonymizováno, který leží v katastrálním území adresa, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. Anonymizováno v obci adresa, části obce adresa, a podílu id. Anonymizováno na pozemku p. č. Anonymizováno, který leží v témže katastrálním území, se zamítá.

II. Žalobkyni se vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně (která je příbuzenský vztah žalované) se žalobou, podanou u zdejšího soudu (dále již „soud“) dne 21. 8. 2022, domáhala určení, že je vlastnicí shora uvedených podílů na předmětných pozemcích specifikovaných nyní ve výroku I. tohoto rozsudku (dále též „nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tím, že dne 11. 5. 2023 měla coby dárkyně uzavřít s žalovanou coby obdarovanou darovací smlouvu o převodu nemovitých věcí (dále též „darovací smlouva“). K podpisu této darovací smlouvy však došlo bez vědomí a vůle žalobkyně. Dne 11. 5. 2023 vzala žalovaná žalobkyni na pobočku anonymizováno ve adresa s tím, že je nutné podepsat příslušné dokumenty k „opatrovnictví“. Jelikož od svého příjezdu z Anonymizováno (v lednu 2023) se žalovaná k žalobkyni chovala hezky, starala se o ni, současně již byly dohodnuty, že žalobkyně požádá o přiznání příspěvku na péči a tento nechá vyplácet žalované, žalobkyně žalované plně důvěřovala. V domnění, že řeší „opatrovnictví“ a související příspěvek na péči, o čemž byla žalobkyně žalovanou ujištěna, žalobkyně připravené a předložené dokumenty (aniž by měla čas dokumenty prostudovat či jí někdo seznámil s jejich obsahem) na pobočce anonymizováno podepsala. Teprve později žalobkyně zjistila, že ve skutečnosti se jednalo o uzavření darovací smlouvy a podílů žalobkyně na nemovitostech. Vztahy mezi účastnicemi se poté zhoršily, byť i nadále žalovaná bydlí v dotčené nemovitosti (rodinném domě č. p. Anonymizováno v adresa). Žalovaná se chová k žalobkyni, svým příbuzenský vztah i dalším členům rodiny velmi hrubě, zakazuje jim návštěvy, zamyká dům, zájem o žalobkyni uvadl a žalobkyni s jejími prosbami o pomoc v péči odkazuje na ostatní příbuzenský vztah. Žalobkyně v žádném případě neměla v úmyslu darovat své podíly na nemovitostech výhradně žalované, když zastávala názor, že nemovitosti zdědí její příbuzenský vztah rovným dílem (jako tomu bylo ostatně i po smrti manžela žalobkyně). Žalobkyně se jednáním žalované cítí být podvedena. Žalovaná postupovala zcela účelově, když po svém návratu ze zahraničí neměla kde bydlet a nastěhovala se k žalobkyni (své příbuzenský vztah) s tím, že se o ni bude, s ohledem na její věk a zdravotní stav, starat. Bez vědomí žalobkyně nechala připravit darovací smlouvu a následně zneužila její vytvořené fixace a závislosti na sobě, se kterou dokázala ve svůj prospěch žalobkyní manipulovat, když žalobkyni na pobočce adresa předložila darovací smlouvu k podpisu. K dotazu žalobkyně podala pak žalovaná nepravdivou informaci o podpisu „papírů k opatrovnictví“.

2. Podle žalobkyně se v daném případě jednalo o právní jednání nicotné, neexistující, což má za následek, že se k němu nepřihlíží. Žalované tak nemohlo z darovací smlouvy vyplynout žádné právo k nemovitostem a vlastnické právo svědčí i nadále žalobkyni.

3. Z procesní opatrnosti pak žalobkyně v žalobě namítla, že označená darovací smlouva představuje absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 580 odst. 1, § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Žalovaná dosáhla převodu vlastnického práva k dotčeným nemovitostem nepoctivě jednáním, které se zjevně příčí dobrým mravům. Vzhledem k účelovému jednání žalované popsanému shora není přiměřené a ani spravedlivé trvat na závaznosti právního jednání ve vztahu k žalobkyni jako smluvní straně. Takové jednání je i dle komentářové literatury vždy nutné považovat za rozporné s dobrými mravy, tedy neplatné.

4. Žalobkyně v závěru své žaloby uvedla, že tato určovací žaloba představuje jedinou cestu, kterou se může domoci změny stavu zápisu vlastnického práva k nemovitostem v katastru, v čemž je spatřován naléhavý právní zájem žalobkyně na tomto určení dle § 80 o. s. ř.

5. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě (ve stručnosti shrnuto z její uplatněné právní obrany) odmítla celou žalobní konstrukci a tvrzení o jednání žalobkyně v omylu či o jednání žalované v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně nikdy nebyla omezena ve svéprávnosti, takže je za svoje právní jednání plně odpovědná a nelze konstatovat, že by jednala pro sebe bez právních následků. Tvrzení žalobkyně, že byla ubezpečována žalovanou, že se nejedná o dar, ale mělo se jednat o opatrovnictví, je zcela lživé. Obsah smlouvy byl se žalobkyní projednáván opakovaně a tato celá smlouva jí byla žalovanou před jejím uzavřením přečtena. Na poště byla žalovanou celá smlouva přečtena. Žalobkyně kromě darovací smlouvy bez jakýchkoliv problémů následně podepsala i návrh na vklad práva dle darovací smlouvy. Žalovaná má rovněž za to, že žalobkyni v tomto případě nesvědčí naléhavý právní zájem na podání této určovací žaloby. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

6. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

7. Účastnice dne 11. 5. 2023 podepsaly listinu označenou jako „Smlouva darovací o převodu věcí nemovitých“, dle které žalobkyně darovala (své příbuzenský vztah) žalované své (shora již specifikované) spoluvlastnické podíly na nemovitostech; podpisy obou účastnic byly dne 11. 5. 2023 na zdejší poště (adresa) úředně ověřeny, kdy obě účastnice uznaly svůj podpis na této listině za vlastní (zjištěno z cit. darovací smlouvy na č. l. 5-6).

8. Na základě darovací smlouvy a příslušného vkladového návrhu (na č. l. 7-8) došlo ke vkladu vlastnického práva ve prospěch žalované; právní účinky zápisu nastaly k okamžiku 15. 5. 2023 k Anonymizováno hod. Na základě tohoto vkladu se žalovaná stala spoluvlastnicí uvedených nemovitostí v rozsahu id. Anonymizováno, kdežto zbylé spoluvlastnice (příbuzenský vztah žalované a příbuzenský vztah žalobkyně), a to Anonymizováno jméno FO a Anonymizováno jméno FO, se staly spoluvlastnicemi těchto nemovitostí v rozsahu id. Anonymizováno (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 10).

9. Žalobkyně (prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně tituly před jménem jméno FO) dopisem ze dne 29. 6. 2023, adresovaným žalované, uplatnila námitku neplatnosti předmětné darovací smlouvy, a to jednak z důvodu omylu, a dále z důvodu jednání žalované, které se příčí dobrým mravům. Ohledně omylu žalobkyně v dopise v zásadě uplatňuje skutkové okolnosti dále rozvinuté v následně podané žalobě (tj. že žalobkyně podepsala předmětnou listinu v přesvědčení, že se jedná o záležitost její „opatrovnictví“). A v případě rozporu s dobrými mravy pak žalobkyně argumentuje tím, že od předmětné smlouvy „odstupuje…z důvodu úmyslného ublížení vůči její osobě z Vaší (roz. nyní ze strany žalované) zjevným porušením dobrých mravů shora popsaným jednáním…“ (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 14). Tento dopis byl žalované doručen dne 3. 7. 2023 (zjištěno z kopie dodejky na č. l. 15).

10. Soud z dalších provedených důkazů (viz protokol o jednání ze dne 3. 11. 2023) nepřevzal dílčí skutková zjištění vzhledem k tomu, že z těchto důkazů nebylo možné vyvodit informace, jež by nebyly zatíženy účelovým chováním či tvrzením té které procesní strany. Tak např. pokud jde o podání vysvětlení žalobkyně před policejním orgánem (srov. úřední záznam o podání vysvětlení u Obvodního oddělení policie adresa ze dne 2. 6. 2023 na č. l. 11-13), žalobkyně zde vyložila svou skutkovou verzi popsaného jednání účastnic inkriminovaného dne 11. 5. 2023 v budově pobočky adresa, kde dle její verze mělo dojít k podepsaní listiny ad 7 (dle ověřovací doložky na uvedené listině však žalobkyně uznala svůj podpis za vlastní, tedy tuto listinu na uvedeném místě nepodepisovala). Tuto skutkovou verzi pak v zásadě žalobkyně opětovně vyložila, případně dále rozvinula v rámci své účastnické výpovědi při jednání konaném dne 3. 11. 2023. Naopak žalovaná ve své účastnické výpovědi zaujala zcela odlišnou skutkovou verzi svědčící zase o uzavření darovací smlouvy, jíž předcházelo rozhodnutí žalobkyně darovat své spoluvlastnické podíly na nemovitostech žalované, své příbuzenský vztah. Vzhledem k tomu, že vlastního aktu podepsání listiny ad 7 byly přítomny toliko účastnice, soud v zásadě neměl možnost jinými důkazními prostředky verifikovat tu kterou účastnicemi tvrzenou skutkovou verzi. Navíc také žalovaná tvrdila i v rámci své účastnické výpovědi, že smlouvu ad 7 účastnice podepsaly na pobočce adresa, ačkoliv dle ověřovací doložky na této listině své podpisy na této listině uznaly za vlastní, tedy smlouvu ad 7 na zmíněné pobočce nepodepisovaly.

11. Soud současně konstatuje, že obě účastnice při výslechu nepůsobily na soud zcela přesvědčivě a věrohodně.

12. Žalobkyně si na straně jedné vcelku detailně vybavovala průběh procedury jejího podpisu (ve skutečnosti uznání jejího podpisu za vlastní) listiny ad 7, na některé tomuto dni předcházející okolnosti, ale ani na okolnosti bezprostředně následující po tvrzeném podpisu uvedené listiny, vztahující se k předmětnému darování a z toho plynoucího právního následku, si ovšem zčásti nebo zcela již nepamatovala, což zřejmě lze přisuzovat i jejímu věku a nepříliš dobrému zdravotnímu stavu, jak plyne např. z ambulantních nálezů ze dne datum (na č. l. 43) či ze dne datum (na č. l. 44-45).

13. Ovšem ani žalovaná na soud nepůsobila při své účastnické výpovědi zcela věrohodně. Žalovaná např. ve svém vyjádření tvrdila, že žalobkyni přečetla (v tomto smyslu míněno poprvé) darovací smlouvu, respektive (protože – dle uvedené verze – k podpisu ještě nedošlo) koncept darovací smlouvy na pobočce adresa, kdežto při výslechu zase tvrdila, že ještě předtím žalobkyni tento koncept smlouvy (tedy poprvé) přečetla v bydlišti žalobkyně v adresa. V tomto směru při doplňujících otázkách právního zástupce žalobkyně působila žalovaná poměrně nejistě a na soud její chování v této části výpovědi působilo značně nevěrohodně.

14. Rovněž okolnost, zda příbuzenský vztah žalované byla ještě před inkriminovaným dnem (11. 5. 2023) účastnicí jednání žalobkyně s žalovanou ohledně údajně zamýšleného darování, nemůže v žádném ohledu mít relevantní podklad pro informace upínající se k vlastnímu jednání účastnic dne 11. 5. 2023, při kterém prokazatelně obě účastnice nikoliv podepsaly, nýbrž uznaly své podpisy na listině ad 7 za vlastní.

15. Rovněž ostatní důkazy, jimiž soud neprovedl dokazování, podle svého označení či uvedení informačního pramene neměly směřovat k vlastnímu jednání účastnic na pobočce adresa, a proto jimi soud nakonec dokazování neprováděl.

16. V situaci, kdy u inkriminovaného tvrzeného podepisování listiny ad 7 byly přítomny toliko účastnice, což byla mezi účastnicemi nesporná skutečnost, logicky nebylo důvodem ani poučovat žalobkyni (prostřednictvím jejího právního zástupce) o tom, aby žalobkyně soudu navrhla další důkazy k prokázání svého tvrzení, že předmětného dne na uvedeném místě chtěla podepsat toliko „příslušné dokumenty k opatrovnictví“ či uznat za vlastní svůj podpis na takovéto listině, aniž by při účastnickém výslechu byla schopna vyložit, co tím bylo vlastně míněno.

17. I kdyby však žalobkyní tvrzená skutečnost o tom, že darovací smlouvu dne 11. 5. 2023 s žalovanou uzavřít nechtěla, a že tudíž toliko s plnou důvěrou v dobrověrné jednání žalované (své příbuzenský vztah) předmětnou listinu či snad ještě nějaké další listiny na uvedené poště inkriminovaného dne podepsala, respektive uznala svůj podpis na té které listině za svůj vlastní, nic by to nemohlo změnit na dále uvedeném právním následku.

18. O zcela jinou situaci by se jednalo, pakliže by žalobkyně tvrdila, že si před podpisem přečetla, respektive zkontrolovala listinu týkající se jejího „opatrovnictví“ (např. listinu představující plnou moc zmocňující žalovanou k jednání za žalobkyni za účelem kompletního vyřízení příslušné státní dávky či k tomu se upínajících dalších listin), že takovou listinu byla po uvedené verifikaci žalobkyně připravena podepsat a tedy projevit svým podpisem na ní svou vůli, tedy učinit předmětné právní jednání, přičemž v této fázi by došlo (dle žalobního tvrzení dojít mělo) např. k výměně listin za darovací smlouvu, kterou by následně žalobkyně v takovém omylu podepsala. Takové okolnosti ovšem v žalobě skutkově vylíčeny nebyly, přičemž žalobkyní bylo opakovaně tvrzeno, že si před podpisem předmětnou listinu (tedy listinu ad 7) nepřečetla a rovnou jí bez dalšího na pobočce adresa podepsala.

19. Soud proto učinil ten závěr o skutkovém stavu, že dne 11. 5. 2023 žalobkyně nikoliv podepsala listinu ad 7 (darovací smlouvu), nýbrž podpis na této listině uznala za vlastní, a to v situaci, aniž by se s obsahem této listiny seznámila.

20. Žaloba není důvodná.

21. Předně je třeba zdůraznit, že žalobkyni ve smyslu § 80 o. s. ř. svědčí naléhavý právní zájem na této určovací žalobě, neboť jejím smyslem je zajištění souladu mezi stavem zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí s tvrzeným právním stavem, kdy žalobkyně má za to, že podle práva je stále spoluvlastnicí spoluvlastnických podílů na předmětných nemovitostech o velikosti id. Anonymizováno, a že v důsledku toho rozsudek deklarující její spoluvlastnictví k tomuto nemovitému majetku bude představovat veřejnou vkladovou listinu, na jejímž základě by došlo k naplnění zmíněného souladu.

22. Ve smyslu žalobních tvrzení bylo tedy primárně úkolem soudu posoudit, zda zjištěný skutkový stav umožňuje přistoupit k aplikaci § 583 o. z. (stanovící, že jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné), či nikoliv.

23. Soud dospěl k závěru, že v daném případě se nejednalo o jednání žalobkyně v omylu, které by zakládalo relativní neplatnost předmětné darovací smlouvy.

24. V posuzované věci žalobkyně v žalobě tvrdila skutečnosti, z nichž plyne, že v jejím případě mělo dojít k podstatnému omylu, jenž se týkal právního důvodu, kdy žalobkyně svou vůli při tvrzeném podpisu listiny ad 7 dne 11. 5. 2023 směřovala k právnímu důvodu „opatrovnictví“ (aniž by žalobkyně byla schopna blíže objasnit, o co se v tomto směru mělo vlastně jednat), nikoliv k uzavření darovací smlouvy. Žalobkyně tedy prostřednictvím svých žalobních tvrzení v podstatě vymezila že byla uvedena v omyl (omyl v podstatě právního jednání, tzv. error in negotio), který se týkal právního důvodu, kdy se mylně domnívala, že její vůle směřuje k právnímu jednání ohledně jí blíže nespecifikovaného „opatrovnictví“, zatímco ve skutečnosti podepsala (podle zjištění soud však na pobočce adresa toliko uznala svůj podpis za vlastní) listinu ad 7, tedy darovací smlouvu.

25. Nalézací soud je povinen reflektovat judikaturu Nejvyššího soudu, která se ustálila v právním názoru, že omluvitelným omylem je pouze takový omyl, k němuž došlo přesto, že jednající (mýlící se) osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti (že vyvinula obvyklou péči), kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul. Jinak řečeno, o omluvitelný omyl jde, nemohl-li jednající rozpoznat skutečný stav věci ani poté, co by vyvinul obvyklou péči, kterou lze na něm požadovat. Byl-li omyl jednající osoby zaviněn její nedbalostí při využití možnosti ověřit si skutečnosti rozhodné pro uskutečnění zamýšleného právního jednání (skutečný stav), o omluvitelný omyl nejde (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2001, sp. zn. 26 Cdo 1898/99, ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. 32 Cdo 29/2009, ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 30 Cdo 1251/2002, ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4851/2016, ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1830/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 55/2010). Na tyto závěry – již v podmínkách nové civilní úpravy, respektive v podmínkách zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění – odkazuje Nejvyšší soud např. ve svém usnesení ze dne 1. 6. 2023, sp. zn. 33 Cdo 3851/2022.

26. Ve skutkových poměrech tohoto případu si žalobkyně coby svéprávná osoba dne 11. 5. 2023 mohla a také měla před svým podpisem, respektive uznáním svého podpisu na listině ad 7 zkontrolovat (přečíst) její obsah, a pokud tak neučinila (ať již s ohledem na okolnost, že své příbuzenský vztah – žalované plně důvěřovala v to, co jí žalovaná před tímto podpisem listiny sdělila, či nikoliv), nemůže se důvodně – s přihlédnutím též k jednoznačně formulovaným závěrům judikatury dovolacího soudu – ex post domáhat relativní neplatnosti této smlouvy, respektive právního jednání z důvodu, že toto právní jednání učinila v omylu.

27. Žalobkyní vymezený skutek, jenž byl posuzován z hlediska regulace ve smyslu § 583 o. z., z povahy věci nemůže současně splňovat podmínky pro absolutní neplatnost takového právního jednání z důvodu, že právní jednání žalobkyně se příčí dobrým mravům. Skutková podstata omylu obsažená v § 583 o. z. je speciální a nelze skutkové okolnosti, jež dle žalobního tvrzení mají naplňovat hypotézu tohoto právního institutu, současně ztotožňovat s jedním z hlavních důvodů neplatnosti právního jednání pro kolizi s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z.

28. Soud proto uzavírá, že s přihlédnutím ke zjištěným skutkovým okolnostem a k žalobou vymezenému skutku nedospěl k závěru, že darovací smlouva by byla stižena neplatností ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., respektive případně neplatností ve smyslu § 588, kdy soud z moci úřední je povinen přihlédnout k takové absolutní neplatnosti právního jednání, „které se zjevně příčí dobrým mravům“. Jinak řečeno, soud z moci úřední nezaregistroval naplnění podmínek, jež by měly vést k právně aplikačnímu závěru o absolutně neplatném právním jednání (uzavření předmětné darovací smlouvy).

29. Konečně pokud žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) v čl. III. svého sdělení ze dne 1. 11. 2023 na č. l. 42 mj. uvádí, že žalovaná „o žalobkyni se nestará, nepřispívá na náklady spojené s užíváním a energie nechá hradit svoji příbuzenský vztah, která pozbyla vlastnické právo k části nemovitých věcí. Přítel žalované žalobkyni sdělil, že ‚její místo je už jen na hřbitově‘ a žalovaná své příbuzenský vztah sdělila, že ji tam nepatří nic“, pročež „žalobkyně je toho názoru, že tím mohlo dojít naplnění normy ustanovení § 2072 občanského zákoníku“ (roz. odvolání daru pro nevděk), pak je třeba k tomu uvést, že žalobní skutek prostřednictvím v žalobě tvrzených skutkových okolností nebyl vymezen ve vztahu k řešení otázky vrácení daru, a za tím účelem ani ze strany žalobkyně nebyla učiněna případná změna žaloby v části žalobní narace, o které by soud byl povinen za podmínek dle § 95 odst. 2 o. s. ř. rozhodovat. Soud přitom neměl – s ohledem na skutkové poměry této věci – důvod žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. poučovat k doplnění vylíčených skutkových okolností ve smyslu posuzování otázky vrácení nemovitého daru, neboť výsledky dokazování k takovému postupu soudu ani nenasvědčovaly.

30. Ze všech vyložených důvodů byla proto žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

31. Pokud jde o náklady řízení, žalovaná sice v řízení dosáhla plného procesního úspěchu, leč žalobkyně je její příbuzenský vztah, je vyššího (pokročilého Anonymizováno) věku a ve špatném zdravotním stavu, je příjemkyní Anonymizováno důchodu, kdy hodnotnější majetek v podobě spoluvlastnictví předmětných nemovitostí darovala právě žalované. Všechny tyto skutečnosti, s přihlédnutím k okolnostem daného případu, podle názoru soudu vedou k závěru o nezbytnosti výjimečné aplikace § 150 o. s. ř. stanovící, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud proto nákladovým výrokem II. rozhodl tak, že se jinak ve sporu plně procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznává.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.