OSVY 6 C 85/2023-183

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ se sídlem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ právně zastoupený anonymizováno, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného A ⟪LB:lb_008⟫ právně zastoupený anonymizováno, advokátkou ⟪LB:lb_009⟫ se sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 175 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 175 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 81 106,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám anonymizováno, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále již „žaloba“), podaným u podepsaného soudu (dále již „soud“) dne 30. 1. 2023, domáhal proti žalovanému zaplacení částky 175 000 Kč z důvodu (ve stručnosti shrnuto z obsahu žaloby), že coby dodavatel do faktury doručené objednateli díla [právnická osoba se sídlem adresa (dále též „společnost právnická osoba“)] omylem uvedl pro platbu číslo bankovního účtu žalovaného, přičemž společnost právnická osoba následně na účet žalovaného převedla částku 175 000 Kč. Po zjištění této okolnosti žalobce vyzval žalovaného, aby mu vrátil tuto platbu, což však žalovaný neučinil.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě odmítl žalobní argumentace a navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že s jednatelem žalobce tituly před jménem jméno FO byli přátelé. Žalovaný měl původně rovněž figurovat jako jednatel žalobce, ale nakonec k této realizaci nedošlo. I přes tuto skutečnost však s žalobcem, respektive s tituly před jménem jméno FO nadále spolupracoval, a to i na zakázce od společnosti právnická osoba, v důsledku čehož žalovanému vznikly s tím spojené náklady. Z tohoto důvodu žalovaný neshledává důvod pro vrácení žalované částky a žalobu považuje za nedůvodnou.

3. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

4. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný nebyl v žádném smluvním vztahu se společností právnická osoba; ve smluvním vztahu s touto společností byl pouze žalobce. Tato skutečnost plyne jak z potvrzení společnosti právnická osoba ze dne 9. 6. 2023 (na č. l. 11), v níž uvedená společnost sděluje, že: „se společností Anonymizováno měli vazbu v rámci výstavby podia a vystavení značky Anonymizováno.“, tak i z výslechů jednatele žalobce tituly před jménem jméno FO a žalovaného.

5. Společnost právnická osoba si coby objednatel objednala u žalobce coby zhotovitele realizaci Anonymizováno pro firmu Anonymizováno, což byl důsledek v ústní formě uzavřené smlouvy o dílo mezi společností právnická osoba (objednatelem) a žalobcem (zhotovitelem). Cena za uvedené dílo byla sjednána na částku 350 000 Kč (zjištěno z objednávky společnosti právnická osoba na č. l. 112 a z výslechu tituly před jménem jméno FO, jednatele žalobce).

6. Dle smlouvy o dílo ad 5 žalobce společnosti právnická osoba vyúčtoval fakturou č. anonymizováno ze dne 16. 8. 2021 zálohu za dílo ve výši 175 000 Kč, přičemž na této faktuře žalobce (jednající prostřednictvím svého jednatele tituly před jménem jméno FO) omylem uvedl bankovní účet žalovaného č. č. účtu (zjištěno z cit. faktury na č. l. 119 a z výslechu jednatele žalobce). K nesprávnému uvedení účtu žalobcem došlo z důvodu předchozích jiných podnikatelských aktivit mezi žalobcem a žalovaným; jednalo se o administrativní pochybení žalobce (zjištěno z výslechu žalovaného).

7. Společnost právnická osoba dle faktury ad 6 pak provedla platbu na účet označený v této zálohové faktuře, aniž by věděla, že se nejedná o účet žalobce (zjištěno z potvrzení společnosti právnická osoba na č. l. 11 a z výslechu jednatele žalobce).

8. Žalobce po zjištění realizace platby dle ad 7 vyzval žalovaného k vrácení předmětné částky (175 000 Kč) na účet žalobce. Před podáním žaloby tak žalobce učinil doporučeným dopisem ze dne 24. 1. 2022 (zjištěno z výslechu jednatele žalobce a z dopisu na č. l. 13). Mezi účastníky je ostatně nesporné, že žalovaný částku 175 000 Kč odmítl žalobci vrátit, respektive převést na účet žalobce.

9. Společnost právnická osoba pak provedla ještě jednu stejnou platbu (ač žalobce již doplatek za cenu díla dle ad 5 vyúčtoval ve faktuře, v níž uvedl své správné číslo bankovního účtu), opět chybně, ve prospěch účtu žalovaného, nyní již v důsledku svého vlastního pochybení, neboť ve svém systému opomenula zohlednit v mezidobí žalobcem jí nahlášenou okolnost nesprávného účtu a provést opravu ve prospěch správného čísla účtu žalobce (zjištěno z výslechu jednatele žalobce, dále z potvrzení společnosti právnická osoba a z přehledu plateb na č. l. 120). Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný tuto druhou platbu ve výši 175 000 Kč, kterou inkasoval na svůj účet, posléze společnosti právnická osoba vrátil (převedl zpět na účet této společnosti).

10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

11. Žalobce a společnost právnická osoba uzavřeli v ústní formě smlouvu o dílo, dle které se žalobce zavázal společnosti právnická osoba dodat dílo označené jako „Anonymizováno“, a to za cenu díla 350 000 Kč s tím, že žalobce společnosti právnická osoba vyúčtuje zálohově částku 175 000 Kč a po dokončení díla bude vyúčtován doplatek ve výši 175 000 Kč. Žalobce v zálohové faktuře č. anonymizováno ze dne 16. 8. 2021 na částku 175 000 Kč v důsledku administrativního pochybení uvedl pro realizaci zálohové platby společností právnická osoba nesprávné číslo bankovního účtu, respektive omylem uvedl účet žalovaného a společnost právnická osoba, maje za to, že plní žalobci, provedla dne 18. 8. 2021 na uvedený účet tuto zálohovou platbu. Platbu tak inkasoval na svůj účet žalovaný, který poté i přes písemnou výzvu žalobce, aby tuto částku vrátil, respektive převedl na účet žalobce, tak neučinil s odůvodněním, že podle jeho názoru má na tuto částku nárok z důvodu, že měl výdaje spojené s jeho účastí (spoluprací) na uvedeném díle, jakkoliv si byl vědom, že nebyl a ani není v žádném právním vztahu ke společnosti právnická osoba.

12. Soud shledal žalobu zcela důvodnou, jak bude dále rozvedeno.

13. Ještě před vlastním uvedením právního posouzení věci soud považuje za nezbytné vyložit nedopatření, k němuž ze strany samosoudce došlo při vyhlašování rozsudku. Soud po úvodní formulaci při vyhlašování rozsudku, tj. po sdělení účastníků a předmětu řízení vyslovil pouze „žaloba“, a poté přerušil vyhlašování rozsudku a dal pokyn účastníkům a právním zástupcům, aby opustili jednací síň a vyčkali na další pokyn soudu. Soud tak učinil z toho důvodu, že v popsaném okamžiku zjistil, že měl k dispozici nesprávný podklad pro vyhlášení rozsudku, a proto musel učinit výše uvedené organizačně technické opatření. Poté pak soud – jakmile byli účastníci opět vyzváni ke vstupu do jednací síně – přistoupil k vyhlášení rozsudku, jak je uvedeno v protokolu o vyhlášení rozsudku a jak tomu odpovídá zvukový záznam z vyhlášení rozsudku. V ústním odůvodnění vyhlášeného rozsudku pak podepsaný samosoudce přítomným v jednací síni vyložil svůj postup při vyhlašování. K výše uvedenému by pochopitelně ze strany samosoudce správně dojít nemělo, nicméně pokud se tak přesto stalo, v procesní situaci, kdy vyhlášeným slovem „žaloba“ nedošlo ještě k žádnému vyjádření vlastního výsledku rozsouzení věci, soud je toho názoru, že shora vyložený další postup soudu při vyhlašování tohoto rozsudku byl učiněn v souladu se zákonem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí mj. ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

16. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v žádném smluvním vztahu ke společnosti právnická osoba, respektive žádným způsobem právně neparticipoval na závazku plynoucím ze smlouvy o dílo uzavřené mezi společností právnická osoba (objednatelem) a žalobcem (zhotovitelem). Okolnost, že žalovaný se spolupodílel jako třetí osoba na realizaci díla mimo uvedený právní vztah je zde právně bezpředmětná, respektive mohla by mít právní konsekvence toliko mezi účastníky tohoto řízení, nikoliv však vůči právnímu vztahu plynoucímu z uvedené smlouvy o dílo.

17. V řízení bylo rovněž spolehlivě zjištěno, že žalobce omylem v předmětné zálohové faktuře adresované společnosti právnická osoba uvedl číslo bankovního účtu žalovaného a společnost právnická osoba, v dobré víře, že tak plní žalobci, částku 175 000 Kč, která byla předmětem žaloby, převedla na uvedený účet, tj. ve skutečnosti na účet žalovaného.

18. Z vyloženého podle názoru soudu plyne, že na základě zjištěného skutkové stavu se žalovaný dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatil na úkor žalobce. Žalovaný totiž neměl a ani (stále) nemá právní titul (důvod) k tomu, aby si částku 175 000 Kč, kterou mu omylem převedla společnost právnická osoba, mohl ponechat po právu ve své dispozici.

19. Právní titul (důvod) a z toho plynoucí aktivní věcnou legitimaci ovšem nemá společnost právnická osoba, neboť ta plnila (pokud jde o shora popsanou realizaci první platby dle smlouvy o dílo uzavřené ohledně dodání „Anonymizováno“) v intencích žalobcem vyhotovené zálohové faktury, v níž bylo zcela jasně a určitě uvedeno konkrétní číslo bankovního účtu, v jehož prospěch měla být tato zálohová platba provedena.

20. Jestliže bylo prokázáno, že právní vztah byl založen (existoval) mezi žalobcem a společností právnická osoba a pouze žalobci podle tohoto právního vztahu náležela odměna dle smlouvy o dílo, pak došlo-li k faktickému převodu peněz dle výše uvedeného zjištění na účet žalovaného, pak je žalovaný povinen tuto inkasovanou částku coby své bezdůvodné obohacení na úkor žalobce vrátit právě žalobci, nikoliv (z důvodo uvedené v ad 19) společnosti právnická osoba.

21. S ohledem na ad 19 přitom – ještě jednou zdůrazněno – nelze uzavřít, že došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného na úkor společnosti právnická osoba, neboť tato společnost plnila přesně dle pokynů žalobce plynoucích z výše uvedené zálohové faktury. Pak je tedy podle názoru soudu aktivně věcně legitimován k požadavku na vydání (vrácení) bezdůvodného obohacení (vrácení částky 175 000 Kč) žalobce, jemuž tato platba od společnosti právnická osoba na základě smluvního ujednání (dle smlouvy o dílo) po právu náležela, a pasivně legitimován – tj. povinen částku 175 000 Kč vrátit žalobci – je žalovaný.

22. Jedinou okolností, pro kterou by bylo možné žalobu zcela nebo zčásti zamítnout, by byla situace, pakliže by žalovaný v tomto řízení tvrdil a prokázal, že má za žalobcem (rovněž) pohledávku, která je splatná a došlo ke kompenzačnímu projevu, v jehož důsledku pohledávka žalobce za žalovaným zanikla. K tomu by ovšem musel žalovaný v rámci své právní obrany tvrdit právně rozhodné skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že mezi nimi (roz. účastníky tohoto řízení) byl založen příslušný právní vztah, jehož předmětem by byla mj. i povinnost peněžního plnění žalobce vůči žalovanému, k čemuž nedošlo, ačkoliv žalovanému na takové plnění vznikl nárok (pohledávka). Takovou (nepochybně) právně významnou okolnost žalovaný dosud netvrdil, pouze v rámci svého vyjádření poukazoval na jakýsi mezi nimi (účastníky tohoto řízení) existující vztah.

23. K posledně zmíněnému soud zdůrazňuje, že rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v tom, že úkon započtení pohledávky splatné na požádání věřitele nemá žádné právní účinky, jestliže jej věřitel učinil, aniž předtím vyzval dlužníka k zaplacení pohledávky; takový kompenzační projev účinků nenastane ani v okamžiku, kdy se pohledávka později stane splatnou. Podmínka splatnosti započítávané pohledávky přitom není splněna, jestliže věřitel v jedné listině vyzve dlužníka k zaplacení pohledávky a zároveň v ní učiní projev započtení této pohledávky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 204/2003, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 64/2006, nebo rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1642/2006, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 26 Cdo 3662/2012, nebo ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 2850/2015, a další na uvedenou praxi navazující rozhodnutí dovolacího soudu).

24. Žalovaný sice v rámci obrany zmínil, že (srov. jeho vyjádření k žalobě na č. l. 18 verte a násl.): „v souvislosti s touto zakázkou vynaložil náklady v celkové výši 207 137,33 Kč…že výdaje poskytnuté žalovaným na danou zakázku dokonce převyšují částku 175 000 Kč, která mu byla uhrazena na bankovní účet společností právnická osoba., kdy však žalovaný nyní činí pouze obranu proti žalobce znějící na částku 175 000 Kč za tím neuplatňuje částku, která žalobu převyšuje. ale toto zatím zvažuje…“ Žalovaný však v tomto řízení (v rámci svého podání) netvrdil a neprokazoval, že by vůči pohledávce žalobce učinil kompenzační projev. A s ohledem na své tvrzení tak ani učinit nemohl, neboť v tomto řízení tvrdil, že žalovaná částka je po něm nedůvodně žalobcem požadována, neboť se jednalo o realizaci toho, na čem se s žalobcem dohodl. K posledně uvedenému nutno ovšem konstatovat, že provedeným dokazováním toto tvrzení žalovaného bylo vyvráceno, neboť sama společnost právnická osoba uvedla, že byla ve vztahu k uvedené zakázce ve smluvním vztahu (smlouva o dílo) toliko s žalobcem, nikoliv též (či pouze jen) s žalovaným. Ostatně sám žalovaný ve své účastnické výpovědi mj. uvedl, že se společností právnická osoba nebyl v žádném smluvním vztahu, a i ohledně zakázky, respektive realizace díla plynoucího ze smluvního vztahu mezi společností právnická osoba a žalobcem, prováděl dílčí práce a úkony na základě ujednání s žalobcem. Dá se tedy k tomu uvést, že žalovaný zde prováděl činnost coby subdodavatel pro žalobce, který byl dodavatel vůči objednateli – společnosti právnická osoba. Okolnost existence případného smluvního vztahu mezi účastníky se však netýká smluvního vztahu mezi žalobcem a společností právnická osoba, z něhož mj. vzniklo žalobci právo na dílčí plnění formou společností právnická osoba poskytnuté zálohové platby ve výši 175 000 Kč, která byla v důsledku shora již popsaného (administrativního) pochybení nakonec nesprávně převedena na bankovní účet žalovaného. Z toho všeho plyne, že žalovaný po právu neměl žádný právní důvod ponechávat si tuto platbu, tj. částku 175 000 Kč, ve své dispozici, a minimálně po předžalobní výzvě ze strany žalobce, v níž byly osvětleny skutkové okolnosti provedené platby ve prospěch účtu žalovaného, měl přistoupit k vydání bezdůvodného obohacení, tj. k převodu částky 175 000 Kč.

25. Ze všech těchto důvodů proto soud podané žalobě vyhověl.

26. Jelikož převážná část navrhovaných důkazů účastníky již nemohla nijak více objasnit skutkové poměry této věci, přičemž ani žalovaný netvrdil, že by byl přímo ve smluvním vztahu se společností právnická osoba, soud při jednáním konaném dne 18. 9. 2023 rozhodl usnesením o tom, že další dokazování (účastníky navrženými důkazy) již prováděno nebude, neboť by to bylo neúčelné, nehospodárné a v tomto směru další dokazování by vedlo pouze ke zbytečnému prodlužování tohoto sporu. V návaznosti na to pak soud zdůrazňuje, že převážná část účastníky tvrzených skutečností byla zcela nadbytečná, neboť tato jejich tvrzení buď vzdáleně anebo vůbec neměla spojitost se skutkovým základem této věci, neboť podrobně popisovala především do té doby panující spolupráci mezi jednatelem žalobce tituly před jménem jméno FO a žalovaným.

27. Jelikož byl žalobce v tomto sporu plně procesně úspěšný, náleží mu vůči žalovanému dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu (jím účelně vynaložených) nákladů řízení, které činí celkem 81 106,90 Kč a sestávají se z následujících položek.

28. Odměna advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), a to za 6 úkonů právní služby (vypočteno dle § 7 bodu č. 5 AT z tarifní hodnoty 175 000 Kč) po 8 100 Kč [tj. 1. za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2. výzva k plnění před podáním žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 3. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 4. další porada advokáta s klientem dle § 11 odst. 1 písm. c) AT (vzhledem k obsahu vyjádření žalovaného k žalobě a z toho plynoucího značného množství informací soud považuje tento úkon advokáta žalobce za účelně vynaložený), 5. replika k vyjádření žalovaného dle § 11 odst. 1 písm. d), 6. účast advokáta žalobce při jednáním před soudem konaným dne 18. 9. 2023 v čase od 9:00 hod. do 10:28 hod.), tj. 6 x 8 100 Kč = 48 600 Kč, a dále za 1 úkon právní služby v poloviční sazbě, a to za účast advokáta žalobce při jednání soudu konaného dne 25. 9. 2023, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) AT, tj. ve výši 4 050 Kč, celkem tedy odměna advokáta ve výši 52 650 Kč.

29. Náhrada za 7 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem 2 100 Kč.

30. Cestovné – 2 cesty advokáta žalovaného z jeho sídla v Havířově k soudu a zpět, tj. 1 cesta z adresa a zpět 300 km, 2 cesty celkem 600 km, osobním automobilem zn. Anonymizováno RZ SPZ (dále též „OA“) při prům. spotřebě 8,8 l BA 95/100 km, při prům. spotřebě 41,20 Kč/1 l BA 95 a sazbě základní náhrady 5,20 Kč/1 km, tj. za spotřebované hmoty (výpočet dle aplikace Justtarif), tj. celkem cestovné za jednu cestu ve výši 2 647,68 Kč, celkem 2 cesty po 2 647,68 Kč činí 5 295,36 Kč.

31. Náhrada za ztrátu času dle ad 29 – za 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT, tj. celkem 1 200 Kč.

32. Částka odpovídající 21 % DPH (z částky 61 245,36 Kč) za ad 27 až 30 ve výši 12 861,52 Kč.

33. Přisouzenou náhradu nákladů řízení je žalobce povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekucí.