OSVY 4 C 301/2022-120

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 1 352 310 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradu nákladů řízení částku částka, k rukám právní zástupkyně žalované tituly před jménem Anonymizováno – advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u zdejšího soudu (dále již „soud“) dne datum, domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím v podstatě s odůvodněním, že žalobkyně v pozici pojistitele uzavřela v průběhu let 2013 až 2014 s panem jméno FO, narozeným dne datum jakožto pojistníkem celkem čtyři pojistné smlouvy, a to datum s názvem „Kapitálové životní pojištění pro případ dožití 15DR“ za jednorázové pojistné číslo hodnota, dne datum pojistnou smlouvu „Kapitálové životní pojištění pro případ dožití RENTA PROFIT 17DR“ za jednorázové pojistné číslo hodnota, dne datum pojistnou smlouvu s názvem „Kapitálové pojištění pro případ dožití RENTA PROFIT 17DR“ za jednorázové pojistné číslo hodnota a dne datum pojistnou smlouvu s názvem „Kapitálové pojištění pro případ dožití RENTA PROFIT 17DR za jednorázové pojistné číslo hodnota ( dále jen „pojistné smlouvy“). Obmyšlenou oprávněnou osobou pro případ smrti pojistníka byl ve všech pojistných smlouvách v okamžiku jejich uzavření syn jméno FO, tituly před jménem jméno FO, narozený datum. Dne datum mělo dojít na základě písemné žádosti pana jméno FO ke změně obmyšlené osoby, a to tak, že obmyšlenou osobou se nově měla stát žalovaná. Dne datum došlo k úmrtí jméno FO a žalovaná následně dne datum u žalobkyně uplatnila nárok na vyplacení pojistného plnění, jako osoba obmyšlená z uvedených pojistných smluv. Posléze jí bylo jako obmyšlené osobě ze strany žalobkyně vyplaceno celkové plnění ve výši částka z jednotlivých pojistných smluv v částkách tak, jak je v žalobě detailně popisuje. Ze strany původního obmyšleného pana jméno FO bylo zpochybňováno, zda uvedené změny pojistných smluv, v rámci kterých, se měla obmyšlenou osobou stát žalovaná byly učiněny platně. Tuto změnu měl totiž pan jméno FO učinit v době, kdy se potýkal s duševními problémy, pro které byl i hospitalizován, tedy v době, kdy nebyl v plné míře posoudit následky svého jednání. Ze stejných důvodů pak pan jméno FO sporoval také platnost závěti, kterou měl jeho otec sepsat dne datum. Spor o dědické právo po jméno FO byl mezi žalovanou a jméno FO projednáván u Městského soudu v Brně pod sp.zn. spisová značka a v rámci tohoto řízení byl vydán rozsudek, ve kterém bylo stanoveno, že žalovaná není dědičkou jméno FO, neboť závěť ze dne datum, ve které měla být určena dědičkou, byla neplatným právním jednáním. Žalovaná tedy tvrdí, že pokud již v dubnu 2016 pro svoji duševní poruchu pan jméno FO se nacházel ve stavu, kdy nebyl schopen chápat význam a obsah svého jednání, spočívajícího v pořízení o svém majetku pro případ své smrti, tím spíše nemohl být schopen chápat význam a obsah svého jednání spočívajícího ve změna obmyšlené osoby jeho životního pojištění, ke kterému mělo dojít dne datum, měsíc před jeho smrtí. Nad to popisuje, jakým způsobem měla být změna obmyšlené osoby ze strany žalované realizována. Z toho žalobkyně dovozuje, že jméno FO nebyl při podpisu změn pojistných smluv schopen právně jednat, a proto je nutné hledět na učiněné změny obmyšlené osoby v pojistných smlouvách jako na neplatné. Z toho dovozuje, že se žalovaná na úrok žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila a musí ochuzenému vydat oč se obohatila. K vrácení částky byla žalovaná opakovaně vyzývána, bezvýsledně.

2. Žalovaná ve svém podání došlém soudu dne datum navrhla žalobu zcela zamítnout a prohlásila, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani částečně. Původně navrhovala, aby byly vyslechnuty ošetřující lékařky zůstavitele jméno FO a vyhotoven nový znalecký posudek, neboť posudek vyhotovený v rámci řízení Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka není pro užití v této věci relevantní, když navíc z jejího pohledu vycházel z dokumentace, která obsahovala četné chyby a rozpory. Dále namítla, že žalobkyně nemá nárok vymáhat předmětné bezdůvodné obohacení, neboť původně obmyšlený tituly před jménem jméno FO se nároku na pojistné plnění vůči žalobkyni vzdal s vědomím, že plnění připadne žalované a učinil tak prohlášením vůči žalobkyni již v roce 2018. Tato skutečnost dle názoru dokládá, že v jejím případě se nemůže jednat o bezdůvodné obohacení. Toto vyplývá i z trestního spisu ve vztahu k žalované a také z řízení, vedeného pro adresa ve sp.zn. spisová značka. Nad to žalovaná namítla promlčení nároku z důvodu marného uplynutí subjektivní promlčecí doby, neboť výše zmíněné prohlášení dokládá, že žalobkyně o možném bezdůvodném obohacení prokazatelně věděla již v roce 2018. V souvislosti s tím citovala vyjádření žalované, v němž zdůraznila, že jednání jméno FO bylo poněkud rozporuplné, kdy je sice upozorňoval na podvod, ale nechtěl to řešit právní cestou a plnění se vzdal.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z listin doložených žalobkyní se podává, že mezi žalobkyní a pojistníkem jméno FO byly uzavřeny v žalobě označené čtyři pojistné smlouvy, v nichž původně obmyšlenou oprávněnou osobou byl tituly před jménem jméno FO. Dle listin, označených jako „Dodatek o změně obmyšleného“, datovaný shodně v Anonymizováno dne datum bylo žalobkyni doloženo, že sdělila, že v případě smrti pojištěného tituly před jménem jméno FO se stává obmyšlenou osobou ve 100% Jméno žalované. Dle úmrtního listu zemřel jméno FO dne datum. Doloženým znaleckým posudkem z oboru psychiatrie, který byl zpracován ve věci sp.zn. spisová značka, zpracovaným tituly před jménem jméno FO, datovaným dne datum bylo odpovězeno na zadání soudu tak, že tituly před jménem jméno FO v době podpisu závěti (dne datum) trpěl závažnou duševní poruchou organickou psychickou poruchou s tranzitorními amentními stavy a nebyl schopen chápat obsah a význam smlouvy a nebyl schopen domyslet důsledky svého jednání. V návaznosti na to, rozsudkem Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum bylo určeno, že žalovaná Jméno žalované není dědičkou zůstavitele tituly před jménem jméno FO. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum. Usnesením Nejvyššího soudu ČR č.j. spisová značka ze dne datum bylo dovolání žalované Jméno žalované odmítnuto. K ústavní stížnosti stěžovatelky Jméno žalované proti usnesení Nejvyššího soudu rozsudku Krajského soudu a rozsudku Městského soudu tak, jak jsou shora konstatovány, byla ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona O ústavním soudu s konstatováním, že napadenými rozhodnutími nebyla porušena ústavní práva stěžovatelky.

5. Výpisy z účtů žalobkyně bylo osvědčeno, že ve prospěch bankovního účtu, který žalovaná uvedla při žádosti o výplatu pojistného plnění z předmětných smluv bylo vyplaceno datum - částka, dne datum - částka, datum – částka a datum – částka, celkem tedy částka.

6. Ze spisu Policie ČR, Krajské ředitelství Jihomoravského kraje, Územní odbor Brno-venkov, oddělení obecné kriminality č.j. KRPB-117920-37/TČ-218-060371 bylo dle usnesení ze dne 18. 2. 2019 zjištěno, že postupem podle ustanovení § 159a) odst. 5 tr. řádu byla odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209/1, 4 c) trestního zákoníku, kterého se měla dopustit žalovaná v podstatě tím, že datum jako osoba pečující o jméno FO využila jeho špatného zdravotního stavu a přiměla jej k podpisu či padělala jeho podpis na žádosti o provedení změny k pojistným smlouvám, a to proto, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se zejména podává, že z dosavadního průběhu prověřování nebylo prokázáno, že by se žalovaná dopustila výše uvedeného jednání podvodu a nelze proti ní zahájit trestní stíhání. Jak vyplývá z žalovanou poukazovaného, a i žalobkyní doloženého (viz. č.l. 15 p.v.) vyjádření k pojistným smlouvám původně obmyšleného jméno FO, datovaného datum, tak poukazuje na to, že žalovaná jej kontaktovala dne datum a seznámila jej s existencí uvedených pojistek s tím, že se ve vztahu k jeho otci, zůstaviteli jméno FO prezentovala jako osoba, která o něj chce pečovat a současně jako pojišťovací agent a poradce a sdělila mu, že on má být obmyšlenou osobou pro případ úmrtí. Změna obmyšlené osoby byla provedena cca měsíc před smrtí otce, v době, kdy už byl hospitalizován. Poukazuje, že žádost je vyplněna na počítači, který zůstavitel nepoužíval, žalovaná byla v kontaktu s jeho otcem již minimálně od prosince 2016. Závěrem svého vyjádření jméno FO výslovně uvádí, že vzhledem k tomu, že si nepřeje účastnit se zdlouhavého soudního procesu a též po zvážení chování jeho otce k němu a jeho rodině v posledních 50ti letech nečiní si na případné plnění z výše uvedených pojistek nárok. Podepsán jméno FO. Výzvou PČR datovanou datum je po Kooperativě a.s. (žalobkyni v tomto řízení) požadována spolupráce s popisem skutku (viz čl. 89 spisu), z jehož spáchání byla podezřelá Jméno žalované (žalovaná v tomto řízení) a v souvislosti s tím žalobkyně dokládala požadované kopie smluv a jiné materiály, současně dne datum podává vysvětlení zaměstnanec žalobkyně tituly před jménem jméno FO (viz čl. 85 spisu).

7. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. 16 C 249/2019 vyplývá, že podáním došlým tomuto soudu dne datum žaluje tituly před jménem jméno FO jako žalobce Kooperativu pojišťovnu a.s. jako žalovanou o zaplacení částka v podstatě s odůvodněním, že ve shodných smlouvách, které jsou konstatovány v rámci tohoto řízení byl původně obmyšlenou osobou on a na základě dvou elektronicky vyplněných formulářových žádostí z datum došlo ke změně pojistných smluv a obmyšlenou osobou se stala Jméno žalované (žalovaná v tomto řízení), přičemž on sporuje platnost žádostí o změnu pojistných smluv s odkazem na špatný duševní stav pojistníka jméno FO a poukazuje současně na vedený spor o dědické právo (zmiňovaný spor, vedený Městským soudem v Brně pod sp.zn. 104 C 203/2017). Jak vyplývá z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8, č.j. 16 C 249/2019-113 ze dne 22. 5. 2023, které nabylo právní moci 24. 5. 2023 byl schválen smír, podle něhož se žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku částka do 10ti dnů od právní moci usnesení a náklady řízení ve výši částka. Součástí smíru je prohlášení, že veškeré nároky z označených čtyř pojistných smluv jsou úhradou plnění ve výroku I. vypořádány a zanikají. Součástí spisu je (uvedeno na čl. 8 a násl.) vyrozumění o podané žalobě z téhož data datum.

8. Ze spisu Městského soudu v Brně sp.zn. 104 C 203/2017 vyplývá, že podáním došlým tomuto soudu dne 23. 11. 2017 domáhal se žalobce tituly před jménem jméno FO proti žalované Jméno žalované (shodné žalované i v tomto řízení) určení, že žalobce je jediným dědicem po jméno FO, zemřelém datum. Žalobce ve své žalobě zjednodušeně shrnuto tvrdí, že jméno FO jako zůstavitel nebyl vzhledem ke svému duševnímu zdravotnímu stavu schopen chápat význam a obsah závěti, kterou měl datum údajně podepsat. Odkazuje na závěr znalkyně, která považuje za nepravděpodobné, že by byl schopen vůbec závěť o obsahu, který se z předmětné závěti podává, sestavit.

9. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

10. Podle ustanovení § 610 odst. 1 věta první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

11. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 cit. ust. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

12. Podle ustanovení § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

13. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

14. Podle ustanovení § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ust. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. V této právní věci soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je promlčen a žalovaná úspěšně vznesla námitku promlčení. Proto se soud nezabýval v řízení hodnocením důkazů, které navazují na skutkové závěry učiněné ve věci řešené Městským soudem v adresa C 203/2017, kdy bylo v řízení o určení dědice rozhodnuto, že Jméno žalované, tedy žalovaná i v tomto řízení, není dědičkou zůstavitele tituly před jménem jméno FO. Skutkový závěr učiněný v rámci tohoto řízení, že v době pořízení závěti, tedy k datu datum nebyl zůstavitel tituly před jménem jméno FO pro svůj zdravotní stav schopen posoudit následky svého jednání, což bylo v tomto řízení opřeno zejména o závěry dvou znaleckých posudků, a to tituly před jménem jméno FO z datum, který byl vypracován na žádost tituly před jménem jméno FO (žalobce v tomto řízení) a zejména o závěry znaleckého posudku znalkyně ustanovené Městským soudem v Brně tituly před jménem jméno FO ze datum, neboť v kontextu toho, co bude zdůvodněno dále nejsou tato skutková zjištění pro závěry soudu o skutkovém stavu podstatná.

17. Soud se v prvé řadě musel zabývat procesní obranou žalované spočívající ve vznesení námitky promlčení. Z hlediska právního hodnocení zjištěných skutečností je třeba konstatovat, že ve vztahu k vydání bezdůvodného obohacení, tak jak je definováno ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. běží podle ustanovení § 638 odst. 1 o. z. desetiletá objektivní promlčecí doba a ve vztahu k ustanovení § 629 odst. 1 o. z. subjektivní tříletá promlčecí lhůta. Podle § 621 o. z. je pro počátek běhu promlčecí lhůty rozhodné, kdy se ochuzený dozví, že k bezdůvodnému obohacení došlo a která osoba je povinna k jeho vydání. V tomto ustanovení pak soud spatřuje jádro sporu mezi účastníky.

18. Žaloba byla podána datum přičemž v návaznosti na ustanovení § 629 odst. 1 o. z. pak by subjektivní promlčecí doba ve které by postupem podle ustanovení § 609 o. z. muselo být právo vykonáno spadala do období od datum do podání žaloby. Pokud by soud vzal za prokázané, že postupem podle ustanovení § 619 v návaznosti na specifické ustanovení § 621 nemohla žalobkyně uplatnit právo před tímto datem, pak by námitce promlčení vznesené podle ustanovení § 610 odst. 1 věta první o. z. nepřisvědčil. To však soud, jak bude dále popsáno, neshledal.

19. Lze přisvědčit procesní obraně žalované, že první povědomost o tom, že se na úkor žalobkyně žalovaná bezdůvodně obohatila mohla žalobkyně seznat již z prvotního podání tituly před jménem Anonymizováno jméno FO, které jak vyplývá z prezentačního razítka převzala již datum a zde tituly před jménem jméno FO zpochybňuje platnost změny obmyšlené osoby z jeho osoby na žalovanou. Zde však současně prohlašuje, že se nároku na pojistné plnění vůči žalobkyni výslovně vzdal. Pokud by tedy tento dokument nebyl pro žalobkyni ve smyslu ustanovení § 619 odst. 1 a § 621 o. z. dokladem o tom, že se dozvěděla o bezdůvodném obohacení a o tom, kdo za něj odpovídá, pak nejméně vyrozuměním o podání žaloby ve věci Obvodního soudu pro Prahu 8 ve věci sp.zn. spisová značka z data datum, musela být žalobkyně srozuměna o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované. Obdobně jako to učinil ve vztahu k žalobkyni v tomto řízení v pozici žalované tituly před jménem Anonymizováno jméno FO měla a mohla žalobkyně v tomto řízení žalobu podat již v návaznosti na to, že je sama žalována o uvedené pojistné plnění a nevyčkávat až výsledku řízení ve věci vedeném Městským soudem v Brně pod sp.zn. 104 C 203/2017. Konec konců taktéž tituly před jménem jméno FO, jak z jeho žaloby vyplývá uvádí, že nemohl dále otálet s podáním žaloby do doby vypracování znaleckého posudku soudem ustanovené znalkyně tituly před jménem jméno FO. Sám také v žalobě současně s podáním žaloby navrhuje přerušení řízení do doby, než bude tento posudek vypracován, což měla a mohla v rámci tohoto řízení učinit žalobkyně. Další zdroj, z něhož se mohla žalobkyně dozvědět o bezdůvodném obohacení ze strany žalované byla žádost o spolupráci a poskytnutí informací ze strany Městského ředitelství a Policie Brno, Obvodního oddělení Brno-Židenice ze 30. 5. 2018, z něhož se podává popis skutkového stavu v rámci něhož, je zpochybňována platnost provedení změn uvedených v pojistných smlouvách, a to s podezřelou Jméno žalované, a to bez ohledu na to, že v trestním řízení byla věc odložena. Lze tedy přisvědčit procesní obraně žalované, že žalobkyně vládne dostatečným a kvalifikovaným aparátem k tomu, aby své nároky dokázala uplatnit včas a v návaznosti na narativ žalované, která popisuje, že původně mělo mezi ní a pozůstalým tituly před jménem jméno FO dojít k určitému koncensu o tom, že se nebude domáhat uvedených pojistných plnění s tím, že ona se nebude domáhat kompenzace toho, že se o zůstavitele jméno FO po dobu 5 let před jeho smrtí starala, pečovala o něj a zabezpečovala veškeré jeho potřeby, přičemž se svými nároky přišel jméno FO a následně i žalobkyně až v období, kdy ona sama tyto své nároky, právě s odkazem na běh promlčecích dob uplatit nemůže.

20. V návaznosti na shora uvedenou argumentaci je taktéž klíčová dikce výše uvedeného ustanovení § 619 odst. 2 o. z., jehož prostým jazykovým výkladem je seznatelné, že zákonodárce v otázce počátku běhu promlčecí lhůty postavil na roveň okamžik skutečného zjištění v zákoně vymezených skutečností a kvalifikované možnosti oprávněného se o takových okolnostech dozvědět. Tato úprava je bezesporu bezprostředním projevem zásady „vigilantibus iura scripta sunt“ a ukládá k tíži oprávněného jeho nezájem o ochranu svých práv. Oprávněný samozřejmě nemá povinnost řádně dbát ochrany svých práv, ale musí počítat s následky takového svého nedbalého chování. Výše uvedené potvrzuje i důvodová zpráva k § 619 o. z., dle které zákonodárce nezamýšlí poskytovat právní ochranu osobě, která se o svá práva z nedbalosti nestará. Z pohledu soudu neměla žalobkyně důvodu vyčkávat definitivního výsledku řízení ve věci sp.zn. 104 C 203/2017 Městského soudu v Brně, a to bez ohledu na to, že po výzvě žalované k navrácení žalované částky ze 4. 3. 2021 měla být žalovanou označena za předčasnou vzhledem k probíhajícímu řízení o určení dědice. Tento závěr je taktéž souladný s judikaturou, kdy lze zmínit zejména rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 28 Cdo 2373/2016 ze dne 5. 4. 2017, byť se ještě týká běhu subjektivní promlčecí doby v návaznosti na ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. tedy zákona č. 40/1964 Sb., tedy předcházejícího občanského zákoníku, který kladl na běh promlčecí lhůty méně přísná kritéria, než aktuální právní úprava a i zde je konstatováno, že běh promlčecí doby se subjektivně určeným počátkem se odvíjí od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, které neplatnost právního důvodu užívání věci zakládají, nikoliv od okamžiku, kdy je neplatnost sporného právního úkonu (dnešní terminologií právního jednání) soudem v odůvodnění pravomocného rozhodnutí výslovně konstatována. V návaznosti na toto rozhodnutí soud opakovaně zdůrazňuje, že žalobkyně neměla vyčkávat definitivního rozhodnutí ohledně právního jednání zůstavitele tituly před jménem jméno FO a svůj nárok měla uplatnit včas a za stávajícího skutkového stavu je nárok promlčen.

21. Další provedené důkazy, jak již bylo zmíněno výše, soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že se jedná o nárok žalobkyně, který i v případě, že by byl materiálně dán, je promlčen a výsledky těchto skutkových zjištění a právních závěrů z toho dovozených tedy nejsou relevantní. Obdobně další případně navržené důkazy (žalovaná se v jednom z prvních podání ve věci kupříkladu domáhala zpracování revizních znaleckých posudků jenž měly zpochybnit nález ohledně určení jediného dědice, kde právní úkon s tímto spojený vznikl v jiném časovém období než právní jednání tituly před jménem jméno FO v souvislosti s pojistnými smlouvami) soud ze stejných důvodů neprováděl, neboť již z provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že se jedná o promlčený nárok a další navržené důkazy nemohly již provedené důkazy, shora rozvedené, vyvrátit, respektive cokoli změnit na zjištěném skutkovém stavu a právních závěrech z toho vyvozených.

22. Z vyložených důvodů proto soud výrokem I. rozhodl tak, jak se podává z výroku I. tohoto rozsudku.

23. Žalovaná vůči žalobkyni měla v tomto řízení plný procesní úspěch, a proto jí náleží v plném rozsahu právo na náhradu nákladů řízení. Výše těchto nákladů řízení po haléřovém vyrovnání činí celkem částka a sestává z následujících položek: odměna advokáta za pět úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, prostudování spisu dne datum a účast na dvou soudních jednáních dne datum a datum), s tarifní hodnoty částka činí částka, tedy celkem za pět úkonů částka. Podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“)].

24. Náhrada cestovních výdajů za nahlédnutí do spisu a dvě soudní jednání ve dnech datum, datum a datum na trase adresa, celkem hodnota x 72 km, vozem SUBARU LEGACY CUTBACK s kombinovanou spotřebou 8,5 na 100/km, dle doložené ceny pohonných hmot a druhu pohonných hmot natural 95, kdy náklady řízení dle OTP činily 3 x částka za cestovní náklady a 3 x částka za opotřebení automobilu, celkem tedy náklady za cesty činily částka.

25. Náhrada za promeškaný čas v souvislosti s cestami, a to za 9 půlhodin po částka dle § 14 odst. 3 AT, tj. celkem ve výši částka.

26. Podle § 149 odst. 1) o.s.ř. zastupoval-li účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu, proto byla náhrada nákladů řízení určena k rukám právní zástupkyně žalované.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekucí.