OSVY 7 C 238/2025-51

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 17 565 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka a zákonný úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka, k rukám zástupce žalobkyně do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tak, že mezi původním věřitelem společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši částka. Úvěr byl čerpán dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka, bezhotovostně převodem na účet žalované. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek a úvěr byl proto zesplatněn dne datum. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne datum. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne datum. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žadatelky prověřoval původní věřitel lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRLKI EUCB a na základě informace žadatelky o příjmech a výdajích.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu:

5. Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru KIMBI č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut úvěrový limit částka na dobu neurčitou, s možností opakovaného čerpání bezhotovostně převodem na účet žalované. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 30 % ročně. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v měsíčních splátkách v minimálních splátkách ve výši stanovené poskytovatelem úvěru podle stavu dluhu. V případě prodlení dlužníka se splacením splátky nebo jiného dluhu bylo ujednáno oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru).

6. Obchodní podmínky právnická osoba pro produkt KIMBI upravují další podmínky poskytnutého úvěru neuvedené ve smlouvě. Na listině předložené soudu se nenachází podpis klienta. (obchodní podmínky).

7. Dle výpisu z běžného účtu byla dne datum odeslána platba částka, dne datum platba částka a dne datum platba částka, vždy na účet číslo č. účtu (výpis).

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka ze smlouvy o úvěru za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno písemně přípisem ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy a oznámení o postoupení).

9. Žalované byla dne datum zaslána poslední výzva s oznámením, že úvěr ze smlouvy číslo hodnota byl zesplatněn ke dni datum. Žalovaná byla vyzvána ke splacení dluhu ve výši celkem částka s upozorněním na možné soudní vymáhání.

10. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne datum doporučenou poštou téhož dne (výzva + podací lístek).

11. Dle sdělení České spořitelny a.s. ze dne datum byla majitelkou účtu č. č. účtu žalovaná (sdělení banky).

12. Z výpisů z bankovního účtu na jméno žalované za období leden až březen 2024 soud zjistil, že žalovaná čerpala v lednu 2024 úvěr od FlexiFin ve výši částka, v únoru 2024 úvěr od právnická osoba ve výši částka a v březnu 2024 úvěr od FlexiFin ve výši částka a od MOVINERO ve výši částka. V uvedených měsících byly na účet přijaty platby od právnická osoba., soud důvodně předpokládá, že se jedná o mzdu žalované, která činila v lednu 2024 částku částka, v únoru 2024 částku částka a v březnu 2024 částku částka. Dále soud zjistil, že v uvedeném období žalovaná z účtu hradila splátky úvěru ve výši částka (výpisy z bankovního účtu).

13. Předmětný smluvní vztah se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění platném k datu poskytnutí úvěru.

14. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

18. Povinností poskytovatele úvěru bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

19. Soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení ohledně splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatelky před uzavřením smlouvy. Na tuto výzvu žalobkyně nereagovala. Soud ve vztahu k předmětné smlouvě o úvěru s ohledem na zjištěné skutečnosti dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně (resp. její právní předchůdce) nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny příjmy a výdaje žalované, jako žadatelky. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žadatele byla prověřena lustrací z veřejně dostupných databází systémech ISIR, CEE, SOLUS NRKI/BRKI, k důkazu však tyto výpisy nepředložila. Další důkazy ke splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalobkyně nenavrhla. Stejně tak nereagovala žalobkyně na výzvu soudu ke sdělení, kolik bylo celkem žalovanou na dluh zaplaceno.

20. Jestliže měla žalovaná bankovní účet, považuje soud za nejzákladnější formu ověření příjmů a výdajů žalovaného právě vyžádání výpisů z účtu za období 3 – 6 měsíců před uzavřením smlouvy. Pokud by tak poskytovatel úvěru učinil, mohl zjistit, že na uvedený účet přichází žalované mzda cca částka měsíčně. Stejně tak by z výpisů z účtu bylo možno zjistit předchozí dluhové zatížení žadatelky a nové úvěry, které žalovaná čerpala bezprostředně před sjednáváním předmětné smlouvy.

21. Poskytovatel úvěru se však daném případě spokojil pouze s informacemi uvedenými žadatelem, aniž by vyvinul další aktivitu ke zjišťování, prověřování a ověřování dalších informací o příjmech a výdajích žadatele. Uvedené jednání (či spíše pasivitu) poskytovatele úvěru soud hodnotí jako zásadní porušení povinnosti věřitele postupovat při posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí.

22. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla (s ohledem na absentující informace o příjmech a výdajích a ověření těchto informací), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalované lze úvěr poskytnout, tedy že je žalovaná dostatečně solventní, aby mohla úvěr splácet.

23. V souladu s uvedeným soud shledal smlouvu o úvěru ze dne datum neplatnou, důsledkem toho jsou nároky žalobkyně vůči žalovanému omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného.

24. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění částka, bankovním převodem na účet žalované. Žalobkyně ohledně úhrady žalované na dluh ničeho netvrdila. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny dluhu ve výši částka. Z obsahu spisu dospěl soud k závěru, že žalovaná uhradila 2 x částka, neboť tuto částku pak následně čerpala v rámci svého úvěrového rámce, tato částka byla žalobkyní použita na úhradu jistiny a úroku. Dále žalovaná zaplatila částku částka, odpovídající rozdílu mezi částkou částka a žalobkyní požadovanou jistinou dluhu částka. Žalovaná tedy dle závěru soudu zaplatila žalobkyni celkem částka a je povinna zaplatit žalobkyni částku částka a soud ji k zaplacení této částky zavázal, ve zbytku tj. pro částku částka žalobu zamítl.

25. Při určení doby plnění přiměřené možnostem spotřebitele podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v souladu s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2023, č. j. 28 Co 50/2022-195, konstatuje, že mezi účastníky není spor o přiměřené době plnění. V posuzované věci nebyl v řízení před soudem prvního stupně ani v době před zahájením řízení mezi účastníky nastolen spor o to, jaká je doba přiměřená možnostem žalované jako spotřebitele k vrácení jistiny.

26. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 občanského soudního řádu věta za středníkem. Soud v souladu s možností danou mu citovaným ustanovením zákona upravil splatnost tak, aby poskytl žalované možnost dluh zaplatit dobrovolně, přihlédl přitom k porušení povinnosti na straně poskytovatele úvěru a dále přihlédl k výši dlužné částky. Soud s cílem zajistit spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovil splatnost peněžitého plnění ve lhůtě šesti měsíců od právní moci rozsudku.

27. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky částka soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.

28. S ohledem na uvedené se žalovaná dosud nedostala do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a žalobkyni proto dosud nevznikl nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Soud proto požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky částka, přičemž úspěšná byla co do částky 15 568‬ Kč (tj. v rozsahu 77,26% čistý úspěch). Náklady řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku částka a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 x částka dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci předcházející návrhu ve věci samé, dále režijní paušál 3 x částka dle § 14b odst. 6 písm. a) této vyhlášky a částka náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. celkem částka, z toho 77,26 % činí částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.