OSZL 41 C 104/2021-103

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro doručování adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 15 200,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 200,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Okresního soudu ve obec dne datum, ve znění podání ze dne anonymizována dvě slova rok, domáhala na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila v podstatném tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (nyní právnická osoba), IČO, sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo - část obce s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v rámci níž byl žalovanému povolen debetní zůstatek do výše částka na běžném účtu č. bankovní účet – anonymizováno. Jelikož žalovaný nedodržel smluvní podmínky, převedla právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na úvěrový účet, jenž byl dále úročen v souladu se smlouvou. Dále právní předchůdkyně žalobkyně stanovila žalovanému splátkový kalendář na dlužnou částku. Jelikož žalovaný splátky řádně nehradil, oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zesplatnění dluhu na úvěrovém účtu ve výši částka dne datum. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy jím poskytnutými údaji a dále nahlédnutím do veřejných registrů a interních databází. Dále právní předchůdkyně žalobkyně porovnala příjmy a výdaje žalovaného, přičemž žalovaný uvedl, že disponuje příjmy ve výši částka a příjmy jeho domácnosti jsou ve výši částka měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně z interních zdrojů zjistila, že žalovaný má vůči právní předchůdkyni žalobkyně závazek ve výši částka měsíčně. Žalovaná částka částka pak sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši částka a úroků z prodlení v kapitalizované výši částka. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž došlo k postoupení předmětné pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, tuto skutečnost žalobkyně žalovanému oznámila dopisem ze dne datum.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl dokazování listinami, kdy konkrétně ze smlouvy o anonymizována dvě slova spolu s Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba ze dne datum úplného znění se zapracovanými změnami a doplňky do datum, sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od datum se podává, že dne datum byla společnost právnická osoba, IČO s žalovaným uzavřela smlouvu o anonymizována dvě slova a službách s tím, že jednotlivé produkty nebo služby jsou obsaženy ve smlouvě a jejíž součástí jsou dispozice, základní produktové podmínky, speciální produktové podmínky, sazebník, úrokový lístek a podmínky. Dle této smlouvy mezi bankou a žalovaným byla sjednána vzájemná práva a povinnosti při poskytování bankovních produktů služeb. Dle číslo listu anonymizováno obchodních podmínek právnická osoba bylo smluvními stranami sjednáno, že, pokud dojde k případu porušení (číslo listu těchto podmínek) – např. klient poruší své závazky z kterékoliv smlouvy uzavřené s bankou, zvláštních obchodních podmínek, zejména produktových podmínek nebo podmínek, je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoli závazky klienta vůči bance za ihned splatné a požádat klienta o jejich předčasné splacení. Dle čl. V bodu 2. sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od datum poplatek za vedení povoleného debetního zůstatku anonymizováno činí částka měsíčně.

4. Z dispozice ke smlouvě o anonymizováno produktech a službách ze dne datum se podává, že mezi právnická osoba a žalovaným bylo sjednáno založení účtu pro žalovaného č. bankovní účet a k tomuto účtu byl povolen limit částka (Flexikredit) při minimálním měsíčním kreditním příjmu anonymizováno povoleného limitu, úrokové sazbě 21,99 % RPSN byla smluvními stranami sjednána ve výši 28,66 % a měsíční poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku anonymizováno k datu datum byl sjednán ve výši částka. Dále byl sjednán smluvními stranami a zmíněn přímo ve smlouvě samé mimo jiné poplatek za vedení splatného anonymizováno, který ke dni datum činil měsíčně částka.

5. Z výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet ze dne datum a také z dopisu právnická osoba ze dne datum a datum se podává, že žalovaný dne datum čerpal úvěr (anonymizováno) ve výši částka k účtu č. bankovní účet, přičemž tento byl převeden právnická osoba na nově otevřený úvěrový účet číslo.

6. Z dopisu právnická osoba ze dne datum – oznámení o zesplatnění spolu s podacím archem ze dne datum se podává, že celý úvěr č. bankovní účet ke dni datum v souladu s číslo listu všeobecných obchodních podmínek banka zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě do datum; výzva byla bankou dána k poštovní přepravě žalovanému dne datum.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s přílohou číslo spolu s potvrzením o uhrazení a dopisem právnická osoba - oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum se podává, že banka postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným žalobkyni a notifikovala tuto skutečnost dne datum žalovanému.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku se podává, že žalobkyně je společností s ručením omezeným, byla založena dne datum Městským soudem v Praze, oddíl anonymizováno, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

9. Z žádosti o povolení debetního zůstatku anonymizováno ze dne datum se podává, že žalovaný společnosti právnická osoba sdělil k datum, že jeho průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil částka čistého, celkový čistý příjem jeho domácnosti činí částka měsíčně, dále žalovaný sdělil, že má dvě vyživovací povinnosti a je zaměstnán jako anonymizováno u právnická osoba právnická osoba

10. Z přehledu řízení Okresního soudu ve obec pro žalovaného listiny anonymizováno se podává, že na žalovaného u zdejšího soudu jsou/byla vedena řízení od roku rok, a to též trestní pod sp. zn. spisová značka a spisová značka, exekuční pod sp. zn. spisová značka a spisová značka mimo jiné.

11. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

12. Dle § 9 odst. 2 věty první občanského zákoníku soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy.

13. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).

14. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

19. Předmětem posouzení v dané věci je, zda má žalobkyně nárok na za žalovaným uplatněnou pohledávku ve výši částka (jistiny) spolu s příslušenstvím, a to úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

20. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když na ni přešla uplatněná pohledávka postupní smlouvou ze dne datum dle § 1879 a násl. občanského zákoníku.

21. V souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a recentní judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) soud nejprve zkoumal, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. Dle závěrů citovaných rozhodnutí„ neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“. Tyto závěry jsou přitom dle citovaného rozhodnutí platné při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, tak podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších přepisů. Platí, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit)“. Žalobkyně v řízení neprokázala, byť k tomu byla vyzvána již v průběhu přípravy jednání (viz usnesení Okresního soudu ve obec ze dne 19. 5. 2021, č. j. číslo jednací), že by poskytovatel úvěru této své zákonné povinnosti dostál, tedy že by jakkoli aktivně prověřoval či si nechal žalovaným doložit jím tvrzené příjmy, zdroj jeho příjmů a zejména jeho konkrétní výdaje, příp. že by nahlédl do dlužnických registrů (NRKI, příjmení či příjmení), které tvoří základní rejstříky při prověřování solventnosti dlužníků. K jednání soudu, kde jedině se žalobkyni mohlo dostat poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. se žalobkyně nedostavila. Pročež je třeba uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní, že by poskytovatel úvěru dostál své odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednané lhůtě, a proto je posuzovaná úvěrová smlouva jako spotřebitelská smlouva (§ 419, § 421 odst. 1 a § 1810 a násl. občanského zákoníku), neboť odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud ex lege v souladu s § 588 občanského zákoníku (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo, v řízení OPR- právnická osoba, proti GK).

22. Pakliže ale soud rozhoduje o nároku na peněžité plnění, který vychází ze skutkových tvrzení, jež umožňují posoudit uplatněný nárok po právní stránce i podle jiných norem, než jak je žalobkyní navrhováno, popř. dovolují-li výsledky provedeného dokazování podřadit uplatněný nárok pod jiné hmotněprávní ustanovení, než jakého se žalobkyně dovolává, je povinností soudu takto nárok posoudit, a to bez ohledu, zda je v žalobě právní důvod požadovaného plnění uveden či nikoliv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. ledna 2002, sp. zn. 25 Cdo 643/2000). Lze-li na základě zjištěného skutkového stavu žalobkyni přiznat plnění, kterého se domáhá, byť z jiného právního důvodu, než jak žalobkyně svůj nárok po právní stránce kvalifikovala, soud nemůže žalobu zamítnout, nýbrž musí žalobkyni plnění přiznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1934/2001, uveřejněný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Při změněné právní kvalifikaci žalobní tvrzení žalobkyně shledal soud dostatečnými tak, aby bez dalšího mohla být podkladem pro věcné rozhodnutí, tedy soud na jejich základě mohl dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí i z jiného právního titulu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 25 Cdo 5162/2008 a ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2721/2011).

23. V daném případě při absenci závazkového vztahu bylo možno posoudit uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku. K této otázce - nároku žalobkyně z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku soud uvádí, že bezdůvodné obohacení je chápáno jako závazek, z něhož vzniká tomu, kdo se obohatil, povinnost vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, a právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání toho, oč se povinný obohatil. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení spočívající v tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění; o obohacení jde tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, anebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši částka, přičemž žalovaný na tento dluh ničeho dosud neuhradil. Žalovaný je pak povinen vrátit žalobkyni z důvodu plnění bez právního důvodu částku částka.

24. Splatnost povinnosti k vrácení toho, co bylo plněno bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení), není stanovena zákonem a ani nevyplývá ze smlouvy resp. dohody účastníků, nastává tedy dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku k výzvě poskytovatele úvěru nebo jeho právního nástupce. K uplatněnému příslušenství pohledávky (§ 513 občanského zákoníku) – zákonnému úroku z prodlení soud uvádí, že žalovaný se dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení nejpozději k výzvě žalobkyně učiněné v žalobě, která byla v souladu s o. s. ř. doručena žalovanému dne datum, když předžalobní výzva žalobkyně ani jiná výzva k úhradě dluhu se prokazatelně do dispozice žalovaného nedostala a je tak ve vztahu k nim vyloučeno užití § 573 občanského zákoníku, které rovněž dle své dikce předpokládá, že zásilka prokazatelně adresátu došla (tzv. teorie dojití, k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 1660/19). Lhůta sedmi dnů od doručení žaloby žalovanému, vzhledem k výši předmětné pohledávky, se pak jeví lhůtou, kdy žalovaný mohl plnit bez zbytečného odkladu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud žalovaný dluh nesplnil v uvedené lhůtě, ocitl se dne datum v prodlení se zaplacením dle § 1968 věty první občanského zákoníku. Dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů je pak žalovaný povinen od datum do zaplacení zaplatit žalobkyni z této částky též úrok z prodlení v jeho zákonné výši 8,25 % ročně.

25. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům soud vyhověl žalobě žalobkyně co do částky

15 200,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ve zbylé části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

26. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně splnila zákonnou podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení jí stanovenou v ustanovení § 142a odst. 2 o. s. ř. (srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 9. 2017 sp. zn. 25 Cdo 4730/2016) a byla úspěšná co do 75 % hodnoty sporu (výrok I. rozsudku) a neúspěšná co do 25 % (výrok II. rozsudku), počítáno z celkové hodnoty sporu včetně příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k uplatnění práva v rozsahu 50 % (75 – 25). Náklady řízení žalobkyně jsou: ⟪LB:lb_001⟫ - zaplacený soudní poplatek 800 Kč; ⟪LB:lb_002⟫ - odměna právního zástupce za zastupování 6 960 Kč: z tarifní hodnoty 15 200,08 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu, doplnění žaloby ze dne 3. 6. 2021) á 1 740 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, ⟪LB:lb_003⟫ - hotové výdaje advokáta 1 200 Kč za shora uvedené čtyři úkony právní služby á 300 Kč dle § 13 odst. 1., 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, ⟪LB:lb_004⟫ - DPH 1 713,60 Kč - 21% ze základu 8 160 Kč (6 960 + 1 200) dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., celkem na náhradě nákladů řízení 10 673,60 Kč, přičemž 50 % z této částky činí 5 336,80 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. Dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu, nebo exekuce.