OSZL 41 C 262/2020-21

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 540 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 540 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 54,84 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 500 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je zaplacení dlužných anonymizována dvě slova žalovaným za měsíce anonymizována tři slova a anonymizováno v roce rok (4 x částka) spolu se zákonným úrokem z prodlení pro nezaplacení anonymizována dvě slova včas, a to od prvního dne prodlení do datum včetně v kapitalizované výši částka.

3. Soud skutkově uzavřel, že žalovaný v prohlášení poplatníka anonymizována dvě slova přihlásil anonymizována dvě slova v anonymizována dvě slova rok, přičemž anonymizována dvě slova dosud nebyl odhlášen (viz potvrzení o přihlášení poplatníka anonymizována dvě slova, potvrzení anonymizována dvě slova). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě uvedených dlužných anonymizována dvě slova dopisem ze dne datum (viz dopis ze dne datum, kopie obálky).

4. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 348/2005 Sb.“) a pod ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“).

5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

6. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku.

7. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.

8. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby.

9. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.

10. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

11. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění.

12. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procesních bodů.

14. Žalovaný se stal poplatníkem anonymizována dvě slova počínaje měsícem anonymizováno rok a tuto skutečnost oznámil žalobkyni v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost platit žalobkyni jako provozovateli vysílání anonymizována dvě slova vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, a to za měsíce anonymizována tři slova a anonymizováno v roce rok (4 x částka) podle § 5 odst. 1, § 6 a § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 348/2005 Sb. Tuto svou povinnost nesplnil žalovaný ani k výzvě žalobkyně ve stanovené přiměřené lhůtě, pročež žalobkyni vzniklo právo domáhat se svého nároku na zaplacení anonymizována dvě slova za uvedená období vůči žalovanému včetně úroku z prodlení u soudu podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Nezaplacením dlužných částek v zákonné lhůtě se žalovaný dostal dnem následujícím po jejich splatnosti

(16. dne v příslušném měsíci, za nějž nezaplatil anonymizována dvě slova) do prodlení se zaplacením poplatku podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. a § 517 občanského zákoníku a žalobkyně se může domáhat na žalovaném vedle dlužné pohledávky i příslušenství této pohledávky, tedy zákonného úroku z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 517 občanského zákoníku a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky částka od datum, datum, datum, datum vždy jen do datum včetně, a to ve prospěch majetkového cenzu žalovaného.

15. Vzhledem ke shora uvedenému, při vázanosti žalobním návrhem podle § 153 odst. 2 o. s. ř., pak soud žalobnímu nároku jako důvodnému vyhověl v celém rozsahu.

16. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. Žalobkyně splnila podmínky pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4730/2016)) a byla v řízení zcela úspěšná, má tedy právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Náklady řízení žalobkyně jsou: ⟪LB:lb_001⟫ - zaplacený soudní poplatek 400 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ - paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč za jeden úkon právní služby – žalobu podle § 1 odst. 1, 2, 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem na náhradě nákladů řízení částka 500 Kč, a to s odkazem na znění nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2011, sp. zn. I. ÚS 195/11 a nálezu Ústavní soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, kdy po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby hradil náklady řízení žalobkyně, která se v typově jednoduché právní věci, zahájené„ formulářovou“ žalobou, nechala zastupovat advokátem, třebaže disponuje vlastním právním oddělením a agendu televizních poplatků si sama spravuje a činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků si může zabezpečovat sama. Pokud si žalobkyně zvolila možnost být v této jednoduché věci zastoupena advokátem, je to sice její právo, na druhou stranu ale nelze takto náhradu nákladů řízení aplikovat jako svým způsobem sankční mechanismus vůči žalovanému zneužívat tak v rozporu s § 2 o. s. ř. svých práv. Náklady řízení jsou splatné v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.

17. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu, nebo exekuce.