OSZL 46 C 387/2021-22

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 5 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 27. 11. 2020, 16. 12. 2020, 30. 1. 2021 a 31. 1. 2021 se žalovaný přepravoval v dopravním prostředku veřejné drážní a silniční dopravy provozované žalobkyní bez platné jízdenky. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání.

Na základě zápisů o provedené přepravní kontrole ze dne 27. 11. 2020 (číslo), ze dne 16. 12. 2020 (číslo), ze dne 30. 1. 2021 (číslo) a ze dne 31. 1. 2021 (číslo) vzal soud tvrzení žalobkyně za prokázaná. Podle přepravních podmínek žalobkyně, které jsou soudu z její činnosti známy, je cestující bez platného jízdního dokladu povinen zaplatit k jízdnému přirážku ve výši 1 000 Kč.

Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Podle odst. 3 citovaného ustanovení může činit přirážka stanovená dopravcem maximálně 1 500 Kč.

Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, která podle odst. 6 citovaného ustanovení nesmí přesáhnout 1 500 Kč.

Jestliže bylo prokázáno, že žalovaný cestoval v uvedených případech bez platného jízdního dokladu, vznikla mu podle shora citovaných zákonných ustanovení povinnost zaplatit žalobkyni vedle jízdného také přirážku ve výši 1 000 Kč v roce 2020 a ve výši 1 500 Kč v roce 2021 za každý takový případ, neboť tato výše přirážky je stanovena žalobkyní v jejích přepravních podmínkách. Proto soud žalovaného k zaplacení uvedené částky tímto rozsudkem zavázal.

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto má nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 500 Kč (§ 14b odst. 1, bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) à 200 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč / § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč

(§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.