OSZL 35 C 208/2022-13

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 13 742,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 742,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 742,71 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 070,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 742,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení jakožto smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o úvěru číslo ze dne datum (dále též„ smlouva“). Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit společně se smluvním úrokem v pravidelných splátkách. S ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká také„ nová jistina“ úvěru sestávající z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru. Žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalovanému dopisem ze dne datum. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6 smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně s žalovaným se v čl. 6 smlouvy dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně jakkoliv neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu ve obec, č. j. 46 C 132/2019-56, ze dne 28. 5. 2019, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, č. j. 28 Co 148/2019-96, ze dne 29. 1. 2020, kterým bylo mj. rozhodnuto, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 6 a 6.5. smlouvy, tedy částky ve výši 1 497 Kč a 19 760,29 Kč. příjmení ve výši 19 760,29 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 68 099,46 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do datum. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu datum. Žalobkyně tak požaduje smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne datum, ve které vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 49 260,67 Kč od datum do datum, kterou kapitalizovala v souladu s limity dle čl. 6 smlouvy, resp. s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, na částku 13 742,71 Kč. Žalovaný na předžalobní výzvu nereagoval.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř., za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Závěr o skutkovém stavu

3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

4. Žalobkyně uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 67,88 % p. a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 3 533 Kč. Dle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. V bodě 6.1 smlouvy si smluvní strany dohodly, že v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká klientovi povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dle bodu 6.3 smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají se okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 části B) smlouvy. Dle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí„ nové jistiny úvěru“. Dle bodu 6.5 smlouvy jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu číslo smlouvy souhrn výše všech ze strany poskytovatele uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru, nejvýše však 200 000 Kč (smlouva o úvěru ze dne datum). Oznámením ze dne datum žalobkyně sdělila žalovanému, že vzhledem k tomu, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, došlo v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy, a vyzvala jej k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru ve výši 68 099,46 Kč, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru ve výši 8 941,99 Kč, smluvních pokut ve výši 1 497 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 000 Kč. Zároveň mu oznámila, že pokud nebude částka odpovídající zesplatněné původní jistině a běžným úrokům přirostlým ke dni zesplatnění uhrazena v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z této dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou (oznámení ze dne datum). Rozsudkem Okresního soudu ve obec, č. j. 46 C 132/2019-56, ze dne 28. 5. 2019, potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Brně, č. j. 28 Co 148/2019-96, ze dne 29. 1. 2020, bylo mj. rozhodnuto, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 6 a 6.5 smlouvy, a to částky ve výši 1 497 Kč a 19 760,29 Kč Smluvní pokuta dle čl. 6 smlouvy byla přiznána ve výši 19 760,29 Kč, neboť nová přiznaná jistina úvěru ke dni datum činila 59 859,67 Kč, přičemž žalovaný následně zaplatil dne datum částku 3 533 Kč a dne datum částku 7 066 Kč Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové přiznané jistiny za dobu od datum do datum po započtení provedených plateb tak odpovídá částce 19 760,29 Kč (cit. rozsudky). Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 13 742,71 Kč do 15 dnů od doručení výzvy (předžalobní upomínka ze dne datum).

Právní posouzení věci

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Mezi účastníky byla podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovanému podle citovaného ustanovení a v souladu se smluvně převzatým závazkem vznikla povinnost čerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úroky v 48 měsíčních splátkách. Jelikož se žalovaný v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou splátky o více než 65 dní, došlo dle bodu 6.3 písm. b) smlouvy k automatickému zesplatnění úvěru dne datum. Žalobkyně žalovaného o zesplatnění úvěru informovala dopisem ze dne datum, vyzvala jej k úhradě dlužné částky sestávající z nesplacené části úvěru ve výši 68 099,46 Kč, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru ve výši 8 941,99 Kč, smluvních pokut ve výši 1 497 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 000 Kč, a zároveň jej upozornila, že pokud nebude dlužná jistina a přirostlý úrok uhrazen v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z této dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou. Původní dlužná jistina ke dni zesplatnění úvěru a úroky přirostlé ke dni zesplatnění tvořily novou jistinu úvěru (čl. 6 smlouvy), která byla žalobkyni rozsudkem Okresního soudu ve obec, č. j. 46 C 132/2019-56, ze dne 28. 5. 2019, přiznána ve výši 59 859,67 Kč (k bližšímu odůvodnění stanovení výše nové jistiny úvěru viz cit. rozsudek).

10. Jelikož žalovaný neuhradil novou jistinu úvěru ani po zesplatnění úvěru, kdy pouze následně zaplatil dne datum částku 3 533 Kč a dne datum částku 7 066 Kč, vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo v bodě 6.5 smlouvy o úvěru s nadpisem„ důsledky vyplývající z prodlení klientů“, na listině, kterou žalovaný jako spotřebitel opatřil svým podpisem, nelze ujednání o smluvní pokutě považovat za skryté či neočekávané ve smyslu judikatury Ústavního soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 49 260,67 Kč (přiznaná dlužná nová jistina úvěru po započtení plateb žalovaného v celkové výši 10 599 Kč) za dobu od datum do datum, kterou však požadovala s ohledem na čl. 6 smlouvy pouze ve výši 13 742,71 Kč. Soud shledal nárok oprávněným, jakož i jeho výši, když tato je i v souladu se smluvním ujednáním žalobkyně a žalovaného a dále v souladu s § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle něhož souhrn všech smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, což v daném případě činí 35 000 Kč. Žalobkyni byly rozsudkem Okresního soudu ve obec, č. j. 46 C 132/2019-56, ze dne 28. 5. 2019, potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Brně, č. j. 28 Co 148/2019-96, ze dne 29. 1. 2020, přiznány na smluvních pokutách částky ve výši 1 497 Kč a 19 760,29 Kč, tj. celkem 21 257,29 Kč, pročež soud žalobkyni částku 13 742,71 Kč přiznal.

11. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 742,71 Kč za dobu od datum do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne datum, odeslanou téhož dne, k zaplacení smluvní pokuty do 15 dnů od data odeslání výzvy, tj. do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný smluvní pokutu ke dni splatnosti neuhradil, dostal se dnem následujícím do prodlení a počínaje tímto dnem, tj. dnem datum, až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení z dlužné částky, a to v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (11,75 %). Jelikož soud shledal nárok na zákonný úrok z prodlení zcela po právu, uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil vedle dlužné částky též zákonný úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 13 742,71 Kč, a to v souladu s návrhem žalobkyně až od datum do zaplacení.

Náklady řízení a lhůta k plnění

12. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 13 742,71 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 2 cit. vyhl. částku 300 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 750 Kč; tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč;

DPH ve výši 21 % ze základu 1 050 Kč, tedy DPH ve výši 220,50 Kč.

Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 2 070,50 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

13. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.