OSZL 39 C 34/2022-67

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně, anonymizováno republika ⟪LB:lb_003⟫ podnikající na území ČR prostřednictvím ⟪LB:lb_004⟫ název žalobkyně, organizační složka, IČO ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ proti ⟪LB:lb_009⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_010⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_011⟫ o zaplacení 26 576,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 576,50 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 638,12 Kč za dobu od datum do datum, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 26 326,50 Kč za dobu od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 576,50 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 516 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o hotovostním úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 759,44 Kč. Roční úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 9,9 %. Žalobkyně zkoumala úvěryschopnost žalované, která žalobkyni prokázala, že je schopna poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, a proto žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy ke dni datum, přičemž téhož dne se stal dluh žalované v aktuální výši 27 214,62 Kč splatný. Dluh žalované se skládal z nesplacené jistiny ve výši 26 326,50 Kč, smluvního úroku z poskytnutého úvěru ke dni odstoupení od smlouvy ve výši 638,12 Kč a dlužných poplatků ve výši 250 Kč (2 x upomínka a 50 Kč a 1 x odstoupení od smlouvy a 150 Kč). Žalovaná však dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne datum.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřila. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

3. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 759,44 Kč, a to nejpozději do datum. Dále se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony, uvedené v sazebníku bankovních poplatků žalobkyně. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 9,9 % ročně, přičemž celková dlužná částka na základě smlouvy o úvěru činila částku 36 514,65 Kč. Přílohou smlouvy byly podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů, všeobecné obchodní podmínky pro vedení účtů a sazebník (viz smlouva o hotovostním úvěru č. anonymizováno ze dne datum, historie položky anonymizováno). V případě porušení povinností žalované vyplývající ze smlouvy (nesplácení pohledávek) byla žalobkyně oprávněna od úvěrové smlouvy odstoupit (podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů). Poplatek za zaslání upomínky za zpoždění pravidelné splátky činil 50 Kč a poplatek za zaslání upomínky za nesplnění smluvních podmínek činil 150 Kč (sazebník bankovních poplatků). Úvěr ve výši 30 000 Kč byl poskytnut žalované dne datum, poslední úhradu úvěru provedla žalovaná dne datum, kdy dlužná jistina činila částku 26 326,50 Kč (historie úvěru ze dne datum). Dne datum vyhotovila žalobkyně písemnou upomínku dlužných splátek úvěru ve výši 1 645,56 Kč vzhledem k prodlení se splácením více než dvou splátek úvěru a upozornila žalovanou na zánik smlouvy z důvodu odstoupení v případě neuhrazení dluhu ve lhůtě 7 dnů (poslední výzva k uhrazení dluhu/odstoupení od smlouvy ze dne datum). Písemná upomínka/odstoupení od smlouvy byla odeslána žalované doporučenou poštou dne datum (poštovní dodejka). Dne datum vyhotovila žalobkyně písemné oznámení o učiněném odstoupení od smlouvy a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 30 392 Kč. Zároveň žalovanou upozornila, že pokud nedojde k úhradě dluhu ve stanovené lhůtě, přistoupí k podání žaloby (předžalobní výzva ze dne datum). Písemné oznámení o zesplatnění úvěru bylo odesláno žalované doporučenou poštou dne datum (podací lístek ze dne datum).

4. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalované bezhotovostní úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu se sjednanými úroky splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však žalobkyni sjednané splátky řádně a včas nehradila, a proto žalobkyně od úvěrové smlouvy písemně odstoupila a vyzvala žalovanou k jednorázové úhradě celého dluhu. Dluh žalované v celkové výši 27 214,62 Kč se skládal z nesplacené jistiny ve výši 26 326,50 Kč, smluvního úroku z poskytnutého úvěru ke dni odstoupení od smlouvy ve výši 638,12 Kč a dlužných poplatků ve výši 250 Kč. Žalovaná svůj dluh nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

5. Z hlediska právního posouzení věci byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně sjednané peněžní prostředky poskytla žalované ve sjednané lhůtě, a to bez určení účelu (§ 2398 občanského zákoníku). Žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Řádným nesplácením úvěru žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy o úvěru a žalobkyni vzniklo sjednané právo od smlouvy odstoupit a požadovat okamžité zaplacení jistiny úvěru spolu se sjednanými úvěrovými úroky (§ 2001 občanského zákoníku). Žalovaná v tomto směru netvrdila nic, co by výše uvedený závěr jakkoliv zpochybnilo, byť ji v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 26 Odo 841/2006). Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 9,9 % ročně se nejeví nikterak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004).

6. Jelikož žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu jako spotřebitel (viz § 419 občanského zákoníku), je nutno na právní vztah mezi smluvními stranami aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele s nezbytnou odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele) a měla za to, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Dnem následujícím po splatnosti úvěru se žalovaná dostala do prodlení s plněním dluhu (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství.

7. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalované v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 26 576,50 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 2 516 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 064 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem věci, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

8. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za případné doplnění žaloby o další skutková tvrzení odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, se sídlem Zlín, Dlouhé díly 351 ve dvou vyhotoveních.

V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolání musí být podepsáno a datováno. Nebudou-li tyto skutečnosti v odvolání uvedeny, odvolací soud jej odmítne.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.