OSZL 46 C 253/2022-28

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 40 938 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_005⟫ rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 938 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 938 Kč od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 238 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v odůvodnění rozsudku pro uznání soud uvede pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání.

2. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 938 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum hromadnou pojistnou smlouvu číslo (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značka automobilu R anonymizováno, registrační značka s počátkem pojištění dne datum a s pojistným ve výši 13 692 Kč čtvrtletně (dále jen„ předmětné vozidlo číslo“), tov. zn. anonymizováno, registrační značka s počátkem pojištění dne datum a s výší pojistného 693 Kč čtvrtletně (dále jen„ předmětné vozidlo číslo“), tov. zn. anonymizováno, registrační značka s počátkem pojištění dne datum a s výší pojistného 693 Kč čtvrtletně (dále jen„ předmětné vozidlo číslo“) a tov. zn. anonymizována dvě slova, registrační značka s počátkem pojištění datum a s výší pojistného 13 692 Kč (dále jen„ předmětné vozidlo číslo“). Celkem tak pojistné činilo 28 770 Kč. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 27 391 Kč do 31 dnů od doručení upomínky a byl upozorněn na zánik pojištění. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné ani na písemnou upomínku, pročež pojištění zaniklo dne datum z důvodu neplacení pojistného. Dlužnou částku tvoří pojistné za předmětné vozidlo číslo za období od datum do datum ve výši 20 144 Kč, pojistné za předmětné vozidlo číslo za období od datum do datum ve výši 1 019 Kč, pojistné za předmětné vozidlo číslo za období od datum do datum ve výši 1 019 Kč a pojistné za předmětné vozidlo číslo za období od datum do datum ve výši 18 756 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 938 Kč od datum do zaplacení.

3. Vzhledem k povaze věci, kdy nárok žalobkyně vyplýval z tvrzených skutečností a předložených důkazů a kdy bylo nezbytné zjistit stanovisko žalovaného k uplatněnému nároku, použil soud v rámci přípravy jednání tzv. kvalifikovanou výzvu dle § 114b o. s. ř. Žaloba i kvalifikovaná výzva dle § 114b o. s. ř. (usnesení ze dne 4. 8. 2022, č. j. 46 C 253/2022-25) byly doručovány žalovanému do jeho vlastních rukou v souladu s § 45 odst. 2 větou první o. s. ř. prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky žalovaného. Vzhledem k tomu, že se osoba oprávněná jednat za žalovaného nepřihlásila do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byly dokumenty do datové schránky dodány (tj. od dne datum), považují se uvedené dokumenty v souladu s § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, za doručené posledním dnem lhůty (tj. dne datum). Třicetidenní lhůta k vyjádření tak žalovanému uplynula v pondělí datum, přičemž žalovaný na výzvu nijak nereagoval ani nesdělil soudu důvody, které mu v tom brání.

4. Podle § 99 odst. 1 věty první o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.

5. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle odst. 2 k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle odst. 3 usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci. Podle odst. 4 usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Podle odst. 5 jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen.

6. Podle § 153a odst. 1 věty první o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle odst. 2 rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Podle odst. 3 rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle odst. 4 jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

7. Žalovaný se ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. vyjádří (a zabrání tak fikci uznání nároku), jestliže z jeho včasného písemného vyjádření vyplývá, že nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou, zcela neuznává, a jestliže alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu. Žalovaný se nemusí výslovně vyjádřit ke všem tvrzením žalobce; k tomu, aby zamezil fikci uznání nároku, postačuje, že postaví proti tvrzením žalobce alespoň taková svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ obrany proti žalobě. Zákon v § 114b odst. 5 o. s. ř. totiž sankcionuje především nečinnost žalovaného a jeho neochotu přispět k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, a nikoliv to, v jakém rozsahu a jak kvalitně se ve věci vyjádřil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2012, sp. zn. 23 Cdo 1140/2011).

8. V dané věci žalovaný na výzvu soudu ve smyslu § 114b o. s. ř. nijak nereagoval, tedy nepředložil soudu kvalifikované vyjádření, v němž by uvedl, zda žalobou uplatněný nárok uznává, či nikoliv, a v základních obrysech vylíčil svou obranu proti žalobě; žalovaný rovněž neuvedl, co mu v takovém vyjádření brání. Ve shodě s § 114b odst. 5 o. s. ř. tak nastala fikce uznání nároku, který byl proti žalovanému žalobou uplatněn. S ohledem na uvedené rozhodl soud rozsudkem pro uznání dle § 153a o. s. ř., neboť byly splněny všechny podmínky uvedené v § 114b o. s. ř., včetně toho, že jde o věc, o níž lze uzavřít smír, když povaha nároku (nárok na zaplacení sjednaného pojistného a úroku z prodlení) uzavření a schválení smíru nevylučuje; rovněž žalobní nárok žalobkyně není ani v rozporu s hmotným právem. Vzhledem k tomu soud přiznal žalobou požadované plnění rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř., aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.).

9. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, pročež má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 2 238 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 638 Kč a 2 úkonů á 300 Kč za výzvu k plnění a písemné podání žaloby dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

10. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec, ve dvojím vyhotovení.

Odvolání do výroku ve věci samé lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (§ 205b o. s. ř.).

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.