OSZL 46 C 284/2022-29

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 6 903 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_005⟫ rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 903 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 603 Kč od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v odůvodnění rozsudku pro uznání soud uvede pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání.

2. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 6 903 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 603 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná částka představuje příspěvek ve výši 6 603 Kč za dobu od datum do datum (71 dnů), po kterou byl žalovanou provozován značka automobilu anonymizována tři slova, registrační značka VIN kód, s objemem válců nad 2 500 cm3 (dále jen„ předmětné vozidlo“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč.

3. Vzhledem k povaze věci, kdy nárok žalobkyně vyplýval z tvrzených skutečností a předložených důkazů a kdy bylo nezbytné zjistit stanovisko žalované k uplatněnému nároku, použil soud v rámci přípravy jednání tzv. kvalifikovanou výzvu dle § 114b o. s. ř. Žaloba i kvalifikovaná výzva dle § 114b o. s. ř. (usnesení ze dne 1. 9. 2022, č. j. 46 C 284/2022-22) byly doručovány žalované do jejích vlastních rukou v souladu s § 45 odst. 2 větou první o. s. ř. prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky žalované. Vzhledem k tomu, že se osoba oprávněná jednat za žalovanou nepřihlásila do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byly dokumenty do datové schránky dodány (tj. od dne datum), považují se uvedené dokumenty v souladu s § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, za doručené posledním dnem lhůty (tj. dne datum). Třicetidenní lhůta k vyjádření tak žalované uplynula v pondělí datum, přičemž žalovaná na výzvu nijak nereagovala ani nesdělila soudu důvody, které jí v tom brání.

4. Podle § 99 odst. 1 věty první o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.

5. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle odst. 2 k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle odst. 3 usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci. Podle odst. 4 usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Podle odst. 5 jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen.

6. Podle § 153a odst. 1 věty první o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle odst. 2 rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Podle odst. 3 rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle odst. 4 jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

7. Žalovaný se ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. vyjádří (a zabrání tak fikci uznání nároku), jestliže z jeho včasného písemného vyjádření vyplývá, že nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou, zcela neuznává, a jestliže alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu. Žalovaný se nemusí výslovně vyjádřit ke všem tvrzením žalobce; k tomu, aby zamezil fikci uznání nároku, postačuje, že postaví proti tvrzením žalobce alespoň taková svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ obrany proti žalobě. Zákon v § 114b odst. 5 o. s. ř. totiž sankcionuje především nečinnost žalovaného a jeho neochotu přispět k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, a nikoliv to, v jakém rozsahu a jak kvalitně se ve věci vyjádřil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2012, sp. zn. 23 Cdo 1140/2011).

8. V dané věci žalovaná na výzvu soudu ve smyslu § 114b o. s. ř. nijak nereagovala, tedy nepředložila soudu kvalifikované vyjádření, v němž by uvedla, zda žalobou uplatněný nárok uznává, či nikoliv, a v základních obrysech vylíčila svou obranu proti žalobě; žalovaná rovněž neuvedla, co jí v takovém vyjádření brání. Ve shodě s § 114b odst. 5 o. s. ř. tak nastala fikce uznání nároku, který byl proti žalované žalobou uplatněn. S ohledem na uvedené rozhodl soud rozsudkem pro uznání dle § 153a o. s. ř., neboť byly splněny všechny podmínky uvedené v § 114b o. s. ř., včetně toho, že jde o věc, o níž lze uzavřít smír, když povaha nároku (nárok na zaplacení dlužného pojistného, zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky) uzavření a schválení smíru nevylučuje; rovněž žalobní nárok žalobkyně není ani v rozporu s hmotným právem. Vzhledem k tomu soud přiznal žalobou požadované plnění rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř., aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.).

9. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, pročež má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění) á 200 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně.

10. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec, ve dvojím vyhotovení.

Odvolání do výroku ve věci samé lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (§ 205 b o. s. ř.).

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.