OSZL 5 C 109/2022-34

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Coufalíkem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 51 282,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 230,99 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 051,61 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 40 107,40 Kč od datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 51 282,60 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 51 282,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba, IČO (dále jen„ příjmení“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla příjmení žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal jistinu vrátit spolu s úrokem ve výši 12 % p. a. a dalšími poplatky dle aktuálního sazebníku poplatků v 34 měsíčních splátkách po 2 544 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje dnem datum. Žalovaný do splatnosti uhradil částku 12 769,01 Kč, přičemž protože řádně a včas neuhradil splátky splatné ve dnech 25. 5. – datum, přistoupila příjmení ke dni datum ke zesplatnění úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila příjmení pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ode dne postoupení byla žalovaným celkem částka 24 000 Kč. Žalovaná částka 51 282,60 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 40 107,40 Kč a ze smluvní pokuty od datum do datum ve výši 11 175,20 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 12 % p. a. z jistiny úvěru ve výši 40 107,40 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 51 282,60 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil i přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Závěr o skutkovém stavu

3. Dne datum si příjmení a žalovaný ujednali rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb č. L0011122014630001, na jejímž základě se příjmení mj. zavázala žalovanému zřídit a vést běžný účet (viz rámcová smlouva).

4. Dne datum učinil žalovaný na příjmení předepsaném formuláři návrh na uzavření Smlouvy o půjčce číslo s tím, že by mu byla poskytnuta půjčka ve výši 70 000 Kč, kterou by splácel společně s úrokem ve výši 12 % a pojistným ve výši 105 Kč za pojištění Varianta A v 34 měsíčních splátkách po 2 544 Kč (RPSN 12,68 %) splatných 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla půjčka poskytnuta. Čerpání půjčky bude provedeno bez další žádosti Klienta jednorázově na běžný účet č. bankovní účet. V případě prodlení žalovaného se splácením jakékoli splátky jistiny, úroků či jiných plateb či příslušenství půjčky nebo bude-li žalovaný v prodlení s úhradou jakéhokoli jiného závazku vůči Bance, je příjmení oprávněna prohlásit půjčku a veškeré další soud nesplatné pohledávky z půjčky nebo jejich část za okamžitě splatné, a to za podmínek a v rozsahu povoleném zákonem, a v tomto případě současně požadovat od žalovaného smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Lhůta pro přijetí návrhu končí dnem datum. Nedílnou součástí návrhu byly produktové podmínky (dále jen„ PP“) a všeobecné obchodní podmínky (viz návrh na uzavření Smlouvy o půjčce). příjmení dopisem ze dne datum sdělila žalovanému, že akceptovala návrh na uzavření Smlouvy s tím, že výše půjčky činí 70 000 Kč, výše měsíční splátky činí bez pojištění 2 439 Kč, poplatek za pojištění Varianta A činí 105 Kč, celková měsíční splátka činí 2 544 Kč, která je splatná do 25. v měsíci počínaje dnem datum a konče dnem datum (viz akceptace návrhu). Dle čl. 4 PP je-li klient v prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku z titulu Smlouvy, je povinen uhradit Bance úrok z prodlení z dlužné částky ve výši vyplývající z obecných právních předpisů, a to počínaje prvním dnem prodlení až do zaplacení dlužné částky. Úroky z prodlení jsou splatné okamžikem, kdy na ně Bance vznikne nárok. příjmení je v tomto případě zároveň oprávněna postupovat dle ustanovení VOP či PP a požadovat uhrazení poplatků a sankcí dle těchto PP a platného Sazebníku. Dle čl. 4 PP vznikne-li v souladu s předchozím článkem právo příjmení na zaplacení smluvní pokuty a/nebo úroku z prodlení, je klient povinen takovou platbu uhradit Bance ve lhůtě 10 dnů poté, co byl k jejímu uhrazení příjmení vyzván. Současně je příjmení oprávněna vymáhat splatnou pohledávku vůči klientovi, a to i prostřednictvím třetích osob, postoupit svou pohledávku za klientem, informovat Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací a příjmení – zájmové sdružení právnických osob (viz PP).

5. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 18. 7. 2022, č. j. 5 C 109/2022-11, k doplnění tvrzení, jak konkrétně postupovala příjmení při posuzovaní úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, tj. jaká konkrétní zjištění vypovídající o úvěruschopnosti žalovaného učinila a na základě jakých důkazů, přičemž současně uvede, které zjištěné skutečnosti ji přesvědčily o tom, že žalovaný je schopen zápůjčku řádně splácet. Žalobkyně k výzvě uvedla, že příjmení posuzovala tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; informace z externích úvěrových registrů (BRKI/NRKI/SOLUS), zohlednila příjmy žalovaného, jeho pravidelné výdaje, vyhodnocovala rizikové faktory a provedla celkový skóring žalovaného, na základě čehož dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr uhradit. Jelikož žalobkyně neuvedla, jaké konkrétní činnosti provedla v posuzovaném případě a jaké konkrétní výsledky zjistila, vyzval ji soud ještě opětovně při jednání k doplnění příslušných skutkových tvrzení a současně ji upozornil na povinnost navrhnout soudu příslušné důkazní návrhy. Žalobkyně nebyla schopná na výzvu soudu adekvátním způsobem reagovat, a proto soudu nezbylo pro neunesení břemene tvrzení než po skutkové stránce uzavřít, že příjmení řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného nezkoumala.

6. Dne datum poskytla příjmení žalovanému na účet č. bankovní účet částku 70 000 Kč (viz výpisy z účtu). Přesný průběh splácení je patrný z transakční historie, podpořeného výpisy z účtu, z nichž je patrno, že žalovaný uhradil splátky za měsíce číslo – číslo, přičemž na splátku splatnou dne datum uhradil pouze částku 2,31 Kč, kdy celkově uhradil částku 12 769,01 Kč. Žalovaný tedy neuhradil splátky splatné dne datum až datum (viz transakční historie, výpisy z účtu). Dopisem ze dne datum vyzvala příjmení žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky 7 703,04 Kč s upozorněním na zesplatnění půjčky (ztráta výhody splátek) a účtování smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (viz dopis ze dne datum). Dopisem ze dne datum vyzvala příjmení žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení závazku vůči Bance z důvodu dlouhodobého nesplácení finančních závazků, byť na to byl žalovaný upozorněn. Dluh k uvedenému dni činil 64 107,40 Kč, z toho na jistině 61 080,80 Kč, na úroku 2 503,91 Kč a na poplatcích 522,69 Kč. Pro případ neuhrazení dlužné částky do 10 dnů od data vyhotovení výzvy upozornila příjmení na vymáhání dlužné částky všemi dostupnými prostředky (viz dopis ze dne datum). Po zesplatnění uhradil žalovaný na dluh celkově částku 24 000 Kč, kterou si žalobkyně započetla co do částky 20 973,40 Kč na jistinu, co do částky 2 503,91 Kč na úrok a co do částky 522,69 Kč na poplatky (viz transakční historie, výpisy z účtu).

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila příjmení na žalobkyni pohledávky specifikované v příloze číslo mezi nimiž byla pod číslo specifikována pohledávka za žalovaným ze Smlouvy, ke dni zaplacení úplaty, k čemuž došlo dne datum (viz smlouva o postoupení pohledávek, příloha číslo potvrzení o zaplacení úplaty). Dopisem ze dne datum příjmení oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz dopis ze dne datum vč. podacího archu). Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 65 752,52 Kč z titulu Smlouvy do datum s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne datum vč. podacího lístku); žalovaný však ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzní žalobkyně).

Právní posouzení věci

8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze Smlouvy postoupila příjmení ke dni datum na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi příjmení jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou, seznamem pohledávek, v němž byla specifikována pohledávka za žalovaným a potvrzením o zaplacení úplaty, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena příjmení dopisem ze dne datum, čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti i ve vztahu k žalovanému. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

9. příjmení jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne datum písemnou smlouvu, kterou soud posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., neboť smlouva naplňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalovaného vymoci si poskytnutí jistiny). Na základě Smlouvy Banka přenechala žalovanému převodem na jeho účet peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč; k převodu peněžních prostředků došlo téhož dne, čímž vznikl mezi stranami závazkověprávní vztah zápůjčky coby reálný kontrakt. Žalovaný byl povinen vrátit Bance jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 12 % ročně v 34 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 439 Kč, splatných 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po poskytnutí peněžních prostředků, tj. od datum, současně si strany sjednaly pojištění pro případ schopnosti splácet Varianta A s pojistným ve výši 105 Kč, které bylo splatné společně s jednotlivými splátkami.

10. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně totiž v tomto ohledu nebyla schopná poskytnout patřičná tvrzení o tom, jaké konkrétní činnosti příjmení v souvislosti s poskytnutím zápůjčky žalovanému učinila a jaké konkrétní údaje zjistila, nehledě na to, že ani nenavrhla v tomto ohledu ani žádné konkrétní důkazní návrhy, a proto v souladu s břemenem tvrzením a na něj navazujícím břemenem důkazním musel soud uzavřít řádné nesplnění uvedené zákonné povinnosti.

11. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo, či usnesení Ústavního soudu ze dne datum, Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

12. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ve výši 40 107,40 Kč, smluvní pokutu ve výši 11 175,20 Kč, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

13. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle 87 zákona č. 257/2016 Sb., které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § číslo věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel částku 70 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl Společnosti celkově částku 36 769,01 Kč (částka 12 769,01 Kč před splatností a částka 24 000 Kč po splatnosti), která měla sloužit jako platba splátek, resp. splatného dluhu; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na bezdůvodné obohacení, které tak činí 33 230,99 Kč.

14. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

15. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 33 230,99 Kč coby poskytnuté jistiny, nikoliv však již nárok na smluvní pokutu a smluvní úrok. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu zápůjčky, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Soud zohlednil, že celý dluh ze Smlouvy měl být uhrazen původně do datum, což doposud ještě nenastalo, a že výše dluhu není marginální (částka 33 230,99 Kč). S ohledem na okolnosti případu tak má soud za to, že je namístě uložit žalovanému povinnost k úhradě dlužné částky 33 230,99 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, tedy v delší lhůtě než zpravidla stanovované dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 33 230,99 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 18 051,61 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 40 107,40 Kč od datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 51 282,60 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

17. Jelikož procesní úspěch stran byl v zásadě totožný (49,05 % ku 50,95 %), rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec, ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněná strana (žalobkyně) podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.