OSZL 10 C 263/2025-35

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 44 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 44 500 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 835,30 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 44 500 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 898 Kč, k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum a jejím doplněním ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši částka a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky splácet spolu s příslušenstvím ve výši částka v pravidelných 21 měsíčních splátkách po částka s tím, že poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku částka. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalovaná svého práva v řízení nevyužila a ve věci se nevyjádřila. K projednání nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla k žádosti žalované dne datum uzavřena smlouva, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši částka formou 21 pravidelných měsíčních splátek po částka počínaje 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy; částku částka převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, smluvní podmínky). Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě žalovanou vyplněné Zákaznické karty, a to dle údajů, které žalovaná v této kartě uvedla – žalovaná byla t. č. na rodičovské dovolené, pobírala rodičovský příspěvek ve výši částka, další příjmy domácnosti činily částka měsíčně, běžné výdaje žalované byly zaznamenány ve výši částka měsíčně (Zákaznická karta).

4. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně na svůj závazek ze smlouvy uhradila částku částka (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník).

5. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni jako postupníka společností právnická osoba jako postupitelem s účinností dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společně s výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum (citovaná smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek ze dne datum).

6. Dopisem ze dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky částka nejpozději do datum (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, podací lístek z téhož dne).

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

13. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou o úvěru ze dne datum vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila.

14. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od žalované v kartě zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, má jednu vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené s měsíčním příjmem částka a další příjmy domácnosti představují částku částka měsíčně; běžné měsíční výdaje odhadla žalovaná částkou částka. V části karty zákazníka nazvané ověřené dokumenty jsou uvedeny dokumenty, kterými měly být údaje v kartě zákazníka ověřeny, soudu však ani přes výzvu předloženy nebyly. Žalobkyní nebyl předložen ani žádný jiný důkaz, který by řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované osvědčil.

15. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně ověřena řádně, neboť pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se právní předchůdkyně žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

16. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované nezkoumala řádně, tedy právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

17. S účinností od datum stanoví § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci se tak jedná, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

18. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

19. Zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.

20. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440).

21. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o úvěru a při prokázání poskytnutí částky částka žalované, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, lze nicméně právní poměr mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku částka, aniž by pro takovou platbu existoval platný právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku částka (rozdíl mezi výší poskytnuté jistiny částka a úhrad žalované ve výši částka), k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal.

22. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

23. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky částka coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud do prodlení nedostala. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí (datum) v řízení úspěšná co do částky částka, přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku částka (jistina částka + úrok z prodlení ve výši částka). Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činil po zaokrouhlení 88 % v poměru k neúspěchu ve výši 12 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 76 %.

25. Účelně vynaloženými náklady řízení žalobkyně jsou zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměna právního zástupce za zastupování částka (z tarifní hodnoty částka) za tři úkony právní služby - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání žaloby á částka podle § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), hotové výdaje právního zástupce částka za shora uvedené tři úkony právní služby á částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a DPH ve výši částka - 21% ze základu částka (Anonymizováno Anonymizováno) podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tj. celkem částka částka, když 76 % činí částka. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

26. Žalobkyni nebyla přiznána odměna za písemné doplnění žaloby ze dne datum, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady, když určitá a konkrétní skutková tvrzení, tedy skutečnosti doplňované na výzvu soudu, měla obsahovat již perfektní žaloba – viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 988/12).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.