OSZN 12 C 194/2023-59

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_005⟫ 2. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_007⟫ oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_008⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ o 126.392 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně 126.392 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 30.564 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Žalobou soudu podanou dne datum se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným zaplatit mu 126.392 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že žalobce v období od června 2020 do dubna 2022 opakovaně zaslal bezhotovostními platbami na bankovní účet žalované 2) částku v celkové výši 337.142 Kč. Z toho však dohledal doklady pouze na platby ve výši 182.000 Kč. Žalobce tak učinil na základě prosby dcery žalovaných, paní jméno celé jméno žalované, ve snaze jí finančně pomoci touto zápůjčkou. Částky touto sumou tvořené žalovaná 2) přijala jako vdaná, finanční prostředky tak byly žalobcem poskytnuty současně i jejímu manželovi, tedy žalovanému 1). Žalovanými bylo žalobci dne datum z částky 182.000 Kč bezhotovostními převody vráceno celkem 55.608 Kč. Žalobce tak vůči žalovaným uplatňuje touto cestou svou pohledávku ve výši 126.392 Kč.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podali žalovaní odpor, v němž uvedli, že nárok žalobce neuznávají. Žalovaná 2) uvedla, že dcera ji požádala, jestli může její účet použít k přijetí platby od celé jméno žalobce, žalovaná s tím souhlasila. Vždy, když peníze na účet přišly, dala je žalovaná dceři. Účet žalované tak posloužil pouze coby platební místo. Stejně tak byl účet žalované použit k platbě částky 55.608 Kč, když ji o to dcera požádala. Žalovaní souhlasí s tvrzením žalobce, kdy žalobce uvedl, že finanční prostředky vyplatil na základě zápůjčky sjednané s paní jméno celé jméno žalované. Pokud byla platba činěna na základě smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem a jméno celé jméno žalované, což sám žalobce v žalobě výslovně uvedl, tak se jednalo o plnění, které právní důvod, tj. zápůjčku. Žalovaným tak nevzniklo žádné obohacení. Plněním z účtu žalované 2) pak nedošlo ke vzniku fikce uznání závazku, kdy podle judikatury je nezbytným předpokladem pro uznání dluhu vědomost dlužníka o výši dluhu, přičemž o dluhu a jeho výši žalobce referoval až v předžalobní výzvě. Navíc podotkli, že pokud není čas plnění dohodnut (což u bezdůvodného obohacení typicky nebývá), tak se závazek stává splatným okamžikem, kdy věřitel požaduje plnění – typicky písemnou výzvou. Dále žalovaný č. 1 uvedl, že o domluvě mezi žalovanou č. 2 a dcerou nic nevěděl.

3. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že žalované osobně nezná. Jednou viděl p. celé jméno žalovaného, když jel k nim řešit tuto věc, to mu zabouchl dveře. Jejich dceru zná (míněna jméno celé jméno žalované – pozn. soudu), protože to byla kamarádka, zná ji z obec. Ona v tu dobu byla v insolvenci, s čímž chtěla nějakým způsobem pomoct. Byli v kamarádském vztahu. Takto řešili, poté jí insolvenci zrušili, načež pohledávky zahrnuté do insolvence žalobce od věřitelů odkoupil, aby ji neexekuovali nebo to z ní nevymáhali. Podle tvrzení žalobce byl v tu dobu domluven s dcerou jméno celé jméno žalované na tom, že její rodiče vlastní byt ve obec, ona má nárok na 1/3 bytu, protože má ještě bratra a sestru, který mají mít každý 1/3. Takže byli domluveni, že pohledávky odkoupené žalobcem budou použity jako úhrada kupní ceny za její třetinu bytu, který měl žalobce koupit od jejích rodičů. To bylo domluveno s jméno celé jméno žalované. Žalobce její rodiče neznal. U jedné domluvy ještě byla její sestra. Rodiče u toho nebyli. Jmenovaná posléze přestala komunikovat s žalobcem poté, co už došlo k úhradě sporných peněz. To bylo v průběhu roku 2020 a 2021 nebo tak nějak, bylo to delší časové období v řádu let. Napřed žalobce vykupoval pohledávky, to bylo nějak v roce 2020, potom došlo k nějakým zápůjčkám i v hotovosti, které žalobce neřeší, řeší jenom to, co bylo v rámci převodu na účet, což mu tvrdila, že o tom vědí i její rodiče. Takto došlo k zápůjčkám a ještě k nějakému dalšímu plnění, pak začal tlačit na to, aby došlo k podpisu nějaké smlouvy o tom, že se započte tato částka jako kupní cena na ten byt, kdy ještě měl žalobce asi 300 tisíc Kč doplácet. Bylo totiž dohodnuto, že by žalobce žalovaným doplatil ještě 300.000 Kč a oni by převedli na žalobce třetinu bytu, která by měla náležet jméno celé jméno žalované. Ta chtěla tyto peníze poslat předem, což už žalobce odmítl, že peníze jí poskytne až potom, co budou podepsány smlouvy. To se táhlo asi dva měsíce a vyšumělo to, jméno celé jméno žalované s ním přestala komunikovat. Byt patřil jejím rodičům – žalovaným. To si ověřoval. Jednání probíhala osobně, ale žalobce má uloženou komunikaci třeba na instagramu nebo na watshapu, kde řešili prodej bytu. Komunikace probíhala mezi žalobcem a dcerou jméno, s žalovanými žalobce nejednal nikdy. Ona (jméno celé jméno žalované) mu řekla, že je s nimi na všem domluvená, říkala mu, že její otec má nějaké zdravotní problémy a že se nemůže s nikým scházet. Žalobce uvedl, že odkoupil od věřitelů pohledávky za jméno celé jméno žalované v hodnotě 700.000 Kč, dohodli se, že tyto pohledávky budou mít režim zápůjček, které jméno celé jméno žalované uhradí žalobci tak, že mu převede svůj podíl z bytu rodičů a ještě jí vyplatí 300.000 Kč. S žalovanými žalobce osobně nejednal. Asi půl roku potom, co si ho jméno celé jméno žalované všude zablokovala a přestala s ním komunikovat, tak se ji žalobce snažil nějak kontaktovat, aby to dořešili, ale to odmítala. Žalobce se proto stavil k jejím rodičům, to mu otevřel její otec a když mu žalobce řekl, co jde řešit, tak mu zabouchl dveře. Číslo účtu, na který má posílat finanční prostředky, dala žalobci jméno celé jméno žalované, řekla mu i částky, které má posílat, na všem byli vždycky domluveni. To bylo v rámci nějakých jejích potřeb. Ona v tu dobu nepracovala, tak především na zabezpečení jejích potřeb. jméno celé jméno žalované ho kontaktovala většinou komunikací na watshapu nebo na instagramu nebo osobně, řekla mu, že potřebuje peníze a kolik a jak jí částku má předat. Také ho informovala v době, kdy koupil její pohledávky, že na ni mají rodiče převádět jejich byt, kdy původně ještě dříve chtěla, že její rodiče budou ten byt prodávat a půjdou bydlet jinam, chtěla, aby jim žalobce prodej zajistil. Žalobce byl tedy informován, že žalovaní v tom bytě bydlí. I její sestra chtěla za svůj podíl na bytě peníze a za svůj díl z prodeje toho bytu si chtěla koupit nějaký menší dům. Dále žalobce uvedl, že mu nebyly žádné peníze vráceny, peníze, který mu posílali žalovaní, byly určeny na to, že jejich dcera potřebovala třeba koupit něco na internetu a zaplatit to online, takže na to žalobci byly převedeny peníze, to je těch přibližně 50.000 Kč. Žalobce doplnil, že tím myslí částku uvedenou ve výzvě k vrácení peněz, tedy částku 55.608 Kč, kdy v době, když nebyla jméno celé jméno žalované v obec, ale ve obec a chtěla něco zaplatit přes internet, tak její rodiče to neuměli a ona neměla účet, tak její rodiče žalobci poslali peníze a on jí to zaplatil online. To bylo několik částek. Peníze posílali její rodiče nebo ona. Její matka má jenom jeden účet, z něhož mu došly peníze, za které žalobce pak online zaplatil nějaké věci, který si chtěla jméno celé jméno žalované koupit. Takto to bylo domluvené, ještě než mu peníze přišly na účet.

4. Soudu byly předloženy listinné důkazy.

5. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalobce poukázal na účet vedený na jméno žalované 2) platby v různých výších, a to dne datum částku 3.500 Kč, dne datum částku 1.000 Kč, dne datum částku 500 Kč, dne datum částku 2.000 Kč, dne datum částku 2.000 Kč, dne datum částku 12.000 Kč, datum částku 1.500 Kč, dne datum částku 2.000 Kč, dne datum částku 2.000 Kč, dne datum částku 10.000 Kč, dne datum částku 1.000 Kč, dne datum částku 8.000 Kč, dne datum částku 80.000 Kč, dne datum částku 6.900 Kč, dne datum částku 6.000 Kč, dne datum částku 30.000 Kč, dne datum částku 11.300 Kč, dne datum částku 1.000 Kč, dne datum částku 1.300 Kč, celkem tedy částku 182.000 Kč.

6. Jak plyne z výpisu o úhradě částky 80.000 Kč dne datum, tato platba byla ze strany žalobce označena jako„ Zápůjčka příjmení a jméno jméno“ (č.l. 22 spisu).

7. Ze zprávy název banky anonymizována dvě slova ze dne datum bylo zjištěno, že účet č. bankovní účet je vlastnictvím žalované 2). Na tento účet byly skutečně připsány platby výše uvedené.

8. Z elektronického platebního rozkazu vydaného Okresním soudem ve obec dne datum rozhodnutí číslo jednací bylo zjištěno, že bylo uloženo žalované jméno celé jméno žalované zaplatit žalobci celé jméno žalobce částku 536.787,34 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení.

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná. V řízení bylo skutkově prokázáno, že žalobce uzavřel smlouvy o zápůjčkách s jméno celé jméno žalované, která je dcerou žalovaných, s žalovanými nijak ve věci nejednal, finanční prostředky zasílal na účet žalované 2) na pokyn a po vzájemné dohodě s jméno celé jméno žalované.

10. Žalobce sám pak tvrdí, že žalovaným tímto vzniklo bezdůvodné obohacení.

11. Podle § 2991 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Byť z textu tohoto ustanovení je zřejmé, že v odstavci druhém je uveden pouze demonstrativní výčet skutkových podstat, v daném případě pak na straně žalovaných nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení. V řízení bylo jednoznačně samotným žalobcem uvedeno, že plnění na účet žalované 2) se dělo na základě smluv o zápůjčce finančních prostředků uzavřených mezi žalobcem a jméno celé jméno žalované. Účet ve vlastnictví žalované 2) pak byl pouze platebním místem, na které se žalobce zavázal plnit svůj závazek poskytnout jmenované finanční prostředky na základě sjednaných smluv o zápůjčce. Nebylo prokázáno, že by se žalovaní jakkoli účastnili jednání žalobce a jméno celé jméno žalované ve vztahu k provedeným platbám. V tomto směru lze odkázat též na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2004, sp. zn. 33 Odo 679/2003: Poukázal-li dlužník dlužnou peněžitou částku na účet třetí osoby na základě pokynu věřitele, došlo tím k zániku závazku dlužníka vůči věřiteli splněním dluhu, nikoli ke vzniku bezdůvodného obohacení třetí osoby na úkor dlužníka. Dále též na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4264/2009: Nelze přičítat k tíži dlužníka, plní-li na bankovní účet uvedený v žalobě, aniž by před platbou ověřoval, zda tento účet skutečně náleží žalobci (věřiteli). Dlužník splní svůj dluh i tehdy, pokud poskytne peněžní prostředky na účet uvedený v žalobě, přestože takový účet náleží třetí osobě. V neposlední řadě též na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. 28 Cdo 694/2019: V režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že aktivní a pasivní věcná legitimace z hlediska práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním dle neplatné, zdánlivé či zrušené smlouvy svědčí zásadně pouze smluvním stranám. Princip vázanosti bezdůvodného obohacení na smluvní strany se může uplatnit i tam, kde je obsahem smluvního plnění povinnost vyrovnat cizí dluh.

13. Ve vztahu k výše uvedenému pak žalobce sám uvedl, že veškerá jednání vedl pouze s jméno celé jméno žalované, tedy žalovaní se nijak na jejich úmluvách nepodíleli. Nutno je podotknout, že jednání žalobce se soudu jeví jako těžko pochopitelné a přinejmenším velmi lehkomyslné. Sám žalobce uvedl, že si byl vědom toho, komu poskytuje touto formou plnění, toto jeho jednání trvalo dlouhou dobu, přičemž věděl, že jméno celé jméno žalované má finanční problémy, je u ní vedena insolvence, byl informován i o tom, že jí bylo dobrodiní insolvence odejmuto pro její nesoučinnost, přesto však postupoval naprosto nelogicky, když poskytoval jmenované další a další plnění, pokud za ně nedostával žádné protiplnění tak, jak tvrdí a pokud mezi ním a jméno celé jméno žalované byl pouze přátelský vztah. Že tento účet ve vlastnictví žalované 2) byl užíván i jako platební místo jméno celé jméno žalované, lze dovodit i z výpovědi žalobce, který uvedl, že z tohoto účtu mu byly zasílány finanční prostředky za účelem nákupu zboží pro jméno celé jméno žalované, a to opětovně na základě domluvy žalobce a jméno celé jméno žalované. Soudu se jeví jako neuvěřitelné a absurdní, že by žalobce byl ochoten přistoupit bez účasti žalovaných na jakoukoli byť i jen ústní dohodu ohledně bytu žalovaných, když věděl, že tento byt oni vlastní a bydlí v něm. Přístup žalobce se soudu jeví poplatný tomu, kdy osamělé ženy podléhají podvodníkům, kteří se vydávají za americké generály a lékaře v zahradničí a mámí z těchto žen finanční prostředky na letenky a podobně, přičemž tento vzorec podvodného jednání je obecně medializován a znám. Každopádně pak nelze jakkoli s tímto jednáním žalobce či jméno celé jméno žalované spojovat žalované, kteří se neúčastnili prokazatelně dohod mezi žalobcem a jméno celé jméno žalované, nijak se nepodíleli na získání prostředků od žalobce a kterým tak nevzniklo bezdůvodné obohacení.

14. Na základě uvedeného byla žaloba zamítnuta.

15. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s ust. § 142 o.s.ř., kdy úspěšný účastníků má právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému. V řízení byli úspěšní žalovaní, kterým byla přiznána náhrada nákladů řízení za právní zastoupení jim ve věci poskytnuté advokátem. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) činí z tarifní hodnoty přes 10.000 Kč do 200.000 Kč částku 1.500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1.000 Kč, o které hodnota převyšuje 10.000 Kč, v tomto případě pak činí odměna z částky 126.392 Kč částku 6.180 Kč. Podle § 12 odst. 4) AT jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 % 20 % z částky 6.180 Kč činí 1.236 Kč, odměna za jednoho zastoupeného pak činí 4.944 Kč, tedy za oba zastoupené 9.888 Kč. Ve věci pak byly vykonány tři úkony právní pomoci – převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu a zastoupení u jednání, tedy 3 x 9.888 Kč. Ke každému úkonu právní pomoci je třeba přičíst náhradu hotových výloh 300 Kč, tedy 3x 300 Kč. Celková náhrada nákladů řízení tak činí 30.564 Kč (3x 9.888 Kč + 3x 300 Kč).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.