OSZR 10 C 208/2019-117

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jarmily Krejzkové a přísedících přísedící ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro určení neplatnosti výpovědi ze strany zaměstnavatele

I. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, daná žalobci žalovanou dopisem ze dne 28. 3. 2019, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 45 973 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa, obec a číslo.

1. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobce se podanou žalobou domáhá rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je neplatná výpověď z pracovního poměru, kterou mu podle § 52 písm. c) zákoníku práce dala žalovaná dne 28.3.2019 jednak proto, že ve skutečnosti v žalované společnosti nedošlo k organizační změně, v jejímž důsledku se žalobce stal nadbytečným, když s účinností od 1.6.2019 nedošlo ke zrušení jeho tehdejší pracovní pozice vedoucího oddělení – oddělení technické správy nemovitostí a jednak proto, že žalovaná vůči žalobci postupovala diskriminačně, když ačkoliv byl žalobce vždy pracovně kladně hodnocen a u žalované pracuje více jak 10 let, nebyl mu vyplacen finanční bonus za rok 2018 tak, jako ostatním zaměstnancům; žalobci nebyl poskytnut zaměstnanecký benefit (tzv. sabatikl – tvůrčí volno), ačkoliv se o něm před nadřízeným zmínil; žalovaná se vůči žalobci dopustila nerovného diskriminačního zacházení, když mu neumožnila, jako ostatním, ucházet se o novou vedoucí pracovní pozici, která měla v důsledku organizační změny vzniknout sloučením dvou stávajících pozic, a to oddělením technické správy nemovitostí a oddělením přestavby a žalovaná žalobci nenabídla pracovní pozici projektového manažera výstavby a akvizičního technika, ačkoliv v době po obdržení výpovědi žalobcem probíhala na regionálním úseku nemovitostí na provozovně – logistický sklad obec výběrová řízení na tyto pracovní pozice.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla ji zamítnout s tím, že k organizační změně došlo, v důsledku čehož se stal žalobce nadbytečným, neboť jeho pracovní pozice byla zrušena. Organizační změna byla iniciována centrálou žalované společnosti a byla masivní, v jejím rámci byla na každém regionálním úseku nemovitostí v rámci všech čtyřech logistických center žalovaná zrušena 2 ze 4 původních oddělení, a to oddělení technické správy nemovitostí a oddělení přestavby a současně byla zrušena pracovní pozice vedoucích těchto rušených oddělení celkem v počtu 8 na všech 4 logistických centrech. Organizační změna byla nejen žalobci, ale všem zaměstnancům žalované opakovaně prezentována a vysvětlována, zejména interní videokonferencí. Výběr nadbytečného zaměstnance byl výlučným rozhodnutím zaměstnavatele, žalobce nesplňoval kvalifikační předpoklady pro výkon této nové pozice. Přestože žalovaná neměla vůči žalobci nabídkovou povinnost, nabídla žalobci nové pracovní místo manažera prodejny, toto místo však žalobce odmítl. Žalovaná jako kusá a ničím nepodložená odmítá tvrzení žalobce stran jeho diskriminace a nerovného zacházení s tím, že byla učiněna až po koncentrační lhůtě, soud by proto k nim neměl přihlížet. Rovněž žalovaná poukazovala na to, že před podáním žaloby se žalobce vůči žalované domáhal vyplacení odstupného ve vyšší než zákonné výši a po odmítnutí tohoto požadavku žalovanou, proti ní žalobce podal žalobu, ve světle těchto skutečností je tak žalobcem tvrzený důvod neplatnosti výpovědi pouhou zástěrkou.

3. K námitce žalované předsedkyně senátu uvádí, že řízení koncentrováno nebylo, jak vyplývá z obsahu spisu.

4. Podle § 52 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb. (dále jen zákoníku práce) zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď též tehdy, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

5. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

6. Jak vyplývá z provedeného dokazování, a to pracovní smlouvy ze dne 18.12.2014 a jejich dvou dodatků ze dne 30.6.2015 a 1.3.2017, žalobce pracoval u žalované společnosti v pracovním poměru na dobu neurčitou, a to jako projektový manažer anonymizováno, posléze jako vedoucí oddělení anonymizováno managementu a naposledy jako vedoucí oddělení – oddělení technické správy nemovitostí, a to vždy s místem výkonu práce obec.

7. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 28.3.2019 bylo zjištěno, že byla žalobci dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnosti dle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce s tím, že dne 26.3.2019 zaměstnavatel rozhodl o organizační změně s ohledem na změnu úkolů zaměstnavatele a s tím související regulaci počtu zaměstnanců tak, aby odpovídala potřebám zaměstnavatele. Na základě tohoto rozhodnutí dochází s účinností od 1.6.2019 ke zrušení pracovní pozice zaměstnance, a to vedoucího oddělení – oddělení technické správy nemovitostí. Organizační změna spočívá ve změně struktury regionálního úseku nemovitostí a reorganizací oddělení v rámci tohoto úseku, když dochází ke zrušení oddělení technické správy nemovitostí. Žalobce byl upozorněn na výplatu odstupného podle § 67 zák. práce ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru a na dvouměsíční výpovědní lhůtu, která počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Dne 28.3.2019 odmítl žalobce na pracovišti výpověď z pracovního poměru převzít.

8. Z výstupního protokolu a zproštění docházky bylo zjištěno, že dne 11.4.2019 byl žalobce zproštěn povinnosti docházet pravidelně do práce a vykonávat pro zaměstnavatele práci v rozsahu 40 hodin týdně. Zproštění docházky dne 11.4.2019 žalobce odmítl převzít.

9. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 16.5.2019 bylo zjištěno, že jím sděluje žalované, že výpověď ze dne 28.3.2019 považuje za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání, na trvání zaměstnávání upozorňuje i v dalším dopise ze dne 11.7.2019.

10. Z rozhodnutí žalované ze dne 26.3.2019 bylo zjištěno, že jím bylo ve smyslu § 52 písm. c) zák. práce rozhodnuto o organizační změně s ohledem na změnu úkolů zaměstnavatele a s tím související regulaci počtu zaměstnanců tak, aby odpovídala potřebám zaměstnavatele, a to tak, že s účinností od 1.6.2019 dochází ke změně struktury regionálních úseků nemovitostí (RÚN) a reorganizaci oddělení v rámci těchto úseků, a to na všech 4 skladech zaměstnavatele – logistických centrech (anonymizována čtyři slova příjmení, anonymizováno LC obec, anonymizováno LC obec, anonymizováno LC obec) s tím, že činnosti regionálních úseků nemovitostí jsou doposud zajišťovány prostřednictvím 4 provozních oddělení – oddělením akvizice, oddělením výstavby, oddělením technické správy nemovitostí (anonymizováno management) a oddělením přestavby. Každé z těchto oddělení je vedeno vedoucím oddělení. Za účelem zefektivnění a optimalizace procesů zaměstnavatel s účinností od 1.6.2019 ruší oddělení technické správy nemovitostí a oddělení přestaveb na všech logistických centrech a vytváří nové oddělení správy nemovitostí. V souvislosti s touto změnou zaměstnavatel reguluje počet zaměstnanců tak, že na všech logistických centrech s účinností od 1.6.2021 ruší dosavadní pozice vedoucích rušených oddělení – pozice vedoucího oddělení technické správy nemovitostí a vedoucího oddělení přestaveb. S účinností od 1.6.2019 zaměstnavatel vytváří na všech logistických centrech novou pozici – pozici vedoucího oddělení správy nemovitostí. Na všech logistických centrech bude nově vedoucí oddělení správy nemovitostí odpovědný zejména za vedení a rozvoj personálu, celkový vzhled anonymizováno, dohled nad standardy (anonymizováno, příjmení), koordinaci terénních techniků, přebírání staveb a zařízení na základě předávacího protokolu, koordinaci projektů provozu a malých stavebních projektů, management kvality. Rozhodnutí o organizační změně za zaměstnavatele podepsali jméno příjmení a jméno příjmení, jako 2 z 5 jednatelů statutárního orgánu – společníka právnická osoba, kteří dle výpisu z obchodního rejstříku jednají za společníka vždy alespoň 2 společně. Z prezentace prostřednictvím videokonference bylo zjištěno, že o této organizační změně byli zaměstnanci informováni s časovým předstihem již od 30.1.2019.

11. Z emailové komunikace mezi právním zástupcem žalobce a žalovanou bylo zjištěno, že před podáním žaloby žalovaná sděluje, že se s tvrzením neplatnosti výpovědi neztotožňuje.

12. Dále soud v řízení zjistil z výpovědi z pracovního poměru a dodatkům k pracovním smlouvám, ze dne 28.3.2019 dostal příjmení příjmení, který dosud u žalované pracoval jako vedoucí oddělení – oddělení přestaveb, výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zák. práce z důvodu rozhodnutí o organizační změně ze dne 26.3.2019; s jméno příjmení byla dne 1.6.2019 uzavřena dohoda o změně pracovní smlouvy, podle níž bude nadále pro zaměstnavatele vykonávat práci vedoucího oddělení správy nemovitostí; s jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení byla dne 28.3.2019 uzavřena dohoda o změně pracovní smlouvy, podle níž budou nadále pro zaměstnavatele vykonávat práci vedoucího oddělení správy nemovitostí; s jméno příjmení byla dne 28.3.2019 uzavřena dohoda o změně pracovní smlouvy, podle níž bude nadále pro zaměstnavatele vykonávat práci projektového manažera.

13. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalovaná dala žalobci dne 28.3.2019 výpověď ze zákonného důvodu vymezeného v ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, neboť žalovaná dne 26.3.2019 přijala organizační opatření z důvodu změny úkolů zaměstnavatele a s tím související regulace počtu zaměstnanců, podle níž s účinností od 1.6.2019 na všech 4 regionálních úsecích nemovitostí dochází ke změně struktury tak, že z dosavadních 4 provozních oddělení (akvizice, výstavby, technické správy nemovitostí a přestaveb) každé vedené vedoucím oddělení, se ruší oddělení technické správy nemovitostí a oddělení přestaveb a vytváří se nové oddělení správy nemovitostí a současně se ruší dosavadní pozice vedoucích rušených oddělení (vedoucího oddělení technické správy nemovitostí a přestaveb) a na všech logistických centrech je vytvářena nová pozice – vedoucího oddělení správy nemovitostí. Žalobce tak ve lhůtě dle § 72 zák. práce předmětnou výpověď napadl u soudu dne 11.7.2019 žalobou a rovněž žalované sdělil, že trvá na dalším zaměstnávání. Žaloba byla dne citovaného ustanovení podána ve lhůtě do 2 měsíců od data, kdy měl pracovní poměru k datu 31.5.2019 končit. Dle § 334 odst. 3 zák. práce se výpověď považuje za doručenou dnem 28.3.2019, kdy ji žalobce odmítl převzít.

14. Jak již bylo shora uvedeno, žalobce napadl podanou žalobou neplatnost výpovědi, kterou mu dala žalovaná s tím, že u žalované naposledy pracoval na pozici vedoucího oddělení technické správy nemovitostí, tedy přepokládá, že mu nemohla být zrušena pozice, která následně vznikla od 1.6.2019.

15. Podle rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka k předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zák. práce patří to, že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel nebo příslušný orgán rozhodnutí, že se podle tohoto rozhodnutí konkrétní zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným, a že je tu příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě v důsledku takového rozhodnutí nadbytečným. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel, soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat. Vznikne-li pochybnost, zda zaměstnavatel rozhodl o organizačních změnách, může se soud zabývat jen tím, zda takové rozhodnutí bylo skutečně přijato a zda je učinil zaměstnavatel, v tomto případě ten, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat.

16. Jak vyplynulo z rozhodnutí o organizační změně ze dne 26.3.2019, k této změně skutečně došlo a jednalo se o jedinou změnu, která se týkala žalobce, jak bylo zjištěno z výslechu svědků příjmení a příjmení a bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že takovýchto změn, které se ho týkaly, bylo v rozhodném období více. V době rozhodování o organizační změně neexistovala u žalované dvě různá oddělení anonymizováno management (anonymizováno) a technické správy nemovitostí, pod tímto názvem se skrývalo jediné oddělení. V rámci předmětné organizační změny byly na každém regionálním úseku nemovitostí (RÚN) v rámci 4 logistických center žalované zrušena 2 ze 4 původních oddělení, a to oddělení technické správy nemovitostí a přestavby, organizační změna se tak dotkla 8 vedoucích zrušených oddělení, jak bylo rovněž zjištěno z výpovědi svědků příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, příjmení a příjmení. Výpovědí svědka příjmení bylo rovněž potvrzeno, že organizační změna byla iniciována centrálou společnosti, bylo tak vyvráceno tvrzení žalobce, že organizační změna byla přijata s cílem, zbavit se ho. Z výpovědí svědků příjmení a příjmení bylo rovněž prokázáno, že organizační změna představovala faktickou změnu v pracovní náplni vedoucího oddělení technické správy nemovitostí a vedoucího nového oddělení správy nemovitostí, jak obsahově, tak co do počtu podřízených. Původní činnosti spadající pod oddělení technické správy nemovitostí v podobě řešení závad na anonymizováno, fakturace, energetický management, revize zařízení na anonymizováno již do nově zřízeného oddělení správy nemovitostí nespadají a naopak agenda přestaveb zcela přešla do nového oddělení správy nemovitostí. Faktickou změnu v obsahu pracovní náplně potvrdili svědci příjmení, příjmení, příjmení a anonymizováno Tito svědci rovněž potvrdili, že organizační změna byla zaměstnancům opakovaně prezentována a vysvětlována interní videokonferencí již několik měsíců předem.

17. ze shora uvedeného je tak zřejmé, že o organizační změně, týkající se i žalobce, zaměstnavatel rozhodl, jednalo se skutečně o organizační změnu a bylo učiněno zaměstnavatelem žalobce, resp. dvěma jednateli, kteří byli dle výpisu z obchodního rejstříku za žalovanou toto rozhodnutí učinit. Z uvedeného je tak zřejmé, že výpovědí důvod podle ust. § 52 písm. c) zák. práce byl naplněn.

18. K námitce žalobce, že s organizační změnou ze dne 26.3.2019 nebyl nikdy seznámen soud uvádí, že je nedůvodná, v tomto směru odkazuje na rozhodnutí sp. zn. spisová značka, podle něhož rozhodnutí o organizační změně musí být přijato před podáním výpovědi a zaměstnanec s ním musí být seznámen, postačí ovšem, jestliže se tak stane až ve výpovědi z pracovního poměru. Rozhodnutí o organizační změně ze dne 26.3.2019 bylo přijato před podáním výpovědi ze dne 28.3.2019 a nejpozději s tím byl žalobce seznámen ve výpovědi z pracovního poměru.

19. K dalším námitkám žalobce, že žalovaná vůči žalobci postupovala při dání výpovědi pro nadbytečnost diskriminačně, když žalobce oproti ostatním zaměstnancům, neobdržel finanční bonus za rok 2018, když žalobce žádal o tzv. sabatikl (tvůrčí volno), když žalobci nebylo umožněno ucházet se o novou pracovní pozici, soud uvádí, že i tyto připomínky jsou irelevantní, neboť s projednávanou věcí nesouvisí. Na základě rozhodnutí o organizační změně bylo rozhodnuto i o tom, že se stávající pracovní pozice zruší, žalovaná tak z tohoto důvodu žalobce ani nemohla oproti jiným zaměstnancům znevýhodňovat (diskriminovat) z důvodů, které jsou vymezeny v ustanovení § 16 zák. práce a 133a o.s.ř., o žalobu z diskriminačních důvodu se tak nemůže jednat a odkazoval-li žalobce na příslušnou judikaturu, tato s projednávanou věcí nesouvisí. Rozhodnutí sp. zn. anonymizována dvě slova číslo se týká diskriminace z důvodu věku a rozhodnutí sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka se sice týká zakázané diskriminaci ohledně odměňování (dle žalobce výplaty finančního bonusu) za práci podle § 16 odst. 1 zák. práce, tento nárok však nelze vypořádávat projednávanou žalobou, nýbrž žalobou na náhradu škody. Co se týče námitky žalobce, že mu nebylo umožněno se ucházet o novou pozici, k té soud uvádí, že rovněž není důvodná, neboť žalovaná vůči žalobci neměla žádnou nabídkovou povinnost a přesto všechno, jak vyplynulo ze svědecké výpovědi svědka příjmení, žalobci byla nabízena možnost ucházet se o pozici manažera anonymizováno, tuto možnost však žalobce odmítl.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalované, a to za právní zastoupení za 11 úkonů právní pomoci po 2 500 Kč podle § 7 a 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis písemného vyjádření ve věci ze dne 3.9.2019, 27.11.2019, 17.1.2020, 21.2.2020, 19.11.2020, účast při třech jednáních soudu ve dnech 17.12.2019, 20.10.2020 (s ohledem na délku jednání v počtu 2 úkonů) a jednání 11.5.2021 a písemný závěrečný návrh, 11 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, jízdné ke třem jednáním soudu anonymizováno značka automobilu na trase obec, obec anonymizováno a zpět, tj. 320 km při kombinované spotřebě nafty 5,5 l na 100 km, a to k jednání dne 17.12.2019 podle vyhl. č. 333/2018 Sb. podle vyhláškové ceny nafty 33,60 Kč na 1 l a amortizaci 4,10 Kč na 1 km, tj. jízdné v částce 1 903 Kč, jízdné k jednání soudu dne 20.10.2020 podle vyhl. č. 358/2019 Sb., při ceně nafty 31,80 Kč na 1 l a amortizaci 4,20 Kč na 1 km, tj. jízdné v částce 1 904 Kč, jízdné k jednání soudu dne 11.5.2021 podle vyhl. č. 589/2020 Sb. při vyhláškové ceně nafty 27,20 Kč na 1l a amortizaci 4,40 Kč na 1 km, tj. jízdné v částce 1 887 Kč, spolu se ztrátou času ke třem jednáním soudu v rozsahu 15 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 citované vyhlášky a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 7 979 Kč, tj. náklady řízení celkem ve výši 45 973 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.